V katedrále svatého Víta v Praze se konala zádušní mše za oběti heydrichiády. Ta na konci října tradičně připomíná 294 Čechoslováků, které nacisté zavraždili. Mši celebroval pražský arcibiskup Jan Graubner a promluvil také kardinál Dominik Duka. Od atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha letos uplynulo osmdesát let.
Zádušní mše uctívající památku obětí československých vlastenců, příznivců, rodinných příslušníků i parašutistů z několika výsadků se v Chrámu svatého Víta konala už podvanácté. Během bohoslužby tradičně zazněla jména všech 294 zavražděných Čechoslováků v koncentračním táboře Mauthausen. Za každou oběť se zapálila svíčka.
„Oni dali sílu těm, kteří pak v druhé totalitě a v druhé diktatuře dokázali jít na šibenici tak jako doktorka Milada Horáková, jako generál Heliodor Píka a další,“ prohlásil na mši kardinál Duka.
Atentát na Heydricha provedli 27. května 1942 výsadkáři Josef Gabčík a Jan Kubiš v pražských Kobylisích. Gabčíkovi v rozhodné chvíli selhal samopal, Kubišovi se však podařilo odpálit granát, který Heydricha vážně zranil. Následně 4. června 1942 Heydrich zemřel.
Následovala krutá odplata nacistů. Po rozsáhlém pátrání se Němcům kvůli zradě výsadkáře Karla Čurdy podařilo najít úkryt atentátníků v kryptě pražského chrámu Cyrila a Metoděje, kde Kubiš s Gabčíkem a pěti dalšími výsadkáři po urputném boji padli. Někteří v přestřelce, jiní zvolili dobrovolnou smrt.
Jako odvetu za atentát zavraždili nacisté několik tisíc lidí a srovnali se zemí vesnice Lidice a Ležáky. Největší poprava podporovatelů a příbuzných parašutistů, kteří atentát provedli, se konala v Mauthausenu 24. října 1942. Zemřelo při ní 135 žen a 127 mužů. Další popravy následovaly 25. ledna 1943 a 3. února 1944.
