LGBT+

V Praze a následně v Brně se opět uskuteční queer filmový festival Mezipatra. Letošním ročníkem, který startuje 6. listopadu, prostupují témata bezpečí a soudržnosti.

V Praze na Střeleckém ostrově začal 15. ročník festivalu hrdosti Prague Pride. Už ráno zástupci magistrátu na budově Nové radnice na Mariánském náměstí vyvěsili duhovou vlajku. Festival nabídne přes sto osmdesát akcí, které propojuje letošní téma Kde domov můj? Týdenní přehlídka o životě leseb, gayů, bisexuálů a trans lidí (LGBT+) vyvrcholí v sobotu duhovým průvodem hrdosti, který projde centrem města a zakončí ho hudební program na Letné.

Vládní zákaz sobotního pochodu hrdosti v Budapešti byl velkou politickou chybou, řekl europoslanec Ivan David (SPD) v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem. Liberální vedení hlavního města přesto akci povolilo a pochod přerostl v protest proti vládě Viktora Orbána. Podle médií se ho zúčastnilo na sto tisíc lidí, organizátoři mluví dokonce o dvou stech tisících. Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) míní, že podpora maďarského premiéra slábne.

Podle generální advokátky Soudního dvora EU Tamary Ćapetaové porušilo Maďarsko unijní právo, když zákonem z roku 2021 omezilo práva a svobody komunity LGBT+. Kvůli zákonu zemi zažalovala u unijního soudu Evropská komise, Ćapetaová jí nyní dala za pravdu. Navrhla také, aby soud konstatoval, že Budapešť mimo jiné porušila článek unijní smlouvy týkající se základních hodnot EU.

Maďarský parlament schválil změny v ústavě, které podle kritiků omezují práva a svobody komunity LGBT+. Server Index.hu informoval, že pro hlasovalo 140 poslanců, proti 21 poslanců. Přijatá novela základního zákona posiluje zákaz pořádání pochodů hrdosti a zaměřuje se také na osoby s dvojím státním občanstvím, považované za „zrádce národa“, kterým podle agentury AFP nyní hrozí ztráta státní příslušnosti a vyhoštění. Možným terčem tohoto ustanovení je podle AFP finančník a filantrop George Soros.

Po celých Spojených státech se sešly tisíce demonstrantů, kteří se zúčastnili asi dvanácti set protestů s názvem Ruce pryč. Jejich cílem bylo vytvořit největší protestní den proti americkému prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho spojenci miliardáři Elonu Muskovi od doby, kdy se snaží rozšířit prezidentské pravomoci, píše agentura Reuters.

Maďarský parlament velkou většinou přijal zákon zakazující pochody hrdosti LGBT+. Úřady budou moci použít software k identifikaci účastníků, kterým hrozí pokuta. Akce Budapest Pride je v zemi velmi oblíbená, uvádí americká stanice CNN. Organizátoři avizovali, že akci uspořádají i letos. Nové opatření kritizují lidskoprávní organizace, u parlamentu v Budapešti se konala demonstrace. EU uvedla, že stojí za komunitou LGBT+.

Desítky tisíc lidí v sobotu, den před parlamentními volbami, demonstrovaly v Německu proti krajní pravici a spolupráci s ní. V Hamburku se sešlo podle policie až čtyřicet tisíc lidí, až 25 tisíc lidí napočítali policisté v jihoněmeckém Freiburgu. Stovky lidí se sešly také na protestu v bydlišti kandidátky na kancléřku za Alternativu pro Německo (AfD) Alice Weidelové ve Švýcarsku.

Americký prezident Donald Trump ve středu vydal exekutivní příkaz k otevření detenčního zařízení pro migranty ve věznici na americké základně v kubánském Guantánamu. Zařízení podle něj pojme až 30 tisíc lidí, kteří pobývají v USA nelegálně. Staronová hlava státu uvedla, že přípravou zařízení pověří Pentagon a ministerstvo pro vnitřní bezpečnost. Americký ministr zahraničí Marco Rubio vedle toho rozšířil výjimky týkající se rozsáhlého zmrazení zahraniční pomoci. Nová administrativa zároveň nabídla civilním federálním pracovníkům odstupné, pokud sami odejdou ze zaměstnání.

