Odboj strana 2 z 4

Archivy stále vydávají nové příběhy protinacistických i protikomunistických odbojářů. Většina z nich končila na popravištích. Stejně jako Vladislav Hadaš a jeho dva spolubojovníci. Od jejich oběšení teď uplynulo 70 let.

Přesně před pětaosmdesáti lety, 22. října 1938, dorazil československý prezident Edvard Beneš do britského exilu. V jeho pobytu hrál důležitou roli dnes téměř zapomenutý muž, jeho synovec, novinář a diplomat Bohuš Beneš. Bez něj by se Edvard Beneš v Londýně nedokázal prosadit.

Specializované týmy pátrají ve francouzském středohoří po ostatcích pětatřiceti německých vojáků. Ke konci druhé světové války je tam postříleli francouzští odbojáři, k činu se navíc přiznal poslední žijící člen této skupiny. Pátrání dozorují i členové německé komise pro válečné hroby.

V Melitopolu funguje silné odbojové hnutí, které se zaměřuje na likvidaci ruské vojenské techniky a skladiště s vojenským materiálem, řekl tamní ukrajinský starosta Ivan Fedorov. Rusové podle něj vytvořili z města velkou vojenskou základnu a zároveň obyvatelé, kteří neutekli na západ, čelí tlaku, aby přijali ruské občanství a ruské pasy. Bez nich nemají přístup ani k lékařské péči.

Další historický artefakt pomáhá osvětlit, co se dělo v berlínské věznici Plötzensee. Za 2. světové války tam nacisté zavraždili 613 československých odbojářů. Mezi nimi i člena Obrany národa Artura Schwarze. Právě jeho dopis na rozloučenou tento týden identifikoval historik Jan Boris Uhlíř. K rodině se psaní nikdy nedostalo.

Do Francie míří členové německé komise pro válečné hroby. Ve vesnici Meymac budou pátrat po ostatcích skoro padesáti vojáků wehrmachtu, které na konci 2. světové války zastřelili místní odbojáři. K činu se přiznal poslední žijící z nich.

Britský princ Edward, bratr krále Karla III., ve čtvrtek spolu s ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) navštívil pravoslavný chrám svatých Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici. Uctil tam památku sedmi československých parašutistů vycvičených ve Skotsku, kteří se v kostele za druhé světové války po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha skrývali a po boji padli. Návštěva památníku heydrichády byla posledním bodem třídenního programu vévody z Edinburghu v Česku.

Režisérka Věra Lacková pátrala po osudu svého pradědy, romského partyzána. Odkryla příběhy i dalších romských partyzánů a nyní usiluje o vybudování památníku romskému odboji na Slovensku. O svém pradědovi například zjistila, že několikrát utekl z koncentračního tábora. O práci na dokumentu nazvaném Jak jsem se stala partyzánkou, hovořila v Událostech, komentářích. Samotný dokument odvysílá v premiéře ČT2 v úterý 4. dubna ve 21:45.

Česká obec sokolská si v únoru připomíná narození i úmrtí gymnasty a olympionika Františka Pecháčka. Za protektorátu byl zapojen do pomoci parašutistům, kteří měli provést atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Nacisté ho zatkli a zemřel v koncentračním táboře. Sokol, s nímž byl Pecháček spojen jako cvičitel i odbojář, nechal kamery České televize nahlédnout do Pecháčkova soukromého fotoalba.

Ve čtvrtek uplynulo osmdesát let od vraždy generála Bedřicha Homoly v berlínské věznici Plötzensee. Byl legionářem a vrchním velitelem skupiny Obrana národa v období nacistické okupace. Komunistický režim jeho jméno nechal zapomenout a o zásluhách dlouho nevěděli ani jeho vnuci. Nyní se to ale snaží historici napravit.

Architektonická soutěž na proměnu Ďáblického hřbitova v Praze má dva vítěze. Finální podoba pietního místa tak vzejde z obou návrhů. Praha chce mít náležitou připomínku popravených a umučených vězňů a příslušníků druhého i třetího odboje. Někteří lidé současně podepisují petici, která požaduje nejdřív vyzdvižení těl odbojářů, jejich identifikaci a důstojné pohřbení.

Ve věku 99 let zemřel v sobotu 13. srpna vědec Mojmír Petráň. Společně se svým kolegou Milanem Hadravským v 60. letech sestrojili a patentovali konfokální mikroskop s dvojitým řádkováním. Vynález znamenal převrat v mikroskopických technikách a přispěl k bouřlivému rozvoji molekulární buněčné biologie. Mojmír Petráň byl i protinacistickým odbojářem.

Velmi krátce poté, co ruskou vojenskou základnou na okupovaném Krymu v úterý otřásla série explozí, se začalo spekulovat, že za útokem mohou stát partyzánské jednotky. Kyjev se k útoku dosud nepřihlásil a nechává Rusko v nejistotě. Kreml pro změnu uvádí, že šlo pouze o nehodu, což v podobných případech dělá od začátku invaze. Je ale evidentní, že odpor proti okupantům roste, velmi aktivní jsou například v Chersonské oblasti.

