USA udeřily v Nigérii na teroristy z Islámského státu, oznámil Trump

Nahrávám video
Události: Americké údery v Nigérii
Zdroj: ČT24

Spojené státy podnikly několik úderů na severozápadě Nigérie na cíle teroristů z takzvaného Islámského státu. Podle agentury Reuters to oznámil americký prezident Donald Trump. USA akci uskutečnily v koordinaci s místními úřady. Podle šéfa Bílého domu se teroristé dopouštějí masakrů na křesťanech, jeho země proto jednala v odvetě.

Spojené státy údery uskutečnily ve státě Sokoto po žádosti nigerijských úřadů. Podle prohlášení afrického velitelství americké armády citovaného agenturou Reuters zabily údery množství ozbrojenců. 

„Už dříve jsem varoval tyhle teroristy, že jestli neskončí s masovým vražděním křesťanů, sakramentsky za to zaplatí. A dnes (ve čtvrtek) večer se tak stalo,“ napsal Trump na své sociální síti.

Podle webu stanice CNN šéf Bílého domu dodal, že nedovolí, aby „radikální islámský terorismus“ bujel pod jeho vedením. Také pohrozil, že pokud zabíjení křesťanů bude pokračovat, mrtvých v Nigérii bude více.

Američané prováděli již od konce listopadu nad oblastí průzkumné lety, píše Reuters. Nigerijská diplomacie uvedla, že se Spojenými státy na operaci spolupracují místní bezpečnostní složky. „To vedlo k větší přesnosti zásahů teroristických cílů v Nigérii za pomoci vzdušných úderů na severozápadě,“ citoval Reuters vyjádření diplomacie.

Spojené státy v pátek potvrdily, že vláda africké země americké údery na svém území schválila. „Ministerstvo války spolupracovalo s vládou Nigérie na vzdušných úderech. Tyto údery schválila nigerijská vláda,“ uvedl podle agentury AFP představitel Pentagonu, aniž by upřesnil, zda se nigerijská armáda na útocích přímo podílela.

Americký ministr obrany Pete Hegseth akci na síti X okomentoval s tím, že je „vděčný za podporu a spolupráci nigerijské vlády“. Trump podle něj minulý měsíc mluvil jasně, když před „zabíjením nevinných křesťanů“ v Nigérii i jinde varoval.

Prezident USA tehdy v listopadu uvedl, že křesťanství v Nigérii čelí existenční hrozbě, a zdůraznil, že za to jsou zodpovědní radikální islamisté. Nigerijský prezident Bola Ahmed Tinubu v tu dobu oponoval Trumpovu výroku, že jeho země nečiní dost proti pronásledování křesťanů, a prohlásil, že ústava Nigérie zaručuje ochranu všech vyznání.

Nigerijští ozbrojenci podle místních úřadů útočí jak na křesťany, tak i na muslimy. „Teroristické násilí v jakékoli formě, ať již namířené proti křesťanům, muslimům či jiné skupině, zůstává hrozbou pro nigerijské hodnoty a mezinárodní mír a bezpečnost,“ uvedlo ministerstvo zahraničí.

Příčin masakrů je více

K nestabilitě africké země a pokračujícím masakrům přispívá hned několik faktorů. Experti a přeživší tvrdí, že násilí se týká různých vyznání a kromě náboženství je poháněno pozemkovými spory mezi farmáři a pastevci, změnou klimatu, chudobou a slabou správou věcí veřejných, shrnuje německá stanice Deutsche Welle (DW).

V Nigérii působí mimo jiné džihádistické organizace Boko Haram a Islámský stát v Západní Africe. Podle analytika osloveného agenturou AP by však americké údery ve státě Sokoto mohly být namířeny spíše proti méně známé skupině Lakurawa, která se od loňska stala v této oblasti významnou hrozbou zvláště pro obyvatele odlehlých vesnic.

„Lakurawa je skupinou, která v současnosti kontroluje oblasti v Nigérii, ve státě Sokoto a dalších státech, jako je Kebbi,“ řekl AP Malik Samuel, bezpečnostní analytik organizace Good Governance Africa. Skupina podle něho těží z nepřítomnosti či slabosti bezpečnostních složek v tomto regionu a její členové často mají svá útočiště v místních lesích.

Od roku 2009 stály střety s radikálními islamisty na severovýchodě Nigérie život 40 tisíc lidí, uvádí OSN. Ve středu zemřelo při útoku na mešitu v Maiduguri na severu země nejméně pět lidí, přes třicet jich utrpělo zranění. Úřady atentát přičítají islamistickým skupinám. „Máme velký strach, stále se bojíme. Apeluji na vládu, aby zajistila bezpečí v mešitách. Modlíme se k Bohu, aby se takový incident neopakoval,“ prohlásil místní obchodník Mustafa Modu.

