Maďarsko zakázalo pochody hrdosti

Maďarský parlament velkou většinou přijal zákon zakazující pochody hrdosti LGBT+. Úřady budou moci použít software k identifikaci účastníků, kterým hrozí pokuta. Akce Budapest Pride je v zemi velmi oblíbená, uvádí americká stanice CNN. Organizátoři avizovali, že akci uspořádají i letos. Nové opatření kritizují lidskoprávní organizace, u parlamentu v Budapešti se konala demonstrace. EU uvedla, že stojí za komunitou LGBT+.

Návrh zákona považuje za trestný čin pořádání nebo účast na akcích, které porušují maďarskou legislativu týkající se „ochrany dětí“, která zakazuje „zobrazování nebo propagaci“ homosexuality nezletilým mladším 18 let, připomíná CNN.

Účast na zakázané akci by znamenala pokutu až 200 tisíc maďarských forintů (asi 12 522 korun). Finanční částku by pak stát převedl na „ochranu dětí“. Organizátoři pochodu Budapest Pride, jenž se v zemi koná už tři dekády, považují kroky maďarské vlády za omezování základních svobod slova a shromažďování.

Akce bude, slibují organizátoři

„I přes prosazované dodatky zákona plánujeme uspořádat Budapest Pride,“ sdělili organizátoři agentuře Reuters s tím, že letos bude akce „větší než jindy“. Rovněž starosta metropole Gergely Karacsony zdůraznil, že pochod se uskuteční a bude masivnější.

Podle lidskoprávní organizace Amnesty International nový zákon vrací Maďarsko o tři dekády zpět a dále podkopává těžce získaná práva komunity LGBT+. „Jde bohužel o další v řadě diskriminačních opatření, která cílí na lidi LGBT+ a stigmatizuje je,“ uvedla organizace.

Komisař pro lidská práva Rady Evropy Michael O'Flaherty na sociální síti X uvedl, že nový zákon, který omezuje svobodu shromažďování, ho „velmi znepokojuje“. Vyzval maďarského prezidenta Tamáse Sulyoka, aby zákon vetoval. Sulyok je politickým spojencem vládnoucího Fideszu.

Eurokomisařka pro rovnost Hadja Lahbibová zase zdůraznila, že právo na pokojné shromažďování je základním právem, které je třeba hájit v celé Evropské unii.

Agentura AP legislativu označuje za součást tažení národněkonzervativního premiéra Viktora Orbána proti komunitě LGBT+. Pro zákon hlasovalo 136 zákonodárců, 27 bylo proti. Návrh poslanci přijali ve zrychleném řízení, do parlamentu se dostal teprve v pondělí.

Několik hodin po hlasování se před sídlem parlamentu na protestu proti novému zákonu sešlo více než tisíc lidí. Skandovali protivládní hesla, přešli na Markétin most a zablokovali dopravu. Na místo podle AP dorazilo mnoho policistů.

Orbánova vláda se vykresluje jako zastánce tradičních rodinných hodnot a obránce křesťanské civilizace před tím, co nazývá „genderové šílenství“, a tvrdí, že její politika je nastavena tak, aby chránila děti před „sexuální propagandou“, popisuje CNN.

Jako v Rusku

Maďarský zákon o „ochraně dětí“ byl přijat v roce 2021. Kromě zákazu „zobrazování nebo propagace“ homosexuality v obsahu dostupném nezletilým – včetně televize, filmů, reklam a literatury – zakazuje také zmínku o tématu LGBT+ ve školních vzdělávacích programech a zakazuje veřejné zobrazování „pohlaví odchylujícího se od pohlaví při narození“.

Řada lidskoprávních organizací i států EU mluví o represích maďarských úřadů vůči sexuálním menšinám. Podobnou právní úpravu má od roku 2013 také Rusko.

