Lidská práva

Země Evropské unie musejí vydávat transgender občanům doklady totožnosti, které respektují jimi zvolené pohlaví, aby mohli žít kdekoliv v evropské sedmadvacítce bez diskriminace, rozhodl podle agentury AFP Soudní dvůr Evropské unie. Reagoval na případ, kdy Bulharsko odmítlo vydat jedné ze svých obyvatelek, která se narodila jako muž, cestovní pas, kde by byla označena jako žena.

Začíná filmový festival o lidských právech Jeden svět. Po pražské premiéře se přesune do šesti desítek dalších měst po celém Česku. Hlavní soutěžní sekce festivalu letos podle pořadatelů propojují naléhavá svědectví z krizových oblastí s osobními sondami do lidského nitra.

Po změně režimu v Sýrii čelí alavitská menšina, privilegovaná v době vlády diktátora Bašára Asada, pronásledování i vraždám. Ženy pocházející z této komunity, které byly uneseny, řekly BBC, že je věznitelé ponižovali, bili a znásilňovali. Úřady podle nich odmítají případy řádně vyšetřit. Damašek tvrdí, že většina únosů byla falešná.

Při dronových útocích ve dvou lokalitách v súdánské oblasti Kurdufán v sobotu zahynulo nejméně 33 lidí. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na lékařský zdroj. Útoky si podle něj vyžádaly rovněž 59 zraněných, z nichž 30 je stále hospitalizováno. Kurdufán se stal ohniskem bojů mezi vládní armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF).

Jak nás poznamenal komunismus? A co provádí totalita s lidskou duší? Únorový díl Fokusu Václava Moravce se zabýval dědictvím komunismu. Diskutovali mimo jiné bývalý politik Milan Uhde, soudkyně Evropského soudu pro lidská práva Kateřina Šimáčková nebo historici Jakub Rákosník a Petr Blažek.

Hromadné vraždění etnických skupin súdánského Fáširu nese znaky genocidy. V nové zprávě to uvedla nezávislá vyšetřovací komise OSN. Město rok a půl obléhaly polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF). Po jeho dobytí svědci hovořili o masakrech civilistů včetně dětí.

Ve věku 84 let zemřel americký černošský baptistický pastor a bojovník za občanská práva Jesse Jackson, oznámila podle stanice NBC News jeho rodina. Jackson se v osmdesátých letech dvakrát neúspěšně ucházel o kandidaturu na prezidenta Spojených států za Demokratickou stranu. Za vlády prezidenta Billa Clintona působil jako zvláštní vyslanec pro Afriku. Prezident USA Donald Trump Jacksona označil za dobrého a chytrého člověka, kterého dobře znal.

Prozatímní prezidentka Venezuely Delcy Rodríguezová představila návrh zákona o amnestii, díky kterému by se mohly na svobodu dostat stovky politických vězňů, včetně opozičních předáků, novinářů a bojovníků za lidská práva, informují agentury.

Nová svědectví a videa z Íránu ukazují, že masakry protestujících represe v zemi zdaleka neskončily. Řada Íránců se po brutálním zásahu bezpečnostních složek marně snažila získat pozůstatky svých blízkých. Úřady často pohřbívaly demonstranty na tajných místech nebo zakázaly uspořádat veřejné pohřby. Přesto se řada ceremonií proměnila v protesty. Některé rodiny místo truchlení zvolily cestu oslav s tancem a hudbou, aby tak vyjádřily odpor proti teokratické vládě.

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městy Dajr Háfir a Maskana na severu země, z nichž se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrských demokratických sil (SDF). Píše to agentura AFP. Armáda obsadila i dvě ropná pole Súfján a Saurá. Kurdové dříve oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný. Podle expertů režim protesty zřejmě prozatím potlačil, píše agentura AFP.

V uplynulém roce bylo kvůli bojům na Ukrajině zabito přinejmenším 2514 civilistů a dalších 12 142 jich bylo zraněno, což je více než v předešlých letech – s výjimkou roku 2022, kdy Rusko zahájilo invazi do země. Ve své nejnovější zprávě to v pondělí uvedla Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU). Celkem si ruská agrese proti sousední zemi dle ní už vyžádala životy nejméně 14 999 civilistů včetně stovek dětí, dalších 40 601 osob včetně nezletilých dle mise utrpělo zranění.

