Lidská práva

Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL) se brání chystanému ukončení financování stanice ze strany USA žalobou. O záchraně v Praze sídlící rozhlasové stanice jedná i česká vláda, která se snaží najít na půdě Evropské unie pro další chod rádia podporu. Programy stanice každý týden sleduje téměř padesát milionů lidí ve 23 zemích světa. Na to, co by jeho případný konec znamenal pro novináře, kteří v rádiu pracují, ale i pro země, do kterých vysílají, se zaměřil nedělní pořad Newsroom ČT24.

Maďarský parlament velkou většinou přijal zákon zakazující pochody hrdosti LGBT+. Úřady budou moci použít software k identifikaci účastníků, kterým hrozí pokuta. Akce Budapest Pride je v zemi velmi oblíbená, uvádí americká stanice CNN. Organizátoři avizovali, že akci uspořádají i letos. Nové opatření kritizují lidskoprávní organizace, u parlamentu v Budapešti se konala demonstrace. EU uvedla, že stojí za komunitou LGBT+.

Mezinárodní filmový festival o lidských právech se letos uskuteční v téměř šedesáti místech po celé republice, hlavní část přehlídky začíná v Praze 12. března. Program zahájí Vzpomínky plné přízraků, meditativní esej o kdysi prosperujícím syrském městě, které válka proměnila v ruiny.

Evropská komise přednesla návrh nových pravidel, která mají zajistit rychlejší a efektivnější navracení neúspěšných žadatelů o azyl do zemí, odkud přišli. Nový legislativní návrh má rovněž umožnit některá nová řešení problémů s nelegální migrací, mimo jiné usnadnit vznik návratových center v zemích mimo Evropskou unii. Změny v návratové politice prosazovalo mimo jiné i Česko.

Syrské ministerstvo obrany v pondělí informovalo o úspěšném dokončení vojenské operace na západě země, napsala agentura AFP. Boje mezi silami nového syrského režimu a bojovníky loajálními bývalému prezidentovi Bašáru Asadovi si od čtvrtečního vypuknutí vyžádaly životy 1068 civilistů, a to především příslušníků alavitské menšiny, vyčíslila Syrská organizace pro lidská práva (SOHR). Damašská vláda večer podle agentury Reuters uvedla, že se shodla s Kurdy na začlenění jejich milic do institucí syrského státu.

Petr Kramný odsouzený za vraždu své manželky a dcery v Egyptě v roce 2013 podal stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva (ESLP). České televizi to potvrdil tiskový odbor soudu a spolek Šalamoun, který se případem zabývá už přes deset let. Muž, který si za dvojnásobnou vraždu odpykává 28 let ve vězení, se pokoušel o obnovu řízení. Soudy mu však nevyhověly, naposledy neuspěl loni u Ústavního soudu. Ministerstvo spravedlnosti má na stole také podnět k stížnosti pro porušení zákona. O tom, zda ji ministr spravedlnosti podá, zatím nebylo rozhodnuto.

Letošní ročník festivalu Jeden svět nabídne více než stovku filmů s lidskoprávní tématikou. Zahájí ho snímek Vzpomínky plné přízraků, který se odehrává ve válkou poznamenané Sýrii. V kategorii Slovenská cesta se Jeden svět věnuje také dění v sousední zemi. Přehlídka, kterou po sedmadvacáté pořádá Člověk v tísni, se uskuteční od 12. března do 27. dubna. Filmy mohou lidé zhlédnout v 57 městech a obcích po celém Česku.

V souvislosti s dohodou o příměří mezi teroristickým hnutím Hamás a Izraelem, jehož vláda by ji podle izraelských médií měla schvalovat v pátek, hovoří blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek o „momentu pravdy, za kterým může být srážka s realitou“. Podle korespondenta to vypadá, že po patnácti měsících války nebudou cíle Izraele naplněny. Hamás si podle něj během masakru ze 7. října „velice plánovitě pořídil pojišťovnu své budoucnosti v podobě rukojmí. A výnos z této pojišťovny inkasuje právě nyní,“ vysvětlil v Interview ČT24.

