Odboj strana 2 z 3

Ve věku 99 let zemřel v sobotu 13. srpna vědec Mojmír Petráň. Společně se svým kolegou Milanem Hadravským v 60. letech sestrojili a patentovali konfokální mikroskop s dvojitým řádkováním. Vynález znamenal převrat v mikroskopických technikách a přispěl k bouřlivému rozvoji molekulární buněčné biologie. Mojmír Petráň byl i protinacistickým odbojářem.

Velmi krátce poté, co ruskou vojenskou základnou na okupovaném Krymu v úterý otřásla série explozí, se začalo spekulovat, že za útokem mohou stát partyzánské jednotky. Kyjev se k útoku dosud nepřihlásil a nechává Rusko v nejistotě. Kreml pro změnu uvádí, že šlo pouze o nehodu, což v podobných případech dělá od začátku invaze. Je ale evidentní, že odpor proti okupantům roste, velmi aktivní jsou například v Chersonské oblasti.

Historici pátrají po hrobu Petra Křivky. To byl voják, který se stal obětí justiční vraždy za účast ve třetím odboji v roce 1951. Jeho hrob v sedmdesátých letech zmizel a historici, včetně vnuka Petra Křivky, by ho teď chtěli najít a obnovit.

Často byly statečnější než muži, zůstávají ale v jejich stínu. Do protinacistického odboje během druhé světové války se zapojily i ženy. Osudy mnohých nejsou zmapované ani dnes. Hlavně mladým lidem má dobu a její příběhy přiblížit kniha Statečnost je ženského rodu.

Bezprostředně po útoku na Reinharda Heydricha zesílil teror. Už 27. května 1942 nacisté zakázali noční vycházení. Na výsadkáře vypsali odměnu milion říšských marek. V prvních dnech zadrželi množství nevinných lidí coby rukojmí. Do rukou gestapa padli i první odbojáři. Mezi prvními se za mříže dostal člen protinacistického odboje ÚVOD Jaroslav Valenta.

Česko si i během soboty připomíná páteční osmdesáté výročí operace Anthropoid, při které výsadkáři Josef Gabčík a Jan Kubiš provedli úspěšný útok na nacistického zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Celodenní vzpomínkové akce stále probíhají na různých místech. Připomínají se také oběti takzvané heydrichiády. Reakce nacistického režimu byla brutální a zatýkání začalo hned druhý den po útoku.

Vojenská operace parašutistů, jejímž výsledkem byla smrt říšského protektora Reinharda Heydricha, ukončila mnichovskou dohodu, zdůraznil vojenský historik a ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík v Událostech, komentářích. Čin ocenil rovněž ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a zdůraznil, že boj o základní principy se vede i v současnosti na Ukrajině.

Za nejvýznamnější odbojový čin v Evropě je považována likvidace Reinharda Heydricha. Smrtelné zranění mu způsobili českoslovenští vojáci Josef Gabčík a Jan Kubiš před rovnými 80 lety. Zranění, které mu způsobila výbušnina, podlehl Heydrich o osm dní později. Coby šéf Hlavního říšského bezpečnostního úřadu, tedy fakticky nejvyšší policejní velitel, a zastupující říšský protektor, tedy úřadující hlava okupační německé administrativy v českých zemích, byl nejvýše postaveným nacistou, kterého se odboji v Evropě podařilo za druhé světové války zlikvidovat.

Likvidace Reinharda Heydricha je dnes považována za největší čin českého odboje v době německé okupace. Ne všichni členové odboje byli však přesvědčeni, že je dobrý nápad zabít jednoho z nejvýše postavených nacistů a toho času i hlavu okupační správy v protektorátu. V noci před útokem se v pražských Holešovicích setkal jeden z hlavních představitelů domácího nekomunistického odboje Vladimír Krajina s výsadkáři Janem Kubišem, Josefem Gabčíkem a Alfrédem Bartošem, aby si o všem ještě jednou promluvili. Varoval je před drastickými následky, které ostatně opravdu přišly.

Dalších 39 bojovníků proti komunistické diktatuře bylo v pondělí oceněno na ministerstvu obrany. Osvědčení o účasti ve třetím odboji převzali například někdejší předseda vlády a Senátu Petr Pithart a disident Karel Havelka. Pamětní odznaky za aktivní odbojovou činnost předala ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Trvalo skoro 80 let, než se k rodině odbojáře Vladislava Bobáka dostal jeho dopis na rozloučenou napsaný v den popravy. Nacistická cenzura ho nedovolila poslat. Loni ho v archivech našel historik Jan B. Uhlíř. Dopis na rozloučenou si jeho sestra, které byl určen, přečíst nemohla, nyní se ale dostal do rukou její dcery. Bobák byl popraven 12. července 1943 v berlínské věznici Plötzensee.

V berlínské věznici Plötzensee našlo za druhé světové války smrt přes šest stovek československých odbojářů. Na centrálním popravišti nacistického režimu byli Čechoslováci druhou nejtrestanější skupinou. Ohledně jejich přesného počtu dosud panovaly nejasnosti. Teprve teď vzniká kompletní databáze, která má hrdiny protinacistického odboje představit veřejnosti.

