„Není to zločinec, je to novinářka,“ říká manžel Kurmaševové, kterou vězní Putinův režim

Nahrávám video

Více než dvě stě dnů už vězní ruský režim rusko-americkou novinářku Alsu Kurmaševovou. Její manžel Pavel Butorin bojuje za její propuštění v nejvyšších patrech americké politiky. V rozhovoru pro pořad Události, komentáře uvedl, že cítí obrovskou podporu ze strany vlády USA i Kongresu. Podle Butorina je diplomatický tlak nutný, jelikož jeho žena se spravedlivého procesu v Rusku nikdy nedočká, přitom byla uvězněna neoprávněně. Ruské úřady viní Kurmaševovou z toho, že se neohlásila předem jako takzvaná zahraniční agentka, a také ze šíření falešných zpráv o působení ruské armády na Ukrajině. Ve vězení může strávit mnoho let.

Kurmaševová, která působila v rozhlasové stanici Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL), uvedla, že její životní podmínky jsou velice špatné a že se necítí fyzicky dobře. K dispozici má podle svých slov jen minimální lékařskou péči.

„Drží mě v cele pro dva lidi o velikosti pět metrů čtverečních. Neteče tam teplá voda. Místo toalety je tam díra v zemi. Není tam ani půl metru volného místa, abych se prošla. Prakticky jsou tam jen dvě postele a polička na zdi. Není tam stůl. Stěny jsou zašlé. Za posledních padesát let místnost zřejmě neprošla žádnou renovací,“ popsala novinářka své živoření v ruské cele.

Ruský soud začátkem dubna rozhodl, že novinářka zůstane ve vazbě minimálně do začátku června. Butorin uvedl, že manželčin hlas neslyšel celých šest měsíců. „Musí jíst sedmdesát centimetrů od díry, která slouží jako toaleta. Určitě by si zasloužila být doma se svými dětmi,“ poznamenal.

Osudný let za nemocnou matkou

Kurmaševová na podzim 2023 odjela z Prahy, kde dlouhodobě žije, navštívit svou matku v Rusku. Butorin s ní přímo hovořil naposledy loni 8. října. Tehdy mu poslala zneklidňující hlasovou zprávu, že na dveře bytu její matky zaklepala policie a jde ji zatknout, vzpomíná.

Sám neztrácí naději, podle něj je to „jediné, co zbývá“, nicméně si je vědom toho, jak ruský režim funguje. „Není to zločinec, je to novinářka. A byla v Rusku jako soukromá osoba, protože chtěla pomoci své nemocné matce. Úřady jí znemožnily Rusko opustit, asi patnáct minut předtím, než měla nastoupit do letadla zpátky do Prahy. Zabavily jí ruský i americký pas. A poté, o mnoho měsíců později, ji znovu zadržely a obvinily ji z toho, že se neregistrovala jako zahraniční agentka,“ uvedl Butorin.

Porušení povinnosti ohlásit se úřadům jako zahraniční agent je v Rusku trestným činem už téměř tři roky. Termín zahraniční agent ruské úřady používají pro subjekty, které jsou podle jejich mínění pod zahraničním vlivem, připomíná BBC.

Kurmaševová byla následně obviněna i ze šíření falešných informací o ruské armádě na Ukrajině. Ruským úřadům se nelíbí její publikace Ne válce, která podle portálu Meduza vyšla v listopadu předloňského roku a předkládá příběhy čtyřiceti Rusů vystupujících proti ruské invazi. Za šíření nepravdivých zpráv o ruské armádě novinářce podle dřívější zprávy RFE/RL hrozí až desetileté vězení.

Butorin kvůli případu své manželky apeloval na americký Kongres. „Cítím obrovskou podporu ze strany americké vlády a ze strany Kongresu. V USA usilujeme o to, aby pro ni platilo přízvisko, že je nelegálně a neoprávněně zadržena, a to slýchám od všech členů vlády i Kongresu,“ konstatoval Butorin.

Česká podpora

Novinářka se nemůže spolehnout na spravedlnost systému v Rusku, jelikož nefunguje nezávisle, a tak je nutná diplomatická podpora, aby mohla být propuštěna, zdůraznil manžel vězněné novinářky, který spolupracuje i s organizacemi mimo USA. „Chtěl bych poděkovat české vládě za podporu. Poprvé bylo jméno Alsu zmíněno na (březnovém) zasedání Rady bezpečnosti, když český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) vyzval Rusko, aby Alsu propustilo,“ podotkl Butorin.

Na večeři v Bílém domě podle něj prezident Joe Biden vyzval k propuštění Alsu a dalších osob. „Nejsem si jistý, že by se teď konala nějaká jednání, která by se týkala Alsu, ale je tu diplomatický tlak na její propuštění,“ říká Butorin.

V ruské vazební věznici zůstává kupříkladu i americký novinář Evan Gershkovich, jenž si vyslechl obvinění ze špionáže.

