Evropa byla příliš dlouho závislá na bezpečnostních zárukách Spojených států, nyní však musí převzít větší odpovědnost za svou obranu, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) v Interview ČT24. Podle něj starý kontinent zapomněl, že v mezinárodních vztazích rozhoduje síla, která je klíčem nejen k míru, ale i k ekonomické prosperitě a životní úrovni. Zdůraznil nutnost zvýšení obranných výdajů Česka až na tři procenta HDP.
„Část Evropanů žila v přesvědčení, že svět je bezpečný a že stačí, když my chceme žít v míru, tak budeme žít v míru. To však není pravda. Kdo se nestará o svou bezpečnost, dopadne špatně,“ upozornil premiér, který zároveň zdůraznil, že si starý kontinent zvykl na bezpečnostní záruky poskytované Spojenými státy.
Podle něj sledujeme proměnu mezinárodního řádu, který vznikl po druhé světové válce. Tato proměna spočívá mimo jiné v tom, že Amerika po Evropě požaduje, aby se více podílela na své obraně. Premiér dodal, že se nejedná o náhlou změnu – posun od doby, kdy byla Evropa vnímána jako americká priorita, lze podle něj pozorovat nejpozději od nástupu Obamovy administrativy. S příchodem Donalda Trumpa a jeho rétoriky je tento posun ještě výraznější, doplnil.
Fiala: Evropa zapomněla, že v mezinárodních vztazích platí síla
S ohledem na tyto proměny podle premiéra „musíme přestat být bezstarostní“ a uvědomit si, že je potřeba „dělat víc“ pro svou bezpečnost. Evropa totiž podle něj zapomněla, že v prostředí mezinárodních vztahů platí síla a že „v míru se žije, pokud jste silní“. Tato lekce z teorie mezinárodních vztahů není podle něj vůbec překvapivá. „Nemůžeme mít svobodu, nemůžeme mít prosperitu, nemůžeme mít kvalitu života, pokud nežijeme v bezpečí, a kdo si myslí, že svět je bezpečný, je naivní,“ dodal premiér.
„Rusko je nebezpečí. Je to agresivní stát, který dlouhodobě nemá definovanou západní hranici. Představa Ruska o jeho sféře vlivu zasahuje až k nám. My musíme být schopni se bránit,“ prohlásil dále Fiala.
Mezi konkrétní kroky, které musí současná vláda podle Fialy podniknout, je představení plánu na navyšování obranného rozpočtu až na tři procenta celkového HDP. Navyšování označil za „nutný úkol“. Podle něj k němu ale musí docházet postupně, jak z hlediska rozpočtových, tak i praktických důvodů. Peníze je totiž třeba investovat do modernizace armády rozumným způsobem, což vyžaduje čas.
Premiér si dokáže představit navyšování o 0,2 procenta HDP ročně, ale zdůraznil, že by mohlo probíhat i mnohem rychleji. Záleží však na domluvě na úrovni Severoatlantické aliance, stejně tak jako na Evropské unii a na cílech, které si obě instituce stanoví, doplnil.
O třech procentech mluvil Fiala už v projevu v minulém týdnu. Na to tehdy reagoval místopředseda ANO Karel Havlíček, že „nikdo se nebrání tomu, že musíme posílit obranyschopnost, ale my chceme peníze vynakládat efektivně“. „Není tak podstatné, jestli je to 1,7 procenta, nebo 2,4 procenta. Důležitější je, co za to nakupujeme. A pokud uvidíme, že při 1,7 procenta nakoupíme maximálně efektivně a bude tam vše, co tam má být, potom vám garantuji, že to může být lepší, než když to utratíme zběsile ve smyslu 2,4 procenta,“ upřesnil postoj ANO.
Zvýšení výdajů na obranu hájil Fiala v Interview ČT24 jak z bezpečnostního, tak z ekonomického hlediska. „Dobře investované peníze do obrany vždy přinášejí ekonomický rozvoj,“ uvedl s tím, že tento druh investic by podle něj podpořil tuzemský průmysl a zaměstnanost, především na pozicích, na nichž se vytváří vysoká přidaná hodnota. Dodal, že nejde „jen o nákup tanků“, ale také například o investice do leteckých simulátorů či dalších sofistikovaných systémů, které tuzemské firmy vyrábějí.
