Česko začne navyšovat výdaje na obranu o 0,2 procenta HDP ročně

Vláda rozhodla o postupném navyšování obranných výdajů o 0,2 procenta HDP ročně až do roku 2030, oznámil premiér Petr Fiala (ODS). V roce 2026 by měl být podle něj obranný rozpočet 2,2 procenta HDP, v roce 2030 by mělo Česko na obranu vydávat tři procenta HDP.

Zvýšení prostředků na obranu je podle premiéra nutné a důležité pro bezpečnost Česka. „Mezinárodní situace je velmi složitá, procházíme změnou mezinárodního řádu, nedaleko od nás probíhá válka, agresivní režimy se netají svými ambicemi a my musíme být schopni se bránit a musíme na tuto situaci reagovat tak, že položíme na stůl peníze a zbraně,“ řekl Fiala.

Navýšení výdajů na obranu je podle něj ale také příležitostí pro českou ekonomiku, pro výzkum a inovace, dodal.

Nahrávám video

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) si je jistá, že navýšené výdaje na obranu se podaří vynakládat smysluplně, děje se to podle ní už nyní. Příští rozpočty podle ní už nebudou o obrovských modernizačních projektech, jako jsou bojová vozidla pěchoty či letouny F-35. Počítá s nákupem tanků Leopard 2A8, chce pracovat i na protivzdušné obraně, jejíž důležitost podle ní připomněla válka na Ukrajině.

Černochová: Svoboda není zadarmo

Fiala označil bezpečnost za základní podmínku státu, bez které nelze myslet ani na zlepšování sociálního státu či vzdělávacího systému. „Musíme být dostatečně silní a mít dostatečnou odstrašující sílu,“ uvedl.

Černochová ocenila, že nynější kabinet na rozdíl od dřívějších nebere kapitolu obrany jako tu, kde škrtat při hledání peněz pro ostatní. „Svoboda není zadarmo a něco stojí, bezpečí a obrana je základní podmínkou pro fungování státu,“ podotkla.

Česko podle ministerstva obrany v roce 2024 splnilo dosavadní dvouprocentní závazek, ke kterému se zavázalo jako člen Severoatlantické aliance (NATO). V letošním roce hospodaří resort obrany se 154,4 miliardy korun. V dalších kapitolách rozpočtu je na výdaje na obranu vyčleněno 6,4 miliardy korun, celkem tak dosahují 160,8 miliardy korun. „Pokud by hrozilo, že finančních prostředků nebude v tomto rozpočtovém roce dostatek, vláda byla upozorněna na to, že můžeme měnit i rozpočet pro rok 2025,“ uvedla ve středu Černochová.

Ministryně také připomněla letošní summit NATO v Haagu, v červnu se na něm budou měnit cíle výstavby schopností Aliance. Nyní je podle ní jasné, že pro členské státy včetně Česka přinesou celou řadu dalších povinností. „Podle nich připravujeme i to další plánování našich akvizic,“ dodala. V dohledné době se podle ní pravděpodobně bude aktualizovat také Koncepce výstavby armády ČR.

Metnar: Vláda neví, za co peníze utratí a kde je vezme

Opozice vládu dlouhodobě kritizuje za podle ní neefektivní využití rozpočtu. Bývalý ministr obrany a předseda sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar (za ANO) na síti X v reakci uvedl, že vláda rozhoduje o zvýšení rozpočtu bez toho, aby věděla, za co peníze utratí a kde je vezme.

Na potřebě navýšit výdaje na obranu se v sobotu shodly bezmála dvě desítky lídrů západních států a institucí v Londýně na summitu, který se konal po pátečním vyhroceném jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským ve Washingtonu. Americká administrativa po tomto jednání rozhodla o přerušení dodávek vojenské pomoci Ukrajině, která čelí ruské invazi. Řada evropských lídrů následně uvedla, že se Evropa musí začít starat o svou bezpečnost a dobrou budoucnost více sama.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Část lidí na vedra nehleděla. Běhali do vrchu nebo koncertovali

S horkou nedělí se potýkali pořadatelé a účastníci sportovních a kulturních akcí, tedy těch, které se navzdory tropům konaly. Například Janské Lázně v Krkonoších hostily dlouho plánované Mistrovství světa veteránů v běhu do vrchu. V Hukvaldech se s vysokými teplotami museli vyrovnat hudebníci. Vedro nesvědčilo ani elektrokolům. Častěji než jindy pak byli v akci záchranáři.
před 45 mminutami

