Teroristé

Izraelské úřady za necelé tři měsíce přestanou oficiálně spolupracovat s Úřadem OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě, známým pod zkratkou UNRWA. Organizace funguje už pětasedmdesát let a za tu dobu se stala významnou oporou pro bezmála šest milionů lidí v několika zemích. Poskytuje základní životní potřeby, vzdělání i zdravotní péči. Současně je ale terčem kritiky kvůli propojení s teroristy.

Židovský stát útočil na cíle v údolí Bikáa i na město Baalbek na východě Libanonu. Při úderech na dvou místech zemřelo podle libanonských úřadů nejméně 19 lidí. Premiér země Nádžíb Míkátí po rozhovoru s americkým velvyslancem uvedl, že Izrael a libanonské hnutí Hizballáh by mohly už „v příštích hodinách či dnech“ dosáhnout dohody o příměří. To by podle návrhu zveřejněného stanicí Kan mělo trvat 60 dní. Na severu Pásma Gazy pak židovský stát v úterý zasáhl pětipodlažní obytnou budovu. Podle palestinských úřadů ovládaných teroristickým hnutím Hamás si útok vyžádal 93 mrtvých, dalších čtyřicet lidí se pohřešuje. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller uvedl, že USA jsou „hluboce znepokojeny ztrátami na životech civilistů“, a úder označil za „děsivý“.

Izrael si připomíná výročí nejhoršího teroristického útoku v jeho dějinách. Raketový a pozemní útok teroristů z Hamásu na jih Izraele 7. října 2023 za sebou zanechal přes dvanáct set mrtvých mužů, žen i dětí. Ti byli před smrtí podrobeni i brutálnímu mučení či sexuálnímu násilí. Do dějin se útok zapsal také jako kolaps izraelských tajných služeb a řada Izraelců tak ztratila víru, že je stát dokáže ochránit. „Změníme realitu v Pásmu Gazy na padesát let dopředu. Co bylo v minulosti, už nebude. Budeme operovat s plnou silou,“ avizoval v den vyhlášení válečného stavu 8. října 2023 izraelský ministr obrany Jo'av Galant.

Výbuchy osobních komunikačních zařízení v Libanonu zabily nejméně devět lidí a téměř tři tisíce jich zranily, stovky jsou v kritickém stavu, oznámilo podle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Mezi zraněnými jsou i stovky členů teroristického hnutí Hizballáh. Podle íránských médií utrpěl zranění rovněž íránský velvyslanec Modžtaba Amání. Teroristé, kteří používají přenosná elektronická zařízení ke komunikaci, z incidentu obvinili Izrael a hrozí odvetou. Jeruzalém věc nekomentoval.

Izraelská armáda v Tulkarmu na okupovaném Západním břehu Jordánu zabila pět palestinských ozbrojenců, kteří se ukrývali v mešitě. Ve společném prohlášení to oznámila armáda, pohraniční policie a vnitřní bezpečnostní služba Šin Bet. Mezi zabitými je podle prohlášení místní „teroristický lídr“ z uprchlického tábora Nur Šams, kde armáda provádí rozsáhlou „protiteroristickou operaci“.

Noa Argamaniová byla unesená teroristy z Hamásu při útocích ze 7. října 2023. Osvobození se dočkala letos v červnu při zásahu izraelských bezpečnostních sil v Gaze. Po devíti měsících v zajetí se rozhodla poprvé promluvit na setkání představitelů zemí G7, kam přijela poprosit o podporu při osvobození těch, kdo zůstávají v zajetí džihádistů. Síla příběhu šestadvacetileté izraelské dívky je mimo jiné i v tom, že poté, co se dostala na svobodu, se ještě stihla rozloučit se svou matkou umírající na rakovinu.

Bezpečnostní situace v Somálsku je, mírně řečeno, nejistá. Teroristické útoky a boje mezi bezpečnostními složkami a islamisty z hnutí al-Šabáb jsou na denním pořádku. Vláda se snaží s pomocí mezinárodních aktérů včetně Evropské unie dostat celou zemi pod kontrolu. Při tom jí pomáhá také jednotka pyrotechniků.

Příslušnice izraelské jednotky Karakal se výrazně zapsaly do historie válek. Jejich čistě ženská tanková jednotka se jako první na světě 7. října loňského roku zapojila do bitvy. A to s palestinskými teroristy o jižní příhraniční kibucy Sufa a Cholit. Kromě toho, že bojovnice bez ztrát zlikvidovaly nejméně pět desítek vycvičených džihádistů, se jim také podařilo ochránit naprostou většinu obyvatel kibuců.

