Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR

Vláda plánuje zvednout výdaje na obranu až na tři procenta HDP. Politici nyní zvažují, kde na to vzít peníze. Někteří po vzoru odvodů energetických firem a bank navrhují i speciální daň pro zbrojní průmysl. Jako jedno z možných opatření to navrhuje třeba předseda ANO Andrej Babiš. Ministryně obrany Jana Černochová a šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (oba ODS) jsou ale proti. Otázku, jak vyšší výdaje na obranu financovat, řeší i odborníci.

Vláda navýší kapitál Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) o 500 milionů korun. Peníze umožní zajistit záruky pro úvěry českého obranného průmyslu v objemu pěti miliard korun. Úvěry by měly přispět k rozšíření výrobních kapacit obranného průmyslu, řekli po středečním jednání vlády premiér Petr Fiala a ministr financí Zbyněk Stanjura (oba ODS).

Ze škol podle prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky Jiřího Hynka nevychází dostatek kvalifikovaných a technicky zdatných lidí. Vidí to jako největší budoucí problém evropského obranného průmyslu. Za přítěž označil v Interview ČT24 také zákazy a regulace, které vytvořila Evropská unie. USA se dle něj budou snažit získat evropské zakázky, ale kapacity na výrobu techniky tady jsou.

Na zvyšování výdajů na obranu na tři procenta HDP by se měli shodnout politici a pak lze hledat cestu k dosažení, uvedla v 90’ ČT24 ekonomka a členka Národní ekonomické rady vlády Helena Horská. Hlavní ekonom Deloitte a poradce prezidenta David Marek zmínil, že otázka nestojí na tom, jestli si to může Česko dovolit. Ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiří Hynek míní, že se prostředky musí plánovat dlouhodobě. Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý zmínil, že právě čas a finance jsou dva vstupy, které by měly být dodrženy, v minulosti tomu tak podle něj ale nebylo.

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je třeba výdaje na obranu během několika let navýšit minimálně na tři procenta HDP. Politický geograf Jan Kofroň takový cíl považuje minimálně z teoretického hlediska za dosažitelný. „Když to dosahují Estonci nebo Poláci, neexistuje důvod, proč bychom toho neměli být schopní my,“ řekl v pořadu 90’ ČT24, kde diskutovali také poslanci Pavel Růžička (ANO) a Josef Flek (STAN). Podle Růžičky navyšování výdajů ke třem procentům v současné době zapotřebí není.

Do popředí se stále naléhavěji dostává problém pomalého zbrojení Evropy, jak z hlediska pomoci Ruskem napadené Ukrajině, tak zajištění vlastní bezpečnosti. Podle prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřího Hynka platí vůči zbrojařům z hlediska bank jisté „stigma“. Hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář souhlasí, že je třeba pro tyto potřeby odblokovat fungování běžného bankovního sektoru. „I kdybychom odhlédli od Ukrajiny, ta léta bezpečí jsou za námi,“ shrnul dále v pořadu Události, komentáře velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský.

Na dodávkách zbraní Ruskem napadené Ukrajině se i nadále podílejí české zbrojařské firmy. Jejich asociace hlásí, že společnosti vyrábí naplno a navyšují své kapacity. Tvrdí ale zároveň, že narážejí na problémy třeba se získáváním úvěrů. Situace se teď ale podle části podniků zlepšuje.

Česká republika vydala zhruba 117 miliard korun na licence na komerční dodávky vojenského materiálu Ukrajině, řekla na bilanční tiskové konferenci ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Informovaný odhad již realizovaných projektů z této částky je necelá polovina, asi 51,2 miliardy. Od začátku plnohodnotné ruské invaze Česko dodalo Kyjevu vojenské vybavení v hodnotě 6,2 miliardy korun. Jde třeba o bitevní vrtulníky, tanky nebo bojová vozidla pěchoty.

Zatímco v minulosti firmy českého zbrojního průmyslu exportovaly ročně materiál přibližně za patnáct až osmnáct miliard, loni to bylo za skoro 34 miliard korun. Letos podobný výsledek nejspíš nezopakují, podniky totiž vyprodaly dlouholeté skladové zásoby a výrobu se jim často nedaří zvyšovat potřebným tempem. Podle profesní asociace mířila necelá polovina loňského vývozu na Ukrajinu. Letos by mohly zbrojařům přibýt zakázky z Izraele.

Řada zbrojních firem včetně těch českých vyrábí kvůli ruské agresi na Ukrajině naplno. Poptávka se navíc dál zvyšuje. Společnosti ale narážejí na problém, kdy jim banky kvůli svým vnitřním pravidlům nechtějí půjčovat na to, aby vyráběly další zbraně a munici. Evropská komise už začala řešit, jak obranný průmysl ve válečné době více podpořit.

Válka vyvolaná ruskou invazí na Ukrajinu několikanásobně zvýšila zájem o vojenský materiál, zbraně nebo střelivo. Potvrzuje to i pardubická Explosia, která vyrábí výbušniny. Státní podnik chce proto výrazně navýšit svou produkci a chystá investice za stovky milionů korun. Plány ale komplikuje nedostatek kvalifikovaných pracovníků.