Ceny Paměti národa převzalo při ceremoniálu v Národním divadle pět osobností z Česka, Slovenska a také Ukrajiny. Marie Klangová, Jan Litomiský, Eva Karvašová, Márie Šidová a Vasyl Vyrozub aktivně vystupovali buď proti německým okupantům Československa po roce 1939, proti komunistickému režimu, nebo také proti ruským okupantům na Ukrajině.
Čelili nacistům, komunistům či ruským okupantům. Teď dostalo pět osobností Ceny Paměti národa
Marie Klangová se za druhé světové války zapojila do protiněmeckého odboje. Byla nuceně nasazena v Německu a musela se podílet na výrobě střel V1. Setkala se s britským válečným zajatcem, který ji požádal o nákresy součástek V1, které mu prostřednictvím jiné nuceně nasazené dívky poslala. Že plány zbraně vynáší, zjistilo gestapo, Marie Klangová však přestála kruté výslechy a britského vojáka neprozradila.
Byla pak vězněna v Drážďanech a v chaosu po bombardování města se jí podařilo uprchnout. „Přijímám tuto poctu s pokorou. Nevím, jestli jsem si ji vůbec zasloužila, protože mi přijde samozřejmé bojovat proti zlu a bezpráví,“ řekla devětadevadesátiletá Klangová, když nyní přebírala ocenění v Národním divadle.
Další tři vyznamenaní čelili komunistické totalitě. Eva Karvašová se s režimem potýkala od dětství, protože jejího otce – byť jej za pomoc partyzánům věznilo gestapo – jako lékárníka perzekuoval. Pak se vdala za spisovatele Petra Karvaše a ústrky ze strany komunistického režimu pokračovaly.
Přesto odolala nabídkám Státní bezpečnosti na spolupráci, tedy donášení na přátele a známé. Při převzetí Ceny Paměti národa řekla, že lidé by neměli přemýšlet o sobě, ale o svých dětech a vnucích – co pro ně přichystají, tak budou žít.
Mária Šidová se svými blízkými v padesátých letech pomáhala lidem pronásledovaným režimem. Ukrývali například kněze Jána Hutyru, který uprchl z vězení. Policie ale nakonec Hutyru vypátrala a zatkla i Šidovou, která skončila na rok a půl v pracovním táboře. Při přebírání ceny řekla, že v mladém věku svou perzekuci nebrala tragicky, byla naopak ráda, že takto zachránila před trestem svoje rodiče.
Cenu Paměti národa převzal také Jan Litomiský, který byl v roce 1987 mluvčím Charty 77. Spolupracoval také s Výborem na obranu nespravedlivě stíhaných a v osmdesátých letech byl uvězněn po obvinění z podvracení republiky. Litomiský k ocenění řekl, že „tímto byla oceněna práce celého Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných“.
Ukrajinský pravoslavný kněz Vasyl Vyrozub byl členem výpravy pro těla vojáků z Hadího ostrova, kteří se loni odmítli vzdát ruské válečné lodi. Tým však padl do ruského zajetí, kde pak Vyrozuba mučili elektrickým proudem nebo mu vráželi hřebíky pod nehty. V zajetí prožil sedmdesát dní, poté byl vyměněn za ruské zajatce.
Ceny Paměti národa uděluje od roku 2010 společnost Post Bellum jako uznání těm, kteří ve svém životě dokázali, že čest, svoboda a lidská důstojnost nejsou prázdná slova. Smyslem je ocenit pamětníky, kteří se během svého života zachovali v těžkém životním okamžiku hrdinně či se nezpronevěřili svým životním postojům.
