Národní třída v Praze byla tradičním srdcem vzpomínek na 17. listopad. K pomníku událostí z roku 1989 přicházeli celý den desetitisíce lidí i vrcholní politici. Prezident Petr Pavel v rozhovoru pro ČT zdůraznil, že demokracii je třeba chránit. Podobně se na sociální síti vyjádřil i premiér Petr Fiala (ODS). Šéf opozičního ANO Andrej Babiš využil výročí ke kritice kabinetu, mluvil o privatizaci demokracie. Vzpomínky a pietní setkání na roky 1939 a 1989 se ale uskutečnily i na mnoha jiných místech v celé zemi. V deset večer skončil Koncert pro budoucnost na pražském Václavském náměstí, na němž zněla hudba, ale i projevy Ivana Gabala či Tomáše Halíka.
Česko si připomnělo 17. listopad, zaplnila se Národní třída i Václavské náměstí
Národní třída se na 17. listopad proměnila v Korzo Národní, na němž se postupně po celé délce od Jungmannova náměstí po Národní divadlo konala řada akcí. V jednu odpoledne zazpívala na balkoně Paláce Metro českou státní hymnu zpěvačka Annamária d'Almeida. Výběrem česko-slovensko-beninské interpretky chtěli organizátoři akcentovat pospolitost napříč společností.
V 17:11 hodin potom zazněla Modlitba pro Martu v podání Hany Holišové. Letos nově pietní akt doprovodil živě malovaný videomapping promítaný na fasádě Paláce Metro.
Hana Holišová zpívala na Národní třídě Modlitbu pro Martu. Na píseň navázal videomapping (zdroj: ČT24)
Centrem připomínek se tradičně stalo pietní místo u památníku 17. listopadu, kam mohli všichni kolemjdoucí položit květiny nebo svíčku a kam během dne přicházeli i vrcholní politici.
U památníku položil květiny také prezident Pavel, jeho manželka Eva zapálila svíčku. V následném rozhovoru pro ČT prezident zdůraznil, že je důležité si svátek připomínat. „Protože za těch více než třicet let jsme udělali obrovský skok kupředu a myslím si, že je co slavit,“ řekl s tím, že je dobré si připomínat i všechny ty, kdo to umožnili.
Myslet si, že demokracie je jednou provždy, je podle něj velká mýlka. „Protože demokracii je třeba chránit. A je to vidět dnes a denně, protože k určitému oslabování demokracie dochází i v zemích, kde bychom to ještě před pár lety nikdy ani myšlenkou nepřipustili, jako Velká Británie, Spojené státy,“ upozornil. „Myslím si, že domnívat se, že Česká republika v tomto bude výjimkou, by byla iluze,“ doplnil.
Prezident Petr Pavel na Národní třídě (zdroj: ČT24)
Oslav sametové revoluce se ve své funkci zúčastnil poprvé. Pavlův prezidentský předchůdce Miloš Zeman se vzpomínkových akcí na Národní třídě neúčastnil.
Pavel k pamětní desce prošel davem, někteří lidé mu tleskali, Pavel se s nimi zdravil. Na rohu Národní třídy a Mikulandské ulice komentoval Pavlovu přítomnost za pomoci reproduktoru jeden z jeho odpůrců, poukazoval na jeho předlistopadovou minulost. Ke svému předlistopadovému členství v Komunistické straně Československa (KSČ) a výcviku u vojenské rozvědky Pavel v rozhovoru řekl, že si to připomíná dodnes, je ale rád, že se mohl podílet na budování společnosti v Česku po roce 1989.
Fiala: 17. listopad byl rozhodující dějinný zlom
Předseda vlády se kvůli nemoci oslav 17. listopadu osobně neúčastní. Na síti X napsal, že událost změnila jeho život, ale byla také rozhodujícím dějinným zlomem, který dosud ovlivňuje současnost.
„Pád komunismu a sovětského imperia nám přinesl svobodu, skutečnou nezávislost a demokracii. A bez nich bychom se netěšili ani bezpečí, ani prosperitě,“ uvedl ve vyjádření Fiala.
Ve sváteční den je podle něj třeba myslet na to, že svoboda a demokracie nejsou dány, musejí se udržovat a opakovaně potvrzovat v každodenních zápasech. „Demokracie je tak silná, jak jsou silní její občané. Nakolik jsou demokraty, jak moc chtějí žít ve svobodě,“ dodal.
