Po nástupu českého vedení docházelo k šikaně, tvrdí končící reportérka Markízy

Slovenská Markíza opět zažívá turbulence. V televizní stanici nedávno skončil moderátor a šéf odborů Viktor Vincze. Desítky jeho kolegů sepsaly vedení dopis a mluví o šikaně a pomstě. Obavy o nezávislost média vyjádřili i Reportéři bez hranic. Markíza obvinění odmítá – i když odchod oznámili další novináři. Mezi nimi politická reportérka Gabriela Kajtárová. O poměrech v redakci hovořila se zpravodajem ČT Janem Šilhanem.

Problémy v Markíze trvají už víc než rok. Televize po nástupu vlády Roberta Fica (Smer) čelila útokům premiéra a změnil se jí i management. Poté odešel moderátor politického diskusního pořadu Michal Kovačič, který v přímém přenosu promluvil o údajných tlacích od politiků i vedení a o pokusech o cenzuru. Tehdy se za něj postavila část redakce a hrozila stávkou. Od té doby v Markíze skončili a končí další novináři.

Když jste oznámila odchod z televize, napsala jste na sociálních sítích, že zlom nastal s novými českými majiteli. Kdy přesně se začala televize podle vás měnit?

Tato situace nevznikla ze dne na den. Ani můj odchod samozřejmě nevznikl ze dne na den. Je to situace, která se tu formuje už zhruba rok a půl, kdy televize vyměnila vedení a do redakce přišel jako šéf Michal Kratochvíl, který aktuálně vede zpravodajství a publicistiku. Tehdy začaly největší zásahy do zpravodajství, jelikož skupina PPF, respektive nový majitel televize, se rozhodl, že zpravodajství chce razantně měnit.

Je potřeba říct, že na Slovensku je veřejnoprávní televize dlouhodobě decimována politickými zásahy, takže nemá velkou moc ani sledovanost. Dá se polemizovat, co se s ní stane nyní po další výměně vedení. To znamená, že televize Markíza dlouhodobě supluje veřejnoprávnost na Slovensku, i když je to komerční stanice. Byla vždy známá velmi silným politickým zpravodajstvím. Byli tu odvážní novináři, kteří v terénu konfrontovali jakoukoliv vládu s různými otázkami.

To se začalo měnit s nástupem českého vedení. Bylo nám řečeno, že nemáme politiky honit, konfrontovat, hádat se s nimi na tiskových konferencích. Celá politika ve vysílání šla do pozadí. Bylo to velmi komplikované a náročné období v bodě, kdy se na Slovensku měnila vláda. Přišel Robert Fico se svou koalicí. Byli velmi nepřátelsky nastaveni vůči médiím, a zvlášť i vůči Markíze. Dokonce ji označili za nepřátelské médium. V této velmi složité situaci se celé prostředí u nás v Markíze začalo obracet.

Výsledek je takový, že je méně politiky. Politiku někdy vysíláme až ve dvacáté minutě, dostává se až za reportáže o počasí, zahrádkách, o tom, jakou má papež oblíbenou zmrzlinu nebo na jakém zlatém trůnu sedí. Opravdu se dostává do pozadí. Ty reportáže stále existují, někdy je potřeba si je vybojovat, ale zprávy jimi nezačínají.

Jak vám tyto změny zdůvodnilo vedení zpravodajství?

Vysvětlují to tím, že jde o komerční mix, že se lidé k té informaci tak jako tak dostanou. Ale tlak na to, aby bylo méně politiky (ať už kvalitativně nebo kvantitativně), existuje dlouhodobě. Běžně se stává, že když si ráno na poradě rozdělujeme úkoly – tak dříve by tam bylo mnohem více seriózních, vážných témat s nějakým společenským dopadem. Teď se tam dostanou možná dvě, možná jedno, maximálně tři a velmi často se stává, že jdou do pozadí.

Kromě toho se samozřejmě děje mnoho interních záležitostí, které lze bez okolků popsat jako šikanu a které vedly k odchodu několika známých tváří. O Michalu Kovačičovi už česká veřejnost pravděpodobně slyšela. Odešel poté, co veřejně pojmenoval, co se v televizi Markíza tehdy celé měsíce dělo. Nyní odchází i šéf odborů Viktor Vincze, který je v podstatě vytlačen do pozadí – z televizní obrazovky na nově vznikající webový projekt.

