Maďarsko zakázalo pochody hrdosti

Maďarský parlament velkou většinou přijal zákon zakazující pochody hrdosti LGBT+. Úřady budou moci použít software k identifikaci účastníků, kterým hrozí pokuta. Akce Budapest Pride je v zemi velmi oblíbená, uvádí americká stanice CNN. Organizátoři avizovali, že akci uspořádají i letos. Nové opatření kritizují lidskoprávní organizace, u parlamentu v Budapešti se konala demonstrace. EU uvedla, že stojí za komunitou LGBT+.

Návrh zákona považuje za trestný čin pořádání nebo účast na akcích, které porušují maďarskou legislativu týkající se „ochrany dětí“, která zakazuje „zobrazování nebo propagaci“ homosexuality nezletilým mladším 18 let, připomíná CNN.

Účast na zakázané akci by znamenala pokutu až 200 tisíc maďarských forintů (asi 12 522 korun). Finanční částku by pak stát převedl na „ochranu dětí“. Organizátoři pochodu Budapest Pride, jenž se v zemi koná už tři dekády, považují kroky maďarské vlády za omezování základních svobod slova a shromažďování.

Akce bude, slibují organizátoři

„I přes prosazované dodatky zákona plánujeme uspořádat Budapest Pride,“ sdělili organizátoři agentuře Reuters s tím, že letos bude akce „větší než jindy“. Rovněž starosta metropole Gergely Karacsony zdůraznil, že pochod se uskuteční a bude masivnější.

Podle lidskoprávní organizace Amnesty International nový zákon vrací Maďarsko o tři dekády zpět a dále podkopává těžce získaná práva komunity LGBT+. „Jde bohužel o další v řadě diskriminačních opatření, která cílí na lidi LGBT+ a stigmatizuje je,“ uvedla organizace.

Komisař pro lidská práva Rady Evropy Michael O'Flaherty na sociální síti X uvedl, že nový zákon, který omezuje svobodu shromažďování, ho „velmi znepokojuje“. Vyzval maďarského prezidenta Tamáse Sulyoka, aby zákon vetoval. Sulyok je politickým spojencem vládnoucího Fideszu.

Eurokomisařka pro rovnost Hadja Lahbibová zase zdůraznila, že právo na pokojné shromažďování je základním právem, které je třeba hájit v celé Evropské unii.

Agentura AP legislativu označuje za součást tažení národněkonzervativního premiéra Viktora Orbána proti komunitě LGBT+. Pro zákon hlasovalo 136 zákonodárců, 27 bylo proti. Návrh poslanci přijali ve zrychleném řízení, do parlamentu se dostal teprve v pondělí.

Několik hodin po hlasování se před sídlem parlamentu na protestu proti novému zákonu sešlo více než tisíc lidí. Skandovali protivládní hesla, přešli na Markétin most a zablokovali dopravu. Na místo podle AP dorazilo mnoho policistů.

Orbánova vláda se vykresluje jako zastánce tradičních rodinných hodnot a obránce křesťanské civilizace před tím, co nazývá „genderové šílenství“, a tvrdí, že její politika je nastavena tak, aby chránila děti před „sexuální propagandou“, popisuje CNN.

Jako v Rusku

Maďarský zákon o „ochraně dětí“ byl přijat v roce 2021. Kromě zákazu „zobrazování nebo propagace“ homosexuality v obsahu dostupném nezletilým – včetně televize, filmů, reklam a literatury – zakazuje také zmínku o tématu LGBT+ ve školních vzdělávacích programech a zakazuje veřejné zobrazování „pohlaví odchylujícího se od pohlaví při narození“.

Řada lidskoprávních organizací i států EU mluví o represích maďarských úřadů vůči sexuálním menšinám. Podobnou právní úpravu má od roku 2013 také Rusko.

Orbán čelí rostoucí konkurenci ze strany opozice před volbami, jež se konají v Maďarsku příští rok, upozorňuje Reuters. Premiér zostřil rétoriku vůči komunitě LGBT+ od nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Čech Jan Darmovzal, kterého režim venezuelského diktátora Nicoláse Madura uvěznil v září 2024, je na svobodě. Informovali o tom premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
před 7 mminutami

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 42 mminutami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 1 hhodinou

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 9 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...