Lidská práva

Prvním kandidátem Senátu na dětského ombudsmana byl zvolen soudce Martin Beneš, druhým se stala předsedkyně vládního výboru pro práva dítěte Eva Petrová, která porazila soudce Jaromíra Jirsu. Senát také znovu navrhl ústavní novelu, která má umožnit Nejvyššímu kontrolnímu úřadu (NKÚ) prověřovat hospodaření České televize a Českého rozhlasu. Na závěr schůze Senát také schválil zvýšení příspěvků senátorských klubů pro příští rok.

Malé romské fotbalisty z organizace Mongaguá, kteří v sobotu čelili ve vlaku rasistickým urážkám fotbalových fanoušků z Ostravy, pozve Fotbalová asociace ČR (FAČR) na příští mezinárodní utkání. Na setkání, které iniciovala vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, to řekl předseda FAČR David Trunda. Incident prošetřuje i policie včetně toho, proč jel vlak s několika stovkami fanoušků bez policejního doprovodu.

Diplomaté Spojených států amerických se mají řídit novými pravidly. Lidská práva podle nich porušují země, které prosazují politiku diverzity nebo zavádějí zákony proti šíření nenávisti na sociálních sítích – tedy třeba Velká Británie, Francie nebo Německo. Podporu naopak mohou čekat státy sdílející stejný pohled na svět jako administrativa prezidenta Donalda Trumpa.

Humanitární organizace upozorňují na vážný stav dětí, které uprchly z bojů v súdánském Fáširu. Do táborů přicházejí podvyživené, dehydrované a s projevy fyzického i psychického traumatu, přičemž dosud bylo identifikováno více než dvě stě nezletilých bez doprovodu. Lékaři hlásí případy dětí se ztrátou sluchu způsobenou silnými explozemi a psychologové zaznamenávají noční děsy či změny chování. Situace ve městě se vyhrotila po jeho pádu 26. října, kdy jednotky RSF upevnily kontrolu nad oblastí a objevily se zprávy o možných závažných porušeních lidských práv, jež zkoumá Mezinárodní trestní soud.

Unijní ministři zahraničí schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko, které na jednání zastupoval odcházející šéf diplomacie Jan Lipavský (za ODS).

Polsko porušilo Evropskou úmluvu o lidských právech, když v roce 2020 drasticky omezilo přístup k potratům včetně těch u postižených plodů, rozhodl Evropský soud pro lidská práva (ECHR). Částečně vyhověl stížnosti ženy, kterou podala po rozhodnutí polského ústavního soudu o zákazu potratů.

Lotyšský parlament o rok odložil debatu a nové hlasování o odstoupení od Istanbulské úmluvy. Dokument má chránit ženy před násilím. O rozhodnutí informovala lotyšská média a zpravodajské agentury. Tamní parlament minulý čtvrtek odhlasoval – jako první v Evropské unii (EU) – odstoupení od úmluvy. Lotyšský prezident Edgars Rinkévičs ovšem příslušný zákon nepodepsal a vrátil jej poslancům zpět se žádostí, aby své rozhodnutí přezkoumali.

Sýrie zažívá po pádu režimu diktátora Bašára Asada novou vlnu vysídlování. Podle OSN opustilo domovy jen mezi prosincem 2024 a letošním červencem 430 tisíc lidí, často v reakci na sektářské násilí a spory o majetek a půdu, píše list The New York Times (NYT).

Lotyšský prezident Edgars Rinkévičs požádal parlament o přezkoumání rozhodnutí odstoupit od Istanbulské úmluvy, jejímž cílem je potírání násilí vůči ženám. Patřičný zákon nepodepsal, poslal ho zpět zákonodárcům. Podle hlavy státu ratifikace i vypovězení úmluvy během jediného volebního období parlamentu vysílá protichůdný signál společnosti i mezinárodním spojencům o připravenosti země plnit své závazky.

Při rozsáhlé policejní operaci, která se odehrála v úterý ve favelách v Riu de Janeiro, zemřelo 132 lidí, uvedl úřad místního veřejného ochránce práv. Vláda v tomto brazilském státě později potvrdila 119 mrtvých, z toho jsou nejméně čtyři policisté. Server G1 uvádí, že se jedná o policejní zásah s nejvyšším počtem mrtvých za poslední léta. Cílem bylo podle úřadů zatknout členy zločinecké organizace Comando Vermelho. OSN vyjádřila zděšení z vysokého počtu mrtvých.

Ukrajinci žijící na Ruskem okupovaných územích si museli do 10. září podle dekretu šéfa Kremlu Vladimira Putina opatřit ruský pas – v opačném případě jsou nuceni území opustit. Bez příslušného dokumentu si lidé nemohou najít zaměstnání, dostávat sociální dávky či lékařskou péči, popsal ruskojazyčný server BBC. „Pasportizace“ pod taktovkou Moskvy probíhá na ukrajinských okupovaných územích už od anexe Krymu a podle analytičky Kaloriny Hirdové má posílit propagandu Moskvy.