Izraelská armáda zaútočila na školu v uprchlickém táboře Nusajrát v Pásmu Gazy. Na místě zemřelo zřejmě několik desítek lidí, údaje o přesném počtu obětí se rozcházejí. Izraelská armáda útok přiznala s tím, že jejím cílem byli teroristé, kteří se ve škole ukrývali, a že se snažila minimalizovat počet civilních obětí. Podle agentury AP se ve škole ukrývali lidé, kteří museli kvůli bojům opustit své domovy.

Více než třetina rukojmí, která jsou stále v zajetí palestinských teroristů z Hamásu v Pásmu Gazy, je zřejmě po smrti. S odvoláním na úterní odhad izraelské vlády o tom píše agentura Reuters. V pondělí izraelská armáda potvrdila smrt dalších čtyř rukojmí, jejichž těla jsou s dalšími sto dvaceti rukojmími držena v tunelech pod Pásmem Gazy. Jejich příběh je krátce shrnut v článku níže.

O šestitýdenním příměří v Pásmu Gazy se v neděli jedná v Káhiře. Na místo dorazila delegace teroristického hnutí Hamás, naopak zástupci židovského státu podle listu The Times of Israel (ToI) do egyptské metropole nedorazili. Podle médií totiž teroristé nezaslali do Jeruzaléma seznam žijících rukojmích a požadavky na výměnu. Na místě jsou podle agentury AFP také prostředníci – zástupci Spojených států, Kataru a hostitelského Egypta.

Vpád teroristů Hamásu do Izraele a následné útoky jemenských hútíů na komerční plavidla v Rudém moři stočily pozornost světa k jednomu z velkých problémů Blízkého východu: agresivním islamistickým milicím, jejichž existenci umožňuje a zastřešuje regionální mocnost Írán. Jeho cílem je posílit svůj vliv v oblasti a „ideálně“ v ní zničit prozápadní síly v čele s USA a Izraelem. V posledních měsících aktivita těchto milic narůstá. I když se Teherán vyhýbá přímému přiznání odpovědnosti a pravděpodobně nestojí o otevřenou válku, podle expertů můžou jeho snahy právě k ní nakonec vést.

Když teroristé používají civilisty jako štít, je to pro vojáky či policisty nejsložitější situace, jaká může nastat, řekl v Událostech, komentářích bezpečnostní analytik Otakar Foltýn. „Je to prasárna, já to neumím pojmenovat jinak,“ prohlásila členka sněmovního zahraničního výboru Eva Decroix (ODS). Debata se věnovala bojům mezi izraelskými vojáky a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy, kam teroristé začátkem října odvlekli přes dvě stě osob z Izraele. O většině z nich nejsou přes šest týdnů žádné zprávy.

Izrael žádá po několika zahraničních médiích vysvětlení, jak je možné, že jejich fotoreportéři 7. října dokumentovali překvapivý útok teroristů z Hamásu na jih Izraele. Jeruzalém varoval, že by mohla být považována za spoluviníky trestných činů, píše izraelský deník The Times of Israel. Bezprostředně po začátku útoku byli na místě spolupracovníci agentur Reuters a AP, kteří své snímky dodávají i stanici CNN a deníku The New York Times. Média odmítají, že by o útoku věděla předem. CNN již s fotografem přerušila spolupráci.

Při masakru v izraelském kibucu Kfar Aza zabili teroristé z palestinského hnutí Hamás přibližně stovku tamních obyvatel. Jisrael Lander a jeho žena přežili. V opevněné místnosti u sebe doma strávili dva dny, zatímco dům obsadili teroristé a ostřelovali z něj okolí. S Jisraelem Landerem mluvil blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

Teroristé z Hámasu od víkendu dál zadržují na 150 rukojmích. Svět obletěl třeba emotivní snímek hrdě napřímené staré ženy na golfovém vozíku v Gaze. Palestinští ozbrojenci si při výběru nebrali žádné servítky, z Izraele odvlekli také malé děti nebo cizince. Řada rodin si stěžuje, že stále nemá o svých příbuzných žádné zprávy.

Průměrný plat učitelů bude od roku 2024 ze zákona představovat 1,4násobek průměrné mzdy v Česku za předminulý rok. Konkrétní výše tarifů by stejně jako dosud určovala vláda nařízením. Počítá s tím novela školského zákona, kterou v pátek sněmovna v prvním kole podpořila. Poslanci poslali do dalšího čtení také vládní předlohu proti šíření teroristického obsahu on-line, která už dříve získala podporu bezpečnostního výboru. O předloze by tak mohli hlasovat v lednu.