Lidská práva

V uplynulém roce bylo kvůli bojům na Ukrajině zabito přinejmenším 2514 civilistů a dalších 12 142 jich bylo zraněno, což je více než v předešlých letech – s výjimkou roku 2022, kdy Rusko zahájilo invazi do země. Ve své nejnovější zprávě to v pondělí uvedla Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU). Celkem si ruská agrese proti sousední zemi dle ní už vyžádala životy nejméně 14 999 civilistů včetně stovek dětí, dalších 40 601 osob včetně nezletilých dle mise utrpělo zranění.

Íránská armáda oznámila, že bude chránit národní zájmy země, strategickou infrastrukturu a veřejný majetek, zatímco v Íránu pokračují protirežimní protesty, píše agentura Reuters. Americký ministr zahraničí Marco Rubio zároveň vyjádřil íránskému lidu podporu USA. Server Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) píše, že v zemi je stále blokován internet. Další zdroje hovoří i o odříznutí od telefonního spojení. Protivládní protesty si po dvou týdnech podle AP vyžádaly nejméně 65 obětí. Podporu demonstrantům vyjádřila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Odstranění venezuelského vládce Nicoláse Madura americkými silami neznamená automatický pád chavistického autoritářského režimu, upozorňují experti. V Caracasu zůstávají klíčové osoby režimu jako prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová, šéf obrany Vladimir Padrino López, a především ministr vnitra Diosdado Cabello. Rozhodující hlas v otázce toho, zda režim udrží kontinuitu, nebo se otevře prostor pro změnu, má také armáda.

Írán zažívá největší protesty za poslední roky. V islámské republice panuje podle expertky Lenky Hrabalové obrovská nespokojenost, kdy ekonomický stres pociťují už i stoupenci režimu a lidé řeší, zda si mohou dovolit koupit maso. Íránci se sice neshodnou na tom, jak by měla budoucnost vypadat, změnu ale chtějí všichni, píší média.

Kurdský opoziční politik Selahattin Demirtas, který je od roku 2016 v tureckém vězení, byl odsouzen k dalším sedmnácti měsícům za urážku prezidenta. S odvoláním na právníka vězněného muže to napsala agentura AFP. Dvaapadesátiletý Demirtas, který je ve věznici v Edirne na severozápadě Turecka, byl nově odsouzen k jednomu roku, pěti měsícům a patnácti dnům vězení za urážku prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Podle advokáta několik obvinění z urážky, týkajících se projevů starých nejméně deset let, bylo sloučeno do jedné obžaloby. Soud podle něj odmítl poskytnout dostatečnou lhůtu na přípravu obhajoby a spěchal s vynesením rozsudku.

V pondělí schválený program vlády Andreje Babiše (ANO) slibuje přísnější dohled nad hospodařením neziskových organizací. Někteří politici hovoří dokonce o možnosti ušetřit v oblasti nevládních spolků desítky miliard korun. Podrobná analýza státních výdajů však ukazuje, že prostor pro radikální škrty je minimální, aniž by došlo k ohrožení sportu mládeže, školství, sociálních služeb nebo ochrany přírody. Vyplývá to z rozhovorů pro nový díl ekonomické publicistiky ČT Bilance.

Malajsie čelí náporu migrantů. Řada z nich pochází z Myanmaru, kde před pěti lety převzala moc vojenská junta. Kuala Lumpur letos zahájil „rok vymáhání práva“, včetně vlny zatýkání. V detenci končí podle aktivistů ale i lidé se statusem uprchlíka. Od roku 2020 zemřelo ve vazbě na tři sta migrantů, vyplývá podle listu The New York Times (NYT) z vládních údajů poskytnutých parlamentu.

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.

Nová vláda ANO, SPD a Motoristů ve středu schválila personální změny. Novou vládní zmocněnkyní pro lidská práva se stala předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťána Malá. Malá střídá Kláru Šimáčkovou Laurenčíkovou, která skončila v pondělí s předchozí vládou Petra Fialy (ODS). Poradcem pro národní bezpečnost se stal diplomat a dosavadní velvyslanec Česka ve Vietnamu Hynek Kmoníček. Kabinet naopak odvolal předsedu Národní sportovní agentury (NSA) Ondřeje Šebka a člena rady agentury Františka Horáka.

Nejstarší prodemokratická strana v Hongkongu, Demokratická strana, v neděli oznámila své rozpuštění. S odvoláním na jejího předsedu to uvedla agentura AFP.

V Íránu byla opět zatčena držitelka Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadíová, uvádí s odvoláním na její podporovatele agentura AP. Íránské úřady se k zatčení 53leté bojovnice proti útlaku žen v Íránu a za dodržování lidských práv dosud oficiálně nevyjádřily.

Bezpilotní letouny súdánských polovojenských Jednotek rychlé podpory (RSF) ve čtvrtek zasáhly mateřskou školu na jihu země a zabily padesát lidí včetně 33 dětí. S odvoláním na skupinu lékařů to v sobotu napsala agentura AP. Úder odsoudil Dětský fond OSN, známý jako UNICEF, a vyzval k zastavení útoků. Boje mezi sebou už dva a půl roku svádějí RSF se súdánskou armádou, kvůli čemuž dosud zemřely desetitisíce obyvatel regionu.

