Kabinet je schopen efektivně využít i obranné výdaje ve výši tří procent hrubého domácího produktu (HDP), má konkrétní projekty, řekl premiér Petr Fiala (ODS) při návštěvě cvičiště 4. brigády rychlého nasazení v Žatci na Lounsku při příležitosti 26. výročí vstupu Česka do NATO. Podle náčelníka generálního štábu armády Karla Řehky bude česká armáda potřebovat asi 7500 vojáků navíc.
Vláda minulý týden rozhodla o postupném navýšení výdajů na obranu o 0,2 procenta HDP ročně do roku 2030. V roce 2026 by měl činit obranný rozpočet 2,2 procenta HDP, v roce 2030 by mělo Česko na obranu vydávat tři procenta HDP. Mezi projekty Fiala ve středu zmínil nákup amerických letounů F-35, bojových vozidel pěchoty, tanků nebo protivzdušné obrany. Armáda podle něj potřebuje modernizaci. Věří, že peníze výrazně přispějí ke zvýšení obranyschopnosti země.
Řehka uvedl, že Česko musí být schopno tři procenta HDP utrácet, a pokud tomu brání nějaká pravidla či procesy, je nutné je změnit. „Potřebujeme především dnes konsolidovat a dát do pořádku bojeschopnost všech prvků, které vyčleňujeme do kolektivní obrany,“ zdůraznil.
„To jsou především dvě brigádní úkolová uskupení těžkého a středního typu, ale potom i další jednotky,“ vyjmenoval Řehka. Schopnost brigádních úkolových uskupení není podle něj jen o pásových a kolových bojových vozidlech pěchoty, tancích, dělech, ale také o digitalizaci velení a řízení, zdravotnické a logistické podpoře či samohybných minometech.
Řehka: Armáda musí posílit
Řehka také uvedl, že česká armáda bude v následujících letech potřebovat posílit asi o 7500 vojáků. Souvisí to se změnami v bezpečnostní situaci ve světě. Armádě přitom už dnes chybí lidé. „Děláme vše, co můžeme, v rámci stávajícího systému a snažíme se odstranit problémy na naší straně. Pravda ale je, že na nové cíle budeme potřebovat asi o 7500 lidí více na to, co bude potřeba. To znamená, že při současné naplněnosti se musí armáda posílit asi o čtrnáct tisíc lidí, což je téměř šedesát procent současných hodnot.“
Podle Řehky je tak třeba přemýšlet i o budoucím zaměření armády, která byla dosud stavěna hlavně jako expediční. Na tom podle něj nicméně musí být společenský a politický konsensus.
K začátku loňského roku čítal resort obrany 27 826 vojáků z povolání a 4266 členů aktivních záloh. V samotné armádě je ale podle dřívějšího Řehkova vyjádření asi 24 tisíc vojáků. Podle plánů by do roku 2030 chtěla mít armáda třicet tisíc vojáků z povolání a deset tisíc příslušníků aktivní zálohy. Nové alianční cíle výstavby schopností podle Řehky navíc ukazují potřebu až 37 500 vojáků pro naplnění potřeb kolektivního odstrašení a obrany.
Černochová a Řehka opakovaně poukazují na to, že se nábory nedaří. Aby armáda dosáhla cílů ze strategických plánů, musel by podle dřívějšího Řehkova vyjádření být čistý přírůstek 1200 vojáků ročně, loni byl sedm desítek lidí.
Ministryně ve středu uvedla, že nižší zájem o vstup do armády se projevuje ve všech evropských zemích, které jsou v NATO. Jedním z důvodů je ale i agrese Ruska na Ukrajině. I lidé, kteří dříve o vstupu do armády přemýšleli, podle ní dnes váhají, protože reálně hrozí jejich nasazení.
Vláda nemíní přehodnotit nákup amerických F-35
Fiala už dříve ve středu pro Seznam zprávy řekl, že nemá pochybnosti o nákupu amerických stíhacích letounů F-35 ani důvod tento výběr přehodnocovat. „Je to celý obranný systém, který kvalitou překračuje jiné nabídky,“ poznamenal premiér. Výběr stíhaček byl podle něj proveden pečlivě a na základě debat s armádou a dalšími odborníky.
Pořízení stíhaček pro českou armádu za 150 miliard korun považuje za jediný správný krok i Černochová. Nemá prý informace, že by některá ze zemí, které se rozhodly stejně jako Česká republika, ustupovala od nákupu F-35 kvůli současné politice USA. Během návštěvy žatecké brigády rychlého nasazení řekla, že je to jediné možné řešení, které vyplývá z doporučení vojáků, a nikdo by ho neměl zpochybňovat.
Za jedinou smysluplnou variantu z hlediska vojenského i ekonomického považuje pořízení špičkových amerických letounů i Řehka. „Pokud chceme mít nadzvukové letectvo.“
Fiala: Členství v NATO je základním kamenem naší bezpečnosti
Při příležitosti výročí vstupu Česka do NATO předseda vlády uvedl, že členství v Severoatlantické alianci je základním kamenem bezpečnosti a stability země. „Je to něco, na co se můžeme spolehnout a na co můžeme být hrdí, že Česká republika je už 26 let aktivním členem Severoatlantické aliance,“ řekl Fiala.
Současně je podle něj potřeba vnímat, že mezinárodní řád prochází „obrovskou změnou“. „Změnou, která je velmi rychlá, kterou vidíme v posledních týdnech a vidíme ji v různých oblastech – ať už to jsou třeba kroky nové americké administrativy nebo vývoj konfliktu na Ukrajině,“ nastínil.
Proměna mezinárodního řádu představuje podle ministerského předsedy velkou zkoušku i pro transatlantické spojenectví, evropskou bezpečnost a soudržnost NATO. Evropa podle Fialy musí převzít větší odpovědnost za svoji bezpečnost a obranu. Zmínil v této souvislosti právě větší prostředky na obranu, evropští členové NATO musí podle něj dorovnat to, co dává USA.
Na čtvrtek premiér svolal jednání předsedů parlamentních stran o bezpečnosti a obranyschopnosti, opoziční ANO a SPD se ale nezúčastní. Fiala jim i tak pošle text prohlášení, které se těchto témat týká. Uvedl, že stále věří, že si to opoziční šéfové rozmyslí a budou chtít o budoucím zajištění obrany a bezpečnosti v Česku diskutovat.
Schůzka se podle Fialy uskuteční, přestože z opozičních stran avizovali účast jen Piráti. „Jsou pořád otevřené dveře pro všechny, které jsem pozval,“ podotkl.