Íránská armáda oznámila, že bude chránit národní zájmy země, strategickou infrastrukturu a veřejný majetek, zatímco v Íránu pokračují protirežimní protesty, píše agentura Reuters. Americký ministr zahraničí Marco Rubio zároveň vyjádřil íránskému lidu podporu USA. Server Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) píše, že v zemi je stále blokován internet. Další zdroje hovoří i o odříznutí od telefonního spojení. Protivládní protesty si po dvou týdnech podle AP vyžádaly nejméně 65 obětí. Podporu demonstrantům vyjádřila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Odstranění venezuelského vládce Nicoláse Madura americkými silami neznamená automatický pád chavistického autoritářského režimu, upozorňují experti. V Caracasu zůstávají klíčové osoby režimu jako prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová, šéf obrany Vladimir Padrino López, a především ministr vnitra Diosdado Cabello. Rozhodující hlas v otázce toho, zda režim udrží kontinuitu, nebo se otevře prostor pro změnu, má také armáda.

Írán zažívá největší protesty za poslední roky. V islámské republice panuje podle expertky Lenky Hrabalové obrovská nespokojenost, kdy ekonomický stres pociťují už i stoupenci režimu a lidé řeší, zda si mohou dovolit koupit maso. Íránci se sice neshodnou na tom, jak by měla budoucnost vypadat, změnu ale chtějí všichni, píší média.

Kurdský opoziční politik Selahattin Demirtas, který je od roku 2016 v tureckém vězení, byl odsouzen k dalším sedmnácti měsícům za urážku prezidenta. S odvoláním na právníka vězněného muže to napsala agentura AFP. Dvaapadesátiletý Demirtas, který je ve věznici v Edirne na severozápadě Turecka, byl nově odsouzen k jednomu roku, pěti měsícům a patnácti dnům vězení za urážku prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Podle advokáta několik obvinění z urážky, týkajících se projevů starých nejméně deset let, bylo sloučeno do jedné obžaloby. Soud podle něj odmítl poskytnout dostatečnou lhůtu na přípravu obhajoby a spěchal s vynesením rozsudku.

V pondělí schválený program vlády Andreje Babiše (ANO) slibuje přísnější dohled nad hospodařením neziskových organizací. Někteří politici hovoří dokonce o možnosti ušetřit v oblasti nevládních spolků desítky miliard korun. Podrobná analýza státních výdajů však ukazuje, že prostor pro radikální škrty je minimální, aniž by došlo k ohrožení sportu mládeže, školství, sociálních služeb nebo ochrany přírody. Vyplývá to z rozhovorů pro nový díl ekonomické publicistiky ČT Bilance.

Malajsie čelí náporu migrantů. Řada z nich pochází z Myanmaru, kde před pěti lety převzala moc vojenská junta. Kuala Lumpur letos zahájil „rok vymáhání práva“, včetně vlny zatýkání. V detenci končí podle aktivistů ale i lidé se statusem uprchlíka. Od roku 2020 zemřelo ve vazbě na tři sta migrantů, vyplývá podle listu The New York Times (NYT) z vládních údajů poskytnutých parlamentu.

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.

Nová vláda ANO, SPD a Motoristů ve středu schválila personální změny. Novou vládní zmocněnkyní pro lidská práva se stala předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťána Malá. Malá střídá Kláru Šimáčkovou Laurenčíkovou, která skončila v pondělí s předchozí vládou Petra Fialy (ODS). Poradcem pro národní bezpečnost se stal diplomat a dosavadní velvyslanec Česka ve Vietnamu Hynek Kmoníček. Kabinet naopak odvolal předsedu Národní sportovní agentury (NSA) Ondřeje Šebka a člena rady agentury Františka Horáka.

Nejstarší prodemokratická strana v Hongkongu, Demokratická strana, v neděli oznámila své rozpuštění. S odvoláním na jejího předsedu to uvedla agentura AFP.

V Íránu byla opět zatčena držitelka Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadíová, uvádí s odvoláním na její podporovatele agentura AP. Íránské úřady se k zatčení 53leté bojovnice proti útlaku žen v Íránu a za dodržování lidských práv dosud oficiálně nevyjádřily.

Bezpilotní letouny súdánských polovojenských Jednotek rychlé podpory (RSF) ve čtvrtek zasáhly mateřskou školu na jihu země a zabily padesát lidí včetně 33 dětí. S odvoláním na skupinu lékařů to v sobotu napsala agentura AP. Úder odsoudil Dětský fond OSN, známý jako UNICEF, a vyzval k zastavení útoků. Boje mezi sebou už dva a půl roku svádějí RSF se súdánskou armádou, kvůli čemuž dosud zemřely desetitisíce obyvatel regionu.