Rádio Svobodná Evropa

Rusko-americká novinářka Alsu Kurmaševová zůstane ve vazbě až do 5. prosince. Rozhodl o tom soud v Kazani. Ruské úřady ženu zadržely minulý týden. Podle Výboru na ochranu novinářů se zaměstnankyně Svobodné Evropy / Rádia Svoboda (RFE/RL) v Rusku nezaregistrovala jako zahraniční agentka a nyní jí hrozí trest až pět let vězení. Kurmaševová vinu odmítá. V Rusku je několik měsíců zadržován i další novinář s americkým občanstvím Evan Gershkovich.

Český prezident Petr Pavel nevyzýval k umísťování Rusů do internačních táborů či k jakémukoliv jejich pronásledování, když řekl, že by Rusové žijící v západních zemích měli podléhat přísnějšímu dohledu bezpečnostních složek než v minulosti. Podle Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) to řekla Pavlova mluvčí Markéta Řeháková.

Z Ruska odešlo od začátku jeho agrese proti Ukrajině podle odhadů Západu na milion lidí. První vlna zemi opustila hned po invazi, ta druhá po vyhlášení mobilizace loni na podzim. Hlavně v prvních měsících války emigrovali odpůrci Kremlu nebo nezávislí novináři. Exil jim poskytlo i Lotyšsko.

Moskevský soud vyměřil pokutu ve výši 20 milionů rublů (asi 7,5 milionu korun) Rádiu Svobodná Evropa/Rádiu Svoboda (RFE/RL) za to, co označil jako falešný obsah týkající se ruské operace na Ukrajině. Informovala o tom agentura Interfax.

Moskevský soud v úterý uložil další pokutu, tentokráte ve výši deseti milionů rublů (asi 3,6 milionu korun), Rádiu Svobodná Evropa/Rádiu Svoboda. Stanice podle soudu odmítla odstranit informace, jejichž šíření zakazují ruské zákony, a to včetně „lživých zpráv o speciální vojenské operaci na Ukrajině“, uvedla ruská agentura TASS. Ruský stát pokutoval také několik učitelek, které se svými žáky mluvily o dění na Ukrajině.

Soud na Ruskem nelegálně anektovaném ukrajinském poloostrově Krym poslal na šest let do vězení nezávislého novináře spolupracujícího s Rádiem Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Vladyslava Jesypenka shledal vinným z údajného držení a převážení výbušnin, informovala stanice na svém webu. Žurnalista obvinění odmítá a tvrdí, že úřady chtějí zdiskreditovat práci nezávislých novinářů, kteří se snaží ukázat realitu Krymu. Šéf RFE/RL označil rozsudek za frašku.

Generální prokuratura zahájila trestní řízení proti Pavlu Minaříkovi, někdejšímu rozvědčíkovi ve službách československého komunistického režimu. Agent Státní bezpečnosti odešel na konci šedesátých let do západního Německa a brzy infiltroval tamní emigrantská sdružení i redakci Rádia Svobodná Evropa. K plánu na odpálení nálože, která by vyřadila z provozu vysílače rozhlasové stanice, ale svolení nedostal.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Moskva zmrazila ruské účty americké rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Oznámila to stanice, kterou už dříve ruské úřady označily za „zahraničního agenta“ a udělily jí několik pokut za to, že ve svém zpravodajství tuto informaci neuvádí. V moskevských kancelářích RFE/RL zasahovali exekutoři, což podle stanice znamená, že se Rusko nezaplacené pokuty rozhodlo vymáhat. USA v reakci uvedly, že se jedná o další pokus ruských úřadů nezávislá média umlčet.

Pravidelné celodenní vysílání Rádia Svobodná Evropa (RFE) v češtině odstartovalo z mnichovského studia 1. května roku 1951. Pro socialistický režim se stalo nepřítelem, pro Čechoslováky bylo v době totality jedním z mála objektivních zdrojů informací, které kvůli komunistickým rušičkám provázelo charakteristické praskání a pískání.

Běloruský režim se ještě nehroutí, Alexandr Lukašenko je machiavelista a svých cílů chce dosáhnout za každou cenu, upozorňuje korespondent Rádia Svobodná Evropa Jurij Drakachrust, který byl hostem Událostí, komentářů. V zemi podle něj dochází k represi novinářů, ale nepanují tam tak tvrdé poměry jako v Severní Koreji či komunistickém Československu.

Dnes Rádio Svobodná Evropa vysílá do desítek zemí světa v celé řadě jazyků a má několik poboček v Evropě a na Blízkém východě. Přesně před sedmdesáti lety ale své vysílání zahájilo z nákladního vozu a z krátkovlnné vysílačky. Prolomilo tím železnou oponu a dalo lidem za ní možnost poslouchat ideologicky nezbarvené zpravodajství. V začátcích rádio ale čelilo i kritice kvůli svému napojení na CIA, americké úřady tudíž burcovaly občany, aby na chod stanice přispívali a finance tak proudily i od drobných dárců.