„Není to zločinec, je to novinářka,“ říká manžel Kurmaševové, kterou vězní Putinův režim

Nahrávám video

Více než dvě stě dnů už vězní ruský režim rusko-americkou novinářku Alsu Kurmaševovou. Její manžel Pavel Butorin bojuje za její propuštění v nejvyšších patrech americké politiky. V rozhovoru pro pořad Události, komentáře uvedl, že cítí obrovskou podporu ze strany vlády USA i Kongresu. Podle Butorina je diplomatický tlak nutný, jelikož jeho žena se spravedlivého procesu v Rusku nikdy nedočká, přitom byla uvězněna neoprávněně. Ruské úřady viní Kurmaševovou z toho, že se neohlásila předem jako takzvaná zahraniční agentka, a také ze šíření falešných zpráv o působení ruské armády na Ukrajině. Ve vězení může strávit mnoho let.

Kurmaševová, která působila v rozhlasové stanici Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL), uvedla, že její životní podmínky jsou velice špatné a že se necítí fyzicky dobře. K dispozici má podle svých slov jen minimální lékařskou péči.

„Drží mě v cele pro dva lidi o velikosti pět metrů čtverečních. Neteče tam teplá voda. Místo toalety je tam díra v zemi. Není tam ani půl metru volného místa, abych se prošla. Prakticky jsou tam jen dvě postele a polička na zdi. Není tam stůl. Stěny jsou zašlé. Za posledních padesát let místnost zřejmě neprošla žádnou renovací,“ popsala novinářka své živoření v ruské cele.

Ruský soud začátkem dubna rozhodl, že novinářka zůstane ve vazbě minimálně do začátku června. Butorin uvedl, že manželčin hlas neslyšel celých šest měsíců. „Musí jíst sedmdesát centimetrů od díry, která slouží jako toaleta. Určitě by si zasloužila být doma se svými dětmi,“ poznamenal.

Osudný let za nemocnou matkou

Kurmaševová na podzim 2023 odjela z Prahy, kde dlouhodobě žije, navštívit svou matku v Rusku. Butorin s ní přímo hovořil naposledy loni 8. října. Tehdy mu poslala zneklidňující hlasovou zprávu, že na dveře bytu její matky zaklepala policie a jde ji zatknout, vzpomíná.

Sám neztrácí naději, podle něj je to „jediné, co zbývá“, nicméně si je vědom toho, jak ruský režim funguje. „Není to zločinec, je to novinářka. A byla v Rusku jako soukromá osoba, protože chtěla pomoci své nemocné matce. Úřady jí znemožnily Rusko opustit, asi patnáct minut předtím, než měla nastoupit do letadla zpátky do Prahy. Zabavily jí ruský i americký pas. A poté, o mnoho měsíců později, ji znovu zadržely a obvinily ji z toho, že se neregistrovala jako zahraniční agentka,“ uvedl Butorin.

Porušení povinnosti ohlásit se úřadům jako zahraniční agent je v Rusku trestným činem už téměř tři roky. Termín zahraniční agent ruské úřady používají pro subjekty, které jsou podle jejich mínění pod zahraničním vlivem, připomíná BBC.

Kurmaševová byla následně obviněna i ze šíření falešných informací o ruské armádě na Ukrajině. Ruským úřadům se nelíbí její publikace Ne válce, která podle portálu Meduza vyšla v listopadu předloňského roku a předkládá příběhy čtyřiceti Rusů vystupujících proti ruské invazi. Za šíření nepravdivých zpráv o ruské armádě novinářce podle dřívější zprávy RFE/RL hrozí až desetileté vězení.

Butorin kvůli případu své manželky apeloval na americký Kongres. „Cítím obrovskou podporu ze strany americké vlády a ze strany Kongresu. V USA usilujeme o to, aby pro ni platilo přízvisko, že je nelegálně a neoprávněně zadržena, a to slýchám od všech členů vlády i Kongresu,“ konstatoval Butorin.

Česká podpora

Novinářka se nemůže spolehnout na spravedlnost systému v Rusku, jelikož nefunguje nezávisle, a tak je nutná diplomatická podpora, aby mohla být propuštěna, zdůraznil manžel vězněné novinářky, který spolupracuje i s organizacemi mimo USA. „Chtěl bych poděkovat české vládě za podporu. Poprvé bylo jméno Alsu zmíněno na (březnovém) zasedání Rady bezpečnosti, když český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) vyzval Rusko, aby Alsu propustilo,“ podotkl Butorin.

Na večeři v Bílém domě podle něj prezident Joe Biden vyzval k propuštění Alsu a dalších osob. „Nejsem si jistý, že by se teď konala nějaká jednání, která by se týkala Alsu, ale je tu diplomatický tlak na její propuštění,“ říká Butorin.

V ruské vazební věznici zůstává kupříkladu i americký novinář Evan Gershkovich, jenž si vyslechl obvinění ze špionáže.