Historici pátrají po hrobu Petra Křivky. To byl voják, který se stal obětí justiční vraždy za účast ve třetím odboji v roce 1951. Jeho hrob v sedmdesátých letech zmizel a historici, včetně vnuka Petra Křivky, by ho teď chtěli najít a obnovit.

Často byly statečnější než muži, zůstávají ale v jejich stínu. Do protinacistického odboje během druhé světové války se zapojily i ženy. Osudy mnohých nejsou zmapované ani dnes. Hlavně mladým lidem má dobu a její příběhy přiblížit kniha Statečnost je ženského rodu.

Bezprostředně po útoku na Reinharda Heydricha zesílil teror. Už 27. května 1942 nacisté zakázali noční vycházení. Na výsadkáře vypsali odměnu milion říšských marek. V prvních dnech zadrželi množství nevinných lidí coby rukojmí. Do rukou gestapa padli i první odbojáři. Mezi prvními se za mříže dostal člen protinacistického odboje ÚVOD Jaroslav Valenta.

Česko si i během soboty připomíná páteční osmdesáté výročí operace Anthropoid, při které výsadkáři Josef Gabčík a Jan Kubiš provedli úspěšný útok na nacistického zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Celodenní vzpomínkové akce stále probíhají na různých místech. Připomínají se také oběti takzvané heydrichiády. Reakce nacistického režimu byla brutální a zatýkání začalo hned druhý den po útoku.

Vojenská operace parašutistů, jejímž výsledkem byla smrt říšského protektora Reinharda Heydricha, ukončila mnichovskou dohodu, zdůraznil vojenský historik a ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík v Událostech, komentářích. Čin ocenil rovněž ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a zdůraznil, že boj o základní principy se vede i v současnosti na Ukrajině.

Za nejvýznamnější odbojový čin v Evropě je považována likvidace Reinharda Heydricha. Smrtelné zranění mu způsobili českoslovenští vojáci Josef Gabčík a Jan Kubiš před rovnými 80 lety. Zranění, které mu způsobila výbušnina, podlehl Heydrich o osm dní později. Coby šéf Hlavního říšského bezpečnostního úřadu, tedy fakticky nejvyšší policejní velitel, a zastupující říšský protektor, tedy úřadující hlava okupační německé administrativy v českých zemích, byl nejvýše postaveným nacistou, kterého se odboji v Evropě podařilo za druhé světové války zlikvidovat.

Likvidace Reinharda Heydricha je dnes považována za největší čin českého odboje v době německé okupace. Ne všichni členové odboje byli však přesvědčeni, že je dobrý nápad zabít jednoho z nejvýše postavených nacistů a toho času i hlavu okupační správy v protektorátu. V noci před útokem se v pražských Holešovicích setkal jeden z hlavních představitelů domácího nekomunistického odboje Vladimír Krajina s výsadkáři Janem Kubišem, Josefem Gabčíkem a Alfrédem Bartošem, aby si o všem ještě jednou promluvili. Varoval je před drastickými následky, které ostatně opravdu přišly.

Dalších 39 bojovníků proti komunistické diktatuře bylo v pondělí oceněno na ministerstvu obrany. Osvědčení o účasti ve třetím odboji převzali například někdejší předseda vlády a Senátu Petr Pithart a disident Karel Havelka. Pamětní odznaky za aktivní odbojovou činnost předala ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Trvalo skoro 80 let, než se k rodině odbojáře Vladislava Bobáka dostal jeho dopis na rozloučenou napsaný v den popravy. Nacistická cenzura ho nedovolila poslat. Loni ho v archivech našel historik Jan B. Uhlíř. Dopis na rozloučenou si jeho sestra, které byl určen, přečíst nemohla, nyní se ale dostal do rukou její dcery. Bobák byl popraven 12. července 1943 v berlínské věznici Plötzensee.

V berlínské věznici Plötzensee našlo za druhé světové války smrt přes šest stovek československých odbojářů. Na centrálním popravišti nacistického režimu byli Čechoslováci druhou nejtrestanější skupinou. Ohledně jejich přesného počtu dosud panovaly nejasnosti. Teprve teď vzniká kompletní databáze, která má hrdiny protinacistického odboje představit veřejnosti.

Francouzsko-americká zpěvačka, tanečnice a účastnice protinacistického odboje Josephine Bakerová byla symbolicky pohřbena v pařížském Panthéonu, kde jsou uloženy ostatky významných francouzských osobností. Na přání rodiny zůstávají její ostatky v Monaku, v Panthéonu byla uložena rakev s prstí z USA, Francie a Monaka, kde nejvíce pobývala. Ceremonie se vedle adoptivních dětí Bakerové zúčastnil i francouzský prezident Emmanuel Macron a monacký kníže Albert.