PPF by se měla vyjádřit k situaci v Markíze a zajistit její nezávislou žurnalistiku, soudí Čásenský

Český výbor Mezinárodního tiskového institutu se znovu obrátí na většinovou majitelku investiční skupiny PPF Renátu Kellnerovou a vrcholného manažera skupiny Jiřího Šmejce, aby se vyjádřili k situaci ve slovenské televizi Markíza. V pořadu Devadesátka ČT24 to uvedl Robert Čásenský, člen tohoto výboru. Cílem je, aby PPF z pozice vlastníka nejsledovanější slovenské televize zajistila její kritickou a nezávislou žurnalistiku. Komentátor Deníku.cz Luboš Palata si pak myslí, že na Slovensku hrozí, že zbydou jen stále menší ostrůvky nezávislých a vůči vládě kritických médií. Představitelé PPF pozvání do Devadesátky odmítli.

Výbor reagoval na situaci, kdy zaměstnanci Markízy vstoupili do stávkové pohotovosti. Podpořili tak moderátora Michala Kovačiče, který ve vysílání svého pořadu obvinil vedení z cenzury.

Desítky zaměstnanců Markízy se oblékly do černého na znamení protestu. Žádaly, aby televize zachovala nedělní diskuzi i s její hlavní tváří. O tlaku na zpravodajství mluví tým Markízy už několik měsíců.

Zpravodaj ČT na Slovensku Jan Šilhan uvedl, že na Markíze trvá stávková pohotovost i poté, co původní ultimátům v pátek vypršelo. Zaměstnanci vyhlásili další, pětidenní ultimátum, ve kterém žádají od vedení různé garance. Například v tom, aby politické zpravodajství stále mělo ve vysílání relevantní pozice, aby novináři měli garance, že mohou klást politikům kritické otázky a aby nebylo zasahováno do již schválených materiálů pro vysílání.

32 minut
90′ ČT24: Krize ve slovenské televizi Markíza
Zdroj: ČT24

Čásenský respektuje, že jde o soukromou televizi, se kterou si majitelé mohou v rámci licenčních podmínek dělat, co chtějí. „Majitelé by neměli zasahovat do běžných zpráv, koho si kdo pozve na rozhovor, ale tady se jedná o základní garanci nezávislosti.“ A tu mohou zajistit jen vlastníci, a to i přes tlak politické garnitury, říká Čásenský.

O samotném Kovačičově vystoupení si myslí, že by se mělo vzít v úvahu, co mu předcházelo. Tedy nespokojenost uvnitř redakce vůči snaze nastolit nový trend, který se má víc soustředit na spotřebitelská témata a méně na politiku.

Výbor se už jednou obrátil na Kellnerovou a Šmejce se žádostí o vyjádření, ale nedostal ho. Čásenský považuje další vývoj za důležitý i pro ostatní média v různých zemích, která PPF vlastní.

Tlak na slovenská média je enormní, tvrdí Palata

Palata si myslí, že tlak na slovenská média je nyní enormní, hlavně ze strany Slovenské národné strany (SNS). Ta podle něho zneužívá dobu po atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica k tažení proti nezávislejším médiím. Obává se, že v tom bude SNS úspěšná.

Novinář nepovažuje Markízu za běžnou komerční televizi, srovnatelnou s českou Novou. Připomněl, že koncem 90. let napomohla konci tehdejšího autoritářského režimu Vladimíra Mečiara. A to tím, že opozice dostala prostor uvést v médiích, že má smysl jít k volbám a postavit se Mečiarovi.

„Produkuje velmi kvalitní politické zpravodajství, velmi důsledné, z mého pohledu nezaujaté,“ řekl Palata. Podle něho nešetřila ani současnou ani minulou slovenskou vládu. Nyní však novinář vidí tlak na měkké zpravodajství, které nejde do hloubky.

Celkově pak vidí na Slovensku zmenšující se prostor pro nezávislá média. Domnívá se, že kapitálové skupiny, které ovládají různá média, mají zájem „být s vládou v klidu.“

Stávka či výpovědi

„Je to velmi neobvyklá situace. Protestující mohou vstoupit do stávky či podat hromadné výpovědi,“ odhaduje další možný vývoj v Markíze ředitelka projektu O médiách Miroslava Kernová. Dodala, že novináři z Markízy si zvykli – vzhledem k tomu, že veřejnoprávní RTVS byla často v rukách politiků – chovat se veřejnoprávně.

12 minut
Novinářka Kernová k boji o nejsledovanější televizi na Slovensku
Zdroj: ČT24

Po nástupu nového šéfa zpravodajství, Michala Kratochvíla, který přišel z české komerční televize TV Nova (i tu vlastní PPF), pak nastal v Markíze podle Kernové tlak na jiné řazení zpráv či na to, aby novináři „nechodili do konfliktů s politiky a méně se věnovali politice a konfrontačním tématům“.