Babiš kritizoval vládu
Už ráno u pamětní desky na místě, kde komunistická policie v roce 1989 násilně potlačila studentský průvod, položil kytici a zapálil svíčku Babiš, spolu s ním také místopředsedové ANO Karel Havlíček a Alena Schillerová.
Babiš využil výročí sametové revoluce ke kritice vlády. Demokracie je jen jedna a někdo se ji tady snaží zprivatizovat, prohlásil Babiš. Sametová revoluce podle něj znamená svobodu k vyjadřování, volbám, cestování a podnikání. „Lidé asi čekali po revoluci, že naši politici, kteří tehdy měli zvládnout takzvanou transformaci a dnes jsou znovu u moci, to nezvládli,“ řekl. Z práce lidí v Česku tak podle něj plyne tři sta miliard dividend do zahraničí.
Snahy „zprivatizovat demokracii“ zmínil Babiš i na sociální síti X. Na Facebooku napsal, že opoziční strany čelí denunciaci, nátlaku a kauzám, které je mají onálepkovat jako nedemokratické, mediálně poškodit, rozvrátit zevnitř a zničit. Spolu s ANO jmenoval i SPD. „I dnes, bohužel, jsou oponenti, lidé a stejně jako politická uskupení, mimoparlamentní aktivity, kteří nesouhlasí s vládní politikou, často v postavení, kdy vládnoucí režim a jeho podporující média jsou označována jako antidemokratická, antisystémová, ‚dezolátní‘, proruská a podobně. Je to podobná praktika, jakou používali kdysi i komunisté,“ uvedl.
Babiš v minulosti opakovaně čelil při oslavách 17. listopadu protestům veřejnosti. Lidé na něj křičeli a pískali, obviňovali ho ze zneuctění pietního místa a připomínali mu jeho dokumenty doloženou spolupráci s komunistickou Státní bezpečností (StB). Letos na rozdíl od předchozích let Babiš projevům nesouhlasu nečelil.
Se svobodou je spojená i zodpovědnost, zdůraznili šéfové parlamentních komor
Za oslavu svobody a demokracie, se kterými je ale spojená i zodpovědnost, označila 17. listopad na pražské Národní třídě šéfka Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Podle ní oslavu 17. listopadu nejlépe charakterizují slova „Díky, že můžem“, což je i název spolku, který na Národní třídě v den výročí počátku sametové revoluce tradičně pořádá studentskou slavnost.
Pokud dnešní dobu někdo nazývá novou totalitou, je to jeho manipulace a snaha získat vlastní prospěch, řekla Pekarová Adamová v narážce na Babišovy výroky. „Naším úkolem je vysvětlovat a nezapomínat,“ doplnil předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
I šéf horní komory mluvil o vděčnosti a zodpovědnosti. Je obrovské štěstí a dar, že si lidé mohou naplnit život tím, co chtějí, podotkl. „O svůj život bychom měli pečovat v první řadě my sami a potom se snažit pomáhat i ostatním,“ dodal s poukazem na zodpovědnost.
Babišova slova o snahách médií a nynějších vládních stran privatizovat demokracii jsou podle Vystrčila nesmyslem a protimluvem. „Demokracie se nedá privatizovat, protože demokracie je takový styl existence, který pokud by byl zprivatizován, tak by to nebyla demokracie,“ uvedl. Babiš demokracii nechápe, nebo nechce chápat, demokracie mu překáží, uvedla Pekarová Adamová. „Měli bychom jasně pojmenovávat věci nepravdivé, manipulativní a populistické,“ dodal Vystrčil.
Rakušan: K odkazu 17. listopadu patří i svoboda pro nadávání politikům
Vicepremiér a předseda STAN Vít Rakušan u památníku řekl, že k odkazu 17. listopadu patří i svoboda pro nadávání politikům. „To, že tady lidé jsou a pokřikují na mě různé věci, vyjadřují svoje názory a vůbec nic se jim nestane, je nejlepším důkazem toho, že 17. listopad, to, co jsme chtěli – svobodu, aby lidé mohli mluvit, nadávat politikům, svobodně cestovat, pohybovat se a jednoduše žít – tak tento odkaz jsme dokázali naplnit,“ míní Rakušan. „Se všemi chybami, které se staly,“ dodal.
Výroky expremiéra Babiše, který nynější vládu opakovaně označuje za „novou totalitu“, považuje Rakušan za neuctivé vůči lidem, kteří vybojovali zemi svobodu. „Od lidí, kteří se namočili se starou totalitou, která skutečně totalitou byla, kteří poslušně sloužili bývalému režimu a měli z toho veškeré výhody, je to opravdu neuctivé,“ upozornil s odkazem na Babišovu komunistickou minulost.