Při akvizici CME v roce 2020 přijala skupina PPF závazek zachovat nezávislost zpravodajství jednotlivých stanic na vlastníkovi mediálního holdingu. Garantem tohoto závazku je nezávislá redakční rada CME, jejímiž členy jsou respektovaní novináři Hans Mahr a Roby Burke, oba s bohatou mezinárodní zkušeností.

Rada dohlíží na plnění redakčních směrnic platných pro všechny členy zpravodajských redakcí CME. Pokud jde o provozní záležitosti jednotlivých firem ze skupiny PPF, ty jsou plně v gesci managementu příslušných společností, tedy v tomto případě CME a Markízy.

My v redakci jsme samozřejmě tuto nabídku vnímali jako šitou na míru tak, aby musel odejít. Do toho všeho se přidávají různé očerňující útoky – titulky v bulváru, úniky různých anonymních e-mailů. A to smyšlených a vykonstruovaných. Prostředí je tam mimořádně nepřátelské, náročné a pro mě osobně bylo nemožné tam zůstat po tom, co se stalo Viktoru Vinczemu.

Mluvila jste o šikaně. Můžete být konkrétnější?

V určitém bodě nový management pochopil, že si kvůli velkému veřejnému tlaku, který vznikl po odchodu Michala Kovačiče, už nemůže dovolit podobnou PR katastrofu. Už nemůže na novináře tlačit tak, jako tlačil donedávna. Musí na to jít trochu jinak. To znamená, že se tam úplně změnila strategie. Její podstatou je, že když uřízneš hlavu té revoluci nebo té hydře – nebo jakkoliv to chceme nazvat – tak tím vlastně celá revoluce končí. A přesně takhle to končí i u nás.

Po odchodu moderátora Kovačiče se zdálo, že vedení s redakcí našlo kompromis. Nebo ne?

My jsme tehdy s vedením podepsali podmínky, které jsme jim dali. Šlo o naprosto elementární novinářské standardy. Ptáme se na cokoliv, vysíláme konfrontace s politiky. Žádné zásahy do reportáží, které jsou připraveny k odvysílání. To jsou naprosto elementární body. Nutno říct, že tyto věci se tam plus minus samozřejmě respektovaly.

Problém byl v tom, že existovala dlouhodobá strategie – vypudit lidi, kteří ten politický obsah tvoří, nebo ho nějakým způsobem odtlačit na okraj zájmu. A když nemáš politický obsah nebo se zbavíš lidí, kteří ho tvoří, tak už v podstatě nemáš co cenzurovat.

Vy jste v příspěvku na sítích také napsala, že se neztotožňujete se snahou dělat PR konkrétní politické straně. Co jste tím myslela?

Projevovalo se to například tím, že jsme neustále dostávali nápady a nabídky – protlačit ministry této konkrétní strany do vysílání. Ne v situaci, kdy budou tvrdě konfrontováni, ale když si mohou odprezentovat obsah, který oni sami chtějí.

Během prezidentské kampaně jsme navíc často slýchali, že Peter Pellegrini má nějaký mocenský bonus. Tehdy byl předsedou strany Hlas a šéfem parlamentu a (že) je logické, že se bude objevovat v reportážích víc. Jakmile byl do nějaké kauzy zakomponován ministr nebo ministryně z této strany, tak byl pokus tu reportáž nějakým způsobem odsunout, zastavit, někam ji přesunout nebo ji odvysílat jindy.

Je třeba říct, že nežijeme v době, kdy může šéfredaktor nebo šéf zpravodajství přijít na poradu a říct, že tohle se vysílat nebude. Na to tam pracují příliš inteligentní lidé a ty pokusy je třeba dělat měkkými technikami. Cukr a bič. Trvalo to prostě tak strašně dlouho, že to už opravdu nešlo ignorovat.

Televize Markíza dnes (2. června 2025) obdržela tři výpovědi pracovníků redakce zpravodajství, mezi nimi i od redaktorky Gabriely Kajtárové.