To se týká posledního půlroku. Zaměstnanci si stěžují na to, že jsou pod tlakem a že se jich vedení televize nezastane, když je například některý politik uráží. Kernová však zdůraznila, že „není cítit, že by se zpravodajství měnilo ve prospěch vlády.“ Nuance ve změně stylu zpravodajství však vnímá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán vypustil rakety na americkou základnu, Katar je zachytil

Írán v pondělí večer vyslal rakety na americkou základnu al-Udajd v Kataru. Označil to jako odvetu za americký nálet na íránská jaderná zařízení v noci na neděli. Katar následně oznámil, že se jeho protivzdušné obraně podařilo úder úspěšně zachytit a nikdo nebyl zraněn ani nezemřel. Americký prezident Donald Trump označil íránskou reakci na americké útoky za velmi slabou, což prý očekával. Kataru, který věc považuje za vážné narušení vlastní suverenity, vyjádřily podporu další země v Perském zálivu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Izrael podle armády dokončil nejrozsáhlejší sérii svých útoků na Teherán

Vzájemné údery Jeruzaléma a Teheránu pokračovaly během noci na pondělí a neustávaly ani během dne. Na jihu Izraele dopadla balistická střela poblíž elektrárny, informoval web The Times of Israel (Tol). Jeruzalém zasáhl vojenský komplex Parčín. Po poledni izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil údery proti dalším místům – včetně nechvalně známého vězení Evín, kde jsou drženi političtí vězni, lidskoprávní aktivisté nebo zahraniční občané. Izrael podle armády v pondělí dokončil nejrozsáhlejší sérii svých útoků na Teherán.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Hormuzský průliv je ropná tepna, kterou může Írán ucpat. Naštěstí existuje bypass

Z hlediska světové ekonomiky existuje jen málo tak důležitých míst, jako je Hormuzský průliv. Představuje totiž jedinou možnost, jak se dá tankery přepravovat ropa z Perského zálivu, kde se těží, do zbytku světa. A jeho severní část kontroluje Írán, který by ho mohl v reakci na útoky Izraele a USA uzavřít.
před 11 hhodinami

Kyjev hlásí po ruských útocích devět mrtvých a desítky zraněných

V důsledku leteckého útoku na ukrajinskou metropoli a její okolí zemřelo nejméně devět lidí a dalších více než třicet jich bylo zraněno, uvedl web Kyiv Independent. Útok způsobil požáry v několika kyjevských čtvrtích a poškodil i vstup do stanice metra Svjatošyn. Další oběti si vyžádaly útoky na jiných místech Ukrajiny. Ruská balistická střela navečer zasáhla školu v ukrajinské Oděské oblasti. Podle šéfa oblastní správy zemřeli dva lidé.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Rutte: Nová hranice výdajů na obranu zvýší bezpečnost a přinese pracovní místa

Šéf NATO Mark Rutte na tiskové konferenci nastínil témata summitu Severoatlantické aliance, který se koná v úterý a ve středu v nizozemském Haagu. Očekává se, že lídři členských států proberou zejména zvyšování výdajů na obranu, podporu Ukrajiny, která se už více než tři roky brání ruské invazi, a situaci na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Jen dvě lžičky kaše denně. Lídr běloruské opozice popsal věznění

„Je to rozhodně mučení,“ řekl o uvěznění běloruský opoziční lídr Sjarhej Cichanouski v rozhovoru pro AP. Agentura píše, že po několika letech za mřížemi politik zhubl přes padesát kilogramů a je téměř k nepoznání. Cichanouski se dostal na svobodu v sobotu poté, co jej společně s dalšími politickými vězni propustil běloruský vládce Alexandr Lukašenko – podle všeho na žádost amerického prezidenta Donalda Trumpa.
před 15 hhodinami

Satelit vyfotil íránská nukleární zařízení poničená bombardováním USA

Satelity společnosti Maxar vyfotily tři jaderné provozy, které se staly v noci na neděli terčem amerického bombardování. Zasažena byla nukleární zařízení Ísfahán, Natanz a Fordo. Prezident Spojených států Donald Trump údery zdůvodnil tím, že chce zabránit Íránu v získání jaderné bomby. Teherán popírá, že by se o to snažil. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu poděkoval USA, že zakročily proti nejnebezpečnějšímu režimu, který ohrožuje existenci Izraele.
před 18 hhodinami

Z Izraele mohou začít znovu odlétat turisté, zatím po padesáti v každém letu

Z izraelského mezinárodního Ben Gurionova letiště by v pondělí měla odletět první letadla s cestujícími. Půjde o první repatriační lety od 13. června, kdy Izrael uzavřel vzdušný prostor kvůli válce s Íránem, informoval server The Times of Israel (ToI). Odlety s cestujícími byly dosud zakázané, minulý týden povolila izraelská vláda repatriační přílety s Izraelci uvázlými v cizině.
před 18 hhodinami
Načítání...