Maďarsko zakázalo pochody hrdosti

Maďarský parlament velkou většinou přijal zákon zakazující pochody hrdosti LGBT+. Úřady budou moci použít software k identifikaci účastníků, kterým hrozí pokuta. Akce Budapest Pride je v zemi velmi oblíbená, uvádí americká stanice CNN. Organizátoři avizovali, že akci uspořádají i letos. Nové opatření kritizují lidskoprávní organizace, u parlamentu v Budapešti se konala demonstrace. EU uvedla, že stojí za komunitou LGBT+.

Návrh zákona považuje za trestný čin pořádání nebo účast na akcích, které porušují maďarskou legislativu týkající se „ochrany dětí“, která zakazuje „zobrazování nebo propagaci“ homosexuality nezletilým mladším 18 let, připomíná CNN.

Účast na zakázané akci by znamenala pokutu až 200 tisíc maďarských forintů (asi 12 522 korun). Finanční částku by pak stát převedl na „ochranu dětí“. Organizátoři pochodu Budapest Pride, jenž se v zemi koná už tři dekády, považují kroky maďarské vlády za omezování základních svobod slova a shromažďování.

Akce bude, slibují organizátoři

„I přes prosazované dodatky zákona plánujeme uspořádat Budapest Pride,“ sdělili organizátoři agentuře Reuters s tím, že letos bude akce „větší než jindy“. Rovněž starosta metropole Gergely Karacsony zdůraznil, že pochod se uskuteční a bude masivnější.

Podle lidskoprávní organizace Amnesty International nový zákon vrací Maďarsko o tři dekády zpět a dále podkopává těžce získaná práva komunity LGBT+. „Jde bohužel o další v řadě diskriminačních opatření, která cílí na lidi LGBT+ a stigmatizuje je,“ uvedla organizace.

Komisař pro lidská práva Rady Evropy Michael O'Flaherty na sociální síti X uvedl, že nový zákon, který omezuje svobodu shromažďování, ho „velmi znepokojuje“. Vyzval maďarského prezidenta Tamáse Sulyoka, aby zákon vetoval. Sulyok je politickým spojencem vládnoucího Fideszu.

Eurokomisařka pro rovnost Hadja Lahbibová zase zdůraznila, že právo na pokojné shromažďování je základním právem, které je třeba hájit v celé Evropské unii.

Agentura AP legislativu označuje za součást tažení národněkonzervativního premiéra Viktora Orbána proti komunitě LGBT+. Pro zákon hlasovalo 136 zákonodárců, 27 bylo proti. Návrh poslanci přijali ve zrychleném řízení, do parlamentu se dostal teprve v pondělí.

Několik hodin po hlasování se před sídlem parlamentu na protestu proti novému zákonu sešlo více než tisíc lidí. Skandovali protivládní hesla, přešli na Markétin most a zablokovali dopravu. Na místo podle AP dorazilo mnoho policistů.

Orbánova vláda se vykresluje jako zastánce tradičních rodinných hodnot a obránce křesťanské civilizace před tím, co nazývá „genderové šílenství“, a tvrdí, že její politika je nastavena tak, aby chránila děti před „sexuální propagandou“, popisuje CNN.

Jako v Rusku

Maďarský zákon o „ochraně dětí“ byl přijat v roce 2021. Kromě zákazu „zobrazování nebo propagace“ homosexuality v obsahu dostupném nezletilým – včetně televize, filmů, reklam a literatury – zakazuje také zmínku o tématu LGBT+ ve školních vzdělávacích programech a zakazuje veřejné zobrazování „pohlaví odchylujícího se od pohlaví při narození“.

Řada lidskoprávních organizací i států EU mluví o represích maďarských úřadů vůči sexuálním menšinám. Podobnou právní úpravu má od roku 2013 také Rusko.

Orbán čelí rostoucí konkurenci ze strany opozice před volbami, jež se konají v Maďarsku příští rok, upozorňuje Reuters. Premiér zostřil rétoriku vůči komunitě LGBT+ od nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Szijjártó během pauz při jednáních EU volal do Moskvy, tvrdí WP. Politik to popřel

Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó o přestávkách pravidelně telefonicky informoval Rusko o průběhu vyjednávání na zasedáních členských zemí Evropské unie, tvrdí s odkazem na unijního bezpečnostního úředníka deník The Washington Post (WP). Dlouho jsme měli podezření, reagoval na zprávu polský premiér Donald Tusk. Szijjártó takové nařčení odmítl a označil ho za fake news. Český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) považuje článek spíš za pokus poškodit vládnoucí maďarskou stranu Fidesz těsně před volbami. Tuzemští opoziční politici jsou zprávou WP naopak znepokojeni.
14:17Aktualizovánopřed 20 mminutami