TV Markíza rozhodnutí o jejich odchodu respektuje a je připravena nabídnout jim ukončení spolupráce vzájemnou dohodou. V souladu se svým předchozím prohlášením jim nebude klást žádné překážky a umožní jim korektní odchod.

Vedení TV Markíza však kategoricky odmítá argumenty, kterými pracovníci své výpovědi odůvodňují. Důvodem k odchodu nemůže být přesvědčení, že individuální osobní názory a postoje by měly určovat strukturu a dramaturgii vysílání. Odpovědnost za obsah vysílání je nedělitelná a nese ji výlučně management televize.

TV Markíza zároveň považuje za nepřijatelné, aby kdokoli z jejích moderátorů či jiných tváří na obrazovce, kteří se těší vysoké důvěře a pozornosti veřejnosti, zároveň vystupoval způsobem, který poškozuje vlastního zaměstnavatele a znevažuje práci celého týmu.

Zpravodajství TV Markíza je plně nezávislé a vyvážené, což potvrzují všechny analýzy renomovaných organizací, které má management televize k dispozici. Důraz na pestřejší a různorodější obsah zpravodajství se zároveň odráží v nárůstu tržních podílů Televizních novin, které dosahují nejvyšších hodnot za posledních pět let.

TV Markíza nikdy nedopustila – a ani nedopustí – aby se její zpravodajství stalo nástrojem kterékoli ze soupeřících politických stran.

Všem odcházejícím pracovníkům vedení TV Markíza děkuje za odvedenou práci a přeje jim mnoho úspěchů v dalším působení.

Pro mě byl poslední kapkou konec Viktora Vinczeho. Nejen z důvodu novinářské svobody, protože on se zastával toho, abychom měli svobodnou práci. Pokaždé, když došlo k nějakému incidentu, vždy se za to velmi razantně postavil. Ale i proto, že on je šéfem odborů. Oni se ho vlastně zbavili i kvůli tomu, že se zcela legálně podle zákona zasazoval o zaměstnanecká práva. Já jsem místopředsedkyně. Odbory postupovaly přesně tak, jak mají.

A pokud udělají to, že se bez okolků zbaví téměř své největší hvězdy, je naprosto jasné, že jsou připraveni stejným způsobem zbavit se kohokoliv.

Odbory v televizi vznikly v době dění okolo moderátora Kovačiče. Jak se od té doby vyvinuly?

V podstatě posílily. Vznikaly za specifických okolností, kdy jejich prioritním úkolem byla ochrana novinářských principů. Potřebovali jsme platformu, prostřednictvím které bychom vůbec mohli komunikovat, jednat. Přes kterou bychom mohli něco budovat a celkově se vůči některým zásahům ohradit. Takže to vzniklo čistě z novinářských důvodů.

Později se ale přetvořily ve zcela standardní odbory, které se věnují tomu, že jdeme diskutovat o kolektivní smlouvě, bavíme se o příplatcích, bavíme se o tom, že firma nám nevyplácí peníze za noční pohotovosti a musí nám je doplatit.

Řešili jsme interní i externí smlouvy, protože se často jedná o nucené živnosti, což není v souladu se zákonem. Probírali jsme běžné zaměstnanecké záležitosti a snažili se to rozšířit jak na celý kolektiv Markízy, tak i mezinárodně, jelikož skupina CME (pozn. redakce – Markíza patří pod skupinu CME, která spadá pod PPF) je mezinárodní. A velmi často odbory narážely na problém, že vedení s tímto nebylo spokojené a různými způsoby se to snažilo potlačit.

Byly to však standardní odbory, které začaly vybírat členské příspěvky, zcela se standardizovaly do podoby jakýchkoli odborů, které běžně fungují v každé normální firmě, která má o to zájem.

Troufnete si odhadnout, zda budou následovat další odchody z Markízy?

My jsme udělali poslední pokus, jak redakci udržet ve stavu, ve kterém je schopná pokračovat. Na to jsme řekli, že je potřeba Michala Kratochvíla poslat domů do Česka, jelikož opravdu nemá důvěru redakce. Bylo mu to několikrát tlumočeno a z toho, jak to vypadalo, mu to bylo jedno.

