Na zvyšování výdajů na obranu na tři procenta HDP by se měli shodnout politici a pak lze hledat cestu k dosažení, uvedla v 90’ ČT24 ekonomka a členka Národní ekonomické rady vlády Helena Horská. Hlavní ekonom Deloitte a poradce prezidenta David Marek zmínil, že otázka nestojí na tom, jestli si to může Česko dovolit. Ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiří Hynek míní, že se prostředky musí plánovat dlouhodobě. Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý zmínil, že právě čas a finance jsou dva vstupy, které by měly být dodrženy, v minulosti tomu tak podle něj ale nebylo.
Podle oficiálních odhadů Severoatlantické aliance vydalo loni dvě či víc procent HDP na obranu třiadvacet zemí. Pro srovnání, například ještě v roce 2023 jich bylo jedenáct. Nejvíc peněz věnuje armádě Polsko – přes čtyři procenta. Následují Estonsko a Spojené státy s víc než třemi procenty. Nejméně pak vydaly Lucembursko, Slovinsko a Španělsko. Závazku NATO podle ministryně Jany Černochové (ODS) dostálo po dvou dekádách i Česko. Podobně investují Německo, Maďarsko a Turecko.
„Naše obrana je naší prioritou. Další otázkou je to, jak prostředky postupně navyšovat, abychom toho dosáhli,“ uvedla Horská. „Myslím, že ta tři procenta i postupně probublávala z jednání NATO o tom, že jednotlivé státy budou mít možná vlastní individuální cíle, aby byly schopny pokrýt vlastní potřeby obrany a nebezpečí, které je spojeno s jejich geopolitickým usazením,“ dodala. Podle ní by se na této prioritě měla shodnout politická reprezentace a pak lze hledat cestu, jak této priority dosáhnout.
Podle Marka nestojí otázka na tom, jestli si to Česko může dovolit. „Ono si to musí dovolit. My si nemůžeme dovolit tento závazek nadále neplnit, a dokonce ho ani nezvyšovat. To je realita. O tom nerozhodujeme my ekonomové, o tom rozhoduje geopolitická situace,“ uvedl s tím, že zvyšovat o dvě desetiny procenta, jak o tom hovořil premiér Petr Fiala (ODS), není žádné dramatické zvyšování. „To je zhruba šestnáct miliard ročně a v rámci celkové výše rozpočtových výdajů je to kapka v moři,“ poukázal.
Podle něj se dá situace řešit třemi způsoby – zvýšením daní, snížením výdajů a formou dočasného zvýšení státního dluhu. Na výdajové straně navrhuje například změnit systém samospráv. „To by umožnilo snížit náklady až o deset miliard korun,“ uvedl s tím, že by šlo rovněž škrtat v dotacích, „to je také slib, který vláda ne úplně doručila, ačkoli to mělo být to hlavní v rámci poslední vlny snižování rozpočtového schodku.“
Na straně příjmů pak navrhuje zavedení spotřební daně na tiché víno, které by podle něj přineslo do státní pokladny šest až osm miliard korun. „To jsou všechno prostředky, které budeme potřebovat. Laciné chyby si nyní dovolit nemůžeme,“ dodal.
S tím Horská souhlasila, ale poukázala na to, že například zvyšování daní jen kvůli financování výdajů na obranu není vhodné. „Snižuje pozitivní impakt a pozitivní dopad do ekonomiky. Ano, je potřeba hledat úspory v rozpočtu. Je tam prostor nejen v drobných částkách, ale také každá další vláda bude stát před velkým dilematem, zda se nepodívat na samosprávu,“ poukázala s tím, že by možná šla zreformovat, zeštíhlit, protože „je roztříštěná a stojí nemalé prostředky“.