Izrael nařídil urychlit demolice libanonských domů na frontě, zmizet mají i mosty

Izrael nařídil armádě, aby urychlila demolici libanonských domů v takzvaných frontových vesnicích. Ministr obrany židovského státu Jisra'el Kac v neděli dle agentury Reuters uvedl, že příkaz vydali on a premiér Benjamin Netanjahu. Cílem je podle něj ukončit nebezpečí, které odtud hrozí izraelským obcím. Zlikvidovány mají být i některé mosty.
12:30Aktualizovánopřed 24 mminutami

Za bezpečnost odpovídá i stát, tepal Červíček výrok Babiše. Vondráček se premiéra zastal

Nedělní debata moderovaná Martinem Řezníčkem se věnovala především požáru haly LPP Holdingu v Pardubicích. Senátor a bývalý policejní prezident Martin Červíček (ODS) kritizoval výrok premiéra Andreje Babiše (ANO), podle něhož si mají firmy zajišťovat bezpečnost především samy, zatímco předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) premiéra hájil a mluvil o nutnosti spolupráce. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib označil Babišův výrok za nehorázný. Vládní zmocněnec Filip Turek (za Motoristy) odmítl, že by kabinet v oblasti bezpečnosti něco zásadního zanedbal. Hosté diskuse se věnovali také tomu, kdo má Česko zastupovat na červnovém summitu NATO.
16:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump hrozí Íránu zničením elektráren, pokud do 48 hodin neotevře Hormuzský průliv

Americký prezident Donald Trump dal v sobotu večer (v noci na neděli SEČ) 48hodinové ultimátum Íránu. Od Teheránu požaduje úplné otevření Hormuzského průlivu, v opačném případě podle něj začnou Spojené státy ničit íránské elektrárny, „počínaje tou největší“. Podle Reuters jde o dramatickou eskalaci ve více než třítýdenním konfliktu a naplnění této hrozby by zasáhlo každodenní život běžných Íránců. Íránské revoluční gardy dle Reuters vzkázaly, že pokud Trump své hrozby splní, uzavřou celý průliv a zaútočí na další objekty v regionu spojené s USA.
01:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA stojí válka s Íránem miliardu dolarů denně, uvedl analytický portál

Spojené státy na válku v Íránu dosud vynaložily více než 27,6 miliardy dolarů (přes 583,7 miliardy korun), přičemž částka každým dnem roste o zhruba další miliardu dolarů (asi 21,2 miliardy korun). Tvrdí to analytický portál Iran War Cost Tracker (IWCT), za kterým stojí washingtonský nadstranický think-tank Centrum pro strategická a mezinárodní studia (Center for Strategic and International Studies – CSIS).
před 1 hhodinou

Při havárii vrtulníku zahynulo v Kataru sedm lidí

Při havárii vojenského vrtulníku v katarských teritoriálních vodách v sobotu zahynulo sedm lidí – čtyři Katařani a tři Turci. Podle katarského ministerstva obrany byla příčinou nehody technická závada. O události informují tiskové agentury a televize al-Džazíra.
10:56Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Izrael udeřil v centru Teheránu

Izraelská armáda provedla v neděli ráno další vlnu vzdušných úderů v centru Teheránu proti íránskému režimu. Učinila tak několik hodin poté, co na města na jihu Izraele v blízkosti jaderného výzkumného centra dopadly dvě íránské balistické střely a zranily celkem přes sto lidí. Terčem útoku třemi balistickými střelami se v noci stala také metropolitní oblast Rijádu, uvedly saúdskoarabské úřady. Aktivaci protivzdušné obrany po íránském útoku raketami i drony ohlásily také Spojené arabské emiráty (SAE).
03:47Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Slovinci volí parlament, očekává se těsný výsledek

Ve Slovinsku začaly v neděli ráno parlamentní volby. V udržení moci doufá dosavadní premiér Robert Golob z liberálního Hnutí svoboda, který vládne zemi od roku 2022 v koalici se sociálními demokraty a levicí. Největším konkurentem levicově liberální vládnoucí koalice je pravicová opozice v čele s expremiérem Janezem Janšou. Průzkumy předpovídají těsný výsledek. Volební místnosti se otevřely v 7:00 a zavřou v 19:00.
08:32Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...