Společnost Post Bellum jako každý rok ocenila osobnosti, které čelily nacistické nebo komunistické totalitě. Jednou z nich je také Eva Karvašová ze Slovenska. Říká, že by nikdy spolupráci se Státní bezpečností (StB) nepodepsala. Domnívá se, že lidé dnes věci berou na lehkou váhu a nevědí, co je to totalita. Karvašová byla hostem Událostí, komentářů na Národní třídě.
Říct ne StB mě vždycky něco stálo. Demokracie je jediná možnost, říká pamětnice
„Já vždycky říkám, že ke všemu potřebujete smysl pro humor,“ uvedla. „Měla jsem takové kostrbaté osudy. Mě už ve druhé lidové vyhodili ze školy, jednoduše Slovensko bylo nacistické a přišli na to, že židovské a luteránské evangelické děti tam nemají co dělat. Přitom to byla škola Milana Rastislava Štefánika a jeho otec byl evangelický kněz. Takže od samotného začátku jsem vždycky poslouchala nějaké zcestné věci,“ vzpomínala Karvašová.
Ještě jako dítě se starala za druhé světové války o koně partyzánů a její otec byl za pomoc partyzánům zatčen gestapem, nacistickou tajnou policií. Jako dcera lékárníka pak čelila ústrkům ze strany komunistického režimu. Následně byla perzekvována i kvůli manželství s protirežimním prozaikem a dramatikem Petrem Karvašem. StB chtěla, aby donášela na své přátele a známé z literárních kruhů.
„Nebylo těžké podlehnout, já jsem ale měla z domu výchovu už s tím, že jsem nikdy nesměla přijít žalovat. To byla první věc. A otec mi potom řekl, když jsem byla větší, že pokud za mnou přijdou zaměstnanci StB, tak vždycky můžu říct ne do té doby, než by mě začali mučit. Potom už bych nevěděla, kolik vydržím,“ sdělila pamětnice.
Jak sama říká, byla mladá a mladý člověk vše bere na lehkou váhu. „Ale fakt je ten, že vždycky mě to něco stálo, říct ne StB,“ dodala.
Karvašovou nikdy nenapadlo, že by spolupráci s StB podepsala. Nejhůř jí bylo, když nemohla ona a její spolužáci maturovat a nemohla jít dál studovat. Sedmnáctý listopad 1989 popsala jako něco úžasného. „U nás všichni nějakým způsobem tahali za kratší konec, každému se něco v rodině stalo, my jsme se těšili jako malé děti,“ doplnila.
Demokracie je jediná možnost, jak celkem dobře existovat na světě, míní
Dnes je velmi kritická. „Osobně mi přijde, že se všechno začíná opakovat a nevím, proč to lidi berou na lehkou váhu, protože my jsme to na lehkou váhu nebrali, když se budoval fašismus. Na tyto věci je třeba dávat pozor. Nemám dobrý pocit teď, ani co se týče voleb, ani lidí, kteří se rozhodují. Jednoduše se chtějí mít dobře a to není ono, když nebudou žít ve svobodném státě,“ upozornila.
Slova o totalitě, která čím dál častěji zní ve společnosti, hodnotí negativně. „Lidé si vůbec neuvědomují, že potom budou existovat jako ovce, které zavře bača, a nebudou moct nic. Mladí lidé si zvykli poznávat svět a studovat, kde je napadne, a nevědí, co by je mohlo čekat,“ varovala.
Lidé by neměli podle Karvašové přemýšlet o sobě, ale o svých dětech a vnucích. „A potom by se rozhodli pro demokracii, která je jediná možnost, jak normálně a celkem dobře existovat na světě,“ apelovala.