Soud v Kazani nechal Kurmaševovou ve vazbě až do prosince. Rusko-americká novinářka vinu odmítá

Rusko-americká novinářka Alsu Kurmaševová zůstane ve vazbě až do 5. prosince. Rozhodl o tom soud v Kazani. Ruské úřady ženu zadržely minulý týden. Podle Výboru na ochranu novinářů se zaměstnankyně Svobodné Evropy / Rádia Svoboda (RFE/RL) v Rusku nezaregistrovala jako zahraniční agentka a nyní jí hrozí trest až pět let vězení. Kurmaševová vinu odmítá. V Rusku je několik měsíců zadržován i další novinář s americkým občanstvím Evan Gershkovich.

Právní zástupce novinářky označil rozhodnutí soudu za „příliš tvrdé“ a agentuře Reuters řekl, že se hodlá proti verdiktu odvolat. Server RFE/RL uvedl, že soud zamítl žádost advokáta Kurmaševové o předběžné opatření, které by nezahrnovalo zbavení osobní svobody. „Výsledek dnešního slyšení nás vážně zklamal,“ uvedl úřadující šéf RFE/RL Jeffrey Gedmin a vyzval k okamžitému propuštění Kurmaševové.

Kurmaševová, která podle RFE/RL žije v Praze a dlouhodobě se zabývá menšinovými etniky v ruském Tatarstánu a Baškortostánu, do Ruska odcestovala z rodinných důvodů v květnu. Při zpáteční cestě na začátku června ji však úřady zadržely na letišti a zabavily americký i ruský pas. Místo vrácení dokladů ji pak minulý týden obvinily z toho, že se neregistrovala jako zahraniční agentka.

Legislativa cílí na kritiky Kremlu

Takzvaný zákon o zahraničních agentech v Rusku ukládá každému, kdo se zabývá „cíleným shromažďováním“ informací o ruských vojenských aktivitách, povinnost předem o tom informovat ruské ministerstvo spravedlnosti. Úřady ho využívají k pronásledování lidskoprávních aktivistů, opozice, nezávislých médií i běžných občanů, připomíná ruskojazyčný server BBC.

BBC upozorňuje, že porušení povinnosti ohlásit se úřadům je v Rusku trestným činem už téměř tři roky. Doposud ale nebylo v tomto ohledu vedeno jediné trestní řízení.

„Skutečnost, že bylo poprvé zahájeno právě proti novinářce, potvrzuje, že samotný článek je doopravdy jen nepřímým zákazem sbírat jakékoliv informace týkající se armády, a to i těch, které nejsou citlivé a netýkají se státních tajemství,“ uvedla odbornice na mediální právo Centra ochrany práv médií Galina Arapovová. Jak centrum, tak Arapovová jsou v Rusku rovněž vedeni jako zahraničí agenti.

Od konce letošního března Rusko zadržuje amerického novináře listu The Wall Street Journal (WSJ) Gershkoviche, který čelí obvinění ze špionáže, za což mu hrozí až dvacet let odnětí svobody. Je to první takový případ v rusko-amerických vztazích za téměř 40 let. Americké úřady i WSJ obvinění novináře důrazně odmítají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 19 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 21 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...