Evropská unie by mohla zvážit dočasné pozastavení bezvízového styku s Gruzií kvůli stále napjatější situaci v zemi před volbami, které jsou naplánované na 26. října. V pátek to uvedl unijní velvyslanec v Tbilisi Paweł Herczyński, podle agentury Reuters o tom informovala gruzínská agentura Interpress.

Gruzínský parlament definitivně schválil takzvaný zákon o rodinných hodnotách a ochraně nezletilých. Norma podle agentury Reuters omezí práva sexuálních menšin (LGBT+), protože umožní úřadům zakázat akce na podporu lidí z řad LGBT+, vyvěšování symbolické duhové vlajky, ale i cenzuru knih a filmů. Zákon znepokojuje lidskoprávní organizace i Evropskou unii. Ta varovala, že podobné kroky mohou ohrozit status Gruzie jako kandidátské země EU.

Policisté navrhli obžalovat muže, který podle nich schvaloval předloňskou vraždu dvou lidí u bratislavského gaybaru Tepláreň. ČT to řekl dozorující státní zástupce Martin Bílý s tím, že o policejním návrhu ještě nerozhodl. Za podporu a propagaci terorismu hrozí obviněnému muži pět až patnáct let vězení. Dva lidi před barem zastřelil devatenáctiletý útočník.

Centrem Prahy prošel průvod hrdosti Prague Pride, jehož cílem je podpořit sexuální menšiny a rovná práva pro všechny. Kvůli informacím o plánování útoku na nedávnou podobnou akci v Bratislavě na průvod dohlíželo více policistů a kriminalistů než obvykle.

Česká policie zadržela nezletilého Čecha v souvislosti s přípravou teroristického útoku na bratislavský Duhový Pride, největší slovenskou veřejnou akci komunity LGBT+. Uvedly to ve čtvrtek servery Deník N a Voxpot, podle nichž byl mladík na sociální síti Telegram spoluzakladatelem skupiny, jejíž členové se navzájem radikalizovali a aktivně plánovali svou první akci právě ve slovenském hlavním městě. Soud ho poslal do vazby. Čeští policisté kvůli těmto událostem posílí ochranu pražského LGBT+ průvodu Prague Pride.

Brněnskými ulicemi v sobotu odpoledne prošel duhový průvod oslavující queer komunitu, účastnila se jej podle odhadu ČTK i organizátorů asi tisícovka především mladých lidí. Průvod zakončil týdenní festival Brno Pride Week, který nabídl tři desítky kulturních a společenských akcí od přednášek, bohoslužeb a předčítání dětských knížek po společný běh. Festival se konal počtvrté. Novinkou byl právě návrat průvodu, který v minulosti narušili odpůrci.

Česká společnost se vlivem technologických, politických i sociálních tlaků za poslední roky rychle mění. Ale za tuto dobu současně úplně chyběla data o tom, jak moc se změnilo sexuální chování lidí v Česku. Teď to napravila studie CZECHSEX, která v polovině května přinesla první výsledky.

Na extremistické scéně v Česku i nadále dominuje takzvané antisystémové hnutí, jehož představitelé nevěří demokratickému systému, často vyjadřují obdiv k ruskému režimu a nerespektují stát a jeho instituce. Zcela zastínilo tradiční extremistické a xenofobně populistické subjekty. Vyplývá to ze zprávy ministerstva vnitra o extremismu za rok 2023, kterou nyní schválila vláda. Scénu ovlivnily i neshody mezi členy romské a ukrajinské komunity nebo reakce na teroristický útok palestinského teroristického hnutí Hamás v Izraeli z loňského podzimu.

