Dala jsem slib babičce, že se lidé dozvědí o Romech v odboji, říká režisérka Lacková o dokumentu

6 minut
Režisérka Vera Lacková o dokumentu Jak jsem se stala partyzánkou
Zdroj: ČT24

Režisérka Věra Lacková pátrala po osudu svého pradědy, romského partyzána. Odkryla příběhy i dalších romských partyzánů a nyní usiluje o vybudování památníku romskému odboji na Slovensku. O svém pradědovi například zjistila, že několikrát utekl z koncentračního tábora. O práci na dokumentu nazvaném Jak jsem se stala partyzánkou, hovořila v Událostech, komentářích. Samotný dokument odvysílá v premiéře ČT2 v úterý 4. dubna ve 21:45.

„Už v dětství jsem poslouchala od babičky různé příběhy a pohádky o mém pradědovi. Byl to takový tragický příběh, protože během války byl v odboji, byl partyzán, ale později byl zajatý v koncentračním tábore v Dubnici nad Váhom a šest členů jeho rodiny zavraždilo gestapo… jeho matku, manželku i malé děti. Nejmenšímu byly jenom dva měsíce, dalšímu dva roky,“ popsala Lacková.

Režisérku příběh velmi zasáhl a v dospělosti se rozhodla k němu vrátit, když se stala filmařkou. „Dala jsem slib své babičce, že udělám všechno pro to, aby se lidé dozvěděli, že i Romové byli v odboji,“ doplnila.

Ve snímku je režisérka velice otevřená, popisuje zákulisí rodiny, včetně rodinných tragédií. Ze začátku vůbec nepočítala s tím, že by byla před kamerou. „Spíš jsem počítala s tím, že budu vyprávět příběh praděda, a měla jsem to vymyšlené úplně jinak, ale postupně jsem s dramaturgem došla k tomu, že možná ta forma, když to odvyprávím přes osobní příběh, bude nejlepší. Aby to pochopili i mladí diváci. A jsem ráda, že to dobře funguje i na školách,“ vysvětlila Lacková.

Film se promítá na školách v Česku i na Slovensku. Dokumentaristku zarazilo, že se žáci učí o odboji velmi málo. „I o druhé světové válce a o tom, že Romové byli i hrdinové, nebyli jen oběti, o tom se vůbec neví,“ poznamenala.

Ve svém snímku zároveň upozorňuje na rasismus, který ve slovenské společnosti podle ní přetrvává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Filmem roku 2024 je Taušova Amerikánka, rozhodli kritici

Nejlepším filmem roku 2024 je podle členů Sdružení české filmové kritiky Amerikánka. Snímek režiséra a producenta Viktora Tauše proměnil tři z pěti nominací Cen české filmové kritiky. Vedle hlavní ceny získal také cenu za nejlepší režii pro Tauše a za audiovizuální počin pro Jana Kadlece. Další dvě ceny – za nejlepší herečku pro Pavlu Beretovou a nejlepší scénář pro Eugena Lišku – připadly celovečernímu hranému debutu režisérky Veroniky Liškové Rok vdovy. Filmoví kritici na slavnostním večeru v pražském multifunkčním kulturním prostoru Archa+ v sobotu ocenili šest filmů a jeden seriál.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Řím otevírá návštěvníkům další kus antické historie

Římští archeologové zpřístupnili návštěvníkům další část bohaté antické historie – školu takzvaných císařských heroldů. Ti měli za úkol rozehřívat davy před velkými sportovními hrami, které se konaly na závodišti známém jako Circus Maximus. Prostory pro návštěvníky však budou otevřené jen dva dny v týdnu, a to v neděli a v pondělí.
včera v 10:00

Kainova čelist. Česky vyšla detektivka, kterou na světě vyřešil málokdo

Literární hádanka s názvem Kainova čelist vyšla poprvé v roce 1934 a od té doby se ji podařilo vyřešit jen několika málo lidem. Šanci najít řešení náročného detektivního rébusu mají i tuzemští čtenáři, protože kniha se nedávno dočkala českého překladu.
31. 1. 2025

Obraz pořízený za padesát dolarů je možná dílem van Gogha

Obraz, který si před devíti lety v garážovém výprodeji v americké Minnesotě koupil sběratel starožitností, namaloval podle vědecké analýzy impresionistický malíř Vincent van Gogh. Neznámý muž za plátno utratil 50 dolarů (zhruba dvanáct set korun), nyní se přitom hodnota díla podle webu New York Post odhaduje na patnáct milionů dolarů (362 milionů korun). Autentičnost díla musí ještě potvrdit van Goghovo muzeum v Amsterdamu, které už to ale jednou odmítlo.
31. 1. 2025

Svítící české vany upozorňují na zahuštěnost Londýna

Světelná socha českého umělce Benedikta Tolara se stala dočasným, nicméně nepřehlédnutelným exponátem londýnské finanční čtvrti Canary Wharf. Je součástí každoročního festivalu světelných instalací.
31. 1. 2025

Ministerstvo kultury zařadilo českou pivní kulturu na seznam nehmotného dědictví

Pivní kultura v České republice se dostala na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, čímž se přiblížila možnosti ucházet se o zápis na světový seznam UNESCO. Pivní kulturu do seznamu zařadilo ministerstvo kultury. Ve čtvrtek o tom informoval ministr kultury Martin Baxa (ODS) a zápis stvrdil předáním pamětního listu zástupcům pivovarníků. V Česku je přes 550 pivovarů, pivovarnický sektor zaměstnává zhruba 65 tisíc lidí a za rok 2023 přinesl na daních do státního rozpočtu 29 miliard korun.
30. 1. 2025Aktualizováno30. 1. 2025

Jihočeské galerie a muzea letos nemohou žádat kraj o dotaci

O krajskou dotaci na podporu nemohou letos na jihu Čech žádat muzea a galerie zřizované obcemi ani státem. Novinka řadu z nich zaskočila, s možností požádat až o sto tisíc korun počítaly. Podle kraje ale mají města a stát dostatek peněz, aby provoz svých muzeí zabezpečily samy.
30. 1. 2025

Oscarového favorita Emilii Pérez nebere Mexiko jako dobrou reklamu

Snímek Emilia Pérez s úspěchem prochází sezonou filmových cen směrem k blížícím se Oscarům. V Mexiku, kde se příběh drogového bosse, který touží po změně pohlaví, odehrává, by z takové pozornosti měli mít radost. Ale nemají. Nepovažují totiž muzikálovou krimi francouzského režiséra Jacquese Audiarda za zrovna dobrou reklamu.
30. 1. 2025
Načítání...