Ruské ministerstvo kultury podpořilo divadelní hru, teď za ni dvě umělkyně mají jít do vězení

Ruský vojenský soud v pondělí odsoudil ruskou režisérku Jevgeniji Berkovičovou a dramatičku Svetlanu Petrijčukovou za jejich divadelní hru, dříve oceněnou prestižní cenou, k šesti letům vězení. Obě ženy byly obviněny a posléze odsouzeny za schvalování terorismu kvůli hře Finist, jasný sokol, pojednávající o ženách, které se rozhodnou provdat za islámské bojovníky a vydat se za nimi do Sýrie. Agentura AP označila rozsudek za nejnovější zásah v neutuchajícím tažení proti disentu, které se v Rusku vystupňovalo po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu před více než dvěma lety.

Obě ženy byly zadrženy loni v květnu a více než rok byly uvězněny ve vyšetřovací vazbě. Soudce Jurij Massin podle agentury Interfax rozhodl, že trest si odsouzené mají odpykat v trestanecké kolonii s běžným režimem, představující druhý stupeň na čtyřstupňové škále přísnosti vězeňského režimu.

Obhajoba ohlásila, že se proti verdiktu odvolá, protože obě ženy „jsou naprosto nevinné“, jak řekla advokátka Berkovičové Xenija Korpinská. „Rozhodnutí soudu napadneme, přestože naděje (na úspěch) je málo,“ uvedla podle BBC.

Berkovičová je uznávanou nezávislou divadelní režisérkou, Petrijčuková oceňovanou autorkou divadelních her. Obě opakovaně obvinění ze schvalování terorismu odmítly. Berkovičová během soudu uvedla, že hru inscenovala, aby zabránila terorismu. Petrijčuková vysvětlovala, že hru napsala, aby zabránila událostem, které ve hře popisuje.

Obhajoba argumentovala, že hru podpořilo ruské ministerstvo kultury a že předloni vyhrála cenu Zlatá maska, což je v Rusku nejprestižnější divadelní cena. V roce 2019 byla hra uvedena v ženské věznici na Sibiři a státní vězeňská služba ji ocenila na svých internetových stránkách.

Anonymní udavač se bál posměchu

Na hru však přišlo na policii udání. Jméno udavače není veřejnosti známo, ale před soudem vystoupil jako utajený svědek s pozměněným hlasem a psedonymem Nikita. Tvrdil, že jej pobouřilo, že hra ukazuje „teroristky jako oběti a jako viníka ruský stát a ruskou společnost“, protože ty přiměly ženy ke vstupu mezi islamisty.

Ze hry podle něj vyznívá poselství, že ženám se v Rusku žije špatně, protože žijí bez lásky a jsou ponižovány, a proto vyslechnou vábení teroristů. Na otázku, proč proti hře nevystoupil hned po jejím čtení, kterého se zúčastnil, ale místo toho se obrátil na policii, Nikita odvětil, že by se mu v divadle vysmáli, zesměšnili by ho a udělali z něj hlupáka.

Obvinění umělkyň vyvolalo v Rusku pobouření. Otevřený dopis na jejich podporu, který zveřejnil nezávislý list Novaja Gazeta, podepsalo více než šestnáct tisíc lidí. Hra, jak list tvrdil, obsahuje jasné odsouzení terorismu. Desítky ruských herců, režisérů a novinářů také podepsaly místopřísežné prohlášení vyzývající soud k propuštění obou žen z vyšetřovací vazby.

Režisérku již dříve odsoudili za protiválečnou demonstraci

Bezprostředně po vpádu ruských vojsk do sousední země rozpoutal Kreml rozsáhlou represivní kampaň, která nemá obdoby od sovětských dob. Úřady dělají z jakékoli kritiky války zločin a své pronásledování zaměřily nejen na známé opoziční politiky, postižené nakonec drakonickými tresty, ale na každého, kdo proti válce veřejně nebo i jinak vystoupil, připomněla AP.

Tlak vzrostl i na kritické umělce v Rusku. Herci a režiséři byli vyhozeni ze státních divadel a hudebníci byli zařazeni „na černou listinu“ vylučující je z koncertování po zemi. Někteří byli označeni hanlivou nálepkou „zahraniční agent“, což přináší zpřísněný úřední dohled a silně negativní konotace.

Mnozí umělci raději vycestovali z Ruska. Berkovičová, která se stará o dvě osvojené dcery, odmítla opustit Rusko a pokračovala v práci v Moskvě. Krátce po rozpoutání války proti Ukrajině zorganizovala protiválečnou demonstraci a byla uvězněna na jedenáct dní, dodala AP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 2 hhodinami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 3 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...