RTVS

Je evidentní, že vláda chce šlápnout médiím veřejné služby na krk, uvedl bývalý ministr kultury Martin Baxa (ODS) v Nedělní debatě. Podle něj tomu proces okolo vládního návrhu na změnu financování České televize a Českého rozhlasu napovídá. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) novelu hájí, ale kritizuje dosavadní komunikaci ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy). Diskuzi moderoval Martin Řezníček.

Demokracie v úpadku a varovný signál pro Česko, popisuje politickou situaci ve své vlasti slovenský publicista a šachový mistr Ján Markoš. V knize esejů Světla v mlze analyzuje kroky, které podle něj poškozují právní stát a vysvětluje, jak důležité je mít zájem o své okolí.

Generální ředitelkou Slovenské televize a rozhlasu (STVR) zvolila její rada dosavadní programovou ředitelku Slovenské televize Martinu Flašíkovou. Dostala nejvíc hlasů z pěti kandidátů. STVR vznikla loni v červenci ze zrušeného Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS). Změnu od začátku kritizovala opozice i část zaměstnanců stanice, podle nichž tak vládní koalice premiéra Roberta Fica (Smer) STVR ovládla. Vláda to odmítá.

Zhruba několik tisíc lidí přišlo v Bratislavě na občanský průvod a následné shromáždění za budoucnost kultury, na kterém vyjadřovali nespokojenost se slovenskou ministryní kultury Martinou Šimkovičovou a žádali její rezignaci. Odvolání ředitelů předních kulturních institucí a další rozhodnutí Šimkovičové už dříve vyvolala na Slovensku nespokojenost části umělců a veřejnosti.

Vláda Roberta Fica (Smer) stihla za rok u moci na Slovensku mimo jiné zrušit speciální policejní útvar, který stíhal i lidi spjaté právě se současným vedením sousedního státu. Z tehdejších policistů nebo prokurátorů jsou teď bývalí policisté a prokurátoři a někteří sami čelí trestnímu stíhání. Právě s lidmi, kteří skončili ve významných pozicích – třeba také v kultuře čí médiích – natáčeli Reportéři ČT. A zkoušeli mluvit i s těmi, kteří nyní vládnou.

Přesně před rokem se na Slovensku ujal moci nový kabinet premiéra Roberta Fica (Smer). Vláda učinila řadu kontroverzních kroků včetně personálních zásahů v policii a kulturních organizacích, zrušení elitní prokuratury či změny veřejnoprávní RTVS, což vyvolalo protesty a prohloubilo rozkol ve slovenské společnosti. Západní spojence pak znejistily Ficovy protiukrajinské výroky a koketování s Ruskem.

Na Slovensku začal platit zákon o zrušení veřejnoprávní stanice Rozhlas a televize Slovenska (RTVS). Místo ní je nově zřízena Slovenská televízia a rozhlas (STVR). Předčasně tak končí dosavadní generální ředitel RTVS Ľuboš Machaj. Změny od začátku kritizuje slovenská opozice i část zaměstnanců stanice. Zákon označují za prostředek, kterým chce vládní koalice ovládnout veřejnoprávní médium. Vláda i prezident to odmítají.

Nejsilnější slovenská vládní strana Smer-sociálna demokracia (Smer) premiéra Roberta Fica mírní po kritice ze strany opozice a nevládních organizací podobu návrhů na omezení shromažďovacího práva a jiných opatření, která vláda navrhla po květnovém atentátu na Fica. Vyplývá to z pátečního vyjádření poslance Smeru a policejního exprezidenta Tibora Gašpara. Vládní koalice ale dál trvá na tom, aby součástí změn bylo zavedení doživotní renty a státní ochranky pro další bývalé vrcholné politiky, byť by to pomohlo patrně pouze Ficovi samotnému. Zákon o RTVS nicméně vládní strany v parlamentu prosadily a ten tak míří k podpisu prezidentovi.

