TÉMA

Totalita

Je třeba držet emoce na uzdě, řekl Havlíček. Dodal ale, že kampaň má být tvrdá

Po pokusu o atentát na slovenského premiéra Roberta Fica by bylo dobré, aby politici udrželi emoce na uzdě. V Interview ČT24 to řekl místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Zároveň ale odmítl, že by byla rétorika hnutí ANO vyhrocená. Naopak zkritizoval vyjadřování představitelů vládních stran. Stojí si například za tím, že česká iniciativa na nákup zbraní pro Ukrajinu je PR akce, ale také za dřívějšími vyjádřeními představitelů ANO o „nové totalitě“ v Česku.
před 20 h hodinami|

Ve Zlíně uvedou hru rodáka Stopparda. Příběh o zneužívání psychiatrie věnoval disidentům

Městské divadlo Zlín ve spolupráci s Filharmonií Bohuslava Martinů uvádí 24. dubna v české premiéře hru Toma Stopparda. Inscenaci EGBDF aneb Kdo se naladí na správnou notu zasadil zlínský rodák do psychiatrické léčebny, kde se potkají dva muži: jednomu zní v hlavě orchestr, druhého násilně zavřou za politické názory. Stoppard hru z konce sedmdesátých let věnoval kritikům sovětského režimu.
24. 4. 2024|

Reportéři ČT: Zneužívání psychiatrie proti odpůrcům komunistického režimu je málo zmapované

Když Petr Buben v roce 1983 odmítl nastoupit základní vojenskou službu, netušil, že to bude ovlivňovat jeho život až dodneška. Režim ho totiž za jeho postoj zavřel na psychiatrii, kde musel proti své vůli absolvovat „léčbu“ silnými psychofarmaky a elektrošoky. Šest let po revoluci se poprvé obrátil na úřady s žádostí o rehabilitaci. A teprve nedávno se konečně dočkal. Jeho případ vyvolává otázky nad tehdejším zneužíváním psychiatrie proti odpůrcům režimu. Dodnes jde o málo zmapovanou kapitolu totalitní éry. V pořadu Reportéři ČT se jí věnoval Karel Vrána.
9. 4. 2024|

Už před únorem 1948 upozorňovali Koželuhová a Schwarz na limity demokracie. Reportéři ČT natáčeli s jejich blízkými

V neděli uběhlo šestasedmdesát let od absolutního převzetí moci komunisty, kterému se v době takzvaného reálného socialismu říkalo Vítězný únor. Mezi dvě výrazné tehdejší politické osobnosti patřili i Helena Koželuhová a František Schwarz, kteří už v letech před úplným vítězstvím pracujícího lidu upozorňovali na limity poválečné demokracie v Československu. David Vondráček pro Reportéry ČT natočil, jak na ně vzpomínají jejich blízcí.
27. 2. 2024|

Hlasování jako válka. Lukašenko ze strachu z protestů utáhl před běloruskými sněmovními „volbami“ šrouby

Bělorusové si v neděli vybírají nové složení dolní sněmovny a místních správ. Tak by tomu tedy bylo, kdyby „volby“ nebyly okatě nastaveny způsobem, aby v nich nemohl vyhrát nikdo, kdo by jakkoli ohrozil moc „posledního diktátora Evropy“, běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. Ten se zřejmě chce za každou cenu vyhnout jakémukoliv nepříjemnému překvapení, které by se třeba jen vzdáleně podobalo mohutným protestům proti jeho režimu z léta a podzimu 2020. Podle analytiků připomínaly přípravy na hlasování spíše dobře naplánovanou vojenskou operaci.
25. 2. 2024|

Jak by vypadal život v totalitním Irsku, líčí dystopický vítěz britské literární ceny

Letošní britskou Bookerovu cenu za román získal irský spisovatel Paul Lynch. Šestačtyřicetiletý autor zaujal knihou Prophet Song (Píseň proroka), v níž představil dystopickou vizi Irska v sevření totality. Inspiroval se problémy současného světa. Podle poroty ve vítězné próze vylíčil strhující a konfrontující portrét země i jedné obyčejné rodiny na pokraji katastrofy.
27. 11. 2023|

