Izrael v Gaze zabil novináře al-Džazíry. Tvrdí, že byl člen Hamásu

Izraelská armáda v západní části Pásma Gazy zabila při dronovém útoku novináře televize al-Džazíra. Izrael to ve čtvrtek podle agentury AFP potvrdil a prohlásil, že šlo o člena teroristické organizace Hamás, jenž se skrýval za novinařinu. Katarská stanice smrt svého novináře odsoudila a označila izraelský útok za úmyslný a cílený zločin, jehož záměrem bylo zastrašit novináře. Izraelská armáda už dříve zveřejnila řadu dokumentů, které údajně potvrzují spojení zpravodajské stanice s teroristickým hnutím. V podobném duchu se po prozkoumání důkazů vyjádřil také nezávislý izraelský soud.

Podle organizace Výbor na ochranu novinářů (CPJ) měl Izrael v letech 2024 a 2025 na svědomí zhruba dvě třetiny všech celosvětově zabitých novinářů a mediálních pracovníků. CPJ zároveň uvádí, že izraelská armáda stojí za více cílenými útoky na novináře než armáda jakéhokoli jiného státu od doby, kdy výbor začal tyto případy systematicky sledovat v roce 1992.

„Izraelská armáda zlikvidovala člena Hamásu, který představoval hrozbu pro její jednotky v této oblasti a vydával se za novináře pro stanici al-Džazíra,“ uvedla ve čtvrtečním prohlášení izraelská armáda. Zabitého novináře Mohammada Wišáha obvinila z výroby raket a zbraní pro Hamás.

Wišáh pracoval pro al-Džazíru jako korespondent od roku 2018. Zemřel ve středu poté, co jeho automobil na pobřežní silnici al-Rašíd zasáhl izraelský dron. Vůz po zásahu zachvátily plameny.

„Jedná se o nové a zjevné porušení všech mezinárodních zákonů a norem. To odráží pokračující systematickou politiku, která se zaměřuje proti novinářům a umlčuje jejich hlasy,“ uvedla v prohlášení katarská stanice.

Organizace Reportéři bez hranic (RSF) podle AFP odsoudila vraždu Wišáha. Upozornila, že jde již o druhého zabitého novináře od začátku příměří, které bylo podepsáno loni v říjnu. Začátkem března izraelský dron zabil nezávislou novinářku Amal Šamalíovou.

Izrael údajně má pro tvrzení o některých teroristech působících jako novináři důkazy

V říjnu 2024 izraelská armáda zveřejnila zpravodajské informace a údajné dokumenty nalezené v Gaze, které potvrzovaly, že šestice novinářů al-Džazíry byla zároveň příslušníky teroristických organizací Hamás a Islámský džihád. Mezi dokumenty byly tabulky příslušníků, seznamy kurzů pro výcvik teroristů, telefonní seznamy a dokumenty o platech teroristů.

Podle izraelské armády dokumenty potvrzují, že tito jedinci sloužili jako vojenské operativní síly pro teroristické organizace v Gaze, a slouží jako důkaz integrace teroristů z Hamásu do katarské mediální sítě.

Izraelská armáda také zveřejnila instrukce Hamásu údajně adresované al-Džazíře o tom, jak utajit neúspěšný odpal rakety Islámského džihádu v Džabáliji, při kterém bylo zabito několik civilistů. V dokumentu je nařizováno katarskému médiu, aby nepoužívala slovo „masakr“ k popisu incidentu, aby zobrazovala minimum obrazových materiálů a aby zajistila, že Hamás nebude kritizován v panelových diskusích. Tvrzení ani jedné ze stran nelze nezávisle ověřit.

Faktem ovšem zůstává, že okresní soud v Tel Avivu v červnu 2024 po prozkoumání předložených důkazů konstatoval, že „teroristická organizace Hamás vnímá al-Džazíru jako svou propagandistickou a zpravodajskou složku“.

Již na začátku loňského září přes 250 médií z více než sedmdesáti zemí společně upozornilo na zabíjení novinářů izraelskou armádou v Pásmu Gazy. Podle RSF izraelská armáda v Pásmu Gazy od října 2023 zabila přibližně 220 novinářů.