Také předseda Pirátů Ivan Bartoš považuje Babišovy výroky o nové totalitě za absurdní vzhledem k předlistopadové historii expremiéra a metodám v devadesátých letech, kdy přišel ke svým velkým majetkům.
Bartoš na Národní třídě řekl, že připomínka 17. listopadu je o odvaze, touze i utrpení – a je důležité si to připomínat, aby demokracie žila. Poukázal spolu s rokem 1989 i na rok 1939, kdy 17. listopadu proti vysokoškolským studentům krutě zakročili nacisté. Lidé, kteří se protestů účastnili, podle něj riskovali, v roce 1989 nevěděli, že se režim změní. „Nikdy nic není ideální, svět se mění, s časem se věci, které jsme považovali za garantované nebo jisté, mohou rozplynout,“ podotkl.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) upozornil, že demokracie není jistotou. Vůči lidem, kteří za nacistické i komunistické totality bojovali za svobodu, máme podle něj zodpovědnost za uchování demokratických hodnot. Sametová revoluce v roce 1989 podle ministra práce zásadně změnila život v Československu a přinesla lidem svobodu vyjadřování či cestování. „Někdy mám pocit, že si toho dostatečně nevážíme, že si to neuvědomujeme,“ uvedl.
Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) je 17. listopad jedním z nejkrásnějších svátků, řekl na Národní třídě. Je to živý svátek, lidé si ho aktivně připomínají, dodal.
Vyjádření politiků k příležitosti 17. listopadu (zdroj: ČT24)
Pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) u památníku 17. listopadu na Národní třídě zavzpomínal, že se jako účastník průvodu studentů před 34 lety dostal z Albertova na úroveň Národního divadla. „Měli jsme pocit, že tvoříme svět. Dneska si pořád ještě říkám, že snad se nám to trošku podařilo,“ dodal. V hodnocení vývoje po roce 1989 v Česku je podle něj navzdory mnoha negativům zásadní to, že jsou lidé volní, mohou svobodně cestovat a vyjadřovat své názory. K památníku Svoboda přišel s dalšími zástupci pražské koalice SPOLU, s náměstky primátora Jiřím Pospíšilem z TOP 09 a Petrem Hlaváčkem ze STAN.
Šéf SPD Tomio Okamura se v pátek vyjádřil podobně jako Babiš. „Právě dnes čelíme nezákonným pokusům omezit práva a svobody lidí. Záminkou je ochrana před nákazou či boj proti ‚fake news‘ a proti ‚nenávisti‘ a brzy může být záminkou takzvaný boj s klimatickou změnou,“ napsal na síti X. Uvedl také, že v pátek položil věnec u ruzyňských kasáren na památku lidí, kteří tam byli za války zabiti nacisty.
Pieta u Hlávkovy koleje
Hlavní připomínkou událostí z roku 1939 byla v Praze pieta před Hlávkovou kolejí. Připomínáme si jednu z nejtemnějších kapitol, ale současně také jeden z nejsvětlejších okamžiků našich dějin, pronesla předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. „Rok 1939 přinesl obrovské hrůzy nacistické moci, širokou paletu nejrůznějších forem útlaku a obrovské lidské ponížení, ale také nezměrnou občanskou statečnost a solidaritu, a to i v mezinárodním rozměru,“ připomněla s tím, že 17. listopad 1989 zase přinesl svobodu a naději po desetiletích zvůle komunistické moci.
„Vzpomínání na tyto historické etapy není přitom jen samoúčelnou ceremonií, je to určitě i příležitost, abychom se zamysleli nad tím, jaké následky zanechaly dvě totality v myslích a srdcích lidí a jak se daří naplňovat ideály, které náš národ tehdy spojovaly a nyní spojují,“ dodala Zažímalová.
Pietní akt u Hlávkovy koleje (zdroj: ČT24)
Rektorka Králíčková: Pro univerzity je obrana morálky důležitá stejně jako vzdělání
Rektorka Univerzity Karlovy a předsedkyně České konference rektorů Milena Králíčková řekla, že obranu studentského stavu a zdůrazňování morálních a etických hodnot chápou univerzity stejně jako vzdělávání a pěstování vědy coby svůj hlavní úkol. „Společnost se svým způsobem vždy spoléhala na čerstvou sílu studentek a studentů, spoléhala se na jejich touhu po spravedlivém řešení, na touhu po udržitelné budoucnosti a věřím, že tomu nebude jinak ani v budoucnu,“ uvedla Králíčková.