Svobodu jsme neztratili, odmítá Dienstbier slova o nové totalitě. Podle Rakušana tu není systémové ohrožení

I 34 let po sametové revoluci si stále mnozí málo váží demokracie. Bývalý ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (SOCDEM) v Událostech, komentářích řekl, že i přes některá nenaplněná očekávání však Česko stále svobodu neztratilo. Odmítl také slova o údajné nové totalitě. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) nemá země žádný závažný problém, který by znamenal ohrožení systému. Publicista a bývalý ředitel politického odboru prezidentské kanceláře Ladislav Jakl míní, že Česko má stejné problémy jako zbytek světa, ke kterému se hlásí.
18. 11. 2023|

Říct ne StB mě vždycky něco stálo. Demokracie je jediná možnost, říká pamětnice

Společnost Post Bellum jako každý rok ocenila osobnosti, které čelily nacistické nebo komunistické totalitě. Jednou z nich je také Eva Karvašová ze Slovenska. Říká, že by nikdy spolupráci se Státní bezpečností (StB) nepodepsala. Domnívá se, že lidé dnes věci berou na lehkou váhu a nevědí, co je to totalita. Karvašová byla hostem Událostí, komentářů na Národní třídě.
18. 11. 2023|

Čelili nacistům, komunistům či ruským okupantům. Teď dostalo pět osobností Ceny Paměti národa

Ceny Paměti národa převzalo při ceremoniálu v Národním divadle pět osobností z Česka, Slovenska a také Ukrajiny. Marie Klangová, Jan Litomiský, Eva Karvašová, Márie Šidová a Vasyl Vyrozub aktivně vystupovali buď proti německým okupantům Československa po roce 1939, proti komunistickému režimu, nebo také proti ruským okupantům na Ukrajině.
17. 11. 2023|

Bartošek zkritizoval Babišova slova o totalitě či „komerční fašismus“ ze strany SPD

Místopředseda Poslanecké sněmovny a 1. místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek v Interview ČT24 ostře zkritizoval šéfa ANO Andreje Babiše kvůli jeho slovům o nové totalitě. Podle něj Babiš představuje bezpečnostní riziko pro Českou republiku. Slova předsedy SPD Tomia Okamury pak označil za „komerční fašismus“ a upozornil, že právě podobné zasévání nenávisti do společnosti vedlo ke zrodu nacismu, který má na svědomí životy milionů lidí.
7. 9. 2023Aktualizováno7. 9. 2023, 20:39|

Trpaslíky proti dusnu. Polské nezávislé umění se v osmdesátých letech bránilo cenzuře

Průřezová výstava Necenzurováno v Galerii Středočeského kraje (GASK) nahlíží na polské nezávislé umění, jak vznikalo v době osmdesátých let, především po vyhlášení výjimečného stavu a zákazu nezávislého odborového hnutí Solidarita. Expozice má přesahy i do tehdejšího Československa.
22. 7. 2023|

Nesmíme zapomínat a musíme identifikovat oběti, zaznělo při pietě u pohřebiště obětí komunismu

Den před výročím justiční vraždy národněsocialistické političky Milady Horákové připomněla pieta na Ďáblickém hřbitově v Praze ji i další oběti komunistického režimu v Československu. Na Miladu Horákovou odpoledne vzpomněli také účastníci další piety v bazilice svatého Petra a Pavla na Vyšehradě.
26. 6. 2023Aktualizováno26. 6. 2023, 20:19|

Z řady estébáků jsou opuštění lidé. Osobní vyrovnávání s minulostí každého dožene, tvrdí Kroupa