Každopádně se kolegové rozhodli udělat poslední pokus. Sepsaly se hromadné výpovědi, se kterými se šlo za generálním ředitelem Markízy Petrem Gažíkem, který řekl, že o personálních otázkách s námi diskutovat nebude, protože na taková personální rozhodnutí nemá sám kompetenci. Že to musí projednat s někým dalším. Nevím přesně s kým, protože on je generální ředitel a dělat personální rozhodnutí by tedy mělo být v jeho kompetenci.

Odpověď přišla, že ne, nebude se o tom diskutovat. Takže ze sedmnácti kolegů, kteří sepsali hromadně výpovědi, jsme zůstali tři. Jelikož buď se lekli, nebo řekli – dobře, vy nás tu sice nechcete, ale my budeme za ty novinářské principy bojovat dál.

Toto byl vlastně poslední pokus nějakým způsobem pana Kratochvíla z toho manažování vyměnit. Dát tam někoho, s kým bude redakce schopna spolupracovat. Co se stane dál, to nikdo neumí předvídat. Protože to, že lidé zůstali, určitě není projevem toho, že jsou spokojeni.

Říkáte, že někteří kolegové se rozhodli bojovat dál. Když vezmeme v úvahu tento pohled na dění – proč vy tedy odcházíte?

To je samozřejmě klíčová otázka, kterou jsem si kladla rok a půl. Nikdy bych neodcházela, kdybych si nemyslela, že to jde vyhrát. To, že odstřelí další svou velkou hvězdu, vymyslí si nějaké důvody a tváří se, že se jede dál, je důkazem toho, že jsou připraveni udělat cokoli. A já se nebudu dívat na to, jak se ta redakce zevnitř postupně a potichu rozpadá.

I proto jsem udělala tento krok – nakonec tak jako tak sama a jsem připravena o tom mluvit. A to dělám. Myslím si, že divák, i ten český, si zaslouží vědět, co se děje v nejsledovanější slovenské televizi.

Může si podle vás Markíza v těchto podmínkách, o kterých mluvíte, udržet pozici nejsledovanější televize v zemi?

Ona podle mě určitě bude nadále nejsledovanější televizí. Zda bude respektována a zda bude vysílat obsah, který je pro diváky společensky relevantní – to je otázka na management.

To je jejich rozhodnutí, jestli ve čtvrté minutě uslyším, jaké bude počasí a že přijde déšť a lidé si mají sundat prádlo. A pak se politiku dozvím ve 25. minutě. Třeba o tom, že na Slovensku proběhla kontrola z Evropského parlamentu, která se zabývá právním státem a hrozí nám ztráta eurofondů. To je otázka na management. Jestli chtějí mít takové zprávy, jako má TV Nova, a chtějí vysílat pejsky a kočičky, nebo chtějí vysílat skutečně relevantní, tvrdý politický obsah.

Kdy u vás osobně nastal okamžik, kdy jste se definitivně rozhodla, že odejdete? Byl to – jak jste zmiňovala – konec Viktora Vinczeho?

Ano. Viděla jsem, kolik práce vlastně pro celý ten kolektiv udělal. Z hlediska novinářského i odborářského. Zároveň jsem pochopila, že – jak jsem říkala – pokud to dokázali udělat jemu, mohou to udělat úplně komukoliv.

To, co mě speciálně odradilo a znechutilo, byla mediální antikampaň, která se proti němu rozpoutala. Protože nyní ve slovenských bulvárech konkrétního vydavatelství, patřícího jiné finanční skupině, denně vycházejí články, které ho dehonestují, očerňují. Oslovují různé lidi, kteří ho kritizují.

A tři největší hvězdy televize, z toho dvě vyhozené, se před týdnem veřejně pohádaly o situaci v Markíze. To je taková PR katastrofa. Sem jsme to vlastně dotáhli za rok a půl, že ta televize přichází dle mě o renomé.

