V Resslově ulici v centru Prahy si lidé připomínají odboj československých parašutistů z jara 1942. Po zabití zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha se ukrývali v kryptě tamního chrámu. A právě osmnáctého června po mnohahodinové přestřelce s nacistickou přesilou tam výsadkáři přišli o život – mezi nimi Josef Valčík, Jozef Gabčík nebo Jan Kubiš.
„Jsme Češi, nikdy se nevzdáme.“ Před 82 lety parašutisté podlehli přesile nacistů
Od atentátu na Heydricha uplynulo více než čtrnáct dnů, ale okupantům se nepodařilo zjistit stopy vedoucí k těm, kdo jej provedli. Ve druhém červnovém týdnu vrcholil v protektorátu teror: po vyhlášení stanného práva a velkých raziích sáhli okupanti k akcím masové odvety. Vypálili obec Lidice, o dva týdny později potkal stejný osud také osadu Ležáky. Mezitím pracovaly na plné obrátky stanné soudy.
Parašutisté se na základě kontaktů domácího odboje již ve dnech po atentátu ukryli právě v kostele v Resslově ulici. Jako první se do něj přesunul 28. května Jaroslav Švarc z výsadku Tin, kterého následovali Kubiš a Valčík, potom dvojice z výsadku Bioscop Josef Bublík s Janem Hrubým, a také velitel Out Distance Adolf Opálka. Jako poslední se kaplanovi Vladimíru Petřkovi představil 1. června Gabčík. Z pražské osmičky parašutistů se o převedení do kostela nedozvěděl jen Karel Čurda. A 28. května odjel z vlastního rozhodnutí k matce do obce Nová Hlína u Třeboně.
Ještě v polovině června se zdálo, že hlavní jádro spolupracovníků a parašutisté bude moci pokračovat v odbojové činnosti. Pak ale přišla Čurdova zrada. Udání z 16. června vedlo k odhalení úkrytu parašutistů. Gestapo začalo zatýkat, do věznic se dostali „přechovavatelé“ parašutistů nejen z Prahy, ale také z Pardubic, Lázní Bělohrad a Plzně. Zároveň se nacisté začali připravovat na útok na kostel.
Po čtvrté hodině ranní 18. června 1942 obklíčilo pravoslavný chrám v pražské Resslově ulici 800 německých vojáků. Statečný odpor hrdinů s pistolemi ráže 6,35 a 7,65 milimetru proti mnohonásobné přesile vyzbrojené samopaly a ručními granáty trval asi sedm hodin.
K otvoru do krypty přivedli nacisté i Čurdu, který tam volal: „Kamarádi, vzdejte se! Nic se vám nestane! Mně se také nic nestalo.“ Parašutisté zareagovali palbou a na další výzvy odpovídali: „Jsme Češi! Nikdy se nevzdáme, slyšíte? Nikdy!“ Němci se je pak pokoušeli vypudit slzným plynem a vyplavit pomocí hadic s vodou, které zastrkovali do krypty. Parašutisté hadice pomocí žebříku strkali ven, jeden horlivý protektorátní hasič ale žebřík zachytil a vytáhl. Pak esesáci rozbili starou náhrobní desku zakrývající vchod do krypty a sestoupili dolů.
Dvě hodiny se na kůru dokázali tři muži bránit, pak Opálkovi, Kubišovi a Bublíkovi došlo střelivo. Kubiš byl smrtelně zraněn, ostatní dva si nechali poslední náboje pro sebe. Zbylí čtyři parašutisté se ještě přes čtyři hodiny bránili v kryptě kostela, ale neúspěšně.