Markíza přerušila vysílání diskuzních pořadů. Kaliňák vedení televize podpořil

Nejsledovanější slovenská televize Markíza v pondělí oznámila, že s okamžitou platností přerušuje vysílání dvou diskusních pořadů. Učinila tak poté, co moderátor pořadu Na telo (Na tělo) Michal Kovačič v neděli v živém vysílání vedení stanice kritizoval. Slovenský vicepremiér a ministr obrany Robert Kaliňák (Smer) využil sporu ke kritice novinářů. Prezidentka Zuzana Čaputová zmínila tlak na úpravu zpravodajství a opoziční politici zdůraznili význam svobody médií.

„Boj o podobu vysílání televize Markíza probíhá už celé měsíce. Čelíme nejen tlaku politiků, ale i vlastního vedení. Pokusy o cenzuru v diskuzi začaly od nového roku a každodennímu tlaku krátce nato čelily i televizní noviny. Díky tomu, že se naše redakce nezalekla, semkla a společně se těmto pokusům postavila, tak televizní noviny dodnes mají úplně jinou podobu, než do jaké ji tlačí naše vedení,“ řekl v neděli Kovačič na závěr pořadu Na telo.

Podle moderátora mu vedení televize v pondělí oznámilo, že pořad Na telo končí. Redaktoři Markízy, která patří do skupiny PPF rodiny zesnulého českého podnikatele Petra Kellnera, si už několik měsíců stěžují na zásahy do své práce.

Markíza ve svém prohlášení přerušení vysílání pořadů Na telo a Na telo plus zdůvodnila tím, že moderátor v neděli „zneužil vysílací čas na prezentaci osobních názorů v rozporu se zákonem o mediálních službách a etickým kodexem novináře“. Dodala, že vyvození důsledků za porušení povinností ze strany zaměstnance je interní záležitostí televize.

Kovačič také varoval před takzvanou orbánizací médií na Slovensku, tedy možným získáním kontroly nad médii vládní mocí po vzoru maďarského premiéra Viktora Orbána. Markíza už v neděli v reakci na tyto výroky a obvinění z cenzury odmítla. Následně se Kovačiče zastaly desítky jeho kolegů. Ve společném stanovisku, ještě před pondělním oznámením Markízy, žádali zástupce televize, aby se zavázali, že pořad Na telo bude pokračovat i po letní přestávce. Pohrozili právními kroky kolektivního odporu, pokud se tak nestane.

Kovačič na sociální síti napsal, že vedení televize mu na pondělní schůzce oznámilo, že pro něj nemají práci a má zůstat doma, dokud se mu televize neozve. Vyjádřil vděk kolegům za projevenou podporu a napsal, že v „zlomových momentech je důležité ukázat jasné hodnoty“. „Pro nás je to svoboda, nezávislá média a demokracie,“ dodal.

Reakce politiků

„Pilířem demokracie není moderátor, ale diskutující. Odmítáme zaujatost politických aktivistů, kteří se snaží tvářit jako novináři. Jako vláda nemůžeme akceptovat, aby jakýkoliv novinář, který není schopný respektovat pravidla vyváženosti, si léčil neshody se svým zaměstnavatelem přes pirátský výstup,“ uvedl Kaliňák.

Motivem výroků o orbánizaci médií je podle něj burcovat veřejnost k nenávisti bez jediného argumentu či kousku pravdy, což podle něj vedlo v polovině května k atentátu na premiéra Roberta Fica. Ten se ze střelných poranění zotavuje v nemocnici. Kaliňák tvrdil, že rozumí Markíze a dalším dvěma soukromým televizím v zemi, že „nevyváženost v jejich diskusích nešlo přehlížet“. Dodal, že to samé stát potřebuje udělat s veřejnoprávním rozhlasem a televizí (RTVS).

Záležitost se jeví jako tlak na úpravu vysílání zpravodajství či samotného diskusního pořadu, řekla prezidentka Čaputová pro list Sme. Případné zrušení Na telo by podle ní byl sporný krok, protože jde o nejsledovanější politickou relaci v zemi. Uvedla, že změny ohledně RTVS by bylo možné označit za systémový útok, protože jejich jediným cílem je patrně výměna vedení stanice.

Kovačiče se zastal také šéf nejsilnějšího opozičního hnutí Progresívne Slovensko Michal Šimečka. „Svobodná a nezávislá média jsou pro demokracii na Slovensku klíčová a novináři, kteří za ně bojují, si zaslouží podporu, nikoliv perzekuci,“ napsal Šimečka v prohlášení.

Předseda liberální strany Sloboda a Solidarita Branislav Gröhling prohlásil, že vláda se snaží ovládnout všechna média.

Už před nedělním prohlášením moderátora Markízy televize podle slovenských médií plánovala, že vysílání pořadu Na telo přeruší dříve než v tradičně plánovaném termínu na konci června a že bude zvažovat nejvhodnější formát nedělní politické diskuse. Pořad Na telo byl nejsledovanější televizní politickou diskuzí v zemi. Obdobnou relaci Na telo plus, kterou rovněž moderoval Kovačič, televize vysílala v úterý na svém webu.

Slovenská média

Redaktoři Markízy se dříve dostali do sporu s novým šéfem zpravodajství, českým novinářem Michalem Kratochvílem, který podle dostupných informací prosazuje menší důraz na politické zprávy a od redaktorů chce, aby se vyhýbali konfrontaci s vládními politiky. Členové vládních stran dříve zintenzivnili tlak na některá slovenská média. Například premiér Fico po loňském jmenování do čela své již čtvrté vlády označil Markízu a další tři média za nepřátelská a přestal jim odpovídat na dotazy. Vládní politici letos na jaře pak přestali chodit do pořadu Na telo.

V dubnu zase další soukromá televize Joj přestala vysílat vlastní diskusní pořad. Jeho moderátorka, která oznámila odchod z televize, dříve uvedla, že má problémy získat hosty do této relace.

Minulý týden slovenský parlament hlasy vládních poslanců v prvním čtení schválil nový zákon o veřejnoprávní televizi a rozhlasu, kterým chce mimo jiné dosáhnout výměny nynějšího ředitele stanice. Podle opozice hodlá vláda tuto stanici ovládnout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 33 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...