Orbán čelí rostoucí konkurenci ze strany opozice před volbami, jež se konají v Maďarsku příští rok, upozorňuje Reuters. Premiér zostřil rétoriku vůči komunitě LGBT+ od nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že se nesetká s vyslanci USA v Dauhá, informuje Reuters

Zástupci Íránu se v nejbližších dnech nesetkají s vysoce postavenými představiteli Spojených států, kteří v úterý přiletěli na jednání do katarského Dauhá. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na íránské ministerstvo zahraničí. Katar mezitím v úterý večer uvedl, že bude pokračovat v roli prostředníka ve vyjednávání mezi USA a Íránem. Podle Reuters současná situace nesvědčí o dobrých vyhlídkách na dosažení trvalého míru mezi oběma znepřátelenými stranami.
01:28Aktualizovánopřed 27 mminutami

Rusové ostřelovali benzinky na Ukrajině

Rusko zasáhlo pět čerpacích stanic v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti. Zemřela při tom jedna žena a tři lidé utrpěli zranění. Ukrajině se v poslední době daří zasahovat ruskou ropnou infrastrukturu, což u tamních čerpacích stanic způsobuje dlouhé fronty. Další oběti má ruský útok na mikrobus v Chersonu. Ukrajinci naopak útočili na jihozápadě Ruska, o rozsahu způsobených škod zatím nejsou informace.
před 1 hhodinou

Policie podniká razie kvůli údajnému zneužití peněz EU frakcí Identita a demokracie

Ve Francii a dalších evropských zemích se v úterý konají policejní prohlídky kvůli podezření ze zneužití fondů Evropské unie členy někdejší frakce v Evropském parlamentu Identita a demokracie (ID). Agentura AFP to uvedla s odvoláním na Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO), podle kterého se operace týká vyšetřování skutků z let 2019 až 2024.
před 13 hhodinami

Nejvyšší soud odmítl Trumpovu snahu omezit udělování občanství dětem narozeným v USA

Nejvyšší soud USA v úterý odmítl snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit automatické udělování amerického občanství všem dětem narozeným na území Spojených států, informovala agentura Reuters. Trump tento princip udělování občanství, který je zaručen 14. dodatkem tamní ústavy, v minulosti tvrdě kritizoval a označoval ho mimo jiné za neštěstí Spojených států. Podle Trumpa jde aktuální rozhodnutí nejvyššího soudu „napravit“ v Kongresu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Obětí otřesů ve Venezuele jsou téměř dva tisíce, z trosek vytáhli živého hocha

Počet obětí zemětřesení, které minulý týden zasáhlo Venezuelu, vzrostl na nejméně 1943, uvedl v úterý předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. Podle jeho slov se zároveň téměř zdvojnásobil počet zraněných. Informovala o tom agentura Reuters. Naděje na nalezení dalších přeživších slábnou. Nicméně i šest dní po této tragédii se v úterý podařilo jordánským záchranářům vyprostit z trosek v Caracasu živého chlapce, informoval server CNN Espaňol.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoAlbánci už měsíc brojí proti plánu Trumpova zetě vybudovat luxusní resorty

Tisíce lidí už měsíc v ulicích Albánie protestují proti plánu zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa Jareda Kushnera. Spolu se svou manželkou Ivankou a dalšími podnikateli chce u chráněné laguny Narta na jihozápadním pobřeží země a na ostrově Sazanna postavit obří komplex luxusních hotelů a vil. Svými protesty dávají Albánci kabinetu dlouholetého premiéra Ediho Ramy najevo svůj nesouhlas s plány Američanů. Protesty mají jméno po plameňácích, pro které jsou tamní mokřady domovem. Rama stavbě přidělil status strategické investice, Albánci teď žádají konec jeho vlády. Experti se navíc obávají dopadu staveb na životní prostředí. Oblast by navíc musela projít i náročným odminováním.
před 14 hhodinami

Jihoafričané pochodovali proti migraci. Panují obavy z násilí

V jihoafrickém Johannesburgu, Kapském městě či Durbanu se v úterý konaly protestní pochody odpůrců imigrace, kvůli nimž zůstaly v některých částech měst zavřené obchody a nejezdily autobusy. Situaci vyhrotil neoficiální apel, který vyzýval cizince bez dokladů, aby do 30. června odešli ze země. Vláda existenci takového opatření odmítla, organizátoři protestů však na tomto ultimátu pro nelegální migranty trvají. Atmosféru vyostřují obavy z násilností, které podobné protesty v minulosti provázely, i zvýšená bezpečnostní opatření. Řada cizinců se raději rozhodla zemi opustit.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Estonsko chce přenést část odpovědnosti za odpad na výrobce

Estonská vláda připravuje povinnost, podle níž by výrobci textilu, obuvi a potravin museli financovat sběr, recyklaci a snižování odpadu.
před 16 hhodinami

Evropský pohled