Odboj

V terezínské Malé pevnosti nacisté věznili stovky československých důstojníků. Řada z nich se zapojila do odboje. Jejich osudy teď v památníku přibližuje výstava nazvaná Nezlomeni. Vůbec poprvé jsou vystaveny deníky generála Josefa Bílého, velitele odbojové Obrany Národa. „Na to, že ho honilo gestapo a byl to pán už dávno v letech, tak je to unikátní výpověď člověka mladého duchem,“ říká autorka výstavy Hana Procházková. Většina vězněných generálů zemřela v nacistických káznicích, na popravištích a v koncentračních táborech.

Protinacistické povstání, které vypuklo ve Varšavě před 80 lety, 1. srpna 1944, bylo jednou z největších ozbrojených akcí proti Němcům v okupované Evropě. Vyžádalo si ohromné lidské a materiální ztráty a skončilo kapitulací povstalců 2. října 1944. Lví podíl na jeho selhání měli Sověti, kteří navzdory slibům povstalcům nepomohli a nechali odpor utopit v krvi. Během 63 dnů bojů zahynulo asi osmnáct tisíc povstalců a podle různých odhadů až 250 tisíc civilistů. Německá armáda ztratila asi dvacet tisíc vojáků. A Varšava, z níž muselo odejít asi 700 tisíc lidí, zůstala ležet v troskách. Nacistický diktátor Adolf Hitler ji za trest nařídil srovnat se zemí, podařilo se to asi z 85 procent. Významné výročí si ve čtvrtek Polsko připomíná.

Sněmovna v úterý naplnila členy vyšetřovací komisi ke střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, také podpořila vládní novelu, která má přispět k lepší ochraně obětí domácího násilí. Podpory se dočkala i novela, která zjednoduší rozvody a upraví péči o děti po rozvodu. Poslanci však večer nedokončili úvodní kolo debaty k návrhu zákona o podpoře bydlení. Projednávání po dohodě klubů a na návrh předsedy klubu ODS Marka Bendy přerušili do středy.

V Resslově ulici v centru Prahy si lidé připomínají odboj československých parašutistů z jara 1942. Po zabití zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha se ukrývali v kryptě tamního chrámu. A právě osmnáctého června po mnohahodinové přestřelce s nacistickou přesilou tam výsadkáři přišli o život – mezi nimi Josef Valčík, Jozef Gabčík nebo Jan Kubiš.

Vláda chce rozšířit okruh osob, které jsou oprávněné podávat žádost o osvědčení příslušníka odboje proti komunismu. Tímto krokem by kabinet Petra Fialy (ODS) měl zajistit více peněz pro disidenty. Na programu středečního jednání byla také novela zákona o zaměstnanosti, která se soustřeďuje především na pravidla zaměstnávání lidí se zdravotním postižením. Ministři dále řešili úpravu usnadňující přístup na český trh práce pro občany některých neunijních zemí. Podmínky uvolnili pro pracovníky z devíti států.

Den před popravou za údajnou velezradu v červnu 1950 vyjádřil Veleslav Wahl přání, aby se jeho kniha Pražské ptactvo dočkala upraveného vydání. Odborná publikace původně napsaná za protektorátu vyšla nedávno nejen jako odkaz Wahla-ornitologa, ale i jako připomínka jeho zapojení do odboje proti dvěma totalitám.

Uplynulo osmdesát let od výsadku dvou paraskupin – Calcium a Barium. Jednalo se o první výsadek do protektorátu po více než roční odmlce a také o obnovení rádiového kontaktu s exilovou vládou v Londýně. Obě skupiny provázela smůla a potýkaly se se zradou konfidentů. Přesto je jejich činnost za okupace považována za velmi úspěšnou.

Před 85 lety skončilo i torzo meziválečného Československa a začala okupace nacistickým Německem. Adolf Hitler se procházel po Pražském hradě a nastalo jedno z nejtemnějších období naší země. Den poté vznikl Protektorát Čechy a Morava. Okupaci podle historiků nešlo příliš zabránit, protože Hitler chtěl Čechy zdecimovat, šlo o rozhodnutí jednotlivce, který svůj krok dlouho plánoval.

Sokol a olympionik František Pecháček zahynul v Mauthausenu před rovnými 80 lety. Nacisté se i jeho smrtí mstili za smrt Reinharda Heydricha. Pecháček se jako vedoucí sokolské odbojové organizace podílel na pomoci vojákům, kteří Heydricha zlikvidovali, pomáhala jim také jeho manželka. Tu nacisté zavraždili již v roce 1943.

Ve věku 102 let zemřela v pondělí účastnice domácího protiněmeckého odboje Ludmila Slavíková. S manželem se za války podílela na sabotážích na železnici či ukrývání válečných zajatců. O úmrtí Slavíkové ve středu na webu informovala Československá obec legionářská (ČsOL), podle které byla nejstarší válečnou veteránkou v Česku.

Ceny Paměti národa převzalo při ceremoniálu v Národním divadle pět osobností z Česka, Slovenska a také Ukrajiny. Marie Klangová, Jan Litomiský, Eva Karvašová, Márie Šidová a Vasyl Vyrozub aktivně vystupovali buď proti německým okupantům Československa po roce 1939, proti komunistickému režimu, nebo také proti ruským okupantům na Ukrajině.