Francouzsko-americká zpěvačka, tanečnice a účastnice protinacistického odboje Josephine Bakerová byla symbolicky pohřbena v pařížském Panthéonu, kde jsou uloženy ostatky významných francouzských osobností. Na přání rodiny zůstávají její ostatky v Monaku, v Panthéonu byla uložena rakev s prstí z USA, Francie a Monaka, kde nejvíce pobývala. Ceremonie se vedle adoptivních dětí Bakerové zúčastnil i francouzský prezident Emmanuel Macron a monacký kníže Albert.

V Praze 8 by měla vzniknout socha Jindřišky Novákové, která pomohla parašutistům z výsadku Anthropoid. Jde o jednu z nejmladších hrdinek odboje. Jindřišku a dalších pět členů její rodiny zavraždili nacisté v říjnu 1942 v koncentračním táboře Mauthausen.

Na konci října to bude devětasedmdesát let, co nacisté v Mauthausenu zavraždili rodinu odbojáře Jaroslava Piskáčka. Gestapo je zadrželo, protože pomáhali parašutistům Gabčíkovi s Kubišem. Teď po rodině Piskáčkových byla pojmenovaná ulice v pražských Vysočanech.

Česko má třetí největší sbírku svědectví pamětníků totalitních režimů a historických událostí na světě jménem Paměť národa. Před ní se nachází jen projekt Šoa režiséra Stevena Spielberga a sbírka Washingtonského muzea holocaustu. Unikátní český archiv, který je dostupný i na internetu, přináší hlavně příběhy oponentů a obětí totalit dvacátého století. O projektu mluvil v Událostech, komentářích jeden z jeho zakladatelů Mikuláš Kroupa.

V pátek uplynulo osmdesát let od prvního výsadku na území protektorátu. Čtveřice parašutistů seskočila na Kroměřížsku. Pověřeni byli zpravodajskými, spojovacími a sabotážními úkoly. Do spolupráce s nimi se zapojila také Irena Svobodová, manželka pozdějšího prezidenta Ludvíka Svobody. Za pomoc jim její rodina krutě zaplatila, stejně jako další desítky rodin.

V dokumentech uložených ve Vojenském ústředním archivu se objevila nová fakta o životě a smrti Julia Fučíka. Je mezi nimi i dosud nepublikovaná žádost o milost, kterou jeho rodiče poslali soudu v Berlíně. Autor Reportáže psané na oprátce, popravený za odboj nacisty, se po únoru 1948 stal ikonou komunistické ideologie.

Hrdinství československých parašutistů, kteří před 79 lety zahynuli v pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje, v pátek u místa jejich posledního boje připomněl pietní akt. Zúčastnili se ho politici, vojáci i zástupci spolků nebo církví. Uctít památku výsadkářů, mezi nimiž byli i Jozef Gabčík a Jan Kubiš, kteří provedli atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha, přišla také veřejnost. Sedm parašutistů bojovalo se stonásobnou přesilou sedm hodin.

Jiří Zenáhlík, který se ve čtvrtek dožívá sta let, pobyl přes jedenáct let v komunistických věznicích a uranových dolech, po propuštění jej režim tvrdě perzekvoval. Po revoluci získal hodnost plukovníka v záloze a v roce 2008 mu byl propůjčen Řád bílého lva první třídy. Při tom někteří historici zpochybnili Zenáhlíkovu činnost za druhé světové války, protože o ní chybí doklady. On sám tvrdí, že bojoval v řadách americké armády na západní frontě, připustil však, že důkazy pro to nemá.

Dobové záběry a strohý výčet historických faktů – takovou podobu měla v roce 1991 připomínka výročí pražského povstání, události, kterou komunistický režim před listopadem 1989 s oblibou využíval k ideologické propagandě.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Novým členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) se stane historik a archivář Vojtěch Šustek. Jeho nominaci prezidentem Milošem Zemanem ve středu Senát schválil. Místo v radě je neobsazeno déle než čtyři roky. Hlava státu po dvou neúspěšných pokusech z roku 2017 nikoho nenavrhovala.

Přesně před osmdesáti lety zatklo gestapo podplukovníka Josefa Balabána. Ten byl vůdčí postavou odbojové zpravodajsko-sabotážní skupiny Tři králové, která svými činy dováděla německou tajnou policii k zuřivosti. Z odbojářů byl nejstarší a dalo by se říct, že celou skupinu vedl. Za přezdívkami dalších dvou králů se skrývali podplukovník Josef Mašín a štábní kapitán Václav Morávek. I ty v následujících měsících nacisté zavraždili.

I více než sedmdesát let po konci nacistické okupace vydávají archivy nové dokumenty. Jeden odhaluje podrobnosti o osudu brigádního generála in memoriam Olega Václava Procházky. Do jeho případu se osobně vložil Adolf Hitler.