Reinhard Heydrich

Nacistické oddíly SS vznikly před sto lety jako osobní stráž Adolfa Hitlera a vedení nacistické strany NSDAP. Z malé bojůvky, složené především z urostlých boxerů a bitkařů z mnichovských hospod a barů, se během dvaceti let vytvořila elitní jednotka nacistické moci, která se stala symbolem teroru, vyvražďování i holocaustu. SS se podle některých údajů podílela na vyvraždění až čtrnácti milionů lidí. V norimberském procesu byla označena jako zločinecká organizace.

Jelikož otec Josefa Straky stavěl mosty, rodina se často stěhovala. Nakonec zakotvili v Brně, kde prožili druhou světovou válku i osvobození. Josefa v sedmnácti letech povolali na práce do Německa, maturitu skládal na konci války v krytu. Ze všeho, co ho v životě potkalo, se snažil vzít si něco pozitivního. Začátkem listopadu oslavil sté narozeniny. Dodnes ho prý nejvíc nabíjejí kamarádi a práce na zahradě.

V noci na 8. října 1941 zatklo gestapo zhruba 1500 členů Sokola. Byli mučeni, vězněni nebo deportováni do koncentračních táborů. Zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich chtěl organizaci za napomáhání odboji zlikvidovat. Oběti sokolů v boji za svobodu, demokracii a samostatnost si při příležitosti Památného dne sokolstva ve středu připomněli lidé po celé zemi.

Jarmila Janků zažila jako dítě druhou světovou válku a později i okupaci vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. V obou historických momentech se ocitla v ohrožení života. Ve svých vzpomínkách popisuje strach a nejistotu za nacistické okupace, atmosféru srpnové noci i neobyčejné setkání své maminky s prezidentem Tomášem Garriguem Masarykem.

Přesně před sto třiceti lety se narodil brigádní generál František Moravec. Jako šéf tajné služby byl mozkem operace vedoucí k likvidaci říšského protektora Reinharda Heydricha. Výrazně tak přispěl k uznání československé exilové vlády a zrušení mnichovské dohody. Po únoru 1948 musel znovu uprchnout na Západ. V roce 2022 se do země, kterou pomáhal zachránit, vrátil. Jeho ostatky spočinuly v rodné Čáslavi. Dnes patří k legendám vojenského zpravodajství.

Oběť, spolupracovník se zlem, nedoceněný člověk – tak někteří historici charakterizují prezidenta Emila Háchu. Nejvyšší český státní „úředník“ v době druhé světové války a protektorátu měl nesnadný úkol: zastupovat Čechy z okleštěné republiky, ale zároveň být pohůnkem Němců. Zemřel bezprostředně po válce – 27. června 1945. Před 80 lety dostal automatickou nálepku kolaboranta. Od roku 1989 se ale jeho příběh postupně přestává jevit tak jednoznačně.

Politici i veřejnost si připomněli 83. výročí vyhlazení osady Ležáky. K němu nacisté přistoupili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Pieta se konala bez politických projevů.

O obnovu Lidic se významně zasloužil britský lékař a politik Barnett Stross, připomněla v Událostech, komentářích historička Gabriela Havlůjová. Strossova sbírka pokryla dvě třetiny nákladů na stavbu nové obce. Nacisté, kteří Lidice vyhladili před 83 lety, sami svou propagandou činu paradoxně vyvolali po celém světě obrovskou vlnu solidarity, dodala historička v pořadu, který moderoval Daniel Takáč.

V úterý uplynulo třiaosmdesát let od atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha, provedeného v rámci Operace Anthropoid. Nacistický pohlavár zemřel na následky zranění 4. června 1942. Tento významný odbojový čin dnes připomíná památník v pražské Libni, kde parašutisté Jan Kubiš a Josef Gabčík atentát uskutečnili. Původně však zvažovali i jiná místa. Ačkoli následně odbojáři padli v boji proti nacistům v kryptě chrámu svatých Cyrila a Metoděje, čin měl výrazný politický dopad. Mimo jiné přispěl k odvolání uznání Mnichovské dohody ze strany Francie a Velké Británie v létě 1942, připomněl historik Zdeněk Špitálník z Vojenského historického ústavu v Praze.

Prostor za komínem chalupy na Náchodsku vydal tajemství z druhé světové války. Řemeslníci tam našli ostatky a drobné předměty, které si za protektorátu u tehdejší majitelky schovali nejspíš její židovští přátelé.

Na konci prosince zemřela v sedmaosmdesáti letech Eva Kubíková-Bullock, byla jedním z přeživších lidických dětí. Žila v Kanadě a Lidice opakovaně navštěvovala, informoval ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík. Ze 105 lidických dětí němečtí nacisté osmaosmdesát zavraždili. Po druhé světové válce se jich do Lidic vrátilo sedmnáct. Nyní jich žije šest.

Ve věku 98 let v pátek zemřela Jaroslava Skleničková, poslední přeživší žena lidické tragédie. Jako šestnáctiletá byla spolu s matkou, starší sestrou a ostatními ženami poslána do koncentračního tábora v Ravensbrücku, jejího otce nacisté s dalšími lidickými muži zastřelili a vesnici srovnali se zemí. Skleničková zemřela tiše a v péči rodiny ve svém domě v Lidicích, řekla její dcera Jitka Pečová.