Dodala, že podobně, jako za druhé světové války pomohla univerzita v Oxfordu československým studentům dostudovat, pomáhají dnes české univerzity studentům i pedagogům z Ruskem napadené Ukrajiny. Pomoc britské univerzity Čechoslovákům na pietním shromáždění připomněla také její prorektorka Irene Traceyová. O skutečnosti, že se za vzrůstající nacistické perzekuce v roce 1939 podařilo některým československým studentům odejít do Británie, kde mohli dostudovat i promovat, mluvil i člen prezidia a správní rady pořádající Hlávkovy nadace Ivan Wilhelm.
Tradičního pietního setkání pořádaného nadací se s projevy zúčastnili také rektor ČVUT Vojtěch Petráček, předseda Studentské komory Rady vysokých škol Michal Farník a dcera nacisty zavražděného důstojníka Československé armády Zdenka Valouchová.
Pietní setkání u Hlávkovy koleje je tradičním místem, kde začínají připomínky událostí z listopadu roku 1939 i roku 1989. V koleji u Karlova náměstí pobýval Jan Opletal a byla jedna z těch, kde nacisté po uzavření českých vysokých škol 17. listopadu 1939 zatýkali studenty, které pak posílali do koncentračního tábora Sachsenhausen.
Setkání k výročí 84 let od roku 1939 a 34 let od listopadu 1989 zahájil husitský chorál Ktož jsú boží bojovníci a po zakončení a české státní hymně pořadatelé vyzvali přítomné k pochodu studentů k pamětní desce Jana Opletala a Václava Sedláčka, obětí listopadových událostí roku 1939.
Desítka lidí si také připomněla památku obětí komunismu u jejich památníku v Praze na Újezdu. Akci při příležitosti Dne boje za svobodu a demokracii uspořádala Etická komise ČR pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu. Předseda komise Jan Kudrna označil za potřebné právě v tento den připomenout všechny, kteří byli komunistickým režimem postiženi.
Z Albertova na Václavské náměstí
Na rok 1989 se vzpomínalo rovněž na Albertově, kde začal program v deset hodin. Lidé si tam připomněli studentské protesty z listopadu 1939 a 1989. Po sborově zpívané české a slovenské státní hymně se na pódiu shromáždili představitelé nejen pražských vysokých škol a zástupci studentů, na oblečení měli trikolory, které byly symbolem sametové revoluce.
Průvod z Albertova v roce 1989, který se stal impulzem ke svržení komunistického režimu v tehdejším Československu, byl připomínkou Mezinárodního dne studentstva. Ten se váže k události z roku 1939, kdy po protiokupačních protestech v noci na 17. listopadu gestapo zatklo přes tisíc studentů a pedagogů. Devět studentů, kteří podle Němců stáli v čele studentských organizací, bylo 17. listopadu popraveno.
Připomínka 17. listopadu na Albertově (zdroj: ČT24)
Letos v 15 hodin vyrazil z Albertova Pochod za demokracii. Jeho cílem byl Koncert pro budoucnost na Václavském náměstí. Koncert začal v půl páté a na jeho programu nebyl jen zpěv. Promluvili například Ivan Gabal nebo Tomáš Halík.
Ten se ohradil proti tvrzením některých opozičních politiků o nové totalitě. „Ti, kteří nazývají tuto dobu těžce získané svobody novou totalitou, nám lžou. A urážejí všechny oběti obou totalit. Je třeba si vážit velkých darů svobody a uvědomit si, že jsou to zranitelné dary,“ prohlásil. Gabal hovořil mimo jiné o tom, že je potřeba, aby se společnost dohodla a aby lidé přestali neustále ukazovat na druhé. „Pokud se nám to povede, věřím, že za šest let se tady sejdeme a řekneme si, že máme demokracii už stejně dlouho, jako jsme měli komunismus,“ zdůraznil.
Na Václavském náměstí promluvil například také náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka a prostřednictvím videovzkazu také někdejší ukrajinský velvyslanec v Česku a nynější náměstek ukrajinského ministra zahraničí Jevhen Perebyjnis. „Tento den a místo (Václavské náměstí) jsou symbolické nejen pro Česko. Jsou symbolické pro celý svět včetně nás Ukrajinců. Sametová revoluce, hodnoty svobody a demokracie, které v ní Češi hájili, byly to, co nás inspirovalo během oranžové revoluce v roce 2004 a revoluce důstojnosti v letech 2013 a 2014,“ vzkázal.