A jsem z toho smutná, protože jsem také byla tváří této televize. Byl to v podstatě můj druhý domov a tohle celé se za rok a půl podařilo podle mě velmi slušně rozbít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinci jednali s Američany

Ukrajinská delegace zahájila v pátek ve Spojených státech rozhovory s americkými vyjednavači. Zástupci obou stran se shodli, že budou pokračovat ve snaze o dojednání mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Po jednání to uvedl hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle něhož Kyjev trvá na dlouhodobém zajištění ukrajinské bezpečnosti. Delegace mají naplánováno i sobotní setkání. Do Miami mezitím přicestoval ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev na jednání s americkou stranou.
11:48Aktualizovánopřed 49 mminutami

Sanatorium v Pirně připomíná oběti nacistického programu Eutanazie

Tento týden si lidé připomněli první oběti nacistických likvidačních transportů. Z českých zemí vyjely před 85 lety. Jednalo se o tři stovky lidí, kteří byli převážně duševně a fyzicky nemocní. Zemřeli v německém ústavu v Pirně kousek za hranicemi v rámci programu nazvaného Eutanazie. Vystavené fotografie tam připomínají pouhý zlomek všech obětí. „První pacienti toho ‚sanatoria’ byli mimo jiné Židé. Proto je to klíčová věc, která vede k té tragické historii, kdy na konci máme šest milionu mrtvých. A ten nenápadný začátek je tady,“ uvedl ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus.
před 1 hhodinou

Japonsko posiluje kvůli Číně obranu na Okinawě

Japonsko posiluje kvůli napětí s Čínou obranu na souostroví Okinawa. Peking zvyšuje tlak, aby donutil premiérku Sanae Takaičiovou odvolat výrok, že útok na Tchaj-wan by mohl vyvolat reakci japonské armády. Čínská stíhačka nedávno namířila radar navádějící střely před palbou na japonské letouny nad mezinárodními vodami. Na Okinawě se nachází sedmdesát procent amerických vojenských základen v zemi.
před 1 hhodinou

Rusko se Ukrajinu snaží odříznout od Černého moře, řekl Zelenskyj

Moskva se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského snaží bránící se zemi odříznout od Černého moře. Zelenskyj řekl, že situace v Oděské oblasti, na kterou ruská armáda v posledních týdnech zesílila útoky, je tvrdá.
před 6 hhodinami

Úřady zveřejnily jen část spisů k Epsteinově kauze. Někteří zákonodárci to kritizují

Americké ministerstvo spravedlnosti v pátek zveřejnilo novou várku dokumentů z vyšetřování zesnulého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ustoupilo tím tlaku zákonodárců, kteří jejich zveřejnění vynutili novým zákonem, napsala agentura Reuters. Někteří zákonodárci administrativu kritizovali za to, že nezveřejnila všechny dokumenty, což podle nich není v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Vandalové polili barvou fasádu polského konzulátu v Bruselu

Neznámí vandalové ve čtvrtek polili červenou barvou fasádu polského konzulátu v Bruselu, popsali ji urážlivými hesly a před vchodem rozházeli psí exkrementy, informoval v sobotu podle rozhlasové stanice RMF FM mluvčí polského ministerstva zahraničí Maciej Wewiór. Varšava věc nahlásila belgickým bezpečnostním složkám.
před 8 hhodinami

Ruský raketový útok na ukrajinský přístav Oděsa zabil osm lidí

Ruský raketový útok na infrastrukturu v okolí ukrajinského černomořského přístavu Oděsa v pátek večer zabil osm lidí a dalších 27 zranil, napsala agentura Ukrinform. „Rusko pozdě večer zaútočilo balistickými raketami na přístavní infrastrukturu v oblasti Oděsy,“ napsal na sociální síti telegram ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba. Ukrajinské letectvo informovalo, že Rusko v noci na sobotu odpálilo tři balistické rakety Iskander-M.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

USA útočí na IS v Sýrii. Zabily nejméně pět jeho členů, píše AFP

Spojené státy zahájily v Sýrii údery na pozice teroristické skupiny Islámský stát. Oznámil to v pátek americký prezident Donald Trump, podle něhož jde o tvrdou odvetu za útok z minulého týdne, při němž zahynuli tři Američané. Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) podle agentury AFP sdělila, že při amerických náletech zemřelo nejméně pět členů IS. Sýrie zároveň posílí vlastní operace proti IS, uvedlo podle agentury Reuters syrské ministerstvo zahraničí.
01:55Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...