Reportéra listu The Wall Street Journal zatkla ruská tajná služba FSB loni v březnu v Jekatěrinburgu na Urale. Tvrdí, že ho chytila při pokusu získat tajné informace, které podle ní shromažďoval o vojensko-průmyslovém odvětví v Rusku. Úřady proti němu nepředložily žádné důkazy, sám Gershkovich vinu odmítá.

Rusko a Spojené státy se už v minulosti dohodly na významných výměnách vězňů – například v prosinci 2022 Moskva vyměnila americkou basketbalistku Brittney Grinerovou za ruského obchodníka se zbraněmi Viktora Buta vězněného v USA.

Dříve ve stejném roce si země vyměnily bývalého příslušníka americké námořní pěchoty Trevora Reeda za ruského pilota Konstantina Jarošenka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američan, u kterého bylo podezření na ebolu, opustil Bulovku. Je zdravý

Během 21 dní trvající karantény se mu stýskalo po rodině, ale jinak americký pediatr a internista Patrick LaRochelle svou situaci zvládal. Cítil, že bude zdravý. Fakultní nemocnice Bulovka ho v půlce května přijala kvůli podezření na nákazu ebolou, ale žádné příznaky se u něj neprokázaly. Lékař je již na cestě do Spojených států amerických. Krátce před propuštěním s ním mluvila redaktorka ČT Denisa Čížková.
před 17 mminutami

„Regály jsou prázdné.“ Lidé na Krymu v panice vykupují některé potraviny

Obchody na Ruskem okupovaném Krymu zaznamenaly v minulých dnech nedostatek základních potravin poté, co je místní obyvatelé začali uprostřed logistické krize hromadně vykupovat. Omezily proto jejich prodej. Už dřív na poloostrově nastaly v důsledku ukrajinských útoků na rafinerie a zásobovací trasy problémy s dodávkami pohonných hmot, které jsou tak už jen na příděl.
před 1 hhodinou

Ukrajina udeřila na závod a rafinerii v Rusku. Moskva hovoří o zásahu muzea

Ukrajinská armáda v noci na středu zasáhla vojenský závod v ruském městě Čeboksary a Kujbyševskou ropnou rafinerii v Samaře, potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko zároveň tvrdí, že v důsledku ukrajinského útoku na Sevastopol vypukl v tamním historickém muzeu požár. Moskva podnikla v noci na středu 26 úderů na ukrajinský Charkov, terčem útoků se stala i Oděsa či Cherson.
08:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na estonské železnici se testovala reakce na dronový útok

Ve středu odpoledne se v Estonsku dočasně zastavily vlaky. Estonské železnice (Eesti Raudtee) a dopravce Elron v rámci celostátního cvičení nacvičovali reakci na dronový útok.
před 1 hhodinou

Prázdný je každý desátý byt v Bratislavě, odhaduje centrální banka

Růst cen bytů na Slovensku se letos v březnu v meziročním srovnání mírně zvýšil na 14 procent, uvedla ve své nedávné zprávě tamní centrální banka. Upozornila zároveň, že zdražování pohání v posledních letech silná poptávka, a to ve všech regionech. Více než polovinu bytů v zemi přitom koupili na investice lidé, kteří už nejméně jednu nemovitost pro bydlení vlastnili. Proto přibývá nevyužívaných bytů. Jejich podíl je pak výrazný ve velkých městech typu Bratislavy či Košic.
před 1 hhodinou

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 2 hhodinami

Poblíž Ománu hoří tanker, zřejmě po americkém úderu

Strojovnu ropného tankeru nedaleko pobřeží Ománu ve středu zachvátil požár, oznámila britská agentura pro námořní bezpečnost UKMTO s tím, že posádka lodi zmínila jednoho zraněného a dvě pohřešované osoby. Příčinu požáru neuvedla, ale podle britské bezpečnostní společnosti Ambrey, na kterou se odvolává agentura Reuters, byl tanker zřejmě zasažen americkou raketou. Námořní dopravu v oblasti nedalekého Hormuzského průlivu blokuje a ohrožuje od začátku března Írán v reakci na americko-izraelské údery.
před 3 hhodinami

VideoŘíkat na Balkáně „bývalá Jugoslávie“ je urážka. Pro místní skončila v plamenech

Míříte v létě autem k Jadranu? Mnoho Čechů Slovinsko a západní Balkán jen v rychlosti profrčí, přitom přichází o neuvěřitelná místa. Zahraniční reportér Teodor Marjanovič v epizodě podcastu Za horizont popisuje, kde se cestou zastavit, proč jsou slovinské dálnice tak drahé, jaká kulturní tabu byste jako turisté raději neměli porušovat nebo proč neodmítat pozvání na slivovici. Podcast zahraniční redakce ČT se také věnuje méně letním tématům: Jak hýbou plány rodiny Donalda Trumpa albánskou společností? A jak se region snaží vymanit z ruského a čínského vlivu? Moderuje Hana Scharffová.
před 3 hhodinami
Načítání...