Lidská práva strana 5 z 5

Ačkoliv v Česku neexistuje povinnost očkování pro žádnou skupinu lidí, porušuje český stát podle senátorky a lékařky Jitky Chalánkové (nestr. v klubu ODS a TOP 09) lidská práva. Proti tomu se vymezila členka poslaneckého výboru pro bezpečnost Helena Válková (ANO), která si naopak povinnou vakcínu umí v tuzemsku představit. Podle poslance a odborníka na mezinárodní právo Vladimíra Balaše (STAN) by mělo jít o poslední možnost. O tématu debatovali v pořadu Události, komentáře.

Ruské úřady vydaly zatykač na Ljubov Sobolovou, blízkou spolupracovnici vězněného opozičního politika Alexeje Navalného. Sobolová v srpnu opustila Rusko poté, co jí soud omezil svobodu. Kreml také ve čtvrtek prohlásil, že udělení Sacharovovy ceny Navalnému devalvuje význam ocenění.

Německá kancléřka Angela Merkelová v sobotu po setkání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem poděkovala Turecku za pomoc s nelegální migrací. Turecko označila za významného partnera Evropské unie, se kterou tato země sdílí řadu zájmů. Připomněla však také, že v minulosti kritizovala porušování lidských práv v Turecku.

Dvaadvacetiletá Somálka Kafiya Mahdi dorazila do Maďarska jako nezletilá uprchlice v roce 2014. Ze své rodné země utekla před nuceným sňatkem. Její vlastní otec ji chtěl ve čtrnácti letech prodat o generaci staršímu muži. Dnes je z ní známá maďarská modelka a lidskoprávní aktivistka. Nedávno navštívila s filmovým dokumentem, který o ní vznikl, festival v Jilemnici.

V Libyi byly s největší pravděpodobností spáchány válečné zločiny a zločiny proti lidskosti, uvádí ve své zprávě Rada OSN pro lidská práva (HRC). Shromáždila důkazy o vraždách, mučení, zotročování, mimosoudním zabíjení a znásilňování.

O vystoupení svého ministra zahraničí na Valném shromáždění OSN požádalo islamistické hnutí Taliban, které ovládá většinu afghánského území. Generální tajemník OSN António Guterres skrze svého mluvčího potvrdil, že dopis se žádostí obdržel. Požadavek musí teď vyhodnotit výbor, ale není jisté, zda se sejde ještě před koncem jednání v pondělí. Čínský prezident Si Ťin-pching pak ve svém projevu slíbil, že jeho země nebude budovat nové uhelné elektrárny v zahraničí, a potvrdil závazek, že Čína dosáhne uhlíkové neutrality před rokem 2060.

Česká vláda chce posílit obchodní vztahy se Saúdskou Arábií. Ty v posledních čtyřech letech poklesly, loni obrat představoval necelou půlmiliardu dolarů. Můžou za to jak výkyvy na trhu s ropou, tak i dopady pandemie. Ministr zahraničí Jakub Kulhánek v Rijádu navrhl navázat strategické partnerství mezi oběma zeměmi.

Generální tajemník OSN António Guterres vyzval účastníky ženevské konference k Afghánistánu k rychlé pomoci zemi, které podle něj hrozí masivní potravinová krize. Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová zároveň kritizovala tamní vládu radikálního hnutí Taliban. Závazky hnutí neodpovídají reálné situaci na místě, mimo jiné i co se týče práv žen, uvedla Bacheletová.

Neúspěch Západu je založen na ignoraci požadavků obyčejných Afghánců. Budování demokratického státu chtělo více trpělivosti a pečlivosti. Řekl to bývalý šéf provinčního rekonstrukčního týmu v Lógaru Václav Pecha, který byl hostem středečních Událostí, komentářů.

Odpůrci slovenské vlády využili středeční svátek dne ústavy k demonstracím v Bratislavě a v Košicích. Na několika shromážděních konaných z iniciativy opozice protestovali nejen proti nynější koalici premiéra Eduarda Hegera, ale i proti koronavirovým opatřením a údajné diskriminaci lidí, kteří nejsou očkováni proti nemoci covid-19.

Polsko za srpen zaznamenalo tři a půl tisíce pokusů o překročení své hranice z Běloruska. Tisíc migrantů úřady zadržely. Varšava za vysokými počty běženců vidí organizovanou akci režimu Alexandra Lukašenka. Kvůli situaci už vláda požádala hlavu státu o vyhlášení nouzového stavu.

Evropský soud pro lidská práva (ESLP)nařídil Varšavě, aby pomohla žadatelům o azyl, kteří jsou již déle než dva týdny zablokováni na hranici mezi Polskem a Běloruskem. Stejný požadavek adresoval také Rize, neboť u lotyšsko-běloruských hranic se ocitla v podobné situaci jiná skupina utečenců. Neznamená to ale, že by soud Polsku a Lotyšsku nařizoval vpuštění migrantů na jejich území.

