Koncentrační tábor Mauthausen-Gusen

V katedrále svatého Víta v Praze se konala zádušní mše za oběti heydrichiády. Ta na konci října tradičně připomíná 294 Čechoslováků, které nacisté zavraždili. Mši celebroval pražský arcibiskup Jan Graubner a promluvil také kardinál Dominik Duka. Od atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha letos uplynulo osmdesát let.

Odbojáři z druhé světové války, vojáci i lidé pomáhající s propagací armády a jejích tradic v pátek na ministerstvu obrany obdrželi vysoká vyznamenání. Udělila jim je šéfka resortu Jana Černochová (ODS). Ocenění dostaly téměř dvě desítky osobností.

Pietními akty a setkáním pamětníků si lidé v Pardubicích připomněli 80. výročí heydrichiády. U Památníku Zámeček se odpoledne rozsvítilo 194 svíček, které symbolicky připomněly ležácké a lidické obyvatele, které Němci po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha zavraždili.

V Praze 8 by měla vzniknout socha Jindřišky Novákové, která pomohla parašutistům z výsadku Anthropoid. Jde o jednu z nejmladších hrdinek odboje. Jindřišku a dalších pět členů její rodiny zavraždili nacisté v říjnu 1942 v koncentračním táboře Mauthausen.

Na konci října to bude devětasedmdesát let, co nacisté v Mauthausenu zavraždili rodinu odbojáře Jaroslava Piskáčka. Gestapo je zadrželo, protože pomáhali parašutistům Gabčíkovi s Kubišem. Teď po rodině Piskáčkových byla pojmenovaná ulice v pražských Vysočanech.

Bylo by špatné, kdyby se na holocaust zapomnělo, tvrdí akademická malířka Helga Hošková-Weissová. Během dospívání přežila Terezín, Osvětim, Freiberg i Mauthausen. S prožitými traumaty se nejprve vyrovnávala obrazy, pak o nich začala mluvit, nyní svůj příběh odvyprávěla v pořadu Hyde Park Civilizace.

V úterý 26. ledna 1943 nacisti zavraždili v Mauthausenu 31 českých vlastenců. Šestnáct mužů zemřelo ranou do týla, patnáct žen čekala plynová komora. Všichni byli buď příbuzní, nebo pomocníci parašutistů vysazených z Velké Británie – 262 těchto lidí Němci zastřelili už pár měsíců před tím.

Čeští jezuité dokončili první fázi blahořečení pátera Adolfa Kajpra, kterého za okupace věznili nacisté. V roce 1959 zemřel ve vězení po procesu vykonstruovaném komunisty. Shromážděné dokumenty, které mají prokázat oprávněnost jeho blahořečení, teď zamíří do Říma k přezkumnému řízení. Konečné rozhodnutí pak vydá papež.

Manželé Lydie a Jiří Bondyovi, kteří za druhé světové války napomáhali protinacistickému odboji, budou mít v Praze pamětní desku. Oba dva byli Židé, nacisté je přitom zavraždili za napomáhání atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha. Právě na jejich kole totiž přijel do kobyliské zatáčky jeden z útočníků – Josef Gabčík.

Přesně před 78 lety padlo v kostele v Resslově ulici v Praze sedm československých parašutistů, kteří se účastnili atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Byli mezi nimi i Josef Gabčík a Jan Kubiš, kteří útok provedli. S nimi stonásobné přesile hodiny odolávali Jan Hrubý, Josef Bublík, Adolf Opálka, Jaroslav Švarc a Josef Valčík. Nikdo z nich se Němcům nedostal do rukou živý. Svědky jejich posledního boje byli i obyvatelé domu, který stojí přímo naproti kostelu.

Koronavirová krize zabránila uspořádání připomínky k 75. výročí od osvobození koncentračního tábora Mauthausen americkou armádou. Nacisté v něm utýrali nejméně 90 tisíc lidí ze čtyř desítek zemí Evropy. Postříleli a zplynovali tam například i 130 českých odbojářek. Dalších 100 tisíc obětí tam po dobu sedmi let věznili a zotročovali v kamenolomech a továrnách. Život Evy Clarke tam naopak začal.

Před pětasedmdesáti lety, v dubnu 1945, se uskutečnil poslední transport 46 dětí popravených českých odbojářů. Trasa vedla z internačního tábora ve Svatobořicích na Kyjovsku do toho v Plané nad Lužnicí. Nacisté pro děti plánovali stejný osud, jako pro jejich rodiče, které zavraždili za pomoc parašutistům při atentátu na Heydricha.

Do konce druhé světové války zbýval necelý měsíc, fronta se přibližovala protektorátu, ale nacisté stále posílali československé odbojáře do koncentračních táborů. Před 75 lety tak z Brna vyjel poslední transport do Mauthausenu, kde 10. dubna 1945 v plynové komoře zemřelo 235 lidí. Mezi nimi byla i dvaadvacetiletá Marie Sedláčková, která během okupace bojovala proti nacistům a při zatýkání se pokoušela z obklíčení prostřílet.

Před 81 lety začala německá armáda obsazovat Československo. Den poté vznikl už oficiálně nacisty ovládaný protektorát. Čeští vládní představitelé vyzývali obyvatele, aby Němcům v zabírání území nebránili. V Místku se přesto několik desítek československých vojáků pokusilo nacistům vzdorovat se zbraní v ruce. Vedl je kapitán Karel Pavlík, který se následně zapojil do odboje a setkával se zřejmě také s parašutisty Janem Kubišem a Jozefem Gabčíkem.

Když šla Marie Sandová v roce 1936 studovat farmacii, ještě asi netušila, jak osudově to může ovlivnit její život. Po studiu totiž přišla válka a ona jako Židovka už nesměla pracovat ve zdravotnictví. Prodávala ale tajně v plzeňské lékárně. Po transportu do Terezína pak vydávala vězňům léky přímo v ghettu. Medikamentů byl nedostatek, a tak musela nemocným a umírajícím léčiva připravovat často improvizovaně. Přestože jako lékárnice mohla v ghettu zůstat, když jejího manžela zařadili do transportu do Osvětimi, rozhodla se tam odejít s ním.

Do pomoci parašutistům se za protektorátu zapojovali muži, ženy i celé rodiny. Úkryt jim poskytla také Antonie Bohatcová z brněnských Řečkovic. Společně se svým manželem pomáhala výsadkářům ze skupiny Silver B. Když je gestapo 3. ledna 1945, tedy přesně před 75 lety, přišlo zatknout, neváhala tehdy 44letá odbojářka vzít zbraň a při přestřelce zranit tři nacisty, což se zřejmě žádné jiné ženě v domácím odboji nepovedlo. Přesto je její příběh téměř neznámý.

Památce tří stovek příbuzných a spolupracovníků parašutistů, kteří se v květnu 1942 podíleli na atentátu na Reinharda Heydricha, se v sobotu v katedrále svatého Víta poklonili zástupci církví, armády, válečných veteránů, sokolů a dalších organizací. Zádušní mši v chrámu sloužil podobně jako v minulých letech kardinál Dominik Duka, který zdůraznil hrdinství zavražděných a konstatoval, že se na ně zapomíná. Na mši navázalo odhalení desky, která připomíná zavražděné odbojáře manžele Jesenské.