„Není to zločinec, je to novinářka,“ říká manžel Kurmaševové, kterou vězní Putinův režim

11 minut
Rozhovor s manželem novinářky Kurmaševové vězněné ruským režimem
Zdroj: ČT24

Více než dvě stě dnů už vězní ruský režim rusko-americkou novinářku Alsu Kurmaševovou. Její manžel Pavel Butorin bojuje za její propuštění v nejvyšších patrech americké politiky. V rozhovoru pro pořad Události, komentáře uvedl, že cítí obrovskou podporu ze strany vlády USA i Kongresu. Podle Butorina je diplomatický tlak nutný, jelikož jeho žena se spravedlivého procesu v Rusku nikdy nedočká, přitom byla uvězněna neoprávněně. Ruské úřady viní Kurmaševovou z toho, že se neohlásila předem jako takzvaná zahraniční agentka, a také ze šíření falešných zpráv o působení ruské armády na Ukrajině. Ve vězení může strávit mnoho let.

Kurmaševová, která působila v rozhlasové stanici Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL), uvedla, že její životní podmínky jsou velice špatné a že se necítí fyzicky dobře. K dispozici má podle svých slov jen minimální lékařskou péči.

„Drží mě v cele pro dva lidi o velikosti pět metrů čtverečních. Neteče tam teplá voda. Místo toalety je tam díra v zemi. Není tam ani půl metru volného místa, abych se prošla. Prakticky jsou tam jen dvě postele a polička na zdi. Není tam stůl. Stěny jsou zašlé. Za posledních padesát let místnost zřejmě neprošla žádnou renovací,“ popsala novinářka své živoření v ruské cele.

Ruský soud začátkem dubna rozhodl, že novinářka zůstane ve vazbě minimálně do začátku června. Butorin uvedl, že manželčin hlas neslyšel celých šest měsíců. „Musí jíst sedmdesát centimetrů od díry, která slouží jako toaleta. Určitě by si zasloužila být doma se svými dětmi,“ poznamenal.

Osudný let za nemocnou matkou

Kurmaševová na podzim 2023 odjela z Prahy, kde dlouhodobě žije, navštívit svou matku v Rusku. Butorin s ní přímo hovořil naposledy loni 8. října. Tehdy mu poslala zneklidňující hlasovou zprávu, že na dveře bytu její matky zaklepala policie a jde ji zatknout, vzpomíná.

Sám neztrácí naději, podle něj je to „jediné, co zbývá“, nicméně si je vědom toho, jak ruský režim funguje. „Není to zločinec, je to novinářka. A byla v Rusku jako soukromá osoba, protože chtěla pomoci své nemocné matce. Úřady jí znemožnily Rusko opustit, asi patnáct minut předtím, než měla nastoupit do letadla zpátky do Prahy. Zabavily jí ruský i americký pas. A poté, o mnoho měsíců později, ji znovu zadržely a obvinily ji z toho, že se neregistrovala jako zahraniční agentka,“ uvedl Butorin.

Porušení povinnosti ohlásit se úřadům jako zahraniční agent je v Rusku trestným činem už téměř tři roky. Termín zahraniční agent ruské úřady používají pro subjekty, které jsou podle jejich mínění pod zahraničním vlivem, připomíná BBC.

Kurmaševová byla následně obviněna i ze šíření falešných informací o ruské armádě na Ukrajině. Ruským úřadům se nelíbí její publikace Ne válce, která podle portálu Meduza vyšla v listopadu předloňského roku a předkládá příběhy čtyřiceti Rusů vystupujících proti ruské invazi. Za šíření nepravdivých zpráv o ruské armádě novinářce podle dřívější zprávy RFE/RL hrozí až desetileté vězení.

Butorin kvůli případu své manželky apeloval na americký Kongres. „Cítím obrovskou podporu ze strany americké vlády a ze strany Kongresu. V USA usilujeme o to, aby pro ni platilo přízvisko, že je nelegálně a neoprávněně zadržena, a to slýchám od všech členů vlády i Kongresu,“ konstatoval Butorin.

Česká podpora

Novinářka se nemůže spolehnout na spravedlnost systému v Rusku, jelikož nefunguje nezávisle, a tak je nutná diplomatická podpora, aby mohla být propuštěna, zdůraznil manžel vězněné novinářky, který spolupracuje i s organizacemi mimo USA. „Chtěl bych poděkovat české vládě za podporu. Poprvé bylo jméno Alsu zmíněno na (březnovém) zasedání Rady bezpečnosti, když český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) vyzval Rusko, aby Alsu propustilo,“ podotkl Butorin.

Na večeři v Bílém domě podle něj prezident Joe Biden vyzval k propuštění Alsu a dalších osob. „Nejsem si jistý, že by se teď konala nějaká jednání, která by se týkala Alsu, ale je tu diplomatický tlak na její propuštění,“ říká Butorin.

V ruské vazební věznici zůstává kupříkladu i americký novinář Evan Gershkovich, jenž si vyslechl obvinění ze špionáže.

Reportéra listu The Wall Street Journal zatkla ruská tajná služba FSB loni v březnu v Jekatěrinburgu na Urale. Tvrdí, že ho chytila při pokusu získat tajné informace, které podle ní shromažďoval o vojensko-průmyslovém odvětví v Rusku. Úřady proti němu nepředložily žádné důkazy, sám Gershkovich vinu odmítá.