Reportéra listu The Wall Street Journal zatkla ruská tajná služba FSB loni v březnu v Jekatěrinburgu na Urale. Tvrdí, že ho chytila při pokusu získat tajné informace, které podle ní shromažďoval o vojensko-průmyslovém odvětví v Rusku. Úřady proti němu nepředložily žádné důkazy, sám Gershkovich vinu odmítá.

Rusko a Spojené státy se už v minulosti dohodly na významných výměnách vězňů – například v prosinci 2022 Moskva vyměnila americkou basketbalistku Brittney Grinerovou za ruského obchodníka se zbraněmi Viktora Buta vězněného v USA.

Dříve ve stejném roce si země vyměnily bývalého příslušníka americké námořní pěchoty Trevora Reeda za ruského pilota Konstantina Jarošenka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejvyšší soud USA opět zablokoval pokus o zavedení nové volební mapy v Missouri

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek opět zamítl pokus o zavedení nové volební mapy ve státě Missouri, která by ve volbách do Kongresu mohla zvýhodnit republikány a o niž se zasazuje prezident Donald Trump. Rozhodnutí zřejmě otvírá cestu pro použití původní volební mapy státu v listopadových volbách, píše agentura AP.
před 6 mminutami

Ve Švýcarsku havaroval autobus, podle policie zemřelo několik lidí

Při čtvrteční nehodě autobusu na východě Švýcarska zemřelo několik lidí. Bez bližších podrobností to na síti X oznámila policie kantonu Graubünden, kde se nehoda stala. Podle portálu Blick cestu autobusu organizovala nizozemská společnost. Zveřejněné fotografie zachycují autokar mimo silnici převrácený na bok.
21:30Aktualizovánopřed 27 mminutami

V Rudém moři přituhuje. Hútíové obsadili strategický přístav

Íránem podporovaní hútíové porazili jemenské vládní síly a obsadili strategický přístav Muchá v Rudém moři. Píší to agentury AFP a Reuters s odkazem na své místní zdroje. Dobytí přístavu poskytne islamistům silnější pozici k útokům na lodě v oblasti klíčové obchodní trasy procházející průlivem Báb al-Mandab.
14:42Aktualizovánopřed 41 mminutami

Rusové na východě Ukrajiny zasáhli nákupní středisko, zemřeli tři lidé

Rusko ve čtvrtek odpoledne při dronovém útoku zasáhlo nákupní centrum ve východoukrajinském Pavlohradu, zahynuli nejméně tři lidé a dalších 34 utrpělo zranění, informoval na telegramu náčelník správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. Agentura Reuters s odvoláním na místní prokuraturu uvedla, že mezi zraněnými je i dítě.
před 1 hhodinou

VideoPolsko dál posiluje obranu. Do nové techniky investuje i kvůli hrozbě z Ruska

Varšava pokračuje v rozsáhlém posilování své obrany a modernizaci armády. Novou vojenskou techniku představilo také na mezinárodním veletrhu obranného průmyslu v Kielcích, kde firmy uzavřely další kontrakty včetně těch s českými podniky. Varšava vydává na obranu téměř pět procent HDP a investice zdůvodňuje především rostoucí hrozbou ze strany Ruska.
před 2 hhodinami

Země V4 podle Fica odmítají škrty v kohezní a zemědělské politice EU

Země visegrádské čtyřky (V4 – Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko) odmítají škrty v kohezní a zemědělské politice v příštím rozpočtu EU. Plyne to z vyjádření slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) po jednání předsedů vlád zemí V4 s irským kolegou Micheálem Martinem, jehož země nyní předsedá Radě EU. Podle českého premiéra Andreje Babiše (ANO) unijní rozpočet nesmí poškozovat země, které mají silnou průmyslovou základnu.
16:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na milánském letišti hořelo v letadle směřujícím do Prahy, nikdo nebyl zraněn

Na milánském letišti Malpensa ve čtvrtek odpoledne vypukl požár v letadle společnosti EasyJet, které směřovalo do Prahy a právě rolovalo po letištní dráze. Na palubě bylo 146 cestujících, kteří byli evakuováni pomocí nouzových skluzavek. Nikdo nebyl vážně zraněn, informuje agentura ANSA.
před 3 hhodinami

Španělští poslanci schválili občanství pro rodáky ze Západní Sahary do roku 1977

Španělští poslanci ve čtvrtek schválili zákon, jenž umožní získat občanství lidem, kteří se narodili v Západní Sahaře do roku 1977, a jejich dětem. Informují o tom španělská média, podle nichž by se to mohlo týkat zhruba 100 tisíc lidí. Agentura EFE napsala, že podle marockých médií schválení této normy může být dalším zdrojem napětí mezi Madridem a Rabatem, jejichž vztahy naposledy poškodila migrační krize v Ceutě, která stále trvá.
před 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.