Slovenská sněmovna ve čtvrtek večer hlasy vládních poslanců schválila nový zákon o veřejnoprávní Slovenské televizi a rozhlasu (STVR), který opozice označila za prostředek k ovládnutí této stanice nynějším kabinetem premiéra Roberta Fica (Smer–SD). Norma například předpokládá, že ve funkci předčasně skončí generální ředitel tohoto média, které nyní funguje pod značkou RTVS jako Rozhlas a televize Slovenska. Proti změnám opakovaně protestovala také část pracovníků RTVS, opoziční poslanci před hlasováním sněmovny zase opustili jednací sál.

Centrem Bratislavy v úterý vpodvečer prošel protestní pochod svolaný občanskými organizacemi proti řadě vládních návrhů, které podle organizátorů akce podkopávají základní občanská práva, svobodu institucí a ohrožují ochranu životního prostředí. Asi tisícovka demonstrantů šla z bratislavského Náměstí Slovenského národního povstání na náměstí Svobody, kde posléze začal koncert na podporu svobody médií. Protestující skandovali hesla jako „svobodu nedáme“ nebo „nebudeme zticha“.

Ve slovenských médiích panují turbulentní časy. Jen za poslední dva týdny zažili novináři protesty, odchody, veřejnou kritiku i vzájemná ultimáta. Reportéři i šéfové médií teď proto s velkým očekáváním sledují nástup nového prezidenta Petera Pellegriniho, který má připojit podpis pod zákon o veřejnoprávních médiích.

Část pracovníků veřejnoprávního Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS) v pondělí kolem poledne vstoupila do dopředu ohlášené zhruba tříhodinové výstražné stávky kvůli vládou prosazovanému novému zákonu o této stanici.

Český výbor Mezinárodního tiskového institutu se znovu obrátí na většinovou majitelku investiční skupiny PPF Renátu Kellnerovou a vrcholného manažera skupiny Jiřího Šmejce, aby se vyjádřili k situaci ve slovenské televizi Markíza. V pořadu Devadesátka ČT24 to uvedl Robert Čásenský, člen tohoto výboru. Cílem je, aby PPF z pozice vlastníka nejsledovanější slovenské televize zajistila její kritickou a nezávislou žurnalistiku. Komentátor Deníku.cz Luboš Palata si pak myslí, že na Slovensku hrozí, že zbydou jen stále menší ostrůvky nezávislých a vůči vládě kritických médií. Představitelé PPF pozvání do Devadesátky odmítli.

Nejsledovanější slovenská televize Markíza nemůže a ani nehodlá ustupovat ultimátům ohledně své programové struktury a personálních otázek, prohlásil PR manažer televize Lukáš Kočišek v reakci na výzvu části pracovníků a spolupracovníků Markízy, kteří po jejím vedení požadují, aby pokračovalo vysílání politického diskusního pořadu. Jeho okamžité pozastavení televize oznámila na začátku týdne poté, co moderátor Michal Kovačič v neděli v živém vysílání vedení stanice kritizoval a varoval před politickými tlaky na médií na Slovensku. Ve čtvrtek odpoledne vyhlásili nespokojení pracovníci televize stávkovou pohotovost.

Nejsledovanější slovenská televize Markíza v pondělí oznámila, že s okamžitou platností přerušuje vysílání dvou diskusních pořadů. Učinila tak poté, co moderátor pořadu Na telo (Na tělo) Michal Kovačič v neděli v živém vysílání vedení stanice kritizoval. Slovenský vicepremiér a ministr obrany Robert Kaliňák (Smer) využil sporu ke kritice novinářů. Prezidentka Zuzana Čaputová zmínila tlak na úpravu zpravodajství a opoziční politici zdůraznili význam svobody médií.