Macinka: Delegaci na summit NATO povede premiér, ÚS nezrušil usnesení vlády

Vedoucím delegace na summitu NATO v turecké Ankaře bude premiér Andrej Babiš (ANO), zúčastní se obou částí akce, uvedl v neděli na CNN Prima News ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Zdůvodnil to tím, že Ústavní soud, který uložil vládě prezidenta Petra Pavla na akci akreditovat, v předběžném opatření nezrušil platné pondělní usnesení vlády o složení delegace. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) věří, že je na každé členské zemi, aby si rozhodla, koho do delegace zařadí. Ostatní státy tak podle něj tuzemskou delegaci komentovat nebudou, řekl v Nedělní debatě ČT moderované Terezou Kručinskou.
12:47Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Absolutní tuzemský teplotní rekord padl druhý den v řadě. Podívejte se na mapu

Stanice v Doksanech na Litoměřicku opět naměřila nové absolutní teplotní maximum pro Česko. V neděli vzrostlo na 41,9 stupně, proti sobotě je tak rekord o stupeň vyšší. Současně to bylo poprvé v historii, co Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) zaznamenal ve své oficiální síti stanic jedenačtyřicetistupňovou teplotu. Tu v neděli naměřila i Tuhaň na Mělnicku, uvedli na facebooku meteorologové. Připomněli, že je třeba ještě počkat na ověření nového absolutního rekordu.
09:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Stát není na vlny veder připraven, míní Svárovská. Červený kritiku odmítl

Současné vlny veder s teplotními rekordy dle poslankyně Gabriely Svárovské (Zelení, za Piráty) ukazují, že stát nemá dostatečně připravenou krizovou komunikaci ani praktická opatření. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) v Nedělní debatě ČT oponoval, že resorty veřejnost informují a vláda připravuje i konkrétní kroky. Podle exministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) ale web ani sociální sítě nenahradí komunikační kampaň. Místopředseda SPD Radim Fiala zdůraznil potřebu praktických adaptačních opatření. Hosté pořadu, který moderovala Tereza Kručinská, se přeli také o personální změny na resortu životního prostředí.
před 6 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 8 hhodinami

Schillerová nesouhlasí s výstupy Motoristů ve Strážnici, výměnu ministrů odmítla

Vicepremiérka Alena Schillerová (ANO) nesouhlasí s tím, jak vystupovali v pátek a v sobotu koaliční Motoristé na folklorním festivalu ve Strážnici. Lidé tam podle ní chodí za zážitky, ne poslouchat politiky. Omezit dotace pro festival, jak po vypískání ministrů Oty Klempíře a Petra Macinky navrhl na sociálních sítích další z ministrů Motoristů Boris Štastný, odmítla stejně jako Macinka. Uvedli to v debatě televize CNN Prima News. Podle předsedy opozičních Pirátů Zdeňka Hřiba je Klempíř extrémně neoblíbený a vláda by měla uvažovat o jeho náhradě. Podle Schillerové žádná výměna ministrů na pořadu dne není.
před 9 hhodinami

Plavčíci či animátoři. Studenti čekají od brigád v cizině i zážitek

Španělsko, Řecko a později i za oceán. Studenti jsou při volbě brigády v zahraničí mnohem vybíravější než dříve. Spíše než na výdělek hledí na zkušenosti, jazyky, ale i zážitky a konkrétní destinace. České televizi to potvrdily oslovené organizace, které se brigádami zabývají. Do ciziny už také studenti jezdí výrazně méně než před dvaceti lety. Naopak roste počet zájemců, kteří nechtějí dělat jen pomocné práce, ale hledají uplatnění přímo ve svém oboru.
před 13 hhodinami

VideoNový návrh řeší, jak platit asistenty pedagogů

Asistenty pedagoga by mohl stát platit podle počtu žáku ve třídách a jejich potřeb, ne výhradně podle doporučené podpory pro konkrétní dítě. Návrh je v připomínkovém řízení, změna by mohla platit od září 2027. Jen v základních školách asistenti pomáhají víc než 150 tisícům dětí. Ročně to stojí 7,5 miliardy korun. S novinkou by už podpůrných pozic přibývat nemělo. Loni přepočteno na plné úvazky pracovalo na školách 17 tisíc asistentů pedagogů. Podle ministra školství změnami jejich stavy neubydou. Už od září bude muset být alespoň jeden asistent pedagoga kvůli redukci odkladů také v každé první třídě.
před 13 hhodinami
Načítání...