Karel Čurda

V Resslově ulici v centru Prahy si lidé připomínají odboj československých parašutistů z jara 1942. Po zabití zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha se ukrývali v kryptě tamního chrámu. A právě osmnáctého června po mnohahodinové přestřelce s nacistickou přesilou tam výsadkáři přišli o život – mezi nimi Josef Valčík, Jozef Gabčík nebo Jan Kubiš.

Byl Karel Čurda zrádce, nebo nešťastná oběť neřešitelné situace? Podle nové hry na repertoáru pražského divadla Rokoko nelze každopádně na tohoto muže, který zradil atentátníky na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, nahlížet černobíle. Českou faustovskou tragikomedii „Čurda, hrdina jedné prohry“ napsal a režíroval David Jařab. V titulní roli se představuje Martin Donutil. Hraje se částečně i před někdejším pražským sídlem gestapa.

V katedrále svatého Víta v Praze se konala zádušní mše za oběti heydrichiády. Ta na konci října tradičně připomíná 294 Čechoslováků, které nacisté zavraždili. Mši celebroval pražský arcibiskup Jan Graubner a promluvil také kardinál Dominik Duka. Od atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha letos uplynulo osmdesát let.

Autentické repliky, dobové kostýmy i skutečné lokace klíčových historických událostí nabídla série spotů, které rekonstruují události heydrichiády. Diváci je v posledních týdnech mohli pravidelně sledovat ve vysílání České televize. Tvůrci chtěli přiblížit tuto významnou kapitolu českých dějin nejen co nejvěrněji, ale postavit diváky do role protagonistů. Klíčové momenty tak sledují „jejich očima“.

Před osmdesáti lety, 24. června 1942, nacisté vypálili obec Ležáky na Chrudimsku jako pomstu za útok na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Památník Ležáky připravil na pátek celodenní pietní program. U bývalého Švandova mlýna se také uskuteční první klapka natáčení nového filmu Ležáky.

Seskok výsadkářů z velitelství vzdušných sil české armády a také bohoslužba a pietní akt připomněly hrdiny z operace Anthropoid. Středobodem připomínek se stal pravoslavný chrám svatých Cyrila a Metoděje. Právě v tomto kostele před osmdesáti lety podlehli nacistické přesile českoslovenští výsadkáři, včetně těch, kteří provedli atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Jejich památku připomínají v sobotu i další akce pro veřejnost. Tradiční piety se poprvé zúčastnil i německý velvyslanec v České republice.

Noc z 3. na 4. června 1942 byla poslední, kterou byl zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich po atentátu naživu. Čtvrtého června v půl páté ráno zemřel. Ve stejnou dobu už probíhalo v Lidicích i první zatýkání. Do té doby neznámá obec se nacistům dostala do hledáčku kvůli nevinnému milostnému dopisu.

Za nejvýznamnější odbojový čin v Evropě je považována likvidace Reinharda Heydricha. Smrtelné zranění mu způsobili českoslovenští vojáci Josef Gabčík a Jan Kubiš před rovnými 80 lety. Zranění, které mu způsobila výbušnina, podlehl Heydrich o osm dní později. Coby šéf Hlavního říšského bezpečnostního úřadu, tedy fakticky nejvyšší policejní velitel, a zastupující říšský protektor, tedy úřadující hlava okupační německé administrativy v českých zemích, byl nejvýše postaveným nacistou, kterého se odboji v Evropě podařilo za druhé světové války zlikvidovat.

Hrdinství československých parašutistů, kteří před 79 lety zahynuli v pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje, v pátek u místa jejich posledního boje připomněl pietní akt. Zúčastnili se ho politici, vojáci i zástupci spolků nebo církví. Uctít památku výsadkářů, mezi nimiž byli i Jozef Gabčík a Jan Kubiš, kteří provedli atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha, přišla také veřejnost. Sedm parašutistů bojovalo se stonásobnou přesilou sedm hodin.

Kamenická osada Ležáky na Chrudimsku sloužila během druhé světové války jako útočiště parašutistů skupiny Silver A. Ve vsi ukryli radiostanici Libuši vyslanou z Londýna. Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha ale do Ležáků vtrhli nacisté a zavraždili všechny obyvatele kromě dvou dětí. Osada byla 24. června 1942 vypálena a srovnána se zemí.

Poskytli úkryt parašutistům, a proto je pravoslavná církev nyní svatořečila. Vladimír Petřek, Václav Čikl a Jan Sonnevend spolupracovali s parašutisty, kteří v roce 1942 provedli útok na Reinharda Heydricha. Právě oni ukryli výsadkáře v kryptě kostela, kde je o několik týdnů později dopadlo gestapo. A právě v tomto chrámu byli v sobotu Petřek, Čikl a Sonnevend za svoje hrdinství v odboji svatořečeni.

Památce tří stovek příbuzných a spolupracovníků parašutistů, kteří se v květnu 1942 podíleli na atentátu na Reinharda Heydricha, se v sobotu v katedrále svatého Víta poklonili zástupci církví, armády, válečných veteránů, sokolů a dalších organizací. Zádušní mši v chrámu sloužil podobně jako v minulých letech kardinál Dominik Duka, který zdůraznil hrdinství zavražděných a konstatoval, že se na ně zapomíná. Na mši navázalo odhalení desky, která připomíná zavražděné odbojáře manžele Jesenské.

Hrdinnou smrt sedmi československých výsadkářů připomněl pietní akt v Resslově ulici u pravoslavného chrámu sv. Cyrila a Metoděje. Úterní akce se zúčastnily stovky lidí včetně politiků a válečných veteránů. Parašutisté padli po sedmihodinové bitvě s německou přesilou před 77 lety. V kostele a jeho kryptě našli útočiště po atentátu na Heydricha.

„Dne 27. května byl v Praze spáchán atentát na zastupujícího říšského protektora SS-Obergruppenführera Heydricha. Na dopadení pachatelů se vypisuje odměna 10 milionů korun…,“ zněl začátek vyhlášky vydané poté, co Josef Gabčík s Janem Kubišem v pražských Kobylisích provedli v roce 1942 atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Ten následkům zranění o několik dní později podlehl. Jednalo se přitom o čin, který neměl obdoby. Kromě uznání Spojenců s sebou ale také přinesl krvavou německou odplatu. K příležitosti 77. výročí útoku připravila ČT24 unikátní 3D model místa atentátu.