Česko začne navyšovat výdaje na obranu o 0,2 procenta HDP ročně

Vláda rozhodla o postupném navyšování obranných výdajů o 0,2 procenta HDP ročně až do roku 2030, oznámil premiér Petr Fiala (ODS). V roce 2026 by měl být podle něj obranný rozpočet 2,2 procenta HDP, v roce 2030 by mělo Česko na obranu vydávat tři procenta HDP.

Zvýšení prostředků na obranu je podle premiéra nutné a důležité pro bezpečnost Česka. „Mezinárodní situace je velmi složitá, procházíme změnou mezinárodního řádu, nedaleko od nás probíhá válka, agresivní režimy se netají svými ambicemi a my musíme být schopni se bránit a musíme na tuto situaci reagovat tak, že položíme na stůl peníze a zbraně,“ řekl Fiala.

Navýšení výdajů na obranu je podle něj ale také příležitostí pro českou ekonomiku, pro výzkum a inovace, dodal.

Nahrávám video
Tisková konference po jednání vlády k navyšování výdajů na obranu
Zdroj: ČT24

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) si je jistá, že navýšené výdaje na obranu se podaří vynakládat smysluplně, děje se to podle ní už nyní. Příští rozpočty podle ní už nebudou o obrovských modernizačních projektech, jako jsou bojová vozidla pěchoty či letouny F-35. Počítá s nákupem tanků Leopard 2A8, chce pracovat i na protivzdušné obraně, jejíž důležitost podle ní připomněla válka na Ukrajině.

Černochová: Svoboda není zadarmo

Fiala označil bezpečnost za základní podmínku státu, bez které nelze myslet ani na zlepšování sociálního státu či vzdělávacího systému. „Musíme být dostatečně silní a mít dostatečnou odstrašující sílu,“ uvedl.

Černochová ocenila, že nynější kabinet na rozdíl od dřívějších nebere kapitolu obrany jako tu, kde škrtat při hledání peněz pro ostatní. „Svoboda není zadarmo a něco stojí, bezpečí a obrana je základní podmínkou pro fungování státu,“ podotkla.

Česko podle ministerstva obrany v roce 2024 splnilo dosavadní dvouprocentní závazek, ke kterému se zavázalo jako člen Severoatlantické aliance (NATO). V letošním roce hospodaří resort obrany se 154,4 miliardy korun. V dalších kapitolách rozpočtu je na výdaje na obranu vyčleněno 6,4 miliardy korun, celkem tak dosahují 160,8 miliardy korun. „Pokud by hrozilo, že finančních prostředků nebude v tomto rozpočtovém roce dostatek, vláda byla upozorněna na to, že můžeme měnit i rozpočet pro rok 2025,“ uvedla ve středu Černochová.

Ministryně také připomněla letošní summit NATO v Haagu, v červnu se na něm budou měnit cíle výstavby schopností Aliance. Nyní je podle ní jasné, že pro členské státy včetně Česka přinesou celou řadu dalších povinností. „Podle nich připravujeme i to další plánování našich akvizic,“ dodala. V dohledné době se podle ní pravděpodobně bude aktualizovat také Koncepce výstavby armády ČR.

Metnar: Vláda neví, za co peníze utratí a kde je vezme

Opozice vládu dlouhodobě kritizuje za podle ní neefektivní využití rozpočtu. Bývalý ministr obrany a předseda sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar (za ANO) na síti X v reakci uvedl, že vláda rozhoduje o zvýšení rozpočtu bez toho, aby věděla, za co peníze utratí a kde je vezme.

Na potřebě navýšit výdaje na obranu se v sobotu shodly bezmála dvě desítky lídrů západních států a institucí v Londýně na summitu, který se konal po pátečním vyhroceném jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským ve Washingtonu. Americká administrativa po tomto jednání rozhodla o přerušení dodávek vojenské pomoci Ukrajině, která čelí ruské invazi. Řada evropských lídrů následně uvedla, že se Evropa musí začít starat o svou bezpečnost a dobrou budoucnost více sama.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 13 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 4 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 5 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...