Rusko a Spojené státy se už v minulosti dohodly na významných výměnách vězňů – například v prosinci 2022 Moskva vyměnila americkou basketbalistku Brittney Grinerovou za ruského obchodníka se zbraněmi Viktora Buta vězněného v USA.

Dříve ve stejném roce si země vyměnily bývalého příslušníka americké námořní pěchoty Trevora Reeda za ruského pilota Konstantina Jarošenka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA a Ukrajina podepsaly klíčovou dohodu o nerostném bohatství

Spojené státy a Kyjev podepsaly historickou „dohodu o hospodářském partnerství“, která umožní Washingtonu přístup k ukrajinským vzácným nerostným surovinám a založení společného investičního fondu pro obnovu Ruskem napadené země. Informuje o tom CNN. Ujednání poskytne Američanům privilegovaný přístup k novým projektům zaměřeným na ukrajinské přírodní zdroje, včetně hliníku, grafitu, ropy a zemního plynu, píše Bloomberg. Kyjev by se mohl dočkat nových vojenských dodávek.
00:34Aktualizovánopřed 4 mminutami

Proměny USA za 100 dnů s Trumpem jsou výrazné, shodli se hosté Událostí, komentářů

Šéf Bílého domu Donald Trump má za sebou prvních sto dnů svého druhého prezidentského období. O tom, jak se to projevilo v ekonomice či v zahraniční politice, diskutovali v pořadu Události, komentáře za vládní strany poslanec Hayato Okamura (KDU-ČSL) a ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), za opozici pak poslanec Jiří Kobza (SPD) a pražský zastupitel a šéf Pirátů Zdeněk Hřib. ANO ani po několika dnech od pozvání svého zástupce do debaty neposlalo. Přítomni byli také amerikanistka z Metropolitní univerzity Praha Kateřina Březinová a investiční bankéř Ondřej Jonáš. Speciální vydání pořadu moderoval Martin Řezníček.
před 2 hhodinami

Mezinárodní soudní dvůr řeší izraelskou blokádu zboží pro Gazu

Zástupci Spojených států znovu podpořili Izrael, tentokrát u Mezinárodního soudního dvora, který se na popud OSN zabývá humanitární situací v Pásmu Gazy. Ta se rapidně zhoršila od března, kdy Jeruzalém přerušil dodávky zboží do palestinské enklávy. Izrael se blokádou snaží – zatím bezvýsledně – vytvořit tlak na teroristické hnutí Hamás, aby složilo zbraně a propustilo izraelská rukojmí.
před 5 hhodinami

Grónsko po americkém tlaku posiluje vztahy s Dánskem

V Grónsku bude tento týden americká delegace jednat o investičních příležitostech. Bílý dům chce strategický ostrov s bohatými nalezišti nerostných surovin připojit ke Spojeným státům. To ale tamní vláda odmítá. Po měsících rostoucího tlaku na vlastní nezávislost se nyní snaží ostrov posílit vztahy s Dánskem, ke kterému patří. To podtrhla i návštěva krále Frederika, který do Nuuku jezdí každoročně.
před 5 hhodinami

„Ještě jste nic neviděli.“ Trump promluvil o sto dnech v prezidentské funkci

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Michiganu s projevem ke sto dnům ve funkci. Mluvil o tom, že země s ním vstupuje do „zlaté éry“, stejně jako o hospodářství, bezpečnosti nebo migraci, kterou podle něj nezvládal řešit jeho předchůdce Joe Biden s tehdejší viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Projev přišel ve chvíli, kdy Trumpova popularita podle průzkumů klesá, podotýkají média.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Identita občana měla výpadky. Způsobily potíže s on-line daňovým přiznáním

Služba Identita občana hlásila v posledních dnech chvilkové výpadky dostupnosti. V pondělí a úterý odpoledne se kvůli tomu nebylo možné jejím prostřednictvím přihlásit do portálu MOJE daně, přes který se podává elektronické daňové přiznání. Do půlnoci 29. dubna přijala Finanční správa celkem 2 240 564 přiznání, většina lidí je podává právě elektronicky. Lhůta pro podání daňového přiznání on-line končí už v pátek 2. května.
před 6 hhodinami

Lukašenko pozval do země na 150 tisíc Pákistánců, obsadit mají volná pracovní místa

Na pozvání běloruského diktátora Alexandra Lukašenka by do východoevropské země mohlo přijít až 150 tisíc Pákistánců, píše ruskojazyčná odnož Deutsche Welle. Jednalo by se o 2,5krát více pracovních migrantů, než je v Bělorusku v současné době. Země se potýká s nedostatkem pracovních sil, od roku 2020 ji opustilo na pět set tisíc obyvatel.
před 9 hhodinami

Půl století po pádu Saigonu si jizvy nesou Vietnam i USA

Před půl stoletím dobyli komunisté Saigon, čímž skončila vleklá vietnamská válka. Stát si událost připomněl vojenskou přehlídkou. Evakuovat se koncem dubna 1975 musely tisíce Američanů, jejichž země si kvůli brutálním praktikám poškodila pověst ve světě. Vietnamská společnost zůstává i po padesáti letech rozpolcená: část spojuje 30. duben s osvobozením, jiná mluví o „černém dni“. Ekonomicky Vietnam vzkvétá, jizvy však zůstávají – i v podobě statisíců tun nevybuchlých bomb.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...