Koncert skončil v deset hodin večer a učinil pomyslnou tečku za oslavami Dne boje za svobodu a demokracii. Moderátor Jindřich Šídlo na závěr připomněl, že týden po 17. listopadu 1989 přinesl Jiří Černý zprávu, že rezignovalo nejužší vedení komunistické strany včetně generálního tajemníka Miloše Jakeše. „Václav Havel se zaradoval, zvedl sklenici a řekl: Ať žije svobodné Československo. My vždycky končíme stejným pozdravem: Ať žije svobodné Česko,“ uvedl.
Rozhovor s programovou ředitelkou Korza Národní Ester Valtrovou (zdroj: ČT24)
Demonstrace
Naplánováno bylo na pátek také několik protestních akcí. Po desáté hodině dopoledne vyrazil z náměstí Jana Palacha přes Národní třídu na Albertov průvod, který završil vysokoškolskou stávku za klima. Akce měla podle studentů podpořit debatu o alternativním společenském uspořádání, jehož cílem má být život v ekologických limitech planety. Souběžně s pražským pochodem studentů za klima se obdobná akce konala také v Brně.
Na Staroměstském náměstí se uskutečnila protivládní demonstrace, kterou svolal Ladislav Vrabel, který již loni pořádal protivládní protesty. Účastníci demonstrace nesli české vlajky a transparenty požadující svobodu projevu nebo vystoupení z EU. Na začátku zazněla česká i slovenská hymna.
Proti současné vládě se demonstrovalo také v Brně. Mezi řečníky byl i bývalý poslanec Lubomír Volný, bývalý místopředseda KSČM Josef Skála nebo brněnská lékařka Andrea Málková. Po skončení projevů pokračovala část účastníků pochodem přes náměstí Svobody k budově Nové radnice, kde akce skončila.
Na pražské Národní třídě se sešlo několik lidí na podporu Palestiny, drželi nápisy vyzývající ke konci vraždění lidí v Gaze. Do Pásma Gazy vstoupila izraelská armáda poté, co odtud příslušníci teroristického hnutí Hamás zaútočili na jižní Izrael, zabili více než tisícovku převážně civilistů a další stovky lidí unesli. Podporovatelé Palestiny se dostali do hádky s dalšími lidmi, obešlo se to ale bez incidentů, řekl mluvčí pražské policie Jan Daněk.
Daněk během dne informoval, že oslavy výročí sametové revoluce v Praze jsou letos klidné. Policie jen zadržela muže, který na Národní třídě hodil vejce směrem k památníku 17. listopadu 1989. „Je podezřelý z přestupku,“ dodal mluvčí.
Satirickou variantou k oslavám je karnevalový průvod Sametové posvícení, jeho trasa vedla z Kampy přes Národní třídu do Kampusu Hybernská.
Nejen v Praze
Sedmnáctý listopad není jen pražským svátkem a akce ke Dni boje za svobodu a demokracii byly připraveny i v mnoha jiných městech.
V Brně bylo ústředím oslav náměstí Svobody. „Krátce po druhé hodině odpoledne zástupci brněnských vysokých škol z řad studentů položili věnce k morovému sloupu, a to jako vyjádření respektu předchůdcům bojujícím za svobodu i studentům zavražděným v roce 1939 v koncentračních táborech,“ popsal z místa redaktor ČT Martin Svatoň.
Tématem letošního ročníku Brněnský sedmnáctý byl Opomíjený disent. Na programu byla i debata se ženami, které se za minulého režimu výrazně podílely na disidentské činnosti – často ve stínu svých mužů disidentů. Program na brněnském náměstí Svobody vyvrcholil v 17:11 Modlitbou pro Martu a hymnami Česka a Slovenska. V šest večer pak odtud vyrazil lampionový průvod.
Připomínky 17. listopadu v Brně (zdroj: ČT24)
Ve Zlíně začaly připomínkové akce v deset hodin dopoledne před budovou radnice u pomníku obětem totality. Květiny a svíčky tam položili mimo jiné představitelé města, kraje nebo Univerzity Tomáše Bati. I zde v 17:11 zazněla u památníku Tomáše Bati Modlitba pro Martu, samotný památník se symbolicky rozzářil barvami trikolory.
V Hradci Králové připomnělo 17. listopad mimo jiné rozsvícení srdce pro Václava Havla na věži husitského kostela, v Pardubicích bylo nasvíceno divadlo do národních barev. V Liberci začal vzpomínkový akt u pomníku obětí komunistu a skončil asi po hodině u pomníku 21. srpna.