Totalita

Přestože o knězi Josefu Toufarovi bylo natočeno několik dokumentárních filmů, byla napsána řada publikací, dostal vyznamenání od tehdejšího prezidenta Miloše Zemana a Olbram Zoubek mu vytvořil sochu, soud ho rehabilitoval teprve nedávno. O takzvaném číhošťském zázraku, zrůdném mučení, kterému byl Toufar z rukou komunistické StB nespravedlivě vystaven a událostech po Toufarově úmrtí natáčeli Reportéři ČT.

Národní kulturní památka Rudá věž smrti v Ostrově na Karlovarsku přejde do vlastnictví státu a stane se součástí objektů spravovaných Národním památkovým ústavem (NPÚ). Stavba připomíná utrpení politických vězňů, které režim přinutil v 50. letech minulého století pracovat v uranových dolech v Jáchymově. Stát objekt převezme od Konfederace politických vězňů (KPV), informoval ministr kultury Martin Baxa (ODS).

Události 17. listopadu 1989 si na Národní třídě v Praze připomínali pamětníci, studenti i rodiny s dětmi. Vpodvečer přítomní zhlédli film Svoboda nás spojuje a v 17:11 vyslechli píseň Modlitba pro Martu. Většina zúčastněných se shodla, že připomínat si události z roku 1989 chodí pravidelně. Na Národní třídu přišla během dne i řada politiků, například prezident Petr Pavel, premiér Petr Fiala (ODS) nebo šéf ANO Andrej Babiš. Program v metropoli večer vyvrcholil velkým koncertem na Václavském náměstí.

Zařízení od čínské společnosti Huawei podle šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky stále představují riziko. Užívání technologií firmy může znamenat v případě budoucího konfliktu podobnou zranitelnost, jakou byla po začátku války na Ukrajině závislost na ruském plynu, řekl Koudelka na konferenci v Poslanecké sněmovně o rizicích ekonomické a technologické závislosti na Číně. Také upozornil, že Peking se snaží navenek působit jako přítel a atraktivní partner západních zemí, usiluje ale o úpadek demokracií.

Česko si připomíná 56. výročí začátku okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou z 21. srpna 1968. Představitelé státu i pamětníci tradičně pokládají květiny a věnce u budovy Českého rozhlasu na Vinohradské třídě v Praze. „Dnešní Rusko se nijak podstatně neodlišuje od tehdejšího Sovětského svazu,“ řekl prezident Petr Pavel. Vyzval k tomu, aby lidé neodmítali demokracii jako princip. „Srpen 1968 je i odpovědí pro to, co máme dělat dnes,“ poznamenal předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Díla britského spisovatele George Orwella v komunistickém Československu oficiálně nevycházela, někteří čtenáři si k nim přesto našli cestu přes exil a samizdat. Československou reflexi Orwellovy tvorby přibližuje nově výstava v pražském Muzeu paměti XX. století. Připomíná také, jak se v roce 1984 v Československu žilo.

Po pokusu o atentát na slovenského premiéra Roberta Fica by bylo dobré, aby politici udrželi emoce na uzdě. V Interview ČT24 to řekl místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Zároveň ale odmítl, že by byla rétorika hnutí ANO vyhrocená. Naopak zkritizoval vyjadřování představitelů vládních stran. Stojí si například za tím, že česká iniciativa na nákup zbraní pro Ukrajinu je PR akce, ale také za dřívějšími vyjádřeními představitelů ANO o „nové totalitě“ v Česku.

Městské divadlo Zlín ve spolupráci s Filharmonií Bohuslava Martinů uvádí 24. dubna v české premiéře hru Toma Stopparda. Inscenaci EGBDF aneb Kdo se naladí na správnou notu zasadil zlínský rodák do psychiatrické léčebny, kde se potkají dva muži: jednomu zní v hlavě orchestr, druhého násilně zavřou za politické názory. Stoppard hru z konce sedmdesátých let věnoval kritikům sovětského režimu.

