O obnovu Lidic se významně zasloužil britský lékař a politik Barnett Stross, připomněla v Událostech, komentářích historička Gabriela Havlůjová. Strossova sbírka pokryla dvě třetiny nákladů na stavbu nové obce. Nacisté, kteří Lidice vyhladili před 83 lety, sami svou propagandou činu paradoxně vyvolali po celém světě obrovskou vlnu solidarity, dodala historička v pořadu, který moderoval Daniel Takáč.
Britská sbírka vynesla peníze na obnovu dvou třetin Lidic, připomněla historička
6 minut
Události, komentáře: Historička Gabriela Havlůjová o obnově Lidic
Nacisté Lidice vyhladili před 83 lety, 10. června 1942, jako odplatu za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Na výstavbu nových Lidic se sbíraly peníze po celém světě. Nejvýznamnější byla britská hornická sbírka, kterou zorganizoval právě lékař a politik Barnett Stross.
Podle Havlůjové měl k uspořádání sbírky několik důvodů. „Nejpravděpodobnější je, že ho samozřejmě zasáhla ta tragédie, protože byla velmi zmiňovaná v médiích a šířila se po celém světě. Už v létě 1942 začal budovat komunitu. Byl to zároveň politik, takže určitě jedním z důvodů bylo, že to pro něj mohlo být i téma.“
Stross měl zároveň i vztah k Čechům. „U něj doma v té době bydlelo jedno z Wintonových dětí,“ upozornila historička. „A tím, že byl lékař, hlavně tedy horníků, ho zaujalo, že to byla hornická obec.“
Strossova sbírka tehdy vynesla 32 tisíc liber. Podle Havlůjové se uvádí, že to byly dvě třetiny z celkové částky pro stavbu poválečných Lidic.
„Těžko už to nějak doložíme, protože peněz bylo vybráno mnohem více, například i v New Yorku, v Lidickém komitétu. Ale ty peníze byly po únorovém převratu pozastavené, takže ne všechny doputovaly. Peníze ze sbírky od horníků, což tenkrát bylo v přepočtu asi třicet milionů korun, ale putovaly opravdu do Lidic,“ dodala expertka.
Solidaritě s Lidicemi pomohli sami nacisté
Podotkla také, že k obrovskému zájmu o osud Lidic po celém světě přispěli sami nacisté. „Největší propagaci a vůbec povědomí o Lidicích dotáhli do konce sami nacisté, protože reagovali tak, že po celém světě zveřejňovali ten krutý čin, který vykonali,“ popsala historička.
„Mysleli si, že tím zastraší odboj a celý svět, ale naopak vyvolali obrovskou vlnu podpory,“ doplnila Havlůjová.
