Ze škol podle prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky Jiřího Hynka nevychází dostatek kvalifikovaných a technicky zdatných lidí. Vidí to jako největší budoucí problém evropského obranného průmyslu. Za přítěž označil v Interview ČT24 také zákazy a regulace, které vytvořila Evropská unie. USA se dle něj budou snažit získat evropské zakázky, ale kapacity na výrobu techniky tady jsou.
Regulace a nedostatek lidí, jmenuje Hynek klíčové problémy obranného průmyslu
29 minut
Interview ČT24: Jiří Hynek
Ohledně míru na Ukrajině Hynek moc optimistický není. Obává se, že i když se vyhlásí mír mezi Kyjevem a Moskvou, bude jen dočasný. „Jsem přesvědčen, že máme dnes v Evropě takové Pásmo Gazy,“ dodal. Rusko nyní okupuje asi pětinu území Ukrajiny, kam před třemi lety otevřeně vpadlo.
Nejen kvůli přetrvávající ruské hrozbě se teď více mluví o nutnosti zbrojení. Debaty vyvolal po návratu do Bílého domu Donald Trump, který vyzval, že by Evropané měli převzít více odpovědnosti za svou obranu a investovat do armády až pět procent HDP.
Evropa by podle Hynka měla cílit na výrobu sofistikované a vyspělé techniky a nabývat technologické výhody nad potenciálním nepřítelem. Uvědomuje si ale i potřebu kvantity vojenského personálu a techniky.
„Válka na Ukrajině ukazuje, že bez masového nasazení se také nedá vyhrát. Jinak vypadá konflikt, který je krátký, a jinak ten, který je dlouhý,“ uvedl. Podle jeho názoru bychom se ale nikdy neměli dostat do soutěže o to, kdo vyrobí víc a levněji. V takovém souboji by byla Evropa v nevýhodě, upozorňuje.
Rozdělená Evropa
Podle Hynka tkví rozdílné názory na zbrojení v geografickém umístění zemí. Polsko k válce přistupuje odlišně než třeba Španělsko, které upřednostní sociální programy před výdaji na zbrojení, protože necítí takovou míru ohrožení, podotkl.
Evropa podle něj brání sama sebe, když posílá zbraně na Ukrajinu. „Zabezpečujeme i Evropu a hlavně si kupujeme čas, to je realita. Potřebujeme zvyšovat kapacity a rozšiřovat výrobní základnu,“ řekl Hynek.
Není podle něj ale důležité zvyšovat kapacity jen v tomto sektoru, nýbrž i v odvětvích, ze kterých obranný průmysl těží, například z toho chemického.
Co evropské zbrojení brzdí
„Zpracovali jsme seznam legislativních podmínek v Evropské unii, které brání rozvoji obranného průmyslu, jsou to tři stránky, je to smutné. Evropská unie například reguluje výrobu silikonů, bez kterých už dnes nic nevyrobíte. Nechápu vůbec snahu komisařů se tímto zabývat. Pozitivně však kvituji, že Evropská komise chce nyní o třetinu snížit množství regulací,“ komentoval situaci v EU Hynek.
Největší problém ale podle něj spočívá jinde: „Ze škol nám chodí strašně málo lidí. Jsem přesvědčen, že do budoucna největší problém, který hrozí evropskému obrannému průmyslu, je nedostatek kvalifikovaných vysokoškolsky vzdělaných konstruktérů.“
Současná vláda už avizovala, že chce postupné zvyšování výdajů na obranu, aby v roce 2030 dosáhly tří procent HDP. Od opozice zaznívá, že je možné navyšovat výdaje na obranu pouze v případě, že se tak bude činit efektivně a správně.
Podle Hynka jsou postoje současné opozice politicky motivované a zastává názor, že investice do obrany se domácí ekonomice vrátí, avšak pod podmínkou, že Evropa nepodlehne tlaku Spojených států a peníze utratí v místním průmyslu. „Je potřeba ty peníze opravdu vydávat tak, aby v budoucnosti do státního rozpočtu přišly větší peníze, všichni se potom budeme mít lépe,“ dodal Hynek.
Problém podle něj spočívá v závislosti evropských dodavatelských řetězců, kterou ukázala hlavně pandemie koronaviru. „Více než devadesát procent surovin potřebných pro fungování jakéhokoliv evropského průmyslu se dováží ze zemí mimo EU,“ upozornil.