Současná situace v Súdánu je podle OSN alarmující. Podle úřadu Spojených národů pro lidská práva (OHCR) se polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) dopustily hromadných mimosoudních poprav na civilistech, kteří se pokoušeli utéct z města Fášir. Mezi oběťmi mají být i humanitární pracovníci. Zároveň roste i riziko etnicky motivovaných násilností.

Mezi čínskými křesťany narůstají obavy z tvrdých vládních represí. Čínské úřady totiž před dvěma týdny zadržely na tři desítky příslušníků podzemní protestantské církve – a to navzdory ústavou deklarované náboženské svobodě. Sionská církev vznikla v roce 2007. Od té doby čelila tlaku ze strany státu několikrát, přesto dokázala získat asi deset tisíc členů.

Dvacet evropských zemí včetně Česka žádá Evropskou komisi o pomoc s navracením afghánských uprchlíků do vlasti. Apel podepsal také Berlín, který jedná i přímo s hnutím Taliban, které v Afghánistánu vládne. Podle kritiků to ohrožuje citlivé údaje lidí nejen v Německu.

Devatenáct členských států Evropské unie v čele s Belgií spolu s nečlenským Norskem usiluje o dobrovolný či vynucený návrat afghánských přistěhovalců, kteří nesplňují podmínky pro pobyt, případně čelí trestnímu stíhání. Vyplývá to z dopisu evropskému komisaři Magnusi Brunnerovi, na který upozornil server Euractiv. Mezi podepsanými zástupci dvaceti vlád je také český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Projevy násilí, nenávistných projevů a rostoucí míra diskriminace vůči lidem z LGBTIQ komunity se v Evropské unii a západních balkánských státech od roku 2019 zvýšily. Nejvyšší míru diskriminace hlásí intersex a transgenderové osoby. Oběti násilí tyto přestupky většinou nenahlašují. Podíl na šíření nenávisti vůči komunitě mají zahraniční manipulační kampaně. Vyplývá to z průzkumu Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA), do něhož se v roce 2023 zapojilo 1920 lidí a byl zveřejněn v září 2025.

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková je připravená skončit ve funkci po nástupu nového kabinetu. Strany vznikající nové vládní koalice mají jiný postoj k ochraně zranitelných skupin, uvedla. Po volbách v minulém týdnu se v pátek na rozdělení ministerstev v kabinetu domluvila hnutí ANO a SPD a Motoristé.

Vláda schválila Národní strategii elektronického zdravotnictví České republiky na roky 2025 až 2035. Premiér Petr Fiala (ODS) to označil za klíčový dokument pro digitalizaci zdravotnictví. Kromě toho kabinet schválil státní kulturní politiku pro roky 2026 až 2030. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) sdělil, že vláda přerušila jednání o rozpočtu pro Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) na rok 2026, který počítá s výdaji 187 miliard korun.

Nikaragua přitvrdila vůči tisícům odpůrců za hranicemi, které špehuje a odebírá jim občanství. V nové zprávě to uvedli experti OSN. Středoamerický stát se podle kritiků mění v rodinnou diktaturu. Země má dva spoluprezidenty – Daniel Ortega a jeho manželka Rosario Murillová změnili ústavu a de facto zrušili dělbu moci. V hrsti mají i armádu a policii. Jejich vizí je nová „revoluční a socialistická“ Nikaragua.

Afghánci se radovali v ulicích po návratu internetu a mobilních služeb. Zdroj blízký vládě potvrdil televizi BBC Afghan, že internet byl obnoven na příkaz Talibanu. Vládnoucí islamisté odmítli zprávy médií o celostátním zákazu. Oficiální důvod 48hodinového výpadku služeb neuvedli.

Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa deportuje letadlem zhruba sto Íránců zpět do Íránu, napsal s odvoláním na íránské i americké zdroje deník The New York Times (NYT). Podle zdrojů jde o vyvrcholení několikaměsíční spolupráce mezi Washingtonem a Teheránem. Spojené státy po desetiletí poskytovaly útočiště Íráncům prchajícím z vlasti, která patří k nejhorším na světě, pokud jde o dodržování lidských práv.

Letošním laureátem Ceny Václava Havla je ukrajinský novinář Maksym Butkevyč, oznámil v pondělí předseda Parlamentního shromáždění Rady Evropy Teodoros Rusopulos. Cenu si Butkevyč po propuštění z ruského zajetí, do kterého se dostal jako velitel čety v roce 2022, mohl převzít osobně.

Cíle Ruska sahají daleko za hranice Ukrajiny, a pokud uspěje, bude to znamenat konec svobody, lidských práv a důstojnosti pro více než sto milionů lidí. Na přednášce na Harvardově univerzitě v USA to uvedl prezident Petr Pavel. V rámci české muniční iniciativy Ukrajina získala až 3,5 milionu kusů munice, oznámil také prezident.

Ještě před čtyřmi lety se mohly Afghánky stát lékařkami či političkami a navštěvovat parky a knihovny. Taliban od té doby tvrdě omezil vzdělávání a osobní svobody žen, kterým dokonce zakázal mluvit nahlas na veřejnosti. Na černou listinu se dostala celá řada knih, jež se podle islamistů neslučují s jejich ideologií. Afghánky se kvůli represím bojí protestovat, a tak vzdorují prostřednictvím tajných knižních a studijních klubů.