„Lidé, kteří sloužili totalitním režimům, mají většinou krátkou paměť, zatímco ti, kteří se za svůj život nestydí, naopak vypráví,“ říká ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. S kolegy sbírá příběhy válečných veteránů, disidentů i třeba agentů StB. „Soudní vyrovnání s minulostí se nám nepovedlo, ale osobní vyrovnávání s minulostí nakonec každého dožene,“ myslí si Kroupa, jehož otec podepsal Chartu 77. O vzpomínkách na dětství i práci pro Český rozhlas mluví v podcastu Background ČT24.
22. 6. 2023|

Zajímá mě proměna demokracie v totalitu, říká autor předlohy k seriálu Babylon Berlín

Německého spisovatele Volkera Kutschera znají čtenáři i diváci především jako autora detektivní série Babylon Berlín, podle níž vznikl stejnojmenný seriál. I k českým příznivcům románů z prostředí Výmarské republiky a nástupu fašismu se už dostal předposlední díl nazvaný Transatlantik. Kutscher knihu osobně představil na právě skončeném veletrhu a literárním festivalu Svět knihy Praha. K hlavním hvězdám patřil britský autor fantasy Ben Aaronovitch, ruský spisovatel Vladimir Sorokin či ukrajinský literát Serhij Žadan.
15. 5. 2023|

Jak se liší mileniálové od svých rodičů? Jsou vzdělanější a častěji žijí „single“, ukázala studie

Jedni vyrůstali v totalitě, v mládí zažili revoluci a stáli u budování demokracie, druzí dospívali ve svobodě, mají jiné zájmy, cíle i hodnoty než jejich rodiče – generace X a generace Y, jinak mileniálové. Odborníci ze společného centra Univerzity Karlovy a Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR CERGE-EI zjišťovali, v čem se liší a co mají společného dnešní třicátníci a jejich rodiče. Zaměřili se hlavně na tři oblasti životního stylu: vzdělávání, přístup k manželství, partnerství a dětem a také finanční zabezpečení.
4. 5. 2023|

Když je vyřešení záhady nemožné. Ve filmu Nezanechat stopy ubije policie středoškoláka k smrti

Osmnáctiletého středoškoláka zatkne policie a na služebně ho ubije k smrti. Skutečná událost ze začátku osmdesátých let posloužila jako inspirace pro polský film Nezanechat stopy. Politický thriller o praktikách totalitního režimu a odvaze jim čelit měl loni světovou premiéru v hlavní soutěži benátského festivalu. Teď vstupuje do tuzemské distribuce.
6. 5. 2022|

Ústav pro studium totalit povede od května nový ředitel. Čelí však nařčení z plagiátorství

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) bude mít od neděle nového ředitele. Historik Ladislav Kudrna v pátek podepsal jmenovací dekret. Instituci přebírá ve chvíli, kdy jsou její zaměstnanci kvůli neúspěšné rekonstrukci původního sídla roztroušeni po několika budovách v Praze. Pro ústav chce proto mimo jiné najít nové prostory.
29. 4. 2022|

Vědecká rada ÚSTR rezignuje, členové nesouhlasí s volbou nového ředitele

Vědecká rada Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) ke konci dubna rezignuje. Všem jejím 14 členům vadí volba nového ředitele ústavu Ladislava Kudrny, který má do funkce nastoupit od května. Nesouhlasí s jeho koncepcí a pochybují, zda má základní předpoklady k profesionální práci historika. Poukazují mimo jiné na jeho aktuální kauzu údajného plagiátorství. Vědecká rada, která je poradním orgánem ředitele ÚSTR, to uvedla ve svém středečním prohlášení. Kudrnu zvolila sedmičlenná rada ústavu, což je nejvyšší orgán ÚSTR. Kudrna pochybení odmítá, rada ústavu se za něj postavila. Její předseda Eduard Stehlík a Kudrna ČTK sdělili, že rezignace rady s příchodem nového vedení je normální.
27. 4. 2022Aktualizováno27. 4. 2022, 20:51|

Ústavní soud otevřel muži pronásledovanému za totality cestu k úplné rehabilitaci