V místě bývalé osady Ležáky na Chrudimsku si v neděli lidé připomněli obec, která byla vyhlazena nacisty. Němci ji před 82 lety vypálili a obyvatele vyvraždili. Pietního setkání se zúčastnil mimo jiné prezident Petr Pavel, zástupci Senátu, Poslanecké sněmovny i některých ministerstev. Na místo přijeli také velvyslanci z Mexika, Japonska nebo Kanady.

V Resslově ulici v centru Prahy si lidé připomínají odboj československých parašutistů z jara 1942. Po zabití zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha se ukrývali v kryptě tamního chrámu. A právě osmnáctého června po mnohahodinové přestřelce s nacistickou přesilou tam výsadkáři přišli o život – mezi nimi Josef Valčík, Jozef Gabčík nebo Jan Kubiš.

V Lidicích se uskutečnila pietní vzpomínka k 82. výročí vyhlazení obce. Nacisté Lidice vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.

Uplynulo dvaaosmdesát let od útoku československých výsadkářů na Reinharda Heydricha. Zastupující říšský protektor zraněním po týdnu podlehl. Akci Jana Kubiše a Jozefa Gabčíka pomohl i domácí odboj. Archivy teď vydaly nové svědectví o blízkém spolupracovníkovi operace Anthropoid, Janu Zelenkovi-Hajském.

V místě bývalé osady Ležáky na Chrudimsku si v neděli lidé připomínají výročí vyhlazení obce nacisty. Němci ji před 81 lety vypálili a obyvatele vyvraždili. Pietního setkání se účastnil mimo jiné předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Poslední přeživší ležácké tragédie z roku 1942 položila k památníku 11 bílých růží, které symbolizují 11 zavražděných ležáckých dětí. Jarmile Doležalové, rozené Šťulíkové, bude letos 84 let.

Případ prodeje předmětů s nacistickou tematikou od nakladatelství Naše vojsko míří znovu před soud. Státní zástupce potřetí podal obžalobu na nakladatelství a jeho ředitele Emericha Drtinu. Potvrdila to Kateřina Kaspar Studecká, mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 5, který kauzu dvakrát vrátil k došetření. Podle Nejvyššího soudu při tom ale porušil zákon, protože neuvedl, jaké důkazy mají žalobce a policie doplnit.

Památku československých parašutistů, kteří za druhé světové války provedli úspěšný atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha, si v neděli v Praze připomněly stovky lidí. U pravoslavného chrámu svatých Cyrila a Metoděje v Resslově ulici se pietního aktu zúčastnili příslušníci armády, vojenští veteráni, příbuzní zemřelých parašutistů, politici i veřejnost. V chrámu se uskutečnila pravoslavná bohoslužba (panychida) za parašutisty zemřelé v kryptě kostela a všechny oběti následných represí.

Česko si v sobotu připomíná 81. výročí od vyhlazení obce Lidice nacisty. Vypálení domů a zatýkání a vraždění obyvatel bylo odvetou za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Položením věnce u hromadného hrobu lidických mužů uctil památku obětí prezident Petr Pavel, následují ho i další politici. Vzpomínky se účastní například šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), místopředsedové dolní komory Věra Kovářová (STAN) a Jan Skopeček nebo ministr dopravy Martin Kupka (oba ODS). Pieta začala bohoslužbou na základech kostela svatého Martina.

Lidé si v sobotu v Praze u památníku Anthropoid připomněli 81. výročí atentátu na Reinharda Heydricha. Česká republika si výročí připomíná jako významný den s označením Den národního vzdoru. Na místě útoku parašutistů na zastupujícího říšského protektora se sešlo několik desítek lidí, zástupci Prahy 8, parlamentu a organizace Orel, jejímiž členy byli i vojáci a výsadkáři Jan Kubiš a Josef Gabčík.

Britský princ Edward, bratr krále Karla III., ve čtvrtek spolu s ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) navštívil pravoslavný chrám svatých Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici. Uctil tam památku sedmi československých parašutistů vycvičených ve Skotsku, kteří se v kostele za druhé světové války po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha skrývali a po boji padli. Návštěva památníku heydrichády byla posledním bodem třídenního programu vévody z Edinburghu v Česku.

Britský princ Edward předal v Senátu ocenění absolventům vzdělávacího programu, který jako vévoda z Edinburghu zaštiťuje. Během své návštěvy v Česku se bratr Karla III. už sešel s prezidentem Petrem Pavlem a ve Vestci u Prahy zasadil strom v aleji, která vznikla u příležitosti nedožitých stých narozenin jeho otce Philippa. Edward v Česku pobyde do čtvrtka.

Britský princ Edward v úterý přijel na návštěvu České republiky. Do Prahy na britské velvyslanectví dorazil autem z Německa kolem čtvrté odpoledne. Fotografii z příjezdu sdílel na svém Twitteru britský velvyslanec v Česku Matthew Field. Středobodem Edwardovy návštěvy bude Mezinárodní cena vévody z Edinburghu (DofE) určená studentům mezi čtrnácti a čtyřiadvaceti lety. Navštíví také obec Vestec u Prahy, pokloní se u Národního památníku hrdinů heydrichiády v Praze a setká se s prezidentem Petrem Pavlem, se kterým se neformálně sešel už v úterý. V Česku pobude do čtvrtka.