„Jsme připraveni americké straně nabídnout, že s nimi budeme mluvit o tom, že bychom se podíleli na fungování tak, jako se Evropa podílí na své bezpečnosti,“ uvedl v 90’ ČT24 ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) v souvislosti se situací Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL). Dodal, že bude otázkou let, než se nastaví procesy financování. Ředitel RFE/RL Stephen Capus řekl, že slyší slova podpory nejen z Evropy, ale i z řad amerického Kongresu.
Americký prezident Donald Trump, který po lednovém nástupu do úřadu zahájil razantní škrty ve financování vládních úřadů, minulý měsíc nařídil omezit na zákonné minimum i činnost agentury pro globální média (USAGM), která financuje také stanici RFE/RL.
USAGM poté oznámila ukončení financování této stanice. Ta ale krok napadla u soudu, který minulý týden stížnosti předběžným opatřením vyhověl. USAGM poté zrušila své předchozí rozhodnutí o ukončení financování RFE/RL, takže platí ještě grant na letošní fiskální rok, který sice trvá v USA do konce září, ale i přes toto rozhodnutí RFE/RL další finance nedostalo.
„Jsme stále naživu, vysíláme ve třiadvaceti různých zemích, ale činíme tak s menším počtem zaměstnanců,“ uvedl Capus. Zaměstnanci rádia jsou od úterý doma s náhradou mzdy kvůli překážce v práci. „Máme zapálenou skupinu lidí v Praze, kteří pracují nadále, chtějí nadále sloužit divákům po celém světě. (...) Děláme to, co jsme dělali pětasedmdesát let a budeme pokračovat nadále,“ zmínil s tím, že někteří zaměstnanci se ale nyní cítí nejistě.
Zmínil například zaměstnance z Íránu, Afghánistánu, Ruska, Běloruska, kteří by mohli v případě uzavření stanice být deportováni.
Historická zkušenost Česka
Lipavský zmínil, že Česká republika, kde Rádio Svobodná Evropa sídlí již třicet let, pomáhá „mobilizovat mezinárodní úsilí na evropské úrovni, abychom si uvědomili, jak důležitou institucí pro nás ve skutečnosti je“.
Podle něj si nelze představovat, že jde pouze o rádio jako například Český rozhlas v roce 1968. „Je to mediální dům, má internetové stránky, točí se pořady a je to plnohodnotná komunikace,“ poukázal s tím, že se Česko i vzhledem ke své historii vůči této instituci snaží maximálně pomoci.
Capus připomněl, že v roce 1995 vítal rádio i tehdejší prezident Václav Havel a slova o nynější podpoře nebere jako samozřejmost. Kromě Lipavského se podle něj za stanici postavila řada evropských lídrů a slyší i slova podpory od členů amerického Kongresu, a to i republikánských. „Pětasedmdesát let existujeme díky financování ze strany amerického Kongresu a amerických daňových poplatníků. Jsou to peníze, které patří Rádiu Svobodná Evropa. Nechceme se odvrátit od USA, ani bychom tak neměli činit,“ dodal.
Podle něj musí být finance uvolněny v co nejkratší době, aby mohli dále vysílat, platit elektřinu a zaměřit se také na zaměstnance, novináře, kteří jsou například za mřížemi či ve válečných zónách. „Autokratické režimy se snaží všemi možnými prostředky nás umlčet a my nemůžeme náš boj bojovat sami. (...) Věřím, že lidé v Evropě chápou, co to znamená,“ dodal.
Lipavský poukázal, že i z historie je patrné, že je Rádio Svobodná Evropa cílem zájmů různých autoritářských režimů. „Bezpečnostní situace Rádia Svobodná Evropa patří mezi prioritní úkoly našeho bezpečnostního aparátu,“ dodal s tím, že pro lidi v autoritářských režimech jde o výborný alternativní zdroj informací.
„Vysíláme v zemích, kde není svobodný tisk, nebo brzy zmizí. Jsme ve třiadvaceti různých zemích. Rusko je naší velkou prioritou, přibližně devět procent ruské populace nás poslouchá,“ dodal Capus s tím, že jde také o zhruba deset procent Íránců – zejména „mladých lidí, kteří jsou připraveni na změnu“.
Capus: Jsou místa, která nejsou svobodná a volná
Na námitky některých kritiků, že jde již o historický sentiment a ani název není přesný, protože Evropa je již svobodná, připustil, že název může být matoucí. „Nejsme již rádio, jsme mediální dům. Evropa je sice volná, ale jsou místa, která nejsou svobodná a volná, například střední Asie, Kavkaz. (...) Lidé v Gruzii by možná nesouhlasili, pokud bychom odešli, kdybychom přestali vysílat ohledně toho, co se děje v Gruzii. Je to klíčové. Říci, že Evropa je svobodná, je zavádějící,“ dodal.
„Lidé, se kterými jsme dříve mohli spolupracovat, utekli, další už nejsou, protože se neodvažují ty aktivity dělat, scéna se proměnila a situace je daleko vážnější. Je několik novinářů, kteří jsou vězněni, řada z nich již není na světě. Některé se nám podařilo společnými silami, nebo silami Spojených států dostat z vězení. Jsou to tragické a těžké případy a ti lidé za to zaplatili, protože chtěli dělat svobodnou novinařinu,“ poukázal Lipavský. Za tři roky Putinovy otevřené války proti Ukrajině se lidskoprávní situace dramaticky zhoršuje, řekl také.
Na otázku, zda by Evropa mohla nahradit USA ohledně financování, ministr odpověděl, že to nepůjde přes noc a trvalo by několik let, než by se dané procesy nastavily. „Například jakým způsobem by bylo spravováno, jakým způsobem by se určovalo, do jakých zemí se vysílá, do kterých se nevysílá. Jsou to velmi složité otázky, na které se snažíme hledat odpovědi, ale především mobilizovat politickou vůli,“ podotkl.
Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda se na svém webu označuje za soukromou, nezávislou a mezinárodní zpravodajskou organizaci, jejíž programy každý týden sleduje téměř padesát milionů lidí ve třiadvaceti zemích včetně Ruska, Ukrajiny, Íránu, Afghánistánu či Pákistánu. Česká republika se nyní snaží zajistit případný další provoz stanice s pomocí některých zemí Evropské unie, tuzemští ministři tuto otázku opakovaně zmiňují při jednáních s kolegy v Bruselu.
Americký Kongres na financování stanice do konce letošního září vyčlenil zhruba 77 milionů dolarů (1,8 miliardy korun). Američtí zákonodárci své rozhodnutí nezrušili, a tak snahy o ukončení financování RFE/RL vycházejí z exekutivních příkazů Trumpa. Tento postup ale podle rozhlasové stanice není možný, protože by o takovém kroku musel rozhodnout Kongres.