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Epidemiology and Psychiatric Sciences, ukázala, že až u 52 procent gayů a leseb se vyskytuje alespoň jedna duševní porucha. Až čtvrtina pak hlásí sebevražedné myšlenky nebo chování, což je pětinásobek ve srovnání s heterosexuální populací. Předchozí výzkumy doložily, že tyto rozdíly v duševním zdraví nejsou zapříčiněny sexuální orientací, ale jsou z velké části způsobeny společenskou stigmatizací, diskriminací a nedostatečným přijetím, které neheterosexuální lidé zažívají.

Senát umožnil přijetí nových pravidel pro partnerství stejnopohlavních párů bez projednání na své schůzi. Rozhodl o tom na návrh předsedy senátorů ODS a TOP 09 Zdeňka Nytry přes odpor KDU-ČSL tím, že novelu občanského zákoníku vyřadil z programu jednání. Předlohu tak dostane k podpisu prezident Petr Pavel po uplynutí měsíční lhůty, kterou horní parlamentní komora na projednávání zákonů má. V případě novely tato lhůta končí ve čtvrtek 18. dubna. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková uvedla, že posílení práv partnerů je krok potřebným směrem, nejlepším krokem k úplnému zrovnoprávnění gayů a leseb v Česku by ale podle ní bylo přijetí manželství pro všechny.

Řecký parlament schválil zákon, který umožní stejnopohlavním párům uzavírat v této zemi manželství. Zákon navrhla vláda konzervativního premiéra Kyriakose Mitsotakise a podpořili ho i zástupci levicové opozice. Nová úprava mimo jiné rozšíří rodičovská práva partnerů. Stejnopohlavní páry však nebudou moci využít ani po schválení nové normy náhradní mateřství, píše deník Kathimerini.

Katoličtí kněží budou smět žehnat homosexuálním párům, obřad se ale nesmí podobat sňatku ani mít jeho prvky, uvádí dokument schválený papežem Františkem, který v pondělí zveřejnil Vatikán. Duchovní udělit požehnání nemohou během bohoslužby a homosexuální partneři při něm nesmí být oblečeni jako na svatbě. Akt nelze uskutečnit ani v souvislosti s civilním obřadem. Historik a publicista Jaroslav Šebek uvedl, že se přesto jedná o jedno z přelomových rozhodnutí papeže Františka.

Ruský nejvyšší soud se vyslovil pro zákaz „mezinárodního hnutí LGBT“, je prý extremistické. Nařízení vstoupilo v platnost okamžitě, napsala agentura AFP. Podle portálu Meduza kvůli tomu hrozí stíhání lidí, kteří se hlásí k LGBT+ komunitě. Agentura Reuters připojila, že aktivistům bojujícím za práva sexuálních a genderových menšin tak navíc hrozí i obvinění z extremismu.

Útoků na lidi z LGBT+ komunity v Česku přibývá. Vyplývá to z údajů organizace In IUSTITIA, která se tématem násilí pramenícího z předsudků a nenávisti zabývá. V loňském roce organizace evidovala 90 případů napadení LGBT+ osob, což byl dvojnásobek oproti roku předchozímu a vůbec nejvyšší počet případů za celou dobu sledování od roku 2011. Letos organizace zatím zaznamenala 60 incidentů. Petici za větší legislativní ochranu LGBT+ komunity nazvanou Společně proti nenávisti zatím podepsalo přes 23 tisíc lidí.

Polsko si v sobotu připomíná 105 let od opětovného získání nezávislosti, které se dočkalo po více než staletí, kdy byla země rozdělena mezi Rusko, Rakousko-Uhersko a Prusko. Do ulic Varšavy tak vyšli lidé v rámci Pochodu nezávislosti, který už několik let pořádá polská krajní pravice. Mnozí účastníci drželi červenobílé vlajky, jiní zapalovali světlice. Organizátoři hovoří o „největším vlasteneckém shromáždění v Evropě“, oficiální informace k účasti ale chybí.