Reinhard Heydrich strana 4 z 5

„Českomoravský prostor se nesmí nikdy ponechat v takovém stavu, který by umožňoval Čechům tvrdit, že je to jejich prostor. (…) Někdy nezbude nic jiného než Čechy poněmčit a převychovat, nebo postavit nakonec ke zdi.“ Tyto věty pronesl vysoký představitel SS a policie, tehdy sedmatřicetiletý Reinhard Heydrich na shromáždění nacistických funkcionářů několik dnů po svém příjezdu do Prahy. Na základě Hitlerova pověření přijel 27. září 1941 do tehdejšího Protektorátu, aby zlomil odboj a odpor českého lidu. Tehdy začala první heydrichiáda, která se pro obyvatele změnila v nacistickou hrůzovládu s politikou vražd a zastrašování. Sám Heydrich za ni zaplatil životem, když v červnu 1942 po úspěšném atentátu zemřel v pražské Nemocnici na Bulovce.

Francouzský spisovatel Laurent Binet se před více než deseti lety proslavil románem o atentátu na Reinharda Heydricha. Teď se do Prahy vrátil a na veletrh Svět knihy přivezl svou zatím poslední knihu s názvem Civilizace. V ní rozvíjí myšlenku, jak by vypadala historie, kdyby se jihoameričtí Inkové ubránili dobyvatelům a sami se vylodili v Evropě. Rozhovor vedl Tadeáš Hlavinka.

Frank-Walter Steinmeier jako první německý prezident uctil u krypty pravoslavného kostela v pražské Resslově ulici památku výsadkářů, kteří padli v boji s nacisty po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Steinmeier na místě položil věnec, poté zamířil na prohlídku krypty.

Prezident Miloš Zeman přijal na Pražském hradě s vojenskými poctami německou hlavu státu Franka-Waltera Steinmeiera. Ocenil přátelskou atmosféru návštěvy a poděkoval Berlínu za podporu při pandemii. Německý státník označil aktuální česko-německé vztahy za poklad, o nějž je třeba se starat. Steinmeier se ve čtvrtek setkal také s předsedou Poslanecké sněmovny Radkem Vondráčkem (ANO), ten ocenil gesto, které německý prezident v Praze učinil.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier přijel z Berlína vlakem na třídenní návštěvu Česka. Na pražské hlavní nádraží dorazil krátce po půl čtvrté odpoledne, poté odjel do Lán, kde uctil památku Tomáše Garrigua Masaryka a absolvoval soukromou večeři s prezidentem Milošem Zemanem. Před odjezdem z Berlína Steinmeier prohlásil, že vztahy Čechu a Němců nebyly vždy nejlepší, ale že nyní mají pevný základ. Politická jednání jsou na programu ve čtvrtek a v pátek.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier dorazil na návštěvu České republiky. Během svého třídenního pobytu chce akcentovat současné česko-německé vztahy, které jsou podle něj na velmi dobré úrovni. Steinmeierův pobyt v Praze ale připomene i zločiny, které na českém národu spáchali nacisté. „Připomínáme si naši odpovědnost, je to pro nás povinnost,“ řekl německý prezident v rozhovoru se zpravodajem ČT Martinem Jonášem.

Vzpomínky pamětníků dávných událostí pomáhají badatelům upřesňovat historii. Lidí s osobní zkušeností ale ubývá. Jak je důležitý takový svědek, teď zjistili historici v případu Klause Heydricha, syna zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Jasné je nyní třeba to, kam byl přesně desetiletý chlapec v roce 1943 v zahradě zámku v Panenských Břežanech pohřben.

Hrdinství československých parašutistů, kteří před 79 lety zahynuli v pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje, v pátek u místa jejich posledního boje připomněl pietní akt. Zúčastnili se ho politici, vojáci i zástupci spolků nebo církví. Uctít památku výsadkářů, mezi nimiž byli i Jozef Gabčík a Jan Kubiš, kteří provedli atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha, přišla také veřejnost. Sedm parašutistů bojovalo se stonásobnou přesilou sedm hodin.

Před 79 lety vypálili a částečně vyvraždili příslušníci německých jednotek SS středočeskou obec Lidice. Široká veřejnost si bude moci tragédii v lidickém památníku připomenout celé odpoledne. Dopoledne položili na pietní místo květiny a věnce pamětníci, zástupci vlády a parlamentu či Středočeského kraje.

Před 79 lety začali nacisté s vyvražďováním obyvatel středočeské obce Lidice. Přímo v místě zavraždili 172 mužů starších 15 let a o rok mladšího chlapce. Ženy odvezli do koncentračního tábora, část dětí násilně předali k takzvané převýchově, většinu z nich ale zabili.

Od útoku na nacistického zločince Reinharda Heydricha v pražské Libni uplynulo 79 let. Heydrich při explozi bomby utrpěl zranění, kterému po osmi dnech podlehl. Výročí si u památníku parašutistů, kteří Heydricha zlikvidovali, připomněly desítky lidí. Upomíná na ně také výstava na zámku v Panenských Břežanech. Poblíž pražského památníku vznikla také nová nástěnná malba rekapitulující celou Operaci Anthropoid a připomíná také oběti heydrichiády.