Schůzka slovenské prezidentky Zuzany Čaputové a jejího zvoleného nástupce Petera Pellegriniho se zástupci parlamentních stran v úterý nebude. Jednání mělo uklidnit situaci ve společnosti po atentátu na premiéra Roberta Fica (Smer). Dvě ze tří vládních stran – Smer a SNS – se však k jednání stavěly odmítavě. Podle člena sněmovního výboru pro bezpečnost Roberta Králíčka (ANO) je potřeba v tamní politice zklidnit emoce. Předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová upozornila na to, že do politiky patří souboj názorů a argumentů, měl by se však vést s respektem. O problémech slovenské politiky diskutovali v pořadu Události, komentáře.

Zástupci slovenských veřejnoprávních médií vyzvali parlament, aby nepřijímal zákon o změnách v RTVS. Poslancům odevzdali otevřený dopis. Už ve čtvrtek se několik tisíc lidí v Bratislavě účastnilo demonstrace, kterou svolala největší opoziční strana Progresívne Slovensko.

Několik tisíc lidí v Bratislavě opět demonstrovalo proti změnám v tamním veřejnoprávním médiu RTVS. Akci svolalo nejsilnější opoziční hnutí Progresívne Slovensko (PS), protest se však koná bez podpory dalších opozičních uskupení. Demonstrující chtějí vyjádřit nesouhlas s některými kroky vlády současného premiéra Roberta Fica (Smer–SD).

Zaměstnanci i externisté veřejnoprávního média Rozhlas a televízia Slovenska (RTVS) se ve čtvrtek oblékli do černého. Protestovali tak proti zamýšlenému rušení média, kde pracují, a proti chystanému vzniku nástupnické organizace Slovenská televízia a rozhlas (STVR). Podporu protestujícím vyhlásily opoziční strany, někteří opoziční poslanci pak přišli do sněmovny (Národná rada) také v černém. Návrh zákona o přeměně RTVS na STVR schválila ve středu slovenská vláda.

Slovenská vláda schválila na výjezdním zasedání v Trnavském kraji novelu o veřejnoprávní televizi a rozhlasu. Podle ní má ředitel stanice Ľuboš Machaj skončit ve funkci. Návrh nyní zamíří do parlamentu. Jeho původní verzi kritizovalo současné vedení Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS), opozice, unijní instituce i Evropská vysílací unie.

Slovenské ministerstvo kultury v upraveném návrhu nového zákona o veřejnoprávní televizi a rozhlasu (RTVS) už nepočítá se zřízením programové rady, která by dohlížela na obsah vysílání této stanice. Nadále ale předpokládá výměnu nynějšího ředitele. Kroky současné vlády premiéra Roberta Fica (Smer-SD) vůči RTVS dříve kritizovalo nejen nynější vedení stanice, ale i slovenská opozice či některé zahraniční instituce.

Po loňských parlamentních volbách odešel ze Slovenska do Prahy. Vrátit se komentátor Arpád Soltész neplánuje, i kdyby se politická situace změnila. „Prezidentské volby beru jako další referendum, které potvrdilo, že většinová slovenská populace nechce patřit na Západ, ale na Východ,“ myslí si a varuje před dalšími kroky premiéra Roberta Fica vůči médiím. „Musí to udělat rychle a špinavě, aby další volby byly stále svobodné, ale už ne férové,“ říká v podcastu Background ČT24.

Voliči na Slovensku v sobotu rozhodovali o tom, zda se novým prezidentem země stane kariérní diplomat Ivan Korčok (nestr.), nebo předseda parlamentu a vládní strany Hlas–SD Peter Pellegrini. Svůj hlas odevzdali oba kandidáti a také nynější prezidentka Zuzana Čaputová, která post již neobhajuje. Volební místnosti se zavřely ve 22 hodin.

Finalisté prezidentských voleb na Slovensku Ivan Korčok a Peter Pellegrini se vzájemně nešetřili ani v posledním televizním duelu veřejnoprávní RTVS před sobotním druhým kolem. Oba se vzájemně kritizovali například za postoj k současné vládě, neshodli se ani na pomoci Ruskem napadené Ukrajině nebo roli Slovenska v NATO.