Prvním kandidátem Senátu na dětského ombudsmana byl zvolen soudce Martin Beneš, druhým se stala předsedkyně vládního výboru pro práva dítěte Eva Petrová, která porazila soudce Jaromíra Jirsu. Senát také znovu navrhl ústavní novelu, která má umožnit Nejvyššímu kontrolnímu úřadu (NKÚ) prověřovat hospodaření České televize a Českého rozhlasu. Na závěr schůze Senát také schválil zvýšení příspěvků senátorských klubů pro příští rok.

Malé romské fotbalisty z organizace Mongaguá, kteří v sobotu čelili ve vlaku rasistickým urážkám fotbalových fanoušků z Ostravy, pozve Fotbalová asociace ČR (FAČR) na příští mezinárodní utkání. Na setkání, které iniciovala vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, to řekl předseda FAČR David Trunda. Incident prošetřuje i policie včetně toho, proč jel vlak s několika stovkami fanoušků bez policejního doprovodu.

Diplomaté Spojených států amerických se mají řídit novými pravidly. Lidská práva podle nich porušují země, které prosazují politiku diverzity nebo zavádějí zákony proti šíření nenávisti na sociálních sítích – tedy třeba Velká Británie, Francie nebo Německo. Podporu naopak mohou čekat státy sdílející stejný pohled na svět jako administrativa prezidenta Donalda Trumpa.

Humanitární organizace upozorňují na vážný stav dětí, které uprchly z bojů v súdánském Fáširu. Do táborů přicházejí podvyživené, dehydrované a s projevy fyzického i psychického traumatu, přičemž dosud bylo identifikováno více než dvě stě nezletilých bez doprovodu. Lékaři hlásí případy dětí se ztrátou sluchu způsobenou silnými explozemi a psychologové zaznamenávají noční děsy či změny chování. Situace ve městě se vyhrotila po jeho pádu 26. října, kdy jednotky RSF upevnily kontrolu nad oblastí a objevily se zprávy o možných závažných porušeních lidských práv, jež zkoumá Mezinárodní trestní soud.

Unijní ministři zahraničí schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko, které na jednání zastupoval odcházející šéf diplomacie Jan Lipavský (za ODS).

Polsko porušilo Evropskou úmluvu o lidských právech, když v roce 2020 drasticky omezilo přístup k potratům včetně těch u postižených plodů, rozhodl Evropský soud pro lidská práva (ECHR). Částečně vyhověl stížnosti ženy, kterou podala po rozhodnutí polského ústavního soudu o zákazu potratů.

Lotyšský parlament o rok odložil debatu a nové hlasování o odstoupení od Istanbulské úmluvy. Dokument má chránit ženy před násilím. O rozhodnutí informovala lotyšská média a zpravodajské agentury. Tamní parlament minulý čtvrtek odhlasoval – jako první v Evropské unii (EU) – odstoupení od úmluvy. Lotyšský prezident Edgars Rinkévičs ovšem příslušný zákon nepodepsal a vrátil jej poslancům zpět se žádostí, aby své rozhodnutí přezkoumali.

Sýrie zažívá po pádu režimu diktátora Bašára Asada novou vlnu vysídlování. Podle OSN opustilo domovy jen mezi prosincem 2024 a letošním červencem 430 tisíc lidí, často v reakci na sektářské násilí a spory o majetek a půdu, píše list The New York Times (NYT).

Lotyšský prezident Edgars Rinkévičs požádal parlament o přezkoumání rozhodnutí odstoupit od Istanbulské úmluvy, jejímž cílem je potírání násilí vůči ženám. Patřičný zákon nepodepsal, poslal ho zpět zákonodárcům. Podle hlavy státu ratifikace i vypovězení úmluvy během jediného volebního období parlamentu vysílá protichůdný signál společnosti i mezinárodním spojencům o připravenosti země plnit své závazky.

Při rozsáhlé policejní operaci, která se odehrála v úterý ve favelách v Riu de Janeiro, zemřelo 132 lidí, uvedl úřad místního veřejného ochránce práv. Vláda v tomto brazilském státě později potvrdila 119 mrtvých, z toho jsou nejméně čtyři policisté. Server G1 uvádí, že se jedná o policejní zásah s nejvyšším počtem mrtvých za poslední léta. Cílem bylo podle úřadů zatknout členy zločinecké organizace Comando Vermelho. OSN vyjádřila zděšení z vysokého počtu mrtvých.

Ukrajinci žijící na Ruskem okupovaných územích si museli do 10. září podle dekretu šéfa Kremlu Vladimira Putina opatřit ruský pas – v opačném případě jsou nuceni území opustit. Bez příslušného dokumentu si lidé nemohou najít zaměstnání, dostávat sociální dávky či lékařskou péči, popsal ruskojazyčný server BBC. „Pasportizace“ pod taktovkou Moskvy probíhá na ukrajinských okupovaných územích už od anexe Krymu a podle analytičky Kaloriny Hirdové má posílit propagandu Moskvy.

Současná situace v Súdánu je podle OSN alarmující. Podle úřadu Spojených národů pro lidská práva (OHCR) se polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) dopustily hromadných mimosoudních poprav na civilistech, kteří se pokoušeli utéct z města Fášir. Mezi oběťmi mají být i humanitární pracovníci. Zároveň roste i riziko etnicky motivovaných násilností.