Zmínila, že financování obrany by podle ní mohlo jít nad rámec rozpočtu, podobně jako v Německu, kde projednávají schválení zvláštního fondu, který by byl určen k financování investic do obrany. V Česku podle ní takový fond již funguje v případě dopravy. Marek podotkl, že není důležité, jestli peníze uložíme do jednoho či druhého šuplíku. „Co je zásadní – jak velké bude to HDP, ze kterého budeme ta tři procenta ukrajovat,“ míní s tím, že současná situace je „vztyčeným ukazováčkem pro to, abychom něco dělali s naší ekonomikou.“ Zdůraznil, že ekonomika stagnuje a bez ní nebudeme mít ani silnou armádu.
Šedivý: Musí to být oboustranný proces
Šedivý v pořadu zmínil, že napřed musí být úvaha o tom, co je potřeba od armády, co má dělat a co k tomu potřebuje. „Musí to být oboustranný proces,“ zdůraznil s tím, že vojáci kalkulují dlouhodobě. „Problém je obecně znám. Debata o číslech, která politici slibovali – armáda brala zpočátku vážně, naplánovala projekty, ..., ale později se sliby omezily a armáda musela modernizační procesy zpomalit,“ podotkl s tím, že zásadními vstupy jsou tedy čas a finance, které by měly být dodrženy.
Také podle Hynka je hlavní, aby se prostředky plánovaly dostatečně dopředu. „Zažili jsme skoková zpomalení – firmy byly připraveny dodávat, ale najednou se škrtalo v rozpočtu a mělo to negativní dopad nejen na průmysl, ale i na ekonomiku – firmy neodváděly daně, protože se zmenšovaly, byla větší nezaměstnanost,“ poukázal s tím, že politici by měli plánovat, aby věděli, co je průmysl schopen vyrobit a dodat. Zmínil, že zákonné ustavení dvou procent HDP na obranu je významný krok.
„Apeluji na to, aby se to dělalo s rozmyslem, postupně navyšovalo a trošku korigovalo s ohledem na výsledky ekonomiky,“ dodal. Zmínil také, že kromě speciálních technologií se dá většina z armádní výbavy vyrobit v Česku, případně v kooperaci se zahraničními partnery – nejlépe evropskými. „Mám ale někdy pocit, že nákupy probíhají v zahraničí, pak se horko těžko hledá, jaký podíl práce by tam měl český průmysl mít. My bychom tomu měli jít naproti a zapojovat se do projektu v momentu, kdy vzniká,“ poukázal s tím, že by se Česko mělo zaměřit na projekty, které vznikají například v rámci Evropského obranného fondu. „Pojďme najít politickou sílu, abychom prosadili české firmy, a jsem přesvědčen, že český obranný průmysl poroste mnohem rychleji,“ dodal.
Šedivý zmínil, že kdyby Česko dosáhlo tří procent HDP, která by byla stabilně poskytována, „tak by se podařilo v horizontu deseti až patnácti let ten poměrně velký deficit, který za sebou armáda táhne, když ne úplně vynulovat, tak určitě velmi snížit,“ dodal s tím, že současná situace je akutní, ale Česko musí být připraveno i na další úkoly. „Může se stát další konflikt, který bude potřeba uhasit,“ podotkl s tím, že vojáci mohou být vysláni na mise, jako dříve například na Balkán nebo do Afghánistánu. Zdůraznil rovněž, že armáda potřebuje dokončit projekty, které byly nastartovány. „Do budoucnosti je největší a nejzásadnější projekt – protiraketová a protiletadlová obrana našich jednotek,“ dodal.
Kopečný vidí cestu ve vývoji evropských vojenských technologií
Vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný v Interview ČT24 zmínil, že v mnoha technologiích a ohledech je to, co má Evropa, nedostatečné. „V mnoha vojenských systémech a technologiích jsou americké dodávky nenahraditelné,“ uvedl. Podle něj je řešením začít vyvíjet evropské alternativy. „Bude to ale trvat velmi dlouho, patnáct či dvacet let. U některých rychlejších možná deset,“ uvedl s tím, že klíčová je také deregulace, bez které podle něj nelze postavit zbrojní fabriku. „Z hlediska technických předpisů je také často na hranici možnosti postavit někde v Evropě zbrojní výrobu,“ podotkl.
