Nacisté zavraždili odbojáře Piskáčka s celou rodinou. Teď jejich jméno nese pražská ulice

Nahrávám video

Na konci října to bude devětasedmdesát let, co nacisté v Mauthausenu zavraždili rodinu odbojáře Jaroslava Piskáčka. Gestapo je zadrželo, protože pomáhali parašutistům Gabčíkovi s Kubišem. Teď po rodině Piskáčkových byla pojmenovaná ulice v pražských Vysočanech.

Libuši Eichlerové bylo šest let, když jejího strýce, odbojáře Jaroslava Piskáčka s celou rodinou v červenci 1942 zatklo gestapo. „To jsou úmrtní listy rodiny Piskáčkových. Strejdy, tety Toničky a Mirka. V Mauthausenu byli zastřeleni do týla,“ přibližuje nad dokumenty Eichlerová.

Naposledy tetu, strýce a jejich tehdy patnáctiletého syna viděla na společné dovolené na Šumavě. „Byli hrozně fajn lidi, veselí, samá legrace,“ dodává.

Jaroslav Piskáček byl celoživotním sokolem. A také aktivním odbojářem. „On kolem sebe soustředil část sokolů a oni podporovali rodiny, které už měly zatčeného nějakého živitele,“ vysvětluje ředitel Muzea Brandýs nad Labem Vlastislav Janík.

Od ledna 1942 pak Piskáček podporoval členy výsadku Anthropoid. Podílel se na přesunu materiálu z místa seskoku u Nehvizd do vily odbojáře Václava Khodla, u kterého před likvidací Heydricha bydleli Jozef Gabčík a Jan Kubiš.

„Všechno to vyvrcholí 27. května, kdy dojde k útoku na zastupujícího říšského protektora a Jan Kubiš vlastně přečká tu noc z 27. na 28. května u Piskáčků,“ popisuje Janík. Piskáček sehnal i lékaře, který Kubišovi ošetřil zraněné oko. A jeho syn zase přesouval kolo, na kterém Kubiš od útoku odjel.

„Jak Jaroslav Piskáček, Jaroslav Smrž, tak i manželé Khodlovi jsou zatčeni, podrobeni tvrdým výslechům, pak odvezeni do malé pevnosti Terezín a nakonec do Mauthausenu, kde jsou zavražděni 24. října 1942,“ dodává ředitel muzea.

Po rodině teď nese jméno ulice

Po rodině Piskáčkových teď byla pojmenovaná ulice v pražských Vysočanech. „Bydleli nedaleko odsud, v domě Na Břehu 15, kde jsme jim odhalili pamětní desku,“ říká Karel Polata z Iniciativy A.

„Jsem ráda, že se na ně nezapomnělo. Moc si toho vážím,“ dodává příbuzná rodiny Libuše Eichlerová. Je přesvědčená o tom, že by se její strýc zachoval stejně i dnes, pokud by to bylo nutné. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 2 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 3 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 8 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 9 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 9 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 10 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 10 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
10:49Aktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...