Vláda rozhodla o postupném navyšování obranných výdajů o 0,2 procenta HDP ročně až do roku 2030, oznámil premiér Petr Fiala (ODS). V roce 2026 by měl být podle něj obranný rozpočet 2,2 procenta HDP, v roce 2030 by mělo Česko na obranu vydávat tři procenta HDP.
Česko začne navyšovat výdaje na obranu o 0,2 procenta HDP ročně
Zvýšení prostředků na obranu je podle premiéra nutné a důležité pro bezpečnost Česka. „Mezinárodní situace je velmi složitá, procházíme změnou mezinárodního řádu, nedaleko od nás probíhá válka, agresivní režimy se netají svými ambicemi a my musíme být schopni se bránit a musíme na tuto situaci reagovat tak, že položíme na stůl peníze a zbraně,“ řekl Fiala.
Navýšení výdajů na obranu je podle něj ale také příležitostí pro českou ekonomiku, pro výzkum a inovace, dodal.
16 minut
Tisková konference po jednání vlády k navyšování výdajů na obranu
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) si je jistá, že navýšené výdaje na obranu se podaří vynakládat smysluplně, děje se to podle ní už nyní. Příští rozpočty podle ní už nebudou o obrovských modernizačních projektech, jako jsou bojová vozidla pěchoty či letouny F-35. Počítá s nákupem tanků Leopard 2A8, chce pracovat i na protivzdušné obraně, jejíž důležitost podle ní připomněla válka na Ukrajině.
Černochová: Svoboda není zadarmo
Fiala označil bezpečnost za základní podmínku státu, bez které nelze myslet ani na zlepšování sociálního státu či vzdělávacího systému. „Musíme být dostatečně silní a mít dostatečnou odstrašující sílu,“ uvedl.
Černochová ocenila, že nynější kabinet na rozdíl od dřívějších nebere kapitolu obrany jako tu, kde škrtat při hledání peněz pro ostatní. „Svoboda není zadarmo a něco stojí, bezpečí a obrana je základní podmínkou pro fungování státu,“ podotkla.
Česko podle ministerstva obrany v roce 2024 splnilo dosavadní dvouprocentní závazek, ke kterému se zavázalo jako člen Severoatlantické aliance (NATO). V letošním roce hospodaří resort obrany se 154,4 miliardy korun. V dalších kapitolách rozpočtu je na výdaje na obranu vyčleněno 6,4 miliardy korun, celkem tak dosahují 160,8 miliardy korun. „Pokud by hrozilo, že finančních prostředků nebude v tomto rozpočtovém roce dostatek, vláda byla upozorněna na to, že můžeme měnit i rozpočet pro rok 2025,“ uvedla ve středu Černochová.
Ministryně také připomněla letošní summit NATO v Haagu, v červnu se na něm budou měnit cíle výstavby schopností Aliance. Nyní je podle ní jasné, že pro členské státy včetně Česka přinesou celou řadu dalších povinností. „Podle nich připravujeme i to další plánování našich akvizic,“ dodala. V dohledné době se podle ní pravděpodobně bude aktualizovat také Koncepce výstavby armády ČR.
Metnar: Vláda neví, za co peníze utratí a kde je vezme
Opozice vládu dlouhodobě kritizuje za podle ní neefektivní využití rozpočtu. Bývalý ministr obrany a předseda sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar (za ANO) na síti X v reakci uvedl, že vláda rozhoduje o zvýšení rozpočtu bez toho, aby věděla, za co peníze utratí a kde je vezme.
Na potřebě navýšit výdaje na obranu se v sobotu shodly bezmála dvě desítky lídrů západních států a institucí v Londýně na summitu, který se konal po pátečním vyhroceném jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským ve Washingtonu. Americká administrativa po tomto jednání rozhodla o přerušení dodávek vojenské pomoci Ukrajině, která čelí ruské invazi. Řada evropských lídrů následně uvedla, že se Evropa musí začít starat o svou bezpečnost a dobrou budoucnost více sama.