Ústavní soud (ÚS) v Brně v úterý otevřel Milanu Jančovi, který byl za komunistické totality opakovaně omezován na svobodě, cestu k úplné soudní rehabilitaci. Nařídil Nejvyššímu soudu, aby se znovu zabýval stížností pro porušení zákona, kterou podala v Jančův prospěch někdejší ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Nejvyšší soud původně stížnosti nevyhověl.
15. 3. 2022|

Pandemie ve světě: Podle WHO lze akutní fázi pandemie ukončit. Kennedy považuje tlak na očkovánání za projev fašismu

Akutní fázi covidové pandemie lze podle Světové zdravotnické organizace (WHO) komplexním mezinárodním úsilím letos ukončit. Je však třeba mimo jiné dohnat nedostatky v očkování v chudších zemích a více testovat. Robert Kennedy mladší, synovec zavražděného amerického prezidenta, vyvolal pozornost přirovnáním Spojených států kvůli tlaku na vakcinaci proti covidu k nacistickému Německu. Anglie nebude od 11. února vyžadovat test od přijíždějícíh, kteří jsou očkovaní proti koronaviru. Slovensko zkracuje izolaci pro nakažené, obává se nedostatku pracovníků v klíčových odvětvích.
24. 1. 2022|

Mašínové utekli, bratra Jiřího Janaty chytili. Žádost o milost neměla význam, říká

Uznávaný chemik Jiří Janata v roce 1966 odcestoval do Ameriky původně jen na stáž. Vrátit se ale mohl až po sametové revoluci. Jeho bratr Zbyněk se pokusil s bratry Mašínovými utéct na Západ už v roce 1953. Ve východním Německu ho ale chytili a o dva roky později byl v jeho případě spolu s Václavem Švédou a Ctiborem Novákem vykonán trest smrti. „Žádost o milost význam neměla, museli být exemplárně potrestáni,“ míní Jiří Janata.
30. 10. 2021|

Vyloučení z OSN otřáslo pozicí Tchaj-wanu. Z reprezentanta celé Číny se stala neuznaná země

Čínská republika a Čínská lidová republika. Tak se jmenují dva dosavadní zástupci Číny v Radě bezpečnosti OSN. Až do roku 1971 držela křeslo Čínská republika – což je formální název Tchaj-wanu – tehdy ovládaná vojenským režimem generála Čankajška. Čínská republika tehdy v organizaci reprezentovala nejen ostrov, ale i celou pevninskou Čínu. Před padesáti lety však OSN dala přednost komunistické Čínské lidové republice. Tchaj-wan ztratil křeslo v Radě bezpečnosti i členství v OSN a mezinárodní postavení. Peking ho považuje za svou provincii, ostrov se ale o návrat do OSN i nadále snaží.
25. 10. 2021|

Dopisy z komunistického vězení jeho milovaná nikdy nedostala. Bedřich Zahradník strávil v žaláři tři roky

Bedřich Zahradník pamatuje nacistické vypálení Ploštiny na Valašsku i komunistické vězení, ve kterém skončil v pouhých sedmnácti letech. V roce 1949 ho zatkla Státní bezpečnost za to, že u sebe nechal přespat mladíka na útěku. Ve věznicích v Uherském Hradišti a na Cejlu strávil tři roky.
19. 10. 2021|

Začal festival proti totalitě. Připomíná oběti nacismu a komunismu

S tématem „právo na právo“ začal festival proti totalitě Mene Tekel. Týden výstav, promítání a hudby tradičně připomene oběti nacismu a komunismu, mimo jiné dokumentem ATA o vykonstruovaném procesu z počátku padesátých let. Právě jeho premiéra Mene Tekel v pondělí podvečer slavnostně zahájila. Podle dramaturgyně Daniely Řeřichové je festival „záležitost, která oslovuje velkou šíři lidí napříč generacemi, napříč sociálním spektrem a spojuje lidi dobré vůle,“ jak uvedla v pořadu Události, komentáře.
12. 10. 2021|