Osvobozené děti

Koncem minulého týdne se podařilo osvobodit na 130 žáků, které loni v listopadu ozbrojenci unesli z katolické školy na východě země. Původně zajali přes 300 žáků a 12 zaměstnanců školy.

„Ve vysoce rizikových oblastech zavádíme okamžitá krátkodobá ochranná opatření a zároveň spolupracujeme s vládami regionů i náboženskými vůdci na vývoji trvalých komunitních bezpečnostních řešení pro vzdělávání. Děti se nesmí stávat oběťmi násilí,“ zdůraznil národní koordinátor Protiteroristického centra Adamu Laka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina přijala od EU nabídku pomoci a financování při obnově dodávek Družbou

Ukrajina přijala od Evropské unie nabídku technické pomoci a financování při obnově dodávek ropy ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska, uvedli v úterý ve společném prohlášení předseda Evropské rady António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Současně ujistili, že evropští experti jsou Kyjevu k dispozici okamžitě.
12:19Aktualizovánopřed 2 mminutami

Zabili jsme šéfa íránské bezpečnostní rady, tvrdí izraelský ministr obrany

Šéf íránské bezpečnostní rady Alí Larídžání byl zabit při nočním vzdušném úderu, uvedl podle Reuters v úterý izraelský ministr obrany Jisra’el Kac. Některá izraelská média o něco dříve informovala, že se Larídžání stal terčem útoku, ale nebylo jasné, zda byl v jeho důsledku zraněn či zahynul. Náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir později uvedl, že v noci bylo dosaženo významných úspěchů při likvidaci cílů. Írán Larídžáního smrt nepotvrdil.
10:47Aktualizovánopřed 23 mminutami

Při úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Jeden člověk zahynul v Emirátech

Při úterních leteckých úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Podle bezpečnostních složek jsou mezi oběťmi dva íránští poradci, kteří působili v proíránských iráckých ozbrojených skupinách, napsala agentura AFP. Raketám a nejméně pěti dronům pak podle agentury Reuters čelila americká ambasáda v Iráku, ta o obětech neinformovala. Íránský dron zabil jednoho člověka v Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech (SAE). Přístav Fudžajra v SAE musel kvůli íránským útokům přerušit nakládání ropy. Izrael oznámil, že se mu podařilo zabít vysoké představitele íránského režimu.
04:30Aktualizovánopřed 54 mminutami

Ukrajinci „potopili“ v rámci cvičení fregatu NATO

Mezinárodnímu týmu pod ukrajinským vedením se povedlo najít slabá místa v obraně námořních sil NATO. Tým, který představoval nepřítele, „potopil“ nejméně jednu spojeneckou fregatu Aliance během cvičení NATO REPMUS/Dynamic Messenger 2025 loni v září v Portugalsku.
před 1 hhodinou

Exprezidenti USA popřeli tvrzení Trumpa, že jeden z nich podpořil válku s Íránem

Všichni čtyři žijící exprezidenti Spojených států popřeli tvrzení současného šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, že jeden z nich soukromě vyjádřil souhlas s jeho válkou s Íránem. Informovala o tom stanice CNN a další média s odvoláním na poradce a blízké osoby někdejších prezidentů Joea Bidena, Baracka Obamy, George Bushe mladšího a Billa Clintona.
před 1 hhodinou

Velké moldavské město skončilo kvůli znečištění po ruském útoku bez vody

Palivo uniklé do řeky Dněstr po ruském útoku na vodní elektrárnu na jihu Ukrajiny zamořilo vodovodní systémy v sousedním Moldavsku. V Baltsi, třetím největším městě země, byly dodávky vody zcela přerušeny, uvedla v úterý agentura Reuters s odvoláním na tamní úřady.
před 2 hhodinami

Moskva ovládá Bělorusko i bez války, říká disident Bjaljacki

Bělorusko připomíná jednu velkou věznici a sousední Rusko zemi ovládá i bez války, řekl v Událostech, komentářích běloruský disident Ales Bjaljacki. Nositel Nobelovy ceny za mír podotkl, že Moskva nechce obnovit Sovětský svaz, nýbrž jemu předcházející Ruskou říši. Bjaljacki, který po propuštění z běloruského vězení žije v Norsku, dodal, že skutečně svobodný bude, až se bude moci do vlasti vrátit. Pořád moderovala Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

Ceny ropy se vrátily k růstu, obavy z vývoje na Blízkém východě nepolevují

Ceny ropy se v úterý vrátily k růstu, na trhu přetrvávají obavy z dlouhodobějšího narušení dodávek suroviny z Blízkého východu. Severomořská ropa Brent krátce po 8:00 SEČ vykazovala růst o téměř čtyři procenta a nacházela se v blízkosti 104 dolarů (přes 2200 korun) za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisovala přes čtyři procenta a pohybovala se poblíž 97,50 dolaru (asi 2075 korun) za barel. Kvůli íránským útokům také Spojené arabské emiráty znovu pozastavily provoz v ropném přístavu Fudžajra.
09:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...