Když Petr Buben v roce 1983 odmítl nastoupit základní vojenskou službu, netušil, že to bude ovlivňovat jeho život až dodneška. Režim ho totiž za jeho postoj zavřel na psychiatrii, kde musel proti své vůli absolvovat „léčbu“ silnými psychofarmaky a elektrošoky. Šest let po revoluci se poprvé obrátil na úřady s žádostí o rehabilitaci. A teprve nedávno se konečně dočkal. Jeho případ vyvolává otázky nad tehdejším zneužíváním psychiatrie proti odpůrcům režimu. Dodnes jde o málo zmapovanou kapitolu totalitní éry. V pořadu Reportéři ČT se jí věnoval Karel Vrána.

V neděli uběhlo šestasedmdesát let od absolutního převzetí moci komunisty, kterému se v době takzvaného reálného socialismu říkalo Vítězný únor. Mezi dvě výrazné tehdejší politické osobnosti patřili i Helena Koželuhová a František Schwarz, kteří už v letech před úplným vítězstvím pracujícího lidu upozorňovali na limity poválečné demokracie v Československu. David Vondráček pro Reportéry ČT natočil, jak na ně vzpomínají jejich blízcí.

Bělorusové si v neděli vybírají nové složení dolní sněmovny a místních správ. Tak by tomu tedy bylo, kdyby „volby“ nebyly okatě nastaveny způsobem, aby v nich nemohl vyhrát nikdo, kdo by jakkoli ohrozil moc „posledního diktátora Evropy“, běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. Ten se zřejmě chce za každou cenu vyhnout jakémukoliv nepříjemnému překvapení, které by se třeba jen vzdáleně podobalo mohutným protestům proti jeho režimu z léta a podzimu 2020. Podle analytiků připomínaly přípravy na hlasování spíše dobře naplánovanou vojenskou operaci.

Letošní britskou Bookerovu cenu za román získal irský spisovatel Paul Lynch. Šestačtyřicetiletý autor zaujal knihou Prophet Song (Píseň proroka), v níž představil dystopickou vizi Irska v sevření totality. Inspiroval se problémy současného světa. Podle poroty ve vítězné próze vylíčil strhující a konfrontující portrét země i jedné obyčejné rodiny na pokraji katastrofy.

I 34 let po sametové revoluci si stále mnozí málo váží demokracie. Bývalý ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (SOCDEM) v Událostech, komentářích řekl, že i přes některá nenaplněná očekávání však Česko stále svobodu neztratilo. Odmítl také slova o údajné nové totalitě. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) nemá země žádný závažný problém, který by znamenal ohrožení systému. Publicista a bývalý ředitel politického odboru prezidentské kanceláře Ladislav Jakl míní, že Česko má stejné problémy jako zbytek světa, ke kterému se hlásí.

Společnost Post Bellum jako každý rok ocenila osobnosti, které čelily nacistické nebo komunistické totalitě. Jednou z nich je také Eva Karvašová ze Slovenska. Říká, že by nikdy spolupráci se Státní bezpečností (StB) nepodepsala. Domnívá se, že lidé dnes věci berou na lehkou váhu a nevědí, co je to totalita. Karvašová byla hostem Událostí, komentářů na Národní třídě.

Ceny Paměti národa převzalo při ceremoniálu v Národním divadle pět osobností z Česka, Slovenska a také Ukrajiny. Marie Klangová, Jan Litomiský, Eva Karvašová, Márie Šidová a Vasyl Vyrozub aktivně vystupovali buď proti německým okupantům Československa po roce 1939, proti komunistickému režimu, nebo také proti ruským okupantům na Ukrajině.

Místopředseda Poslanecké sněmovny a 1. místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek v Interview ČT24 ostře zkritizoval šéfa ANO Andreje Babiše kvůli jeho slovům o nové totalitě. Podle něj Babiš představuje bezpečnostní riziko pro Českou republiku. Slova předsedy SPD Tomia Okamury pak označil za „komerční fašismus“ a upozornil, že právě podobné zasévání nenávisti do společnosti vedlo ke zrodu nacismu, který má na svědomí životy milionů lidí.

