Rozhodnutí vlády USA ukončit financování stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) považuje bývalá místopředsedkyně Evropské komise a současná prorektorka Univerzity Karlovy Věra Jourová za krátkozrakou politiku. V Interview ČT24 uvedla, že nastala doba, aby si Evropa ujasnila své možnosti směrem k této stanici. Podobně by měl starý kontinent hrát větší roli ve své obraně a bezpečnosti, je přesvědčena.
Ukončit financování Svobodné Evropy je od USA krátkozraké, soudí Jourová
28 minut
Interview ČT24: Věra Jourová
Jourová uznala, že financování Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda je „drahý špás“, který ročně vyjde Američany na 140 milionů dolarů (zhruba 3,2 miliardy korun). Přesto ukončit financování této stanice považuje za krátkozrakou politiku. V této souvislosti zmínila, že tak „Amerika vyklízí svoje pole a rezignuje na úžasnou roli garanta objektivních a ověřovaných informací, které by měly jít do zemí, kde je cenzura“.
Vzpomněla, že ve svém dětství tuto stanici sama poslouchala a svobodné informace měly velký význam v době komunistického Československa.
Čas pro Evropu
Připustila, že už se dlouhé roky diskutuje o tom, proč by měli tuto stanici dál financovat právě Američané. Evropa by tak měla zvážit své kapacity a peníze směrem k tomuto projektu, soudí bývalá místopředsedkyně Evropské komise.
„Řekla bych, že nastala doba, že bychom se my jako Evropani, kteří teď držíme, metaforicky řečeno, prapor demokracie a lidských práv, skutečně měli podívat na to, jestli máme možnosti uplatňovat svůj vliv více a lépe v třetích zemích,“ uvedla Jourová.
Na otázku moderátorky Terezy Řezníčkové, zda jsou USA stále spojenci Evropy, Jourová odpověděla, že by si přála, aby našimi spojenci zůstaly. K možné vzájemné celní válce řekla, že v oblasti obchodu Evropa tahá za „výhodný konec lana". V oblasti zahraniční politiky jí pak podráží nohy to, že sedmadvacítka není absolutně jednotná.
EU podcenila Rusko, říká Jourová
Bývalá politička také souhlasí s kritikou na adresu Evropy, že vydávala na obranu a bezpečnost málo peněz. Navíc Unie nereagovala na ruskou politiku vůči Gruzii či Krymu. To se podle Jourové podcenilo. Vinu přičítá Západoevropanům, kteří myšlení západní Evropy aplikovali na Rusko, místo aby se na to podívali jeho očima. Navíc bylo výhodné odebírat od Ruska plyn. „Byla to krátkozraká politika, nyní je čas to napravit.“
V této souvislosti připomněla nedávný plán své bývalé nadřízené a nynější předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové na přezbrojení Evropy.
Součástí plánu nazvaného REARM Europe je mimo jiné návrh na rozvolnění rozpočtových pravidel EU s cílem umožnit členským zemím zvýšit investice do obrany bez postihu za nadměrný schodek rozpočtu a také nové společné půjčky ve výši 150 miliard eur (3,8 bilionu korun) jištěné společným rozpočtem EU, které mají být poskytovány vládám členských států evropského bloku.
Peníze mají jít na budování celoevropských vojenských kapacit v oblastech, jako jsou protivzdušná a protiraketová obrana, dělostřelecké systémy, střely a munice, drony a obranné systémy proti dronům a na další potřeby od kybernetiky po vojenskou mobilitu, shrnula šéfka Komise.
Směrem k domácí politikům Jourová řekla, že by ráda měla jasné informace, co v oblasti obrany a bezpečnosti plánuje vláda. „A co plánuje vítěz voleb,“ dodala. Myslí si, že tyto informace by českou společnost uklidnily. „Situace si vyžaduje informovanost občanů a odvážné i realistické plány státníků v Evropě,“ zdůraznila Jourová.
Dále uvedla, že „dobře informovaný občan je nejlepší nástroj proti dezinformacím“ a že pokud zodpovědní lidé nevyužijí informační prostor, tak ho využití ti, kteří chtějí zmanipulovat veřejné mínění k tomu, aby občané řekli svým politikům „zastavte to, neinvestujte do obrany, nic se nestane, buďte v klidu“.