Další kroky k posílení evropské obranyschopnosti by podle premiéra měly přijít na úrovni Evropské unie, kde by měla být přijata celá řada opatření. Měla by se týkat nejen navyšování prostředků na obranu, ale také zajištění větší flexibility unijních pravidel a podpory bezpečnostní spolupráce. Vedle investic do obrany je podle premiéra nezbytné, aby byla Evropská unie ekonomicky silnější. Firmy podle něj doplácí na přílišnou regulaci a klimatické cíle, což jim snižuje konkurenceschopnost.
Moderátorka Tereza Řezníčková se premiéra ptala také na to, zda byla či bude v otázce bezpečnostní politiky navázána nadstranická komunikace, a to i vzhledem k blížícím se sněmovním volbám. Fiala odpověděl, že vzhledem k „permanentním obstrukcím opozice“ na půdě Poslanecké sněmovny je jednání s opozičními stranami složité a „zatím se nikdy nepovedlo“.
Připomněl také neúspěšné snahy prezidenta Petra Pavla o zprostředkování komunikace mezi vládou a opozicí v otázce důchodové reformy. Dodal však, že vzhledem k vážnosti mezinárodní situace uvažuje nad tím, že by s opozicí hovořil. „Na obraně by měla být shoda napříč politickým spektrem,“ dodal premiér.
Dostat Ameriku zpět do hry
Rozhovor se věnoval také nedávné roztržce v Bílém domě mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem, viceprezidentem JD Vancem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Premiér dění v Oválné pracovně sledoval „se špatnými pocity“. Celé setkání vnímá jako „nešťastné a ponižující“ pro prezidenta, jehož země se třetím rokem brání otevřené ruské agresi. Ohlášení pozastavení americké pomoci napadené zemi vnímá jako krok, který nepřispěje dlouhodobému a trvalému míru.
Na druhou stranu je podle něj nutné si uvědomit, že „role USA je důležitá a nejde ji krátkodobě nahradit“, a je tak potřeba Ameriku opět „vtáhnout do hry“. Uvítal slova Zelenského o tom, že on a jeho tým jsou připraveni jednat pod silným vedením Donalda Trumpa, aby bylo dosaženo trvalého míru. Dodal, že dlouhodobé mírové řešení se musí hledat za účasti všech aktérů.
Evropská politika vůči Americe se podle Fialy nemůže „úplně otočit, to by byla obrovská chyba“, jelikož zájmy svobodného světa jsou stále společné. Doplnil také, že za necelé čtyři roky usedne v Bílém domě „někdo jiný“ a vazby severoatlantického partnerství se nemůžou zpřetrhat „jen proto, že se nám teď někdo nelíbí“, dodal.
Celní válku podle Fialy „nevyhraje nikdo“
Premiér se vyjádřil také k pětadvacetiprocentním clům, které Washington plánuje uvalit vůči dovozu z unijních zemí. Míní, že celní přestřelku „nikdo nevyhraje“ a naopak všem uškodí. Premiér je zastáncem toho, že by se mělo s americkou administrativou aktivně jednat.
„Naším cílem by mělo být cla narovnat,“ míní Fiala. Debatu a případná jednání však nepovažuje za jednoduchá. Složitosti podle něj přispívají dvě věci, a to že americký prezident Trump do cel započítává i daň z přidané hodnoty, která se platí v Evropě, ale ne ve Spojených státech, tudíž se v této otázce nejedná o „srovnatelnou debatu“.
Za druhou problematickou záležitost považuje to, že Trump zatím nejedná s unijními reprezentanty, ale s představiteli silných zemí, což je podle Fialy pochopitelné v otázkách obrany a bezpečnosti, nikoli v ekonomických otázkách, jestliže mají členské země Unie předanou kompetenci z národních států právě na společné unijní orgány.
