Pokrok k míru závisí na ochotě Ruska, shodli se zástupci USA a Ukrajiny

Zástupci USA a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru v rusko-ukrajinské válce závisí na ochotě Moskvy ukázat skutečný zájem o něj a učinit kroky k ukončení zabíjení. Po pátečním druhém dni rozhovorů to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem mají pokračovat i v sobotu.

„Obě strany se shodly, že skutečný pokrok k jakékoli dohodě závisí na připravenosti Ruska ukázat skutečný zájem o trvalý mír, včetně kroků k deeskalaci a ukončení zabíjení,“ píše se v prohlášení americké diplomacie.

Strany spolu v tomto složení jednaly už ve čtvrtek, obě rokování byla dle amerického komuniké konstruktivní. Witkoff a Kushner ukrajinské představitele informovali o své úterní schůzce s ruským vládcem Vladimirem Putinem v Moskvě, o jejíchž závěrech během posledních dvou dnů Američané a Ukrajinci diskutovali, doplnila americká diplomacie.

Vyjednavači USA v Moskvě Putinovi předložili upravený americký plán na ukončení ruské války na Ukrajině, na jehož podobě se podíleli zástupci Kyjeva i evropských zemí. Putin ve čtvrtek vzkázal, že v plánu jsou body, s nimiž Rusko nesouhlasí, a že ukrajinští vojáci buď opustí území Donbasu, nebo se jej Moskva zmocní silou.

Původní podoba amerického plánu přitom byla vnímána jako velmi vstřícná k Moskvě. Ukrajina se ruské invazi brání už téměř čtyři roky.

Nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války rozpoutal Putin v únoru 2022 svým rozkazem k vpádu ruských vojsk do sousední země. Moskva ovládá více než devatenáct procent rozlohy Ukrajiny, tedy 115 600 kilometrů čtverečních, což je o jeden procentní bod více než před dvěma lety, poznamenala nedávno agentura Reuters.

Dodala, že i podle ukrajinských analytiků invazní vojska letos dosahují nejrychlejšího postupu od roku 2022. Ruské síly ovšem dosud nedobyly celý Donbas, kde se Kyjev nechce vzdát pásu opevnění chránícího zbývající velká města kontrolovaná Ukrajinou v regionu, tedy Kramatorsk a Slovjansk.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina hlásí po ruských útocích mrtvé i raněné

Nejméně dva lidi zabila a dalších sedmnáct zranila ruská raketa, která dopoledne zasáhla centrum města Pryluky v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny. Mezi zraněnými je čtrnáctileté dítě, exploze poškodila nákupní středisko. Dvě oběti si podle prokuratury vyžádal noční nálet ruských dronů na Charkov a okolí, dva lidi zabily ruské drony ve městě Hluchiv a šest raněných si vyžádalo bombardování Kramatorska. Jednoho mrtvého a dva raněné hlásí ruské úřady po ukrajinském útoku na západě Ruska. Ukrajinské drony zasáhly také blíže neupřesněný průmyslový objekt v Jaroslavli, rozsáhlý nálet se obešel bez obětí a raněných, uvedl gubernátor Michail Jevrajev.
08:27Aktualizovánopřed 11 mminutami

Český diplomat zahynul v chilských Andách

Při výpravě do chilských And zahynul český diplomat, který pracoval na české ambasádě v této jihoamerické zemi. Upozornil na to server iDNES.cz. Čech se při výstupu na jeden z horských vrcholů zranil a nemohl pokračovat. Svou polohu telefonicky oznámil manželce, ale záchranáři našli jeho tělo.
před 32 mminutami

VideoReportéři ČT zachytili příběh „padlého“ ukrajinského vojáka, který se vrátil ze zajetí

Případ ukrajinského vojáka Nazara Daleckého, který byl na základě DNA testů prohlášen za mrtvého, otevírá otázky nejen kolem identifikace padlých vojáků, ale i budoucího vyšetřování možných ruských válečných zločinů. Voják se totiž více než tři roky poté, co jej rodina pohřbila, vrátil živý z ruského zajetí. Případ přichází v době, kdy se Evropa posouvá blíže ke vzniku zvláštního tribunálu pro ruskou agresi proti Ukrajině. K jeho vytvoření se přihlásily desítky států včetně Česka a tribunál má v budoucnu řešit odpovědnost nejvyššího ruského vedení za invazi. I proto je správná identifikace obětí a práce s důkazy pro Kyjev stále důležitější. Případ Nazara Daleckého pro Reportéry ČT zachytila Darja Stomatová.
před 53 mminutami

Izrael nemůže žít v La La Landu, říká tamní bezpečnostní analytik

„Je naivní představa, že mezinárodní společenství se postará o mír. Že díky vzájemné závislosti barbaři – jak říkali staří Římané – přestanou být barbary,“ řekl ČT24 izraelský bezpečnostní analytik Dan Schueftan. „Izrael si nemůže dovolit žít v takovém La La Landu,“ dodal bývalý poradce izraelských premiérů, který má pověst provokatéra a enfant terrible mezi akademiky. Zároveň je čtyřicet let výrazným hlasem kritickým k pravici, levici, izraelské vládě i arabským a evropským státům. Otázky kladl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Při střelbě na jihu Španělska zemřeli dva lidé, další včetně dětí jsou zranění

Dva lidé zemřeli a další čtyři včetně dvou dětí utrpěli vážná zranění při noční střelbě poblíž jihošpanělského města Almería. Pravděpodobný útočník, který z místa činu uprchl, se později sám přihlásil na policii, informovala agentura Europa Press. Zřejmě je příbuzným obětí střelby, dodal web 20minutos.es.
před 2 hhodinami

Stíhaný polský exministr dostal vízum do USA po zásahu diplomata, píše Reuters

Trestně stíhaný bývalý polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro mohl vycestovat z Maďarska do Spojených států díky vízu, které získal po zásahu náměstka šéfa americké diplomacie Christophera Landaua. S odvoláním na své zdroje to v pondělí napsala agentura Reuters. Varšava požaduje od USA a Maďarska vysvětlení, jak někdejší politik, který byl tváří kontroverzních justičních reforem prosazených vládou národně konzervativního Práva a spravedlnosti (PiS) z let 2015 až 2023, mohl do USA vycestovat, když mu polské úřady zrušily platnost pasu.
před 3 hhodinami

Úřady v jižní Kalifornii nařídily evakuaci tisícům lidí kvůli lesnímu požáru

Úřady v jižní Kalifornii kvůli požáru porostu nařídily evakuaci tisícům lidí, informuje agentura AP, podle níž oheň ohrožuje domy v oblasti Simi Valley.
05:55Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoPolská ekonomika dál roste, pomáhají i firmy z ciziny

Polsko pokračuje v rychlém hospodářském růstu. Podle Mezinárodního měnového fondu tamní ekonomika loni vzrostla o tři a půl procenta. V Evropské unii je to čtvrtý největší posun. Pomáhají tomu i zahraniční firmy, které stále častěji volí Varšavu jako sídlo svých evropských centrál. Přestože se zemi ekonomicky daří, mezi samotnými Poláky pracovní síly ubývá. K dalšímu rozvoji proto bude podle ekonomů potřeba udržet dobré podmínky i pro přistěhovalce.
před 4 hhodinami
Načítání...