Alsu Kurmaševová

Novinář, poradce a blízký přítel zavražděného politika Borise Němcova, opoziční politik, ale také politický vězeň, který byl začátkem srpna součástí výměny vězňů mezi Západem a Ruskem. Vladimir Kara-Murza se v sobotu účastnil pražské konference Globsec. Připomněl, že důvodem jeho zatčení byla práce na Magnitského zákonu. Doplnil také, že v dnešním Rusku je více politických vězňů než za Sovětského svazu.

Snahy udržet silnou jednotu mezinárodního společenství tváří v tvář brutální ruské agresi proti Ukrajině jsou oslabovány. Ministr zahraniční věcí Jan Lipavský (Piráti) to řekl v projevu při zahájení pravidelné porady českých velvyslanců. Premiér Petr Fiala (ODS) avizoval, že Ukrajina již dostala miliony kusů munice. Jednotná podpora Ukrajiny je podle něj i Lipavského klíčová, a proto Rusko neustává ve své snaze jednotu společností oslabit.

Západ v rámci výměny vězňů pustil na svobodu i osoby spojované s ruskými tajnými službami včetně Vadima Krasikova, který dostal v Německu doživotní trest za vraždu. Kreml v pátek přiznal, že Krasikov byl příslušníkem Federální bezpečnostní služby (FSB). Propuštěné novináře Evana Gershkoviche a Alsu Kurmaševovou a bývalého příslušníka americké námořní pěchoty Paula Whelana přivítali v USA šéf Bílého domu Joe Biden a viceprezidentka Kamala Harrisová. Německý kancléř Olaf Scholz označil setkání se skupinou lidí, z nichž někteří strávili v ruských věznicích i několik let, za velmi emotivní. Někteří se podle něj báli o život.

Turecko potvrdilo, že součástí výměny vězňů mezi Ruskem a několika západními zeměmi včetně USA, kterou pomáhalo dojednávat, jsou dopisovatel deníku The Wall Street Journal Evan Gershkovich a bývalý příslušník americké námořní pěchoty Paul Whelan. Výměna se týká 26 lidí ze sedmi zemí, uvedl podle agentury Reuters úřad tureckého prezidenta. USA měly podle turecké strany převzít tři vězně, Německo třináct dalších a Rusko deset. Podle médií se jedná o největší takovou výměnnou akci mezi Ruskem a západními zeměmi od konce studené války.

Americké velvyslanectví v Moskvě v úterý vyzvalo k propuštění rusko-americké novinářky Alsu Kurmaševové, která pracuje pro Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL). Ruský soud ji podle agentury AP v pátek odsoudil k šesti a půl roku vězení.

Ruský soud poslal na 6,5 roku do vězení rusko-americkou novinářku Alsu Kurmaševovou, která dříve žila v Česku. Uznal ji vinnou z šíření tvrzení, která ruské úřady nazývají „lživými informacemi o ruské armádě“. Informovala o tom agentura AP s odkazem na soudní záznamy i ruské úředníky. Šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) ujistil, že tuzemská diplomacie bude pokračovat v boji za propuštění novinářky a za spravedlnost pro další politické vězně.

Ruský soud poslal na 12,5 roku do vězení amerického občana Roberta Woodlanda, kterého uznal vinným z pokusu o nelegální výrobu a prodej omamných látek. Napsala to ve čtvrtek ruská státní agentura TASS s odvoláním na moskevskou prokuraturu. Woodland se podle svého obhájce Stanislava Kševického částečně přiznal. Agentura AP ale píše, že se jeho obhájci chtějí odvolat, protože mu úřady vinu neprokázaly. Před vynesením rozsudku byl půl roku ve vazbě. Ruské bezpečnostní složky zatkly Woodlanda letos v lednu.

Více než dvě stě dnů už vězní ruský režim rusko-americkou novinářku Alsu Kurmaševovou. Její manžel Pavel Butorin bojuje za její propuštění v nejvyšších patrech americké politiky. V rozhovoru pro pořad Události, komentáře uvedl, že cítí obrovskou podporu ze strany vlády USA i Kongresu. Podle Butorina je diplomatický tlak nutný, jelikož jeho žena se spravedlivého procesu v Rusku nikdy nedočká, přitom byla uvězněna neoprávněně. Ruské úřady viní Kurmaševovou z toho, že se neohlásila předem jako takzvaná zahraniční agentka, a také ze šíření falešných zpráv o působení ruské armády na Ukrajině. Ve vězení může strávit mnoho let.

Rusko-americká novinářka Alsu Kurmaševová zůstane ve vazbě až do 5. prosince. Rozhodl o tom soud v Kazani. Ruské úřady ženu zadržely minulý týden. Podle Výboru na ochranu novinářů se zaměstnankyně Svobodné Evropy / Rádia Svoboda (RFE/RL) v Rusku nezaregistrovala jako zahraniční agentka a nyní jí hrozí trest až pět let vězení. Kurmaševová vinu odmítá. V Rusku je několik měsíců zadržován i další novinář s americkým občanstvím Evan Gershkovich.

Rusko ve středu v Kazani zadrželo rusko-americkou novinářku Alsu Kurmaševovou, která běžně žije v Česku. Nezaregistrovala se jako „zahraniční agentka“, hrozí jí tak až pět let za mřížemi, informoval na svém webu Výbor na ochranu novinářů (CPJ), který je případem „hluboce znepokojen“. Stanice Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL) v prohlášení zatčení své novinářky odsoudila a žádá okamžité propuštění. V Rusku už je několik měsíců zadržován také další novinář s americkým občanstvím –⁠ Evan Gershkovich.