Novým členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) se stane historik a archivář Vojtěch Šustek. Jeho nominaci prezidentem Milošem Zemanem ve středu Senát schválil. Místo v radě je neobsazeno déle než čtyři roky. Hlava státu po dvou neúspěšných pokusech z roku 2017 nikoho nenavrhovala.

Přesně před osmdesáti lety zatklo gestapo podplukovníka Josefa Balabána. Ten byl vůdčí postavou odbojové zpravodajsko-sabotážní skupiny Tři králové, která svými činy dováděla německou tajnou policii k zuřivosti. Z odbojářů byl nejstarší a dalo by se říct, že celou skupinu vedl. Za přezdívkami dalších dvou králů se skrývali podplukovník Josef Mašín a štábní kapitán Václav Morávek. I ty v následujících měsících nacisté zavraždili.

Chirurg a dlouholetý primář ivančické nemocnice, dnes dvaadevadesátiletý Richard Kania, léčil nejen vrcholové sportovce, ale také disidenty, kněží a řádové sestry. Mezi jeho pacienty patřili například i Emil Zátopek nebo Milan Kundera. V polovině 60. let se dostal na kliniku v Americe, kde pracoval tři roky. Do normalizačního Československa se ale na rozdíl od bratra –⁠ také lékaře –⁠ vrátil a nelituje.

Alternativa pro Německo (AfD), která je nejsilnější opoziční stranou ve Spolkovém sněmu, na víkendovém sjezdu v Drážďanech volební lídry nevybrala. Chce tak učinit až později na základě celostranického hlasování. Strana, která je považována za populistickou až krajně pravicovou, se naopak dohodla, že jejím programovým cílem je odchod Německa z Evropské unie.

Zemřela Marie Šupíková, jako dítě přežila vyhlazení Lidic, bylo jí 88 let. Oznámil to ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík. Vyzdvihl ji jako jednoho z nejaktivnějších pamětníků.

Přestože rozhodovali za války o tisících českých životů, byli téměř neviditelní. Velitelé nacistických bezpečnostních složek v protektorátu rozhodovali o deportacích do koncentračních táborů. Po válce je bylo složité identifikovat – kvůli jejich vysokým pozicím je často znali jen jejich nejbližší spolupracovníci. Proto často vyvázli bez trestu. Přitom právě oni mají velký podíl na zvěrstvech druhé světové války. Chtěli se zalíbit Hitlerovi.

Státní zastupitelství obžalovalo jednoho člověka a firmu kvůli prodeji propagačních předmětů s nacistickou tematikou v nakladatelství Naše vojsko. České televizi to potvrdila státní zástupkyně Hana Vrbová. Zločinem založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka se bude zabývat Obvodní soud pro Prahu 5. Nakladatelství se dlouhodobě brání tím, že prodejem předmětů nic nevhodného nepropaguje.

Na pietní území Památníku Lidice zamířily o uplynulém víkendu desítky sáňkařů a bobistů, někteří jezdili i po starém hřbitově a po místech, kde stály nacisty zdemolované domy. Ředitel památníku Eduard Stehlík apeluje na dodržování piety a chování, které určuje návštěvní řád památníku. Lidé by si podle něj měli uvědomit, na jakém místě jsou a že pietní území není jen část poblíž silnice.

Sokolové ve čtvrtek slaví tradiční Památný den sokolstva, který je od loňského roku oficiálním významným dnem. Lidé si tak připomínají tisíce obětí sokolů za druhé světové války i v období komunismu. V Praze vystoupila například poslední žijící pamětnice Akce Sokol Dagmar Evaldová. Kvůli epidemickým opatřením mají letošní oslavy omezenější rozsah.

O operaci Anthropoid, jejímž cílem byla likvidace zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, se už mnoho napsalo i natočilo. Divadelník Tomáš Dianiška se „největšího hrdinského činu našich dějin“ rozhodl zhostit akčním béčkem. V inscenaci 294 statečných mísí humor, dojetí, drama i fantazii. Novinku má na repertoáru pražské Divadlo pod Palmovkou, které stojí nedaleko místa atentátu.

Manželé Lydie a Jiří Bondyovi, kteří za druhé světové války napomáhali protinacistickému odboji, budou mít v Praze pamětní desku. Oba dva byli Židé, nacisté je přitom zavraždili za napomáhání atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha. Právě na jejich kole totiž přijel do kobyliské zatáčky jeden z útočníků – Josef Gabčík.

Přesně před 78 lety, 2. července 1942, padl poslední parašutista z výsadku Silver A Jiří Potůček. Dva týdny předtím za často velmi dramatických situací úplně sám unikal na východě Čech gestapu. Nevzdal se a bojoval až do konce.

Ve vězení a v nedůstojných podmínkách skončil 27. června 1945 život jedné z nejrozporuplnějších postav československých dějin. Protektorátní prezident Emil Hácha, někdejší uznávaný právník, nacistickému vůdci v březnu 1939 odsouhlasil okupaci a v čele země zůstal až do konce války. Na druhou stranu se ale zasloužil o propouštění politických vězňů a první roky v úřadu také udržoval kontakty s exilem. Jeho politické působení navíc ovlivnila vážná nemoc.