Obvinění ukrajinských úřadů, že Rusko zachází s ukrajinskými válečnými zajatci v rozporu s mezinárodním právem, potvrzují i mezinárodní organizace. Ukazuje se ale, že Moskva jde ve své bezohlednosti ještě dál. Terčem vydírání se stávají i rodiny ukrajinských zajatců, které Rusové nutí ke špionáži nebo dokonce sabotážím.

Server BBC přinesl svědectví muže, jenž byl během protestů proti výsledkům voleb, jejichž vítězství tamní úřady bez důkazů přiřkly venezuelskému vůdci Nicolási Madurovi, zatčen a následně převezen do nechvalně známé věznice Tocorón. Popsal hlad, fyzické i psychické trýznění a další způsoby, jakými dozorci s trestanci zachází. Zpráva vychází v den Madurovy inaugurace, která vyhnala do ulic po celém světě davy lidí, kteří vyhlíží autoritářův konec.

Izraelská armáda se snaží ochránit vojáky před vyšetřováním v zahraničí. U důstojníků média nově nemohou uvádět při rozhovorech jména a dotyčným nesmí být vidět do tváře. Jde o reakci na úsilí propalestinských organizací, které sledují internetový obsah a podávají na vojáky stížnosti. Izraelec Juval Vagdani kvůli tomu musel utéct z Brazílie poté, co tamní federální soud nařídil policii, aby zahájila vyšetřování kvůli jeho údajným válečným zločinům v Gaze. Židovský stát podobná obvinění odmítá.

Britský premiér Keir Starmer letos poprvé odpovídal na otázky poslanců během tradičních interpelací. Poslanci se jej hlavně ptali na otázky ohledně více než deset let starého případu pákistánských gangů, které páchaly sexuální násilí na anglických dívkách. Vláda se s opozicí přela o to, zda byly případy dostatečně vyšetřeny, či zda je má policie znovu otevřít.

Spojené státy poslaly jedenáct Jemenců zadržovaných v Guantánamu do Ománu. Ve věznici zůstává posledních patnáct lidí, což je nejméně v historii tohoto internačního centra, jež zůstává trnem v oku obhájců lidských práv. Kritici poukazují na mučení osob, které jsou většinou zadržovány bez obvinění celé roky. Věznici se nepodařilo uzavřít Baracku Obamovi ani Joeovi Bidenovi. Zvolený prezident Donald Trump existenci zařízení hájí.

Za „nepřípustné a urážející“ považuje vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková výroky místostarostky Ostravy-Přívozu Aleny Pataky (za ANO). Politička v rozhovoru pro web Okraj.cz uvedla, že Romové jsou „geneticky vybaveni úplně jinak“, „nemají cíl ve svém životě se vzdělávat“ a že motivace chybí i jejich rodičům. Výrok kritizovala také vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, podle ní je nepřijatelné a neetické přičítat školní neúspěch romských školáků jejich etnicitě či předurčenosti. Výrok Pataky kritizuje také řada odborníků.

Dvojice stejného pohlaví mohou s příchodem roku 2025 nově uzavírat partnerství bez přívlastku „registrované“. Získávají tak většinu manželských práv – včetně společného jmění, příjmení nebo nároku na vdovský či vdovecký důchod. Omezení spojená s adopcí dětí však zůstávají.

Šéf Bílého domu Joe Biden vyhlásil na 9. ledna den státního smutku na počest zesnulého exprezidenta Jimmyho Cartera. Ve stejný den by se měl uskutečnit i pohřeb. Podle Bidena to byl člověk zásad, víry a pokory. Zvolený prezident Donald Trump prohlásil, že Carter dělal vše pro zlepšení životů Američanů. Jako obhájce míru či lidských práv politika vyzdvihli francouzský prezident Emmanuel Macron či britský král Karel III.

Americký prezident Joe Biden změnil na doživotí bez možnosti propuštění trest 37 ze 40 lidí, kteří čekali na vykonání trestu smrti ve federálních věznicích, oznámil Bílý dům. Biden za svého mandátu vyhlásil moratorium na výkon trestu smrti na federální úrovni. Svůj krok nyní oznámil jen pár týdnů před začátkem druhého mandátu Donalda Trumpa, který naopak trest smrti na federální úrovni podporuje, píší agentury.