Jestli se mezi Ruskem a Ukrajinou dohodne příměří, je podle něj jedinou nadějí Evropy závod ve zbrojení. „Budeme mít několik let na soutěžení ve zbrojení s Ruskem, protože jestli oni nás uzbrojí, jestli toho budou mít více na skladech a budou si věřit na to, že dává smysl zaútočit například na Pobaltí nebo znovu na Ukrajinu, tak to udělají, protože to je jejich explicitní zahraničněpolitická vize,“ zdůraznil. Podle něj to Rusko neudělá, pokud „se nám podaří ten extrémně bohatý kontinent, na kterém žijeme, nasměrovat k výrobě toho, co Rusko od toho záměru odradí“.
Premiér Fiala už uvedl, že chce na příští schůzi seznámit vládní kolegy s plánem, do kdy by Česko mohlo tři procenta HDP na obranu dávat. „Realistické a co je minimum, je navyšování prostředků o 0,2 procenta ročně, což by tak zhruba odpovídalo jak absorpčním kapacitám, tak tomu, co si může dovolit státní rozpočet,“ informoval Fiala.
„Určitě by se měla přizvat jak opozice, tak i pan prezident by měl svolat širší kolegium. Tady toto je znatelně překračující několik vlád dopředu,“ uvedl místopředseda sněmovního výboru pro obranu Josef Flek (STAN).
Vázat obranný rozpočet na podíl vůči hrubému domácímu produktu bez připravených projektů podle bývalého ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) ale postrádá smysl. „Dokud nebudeme vědět, co za to pořídit, jak se má naše armáda rozvíjet, a potom teprve kalkulovat a uskutečňovat tyto nákupy, tak není možné ty peníze takto lít do kanálu,“ uvedl. Podle bezpečnostního analytika Milana Mikuleckého chybí české armádě všechno. „Chybí jí nemovitosti, chybí jí zázemí pro vojáky, chybí jí vojáci. A chybí jí nejen celá řada techniky, ale osobní vybavení jednotlivců,“ podotkl.
Zbrojaři vyvezli materiál za skoro 53 miliard
Předloni vyvezli tuzemští zbrojaři vojenský materiál za skoro 53 miliard, což je o 350 procent víc než v roce 2021. V navyšování produkce ale vedle nedostatku materiálu naráží i na další problémy. Podle Hynka je nejdůležitější, aby se zjednodušila pravidla pro otevírání nových výrob. „Já jsem přesvědčen, že musíme na nějakou dobu zapomenout na Green Deal a nejdřív vybudovat bezpečnou a obranyschopnou Evropu,“ uvedl.
Zbrojařská firma STV Group investovala do rozvoje výroby v posledních letech přes miliardu a nabrala stovky nových pracovníků. Zatímco před válkou vyráběla řádově tisíce kusů velkorážové munice ročně – nyní je to přes sto tisíc kusů. „V horizontu dvou týdnů budeme otevírat novou výrobní linku, která zdvojnásobí naše kapacity, a koncem roku budeme otevírat třetí výrobní linku s celkovou kapacitou 300 tisíc kusů dělostřeleckých granátů ročně,“ informoval ředitel rozvojových projektů STV Group Ivo Strejček.
Kapacity navýší i největší hráč na trhu – Czechoslovak Group. „Domácí výroba zároveň znamená jistotu dodávek i v krizových situacích, kdy zahraniční výrobci mohou upřednostňovat vlastní armády,“ uvedl mediální zástupce Czechoslovak Group Jaroslav Gavenda.
Podle firem v obranném průmyslu se zlepšil přístup bank k financování celého odvětví. Problémy ale stále mohou mít spíše menší nebo střední podniky. Také firmy upozorňují, že ze strany státu často chybí konkrétní dlouhodobé požadavky. Třeba proto, aby mohli lépe plánovat výrobu.