Navzdory příměří Izrael pokračuje v útocích na okupované palestinské území, které bylo zdevastováno více než dva a půl roku trvající válkou vyvolanou útokem Hamásu 7. října 2023. Izrael tvrdí, že se zaměřuje na členy tohoto hnutí, píše AFP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Íránu začalo loučení veřejnosti s duchovním vůdcem Alím Chameneím

V Teheránu v sobotu oficiálně začalo rozloučení veřejnosti s íránským duchovním vůdcem Alím Chameneím, oznámila podle agentury AFP v 6:00 místního času (4:30 SELČ) íránská státní televize. Jde o součást šestidenních pietních akcí spojených s pohřbením ajatolláha. Vedoucí představitel totalitního islámského režimu zemřel při americko-izraelských úderech na konci února.
před 42 mminutami

Nezávislost si Američané museli vybojovat

Bitvou u Lexingtonu a Concordu nedaleko Bostonu vypukla 19. dubna 1775 americká válka o nezávislost. Přes osm let trvající konflikt skončil porážkou Britů. Deklaraci nezávislosti Spojených států amerických, vyhlašující oddělení 13 severoamerických kolonií od Velké Británie, přijal druhý kontinentální kongres před 250 lety, 4. července 1776, ve Filadelfii. Válku ukončila mírová smlouva podepsaná v září 1783 v Paříži, kterou Britové oficiálně uznali nezávislost USA.
před 1 hhodinou

Trump: Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů

Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů na její půdě, řekl v pátek večer (v sobotu ráno SELČ) podle agentury AFP americký prezident Donald Trump v projevu při příležitosti sobotního 250. výročí nezávislosti USA. Oslavy výročí se uskuteční po celé zemi, ta hlavní bude ve Washingtonu. Na National Mall proběhne velkolepý program s koncerty, vojenskými přehlídkami a leteckými ukázkami.
05:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Přípravy na oslavy nezávislosti USA provází extrémní vedra a politické rozpory

Ve Spojených státech vrcholí přípravy mohutných oslav 250 let od podepsání Deklarace nezávislosti, tedy faktického vzniku USA. Hlavní americký svátek připadá letos na sobotu, kdy mají velkou část země zasáhnout tropické teploty. Oslavám proto předchází varování úřadů před domácími ohňostroji a kolapsy z přehřátí. I s ohledem na bezpečnost některá města oficiální akce zrušila. Společnost rozdělují politické rozpory, které se promítají také do připomínek výročí.
před 3 hhodinami

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Ukrajina ruské informace doposud nepotvrdila. Město má strategickou pozici na silnici vedoucí k posledním velkým městům Donbasu, která jsou stále pod ukrajinskou kontrolou. O strategickém významu ovládnutí města na setkání s generálním štábem armády hovořil také ruský vládce Vladimir Putin.
před 7 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, uvedlo podle agentury Reuters tamní ministerstvo informací. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové stále pokračuje. Zraněno bylo 12 666 lidí a dalších přibližně patnáct tisíc osob přišlo o střechu nad hlavou. Podle OSN se zhruba 50 tisíc lidí stále pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoČeští hasiči pomáhali po zemětřesení ve Venezuele

S odklízením sutin po ničivém zemětřesení ve Venezuele pomáhal pět dnů také český USAR tým. Hasiči, kynologové se psy i statici se zapojili do průzkumu zřícených budov a pátrali po přeživších i obětech. Zpět do Česka se vrátí v neděli. Kromě tropických teplot a nestability sutin komplikovala situaci na místě i velká prašnost. Záchranáři se proto museli častěji střídat. Celkem jich do Venezuely z Česka vyrazilo 69, vedle hasičů též zdravotníci, členové logistické podpory nebo chemik a tlumočnice. Tým využíval i různou techniku. Například statik měl k dispozici speciální čidla, která snímají náklon objektů, nebo drony. Při pátrání po přeživších pomáhaly i takzvané seizmické geofony, jež dokážou zachytit slabé zvuky nebo otřesy vycházející z prostoru pod sutinami.
před 11 hhodinami

Ukrajina navrhla urovnat vztahy s Polskem, uvedl její ministr zahraničí

Ukrajina navrhla kroky k normalizaci vztahů s Polskem, včetně konzultací o sporných historických otázkách. Napsala to agentura Reuters s odkazem na vyjádření ukrajinského ministra zahraničí Andrije Sybihy po setkání s protějškem Radoslawem Sikorským ve Varšavě. Obě země mimo jiné vedou spor o rozhodnutí Kyjeva pojmenovat ukrajinskou vojenskou jednotku po armádě, která se za druhé světové války podílela na vraždění Poláků.
před 13 hhodinami

Evropský pohled