Prosincový díl Fokusu Václava Moravce se blíže podíval na problematiku svobody slova v demokratické společnosti. Má nějaké hranice a kde případně leží? Co smí, nebo nesmí zaznít v práci, ve škole nebo ve veřejném prostoru? A v čem se liší projev v reálném světě a na sociálních sítích? Tyto a další palčivé otázky otevřeli s moderátorem ČT Václavem Moravcem hosté pořadu: bývalá eurokomisařka Věra Jourová, bývalý vicepremiér Ivan Bartoš (Piráti), spisovatelka Radka Denemarková, ústavní soudce Jiří Přibáň, novinářka Laura Kellö Kalinská a novinář Karel Hvížďala.

Fotbalové mistrovství světa mužů, které bude mít výkop až za deset let, už nyní vyvolává kontroverze. Mezinárodní fotbalová federace FIFA přidělila šampionát v roce 2034 podle očekávání Saúdské Arábii. Podobně jako u předchůdce z Arabského poloostrova Kataru, kde se hrál turnaj v roce 2022, řeší světová média otázku porušování lidských práv v pořádající zemi. A nejen to, mimo několik dalších sporných bodů se ptají, proč byli Saúdové jedinými kandidáty a volba tak proběhla pouze formálně.

Gruzínská opozice sestavuje databázi lidí, kteří po policejním zásahu museli zamířit do nemocnice. Jen na demonstracích z letošního podzimu byly takových případů více než tři stovky. V rozhovoru pro ČT to řekla gruzínská právnička Ana Kakalašviliová, která se na sestavování seznamu podílí. Je přesvědčena, že chování policie k demonstrantům a zadrženým je možné popsat jako mučení.

Syrští povstalci o víkendu osvobodili věznici Sajdnájá. V komplexu zhruba třicet kilometrů od Damašku držel režim svrženého vůdce Bašára Asada mimo jiné hlavně politické vězně a povstalce. Mezinárodní lidskoprávní organizace uvádějí, že tam v důsledku mučení, špatného zacházení a hromadných poprav zahynuly tisíce lidí. Syrská nevládní organizace civilní obrany Bílé přilby nyní vyšetřuje informace, že v podzemích celách nechvalně proslulé věznice Sajdnájá jsou stále drženi lidé.

Termín pro podávání žádostí o odškodnění za protiprávní sterilizaci by se mohl prodloužit o dva roky. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek a poslankyně Eva Decroix (oba ODS) podali návrh na prodloužení lhůty jako součást vládního návrhu k novelizaci zákoníku práce. Novinářům to po středečním jednání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny v sídle veřejného ochránce práv v Brně řekli náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník a vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková. Původní lhůta měla vypršet s koncem roku.

Ne všechny ze stovek žen, které Česko i po roce 1989 protiprávně sterilizovalo, mají podle platných pravidel nárok na omluvu a odškodnění tři sta tisíc korun. Resort zdravotnictví totiž uznává jen žádosti žen s lékařskou dokumentací. Ta ale často chybí a nedá se už ani získat. I soudy přitom na ministerstvo apelují, aby uznávalo i jiné důkazy a vycházelo poškozeným ženám vstříc. Ty se zatím ocitají v nekonečném koloběhu čekání a zpochybňování. Pro Reportéry ČT natáčela Barbora Loudová.

Velvyslanectví Eritreje ve Spojených státech podle listu The Washington Post dokázalo získat miliony dolarů na podporu zájmů represivního režimu africké země. Na vládnoucí eritrejskou stranu přitom USA před třemi lety uvalily sankce za vyslání vojáků do sousední Etiopie a přispění k humanitární krizi a krizi v oblasti lidských práv. Ta Eritrea porušuje i u svých občanů – trestá stejnopohlavní vztahy, zneužívá nucenou vojenskou službu nebo provádí razie proti odpůrcům režimu.