Sochu komunistického novináře a spisovatele Julia Fučíka v pondělí odhalili komunisté ve Vsetíně před sídlem okresního výboru KSČM. Sochu sice vztyčili již před dvěma lety, město však s jejím umístěním nesouhlasilo; podle radnice byla instalace v rozporu s požadavky zákona o státní památkové péči. Komunisté museli sochu odstranit. Letos v září však získali kladné stanovisko zlínského krajského úřadu, který stanovisko vsetínského městského úřadu změnil a umístění díla umožnil.

Sokolové našli v archivu unikátní barevný film, který zachycuje řadu osobností včetně Františka Pecháčka. Před týdnem získal in memoriam Řád bílého lva. Záběry vznikly během desátého všesokolského sletu v roce 1938, který se stal manifestem proti nastupujícímu nacismu. V odboji pak padlo mnoho hrdinů.

Archivy stále vydávají nové příběhy protinacistických i protikomunistických odbojářů. Většina z nich končila na popravištích. Stejně jako Vladislav Hadaš a jeho dva spolubojovníci. Od jejich oběšení teď uplynulo 70 let.

Přesně před pětaosmdesáti lety, 22. října 1938, dorazil československý prezident Edvard Beneš do britského exilu. V jeho pobytu hrál důležitou roli dnes téměř zapomenutý muž, jeho synovec, novinář a diplomat Bohuš Beneš. Bez něj by se Edvard Beneš v Londýně nedokázal prosadit.

Specializované týmy pátrají ve francouzském středohoří po ostatcích pětatřiceti německých vojáků. Ke konci druhé světové války je tam postříleli francouzští odbojáři, k činu se navíc přiznal poslední žijící člen této skupiny. Pátrání dozorují i členové německé komise pro válečné hroby.

V Melitopolu funguje silné odbojové hnutí, které se zaměřuje na likvidaci ruské vojenské techniky a skladiště s vojenským materiálem, řekl tamní ukrajinský starosta Ivan Fedorov. Rusové podle něj vytvořili z města velkou vojenskou základnu a zároveň obyvatelé, kteří neutekli na západ, čelí tlaku, aby přijali ruské občanství a ruské pasy. Bez nich nemají přístup ani k lékařské péči.

Další historický artefakt pomáhá osvětlit, co se dělo v berlínské věznici Plötzensee. Za 2. světové války tam nacisté zavraždili 613 československých odbojářů. Mezi nimi i člena Obrany národa Artura Schwarze. Právě jeho dopis na rozloučenou tento týden identifikoval historik Jan Boris Uhlíř. K rodině se psaní nikdy nedostalo.

Do Francie míří členové německé komise pro válečné hroby. Ve vesnici Meymac budou pátrat po ostatcích skoro padesáti vojáků wehrmachtu, které na konci 2. světové války zastřelili místní odbojáři. K činu se přiznal poslední žijící z nich.

Britský princ Edward, bratr krále Karla III., ve čtvrtek spolu s ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) navštívil pravoslavný chrám svatých Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici. Uctil tam památku sedmi československých parašutistů vycvičených ve Skotsku, kteří se v kostele za druhé světové války po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha skrývali a po boji padli. Návštěva památníku heydrichády byla posledním bodem třídenního programu vévody z Edinburghu v Česku.

Režisérka Věra Lacková pátrala po osudu svého pradědy, romského partyzána. Odkryla příběhy i dalších romských partyzánů a nyní usiluje o vybudování památníku romskému odboji na Slovensku. O svém pradědovi například zjistila, že několikrát utekl z koncentračního tábora. O práci na dokumentu nazvaném Jak jsem se stala partyzánkou, hovořila v Událostech, komentářích. Samotný dokument odvysílá v premiéře ČT2 v úterý 4. dubna ve 21:45.

Česká obec sokolská si v únoru připomíná narození i úmrtí gymnasty a olympionika Františka Pecháčka. Za protektorátu byl zapojen do pomoci parašutistům, kteří měli provést atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Nacisté ho zatkli a zemřel v koncentračním táboře. Sokol, s nímž byl Pecháček spojen jako cvičitel i odbojář, nechal kamery České televize nahlédnout do Pecháčkova soukromého fotoalba.

Ve čtvrtek uplynulo osmdesát let od vraždy generála Bedřicha Homoly v berlínské věznici Plötzensee. Byl legionářem a vrchním velitelem skupiny Obrana národa v období nacistické okupace. Komunistický režim jeho jméno nechal zapomenout a o zásluhách dlouho nevěděli ani jeho vnuci. Nyní se to ale snaží historici napravit.

Architektonická soutěž na proměnu Ďáblického hřbitova v Praze má dva vítěze. Finální podoba pietního místa tak vzejde z obou návrhů. Praha chce mít náležitou připomínku popravených a umučených vězňů a příslušníků druhého i třetího odboje. Někteří lidé současně podepisují petici, která požaduje nejdřív vyzdvižení těl odbojářů, jejich identifikaci a důstojné pohřbení.