Žena, která zahynula při sobotním teroristickém útoku v Berlíně, pocházela z Polska. Podle agentury DPA to v pondělí uvedl berlínský primátor Kai Wegner. Dříve spolkové státní zastupitelství informovalo o propuštění muže, kterého v souvislosti s atentátem zadrželo. Podle časopisu Der Spiegel se policisté zpočátku domnívali, že zadržený Íránec byl v autě spolu s Abdulem B., který je hlavním podezřelým z najetí do lidí v parku Tiergarten. To se ale nepotvrdilo.
V sobotu krátce před 22:00 najela dodávka, kterou podle dostupných informací řídil jednadvacetiletý německý občan s libanonskými kořeny Abdul B., do lidí v centrálním berlínském parku Tiergarten, následně mělo dojít k napadení lidí mačetou. V té době se v centru německé metropole stále konala akce na podporu práv komunity LGBT+, která nese název Christopher Street Day (CSD). Odpoledního pochodu hrdosti se zúčastnily stovky tisíc lidí.
Útok si vyžádal jednu oběť na životě a 29 zraněných. Berlínský primátor Wegner v pondělí na Červené radnici otevíral výstavu o varšavském povstání z roku 1944. Při té příležitosti řekl, že obětí sobotního teroristického útoku je polská občanka, která v metropoli byla spolu s dcerou. Žádný ze zraněných už není v ohrožení života.
V neděli zprvu nebylo jasné, zda měl pachatel komplice. Německá média informovala, že policie zadržela íránského občana, kterého považuje za atentátníkova spolujezdce. Toto podezření se ale nepotvrdilo.
Hlavního podezřelého Abdula B. policie v neděli večer vypátrala v zahrádkářské kolonii ve Špandavě (Spandau) na severozápadním okraji Berlína. Při zásahu ho zastřelila, vyrazil totiž proti ní s bodnou zbraní. Časopis Der Spiegel v pondělí napsal, že podle jeho informací otec Abdula B. žije nedaleko zahrádkářské kolonie.
Dohled nad vyšetřováním teroristického útoku v neděli večer převzalo generální státní zastupitelství, které se v Německu zabývá nejzávažnějšími trestnými činy. Po smrti hlavního podezřelého se nyní vyšetřování soustředí především na to, zda měl případně komplice či zda někdo věděl o tom, co plánuje udělat.
Debata o nebezpečných islamistech
Po prvotním šoku se začalo v Německu debatovat o tom, jak je možné, že byl podezřelý Abdul B. na svobodě, i když bylo známo, že je nebezpečným islamistou. Podle generálního státního zastupitelství se v minulosti pokusil stát členem teroristické organizace Islámský stát (IS) v Sýrii. Poté, co kvůli tomu strávil v Libanonu tři měsíce ve vězení, se loni v listopadu vrátil do Německa.
Hned na letišti byl zadržen, soud mu pak 12. května uložil trest 22 měsíců vězení. Rozsudek ale nebyl pravomocný, protože se proti němu odvolala generální prokuratura. Soud přitom ovšem zároveň zrušil zatykač a Abdul B. se tak dostal na svobodu. Krok soudu řada politiků kritizuje. Například bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann ho označil za „katastrofu“.
Německý kancléř Friedrich Merz slíbil, že vláda vyvodí z atentátu politické důsledky. Prověřit chce mimo jiné možnost, jak omezit na svobodě osoby, o kterých úřady vědí, že představují nebezpečí. V této kategorii byl i Abdul B. Merzův spolustraník z konzervativní CDU Günter Krings v rozhovoru s Rheinische Post vyzval, aby islamisté dostávali přísnější tresty. Zpřísnit by se podle něj měla i pravidla pro udělování občanství.