Laboratoře v Česku odhalily ve středu 206 nových případů onemocnění covid-19. To je o 13 méně než před týdnem. Zároveň ubylo i testovaných, zhruba o patnáct procent oproti předchozí středě. Mírně se snížilo i reprodukční číslo, stále se ale drží nad kritickou hodnotou jedna. V nemocnicích leží s covidem 60 lidí, 13 z nich je ve vážném stavu.

Poté, co Taliban obsadil metropoli Kábul a vyhlásil konec války v Afghánistánu, se množí obavy o osud žen a dívek pod vládou tohoto radikálního islamistického hnutí. Agentura Reuters informovala o incidentu v Kandaháru, kde talibanští bojovníci propustili zaměstnankyně banky a nařídili jim, ať do práce pošlou své mužské příbuzné. Další afghánské ženy do médií uvedly, že přišly o své sny a netuší, co nastane. Generální tajemník OSN António Guterres i západní politici vyzvali Taliban, aby práva žen respektoval.

Běloruská opozice rok po zahájení masových protestů proti autoritářskému vůdci Alexandru Lukašenkovi vylučuje nové větší akce. Cena za to by byla příliš velká, řekla Svjatlana Cichanouská, která stojí v čele odporu proti Lukašenkovu režimu. Ten v proslovu nepřímo přiznal, že do Evropské unie cíleně posílá blízkovýchodní migranty, a vyzval Západ, aby přestal se sankcemi. Spojené státy a Velká Británie naopak v pondělí další sankce vyhlásily.

Nedostupnost pitné vody a jídla, neexistující kanalizační systém, chabá zdravotní péče a nadměrné čerpání přírodních zdrojů patří mezi nejvýraznější problémy karibského Haiti, rozhodně však nejsou jediné. Země, která se stále ještě nevzpamatovala z ničivého zemětřesení v roce 2010, teď čelí krizi po zavraždění prezidenta Jovenela Moïseho. Po jeho smrti v zemi roste násilí živené rozdělením obyvatel na malou skupinu movitých elit a velkou skupinu chudých uvězněných v městských slumech nebo na farmách s neúrodnou půdou. Situace využívají kriminální gangy, jeden z jejich vůdců chystá revoluci.

Český ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) při návštěvě Egypta řekl tamním představitelům, že Česká republika cestování do Egypta neztěžuje nadměrnými požadavky. V Káhiře se setkal s šéfem egyptské diplomacie Sámehem Šukrím a s prezidentem Abdalem Fattáhem Sísím, kterému předal pozvání na návštěvu do Prahy, uvedlo české ministerstvo zahraničí. Do Egypta ministra doprovázela podnikatelská delegace.

Soud v Hongkongu poslal na devět let do vězení čtyřiadvacetiletého Tchung Jing Kita. Ten je tak prvním člověkem odsouzeným na základě bezpečnostního zákona, jenž ve své poloautonomní provincii prosadil Peking přes protesty tamních obyvatel i řady zemí. Soud bývalého číšníka a prodemokratického demonstranta shledal už v úterý vinným z podněcování k separatismu a terorismu, nyní rozhodl o výši trestu, informovaly agentury Reuters a AP.

Migranti, zadržení v Litvě po nelegálním přechodu bělorusko-litevské hranice, se vzbouřili a požadují, aby byli propuštěni z uprchlického tábora v bývalé škole v Alytausském okresu na jihu země. Informoval o tom zpravodajský server Delfi.

Evropská komise (EK) zveřejnila výroční hodnocení stavu právního státu ve všech 27 zemích Evropské unie. Hodnotila soudní systémy, boj proti korupci, pluralitu médií a celkovou kontrolu a vyváženost institucí v jednotlivých státech. Špatné „vysvědčení“ dostaly dvě země, které jsou delší dobou pod palbou kritiky – Polsko a Maďarsko.

Maďarský premiér Viktor Orbán označil za ostudné stanovisko Evropské komise ke kontroverznímu maďarskému zákonu zakazujícímu na školách osvětu ohledně menšinové sexuální orientace. Reagoval tak na skutečnost, že Komise ve čtvrtek zahájila řízení s Maďarskem a Polskem kvůli obavám z porušování práv sexuálních menšin. Obě země mají dva měsíce na odpověď.

Při protivládních protestech na Kubě zemřel v pondělí jeden demonstrant. Podle agentury AFP to oznámilo kubánské ministerstvo vnitra. Protesty, které vypukly v neděli v řadě kubánských měst proti autoritářské vládě, jsou podle zahraničních agentur největší za třicet let.

Prezident Miloš Zeman v příštím roce navštíví Čínu. Pražský hrad to oznámil po telefonátu Zemana s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Podle hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka Si Ťin-pching považuje Česko za klíčového partnera v rámci Evropské unie.

Některé evropské noviny tento týden odmítly otisknout celostránkový placený inzerát podepsaný maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Informovala o tom agentura Reuters, podle které média své rozhodnutí odůvodnila tím, že nechtějí dávat prostor politikovi, jenž podkopává lidská práva a svobodu tisku. Mezi listy, které reklamu naopak publikovaly, patří například český deník MF Dnes. Jeho vyjádření se ČTK snaží získat.