Průřezová výstava Necenzurováno v Galerii Středočeského kraje (GASK) nahlíží na polské nezávislé umění, jak vznikalo v době osmdesátých let, především po vyhlášení výjimečného stavu a zákazu nezávislého odborového hnutí Solidarita. Expozice má přesahy i do tehdejšího Československa.

Den před výročím justiční vraždy národněsocialistické političky Milady Horákové připomněla pieta na Ďáblickém hřbitově v Praze ji i další oběti komunistického režimu v Československu. Na Miladu Horákovou odpoledne vzpomněli také účastníci další piety v bazilice svatého Petra a Pavla na Vyšehradě.

„Lidé, kteří sloužili totalitním režimům, mají většinou krátkou paměť, zatímco ti, kteří se za svůj život nestydí, naopak vypráví,“ říká ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. S kolegy sbírá příběhy válečných veteránů, disidentů i třeba agentů StB. „Soudní vyrovnání s minulostí se nám nepovedlo, ale osobní vyrovnávání s minulostí nakonec každého dožene,“ myslí si Kroupa, jehož otec podepsal Chartu 77. O vzpomínkách na dětství i práci pro Český rozhlas mluví v podcastu Background ČT24.

Německého spisovatele Volkera Kutschera znají čtenáři i diváci především jako autora detektivní série Babylon Berlín, podle níž vznikl stejnojmenný seriál. I k českým příznivcům románů z prostředí Výmarské republiky a nástupu fašismu se už dostal předposlední díl nazvaný Transatlantik. Kutscher knihu osobně představil na právě skončeném veletrhu a literárním festivalu Svět knihy Praha. K hlavním hvězdám patřil britský autor fantasy Ben Aaronovitch, ruský spisovatel Vladimir Sorokin či ukrajinský literát Serhij Žadan.

Jedni vyrůstali v totalitě, v mládí zažili revoluci a stáli u budování demokracie, druzí dospívali ve svobodě, mají jiné zájmy, cíle i hodnoty než jejich rodiče – generace X a generace Y, jinak mileniálové. Odborníci ze společného centra Univerzity Karlovy a Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR CERGE-EI zjišťovali, v čem se liší a co mají společného dnešní třicátníci a jejich rodiče. Zaměřili se hlavně na tři oblasti životního stylu: vzdělávání, přístup k manželství, partnerství a dětem a také finanční zabezpečení.

Osmnáctiletého středoškoláka zatkne policie a na služebně ho ubije k smrti. Skutečná událost ze začátku osmdesátých let posloužila jako inspirace pro polský film Nezanechat stopy. Politický thriller o praktikách totalitního režimu a odvaze jim čelit měl loni světovou premiéru v hlavní soutěži benátského festivalu. Teď vstupuje do tuzemské distribuce.

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) bude mít od neděle nového ředitele. Historik Ladislav Kudrna v pátek podepsal jmenovací dekret. Instituci přebírá ve chvíli, kdy jsou její zaměstnanci kvůli neúspěšné rekonstrukci původního sídla roztroušeni po několika budovách v Praze. Pro ústav chce proto mimo jiné najít nové prostory.

Vědecká rada Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) ke konci dubna rezignuje. Všem jejím 14 členům vadí volba nového ředitele ústavu Ladislava Kudrny, který má do funkce nastoupit od května. Nesouhlasí s jeho koncepcí a pochybují, zda má základní předpoklady k profesionální práci historika. Poukazují mimo jiné na jeho aktuální kauzu údajného plagiátorství. Vědecká rada, která je poradním orgánem ředitele ÚSTR, to uvedla ve svém středečním prohlášení. Kudrnu zvolila sedmičlenná rada ústavu, což je nejvyšší orgán ÚSTR. Kudrna pochybení odmítá, rada ústavu se za něj postavila. Její předseda Eduard Stehlík a Kudrna ČTK sdělili, že rezignace rady s příchodem nového vedení je normální.