Teroristická organizace

Spojené státy sníží zhruba o polovinu počet svých vojáků nasazených v Sýrii v bojích proti teroristické organizaci Islámský stát (IS), uvedl podle tiskových agentur Pentagon. Počet amerických vojáků v zemi by tak měl klesnout v příštích měsících ze současných dvou tisíc na méně než tisícovku. V Damašku jsou zároveň poprvé od změny vlády v prosinci na návštěvě členové amerického Kongresu.

Arménie, která má otevřené hranice pouze se dvěma svými sousedy, utužuje vztahy s Íránem. Minulý týden obě země uspořádaly podél celé hranice společné vojenské cvičení. To však přichází v době, kdy panuje napětí ohledně íránského jaderného programu a dlouhodobého konfliktu mezi Ázerbájdžánem a Arménii. Tato jihokavkazská země se zároveň snaží udržet vztahy i se Západem.

Pražský státní zástupce na konci března obžaloval Čecha, který se na Ukrajině účastnil bojů proti Rusům, zjistila ČT. Muž je obžalovaný z přečinu služby v cizích ozbrojených silách. Zároveň čelí obžalobě ze zločinu podpory a propagace terorismu, protože se dříve podle informací Seznam Zpráv snažil v Iráku zapojit do bojů proti Islámskému státu v řadách Strany kurdských pracujících (PKK), která je na unijním seznamu teroristických organizací. Hrozí mu až patnáct let vězení.

Členové německé krajně pravicové skupiny Saští separatisté, která se podle úřadů připravovala na zhroucení moderního německého státu, nacvičovali ostrou střelbu v Česku a v Polsku, napsal v pátek německý časopis Der Spiegel. Ten se působení skupiny věnoval společně s rakouským deníkem Der Standard a investigativními novináři stanice MDR. Německá policie loni v listopadu zadržela osm členů skupiny, které viní z členství v teroristické organizaci.

Ruská generální prokuratura požádala nejvyšší soud, aby pozastavil zákaz činnosti afghánského vládnoucího hnutí Taliban v Rusku, oznámila v pondělí agentura Interfax. Navzdory tomu, že je v zemi Taliban více než dvacet let na seznamu teroristických organizací, hostily ruské úřady delegace hnutí nejen v Moskvě. Ta podle Carnegieho střediska usiluje o užší spolupráci s Kábulem v boji proti organizaci Islámský stát (IS).

Americký federální soud dočasně zablokoval administrativě prezidenta Donalda Trumpa realizovat deportace opírající se o zákon z osmnáctého století. Na zmíněný zákon Trump odkázal v rámci tažení proti zločinecké organizaci Tren de Aragua. Tu podle něj využívá vláda venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura pro destabilizaci USA. Kvůli alianci mezi vládou a zločineckou organizací se podle Trumpa z Venezuely stal hybridní kriminální stát.

Spojené státy navázaly přímý kontakt s islamistickým uskupením Haját Tahrír aš-Šám (HTS), které před týdnem svrhlo v Sýrii režim prezidenta Bašára Asada a které je také na americkém seznamu teroristických organizací. Po jednání o situaci v Sýrii, kterého se účastnily USA, arabské země a Turecko, to řekl šéf americké diplomacie Antony Blinken. Pád syrského režimu vedl také k přerušení zásobovacích tras libanonského teroristického hnutí Hizballáh v zemi, uvedl jeho lídr Naím Kásim.

Izrael zveřejnil video, jak teroristé Hamásu zatýkají pět izraelských vojaček. Právě za zločiny proti lidskosti chce na členy Hamásu vydat zatykač Mezinárodní trestní soud, a stejně tak na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Některé země už začaly přijímat děti z Pásma Gazy, které potřebují akutní lékařskou péči. Podobná iniciativa se nyní možná rodí už i v Česku. Mezitím se rozhořel spor o to, zda uznání Palestiny Československem z roku 1988 platí, či nikoliv. Pro 168 hodin natáčeli Václav Crhonek a Jakub Hříbek.

Německo od středy zakáže jakékoli aktivity palestinského islamistického hnutí Hamás, Berlínem považovaného za teroristickou organizaci. Rozpuštěna také bude propalestinská síť Samidún. Ve čtvrtek to oznámila německá ministryně vnitra Nancy Faeserová ze Sociálnědemokratické strany Německa.

Jihoizraelský Ofakim není pohraniční město – a přesto více než dvacet kilometrů vzdálená hranice vstoupila do životů zdejších lidí. Rakety vypálené teroristickým hnutím Hamás ale nebyly to nejhorší, město zažilo také vpád islamistů. Celkem Ofakim hlásí osmatřicet zabitých a neznámý počet unesených. Reportáž tam natočil David Borek.

Izrael už zřejmě nebude brát tak velké ohledy na palestinské civilisty v Pásmu Gazy jako v minulosti, myslí si poradce pro národní bezpečnost a bývalý velvyslanec v Izraeli Tomáš Pojar. Dříve před náletem armáda varovala, kam raketa dopadne, nyní to v mnoha případech dle Pojara nedělá. Teroristé z Hamásu totiž ukrývají sebe a své zbraně pod civilními objekty. „Když chcete toto zlo vymýtit, nezbývá vám nic jiného než jít po těchto zařízeních,“ prohlásil v Interview ČT24.

Česko i celá Evropská unie by měly po vzoru Velké Británie umístit wagnerovce na seznam teroristických organizací. Vyzývají k tomu některé nevládní organizace i politici. Podle ministerstva zahraničí to ale v Česku naráží na právní překážky. Úřady nicméně skupinu považují za bezpečnostní riziko a podle informací ČT prověřují aktivity některých podnikatelů na Teplicku, kde měl firmu i nedávno zesnulý zakladatel žoldácké organizace Jevgenij Prigožin.

Německé Spolkové státní zastupitelství zadrželo sedm osob podezřelých ze sympatizování s organizací Islámský stát (IS) a založení vlastní teroristické organizace. Informovala o tom agentura Reuters. Dalšího muže a jeho manželku zatkly nizozemské úřady.

Brutální metody ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny bojující mimo jiné na Ukrajině přiměly některé evropské země zvážit další kroky. Velká Británie se zřejmě chystá zařadit wagnerovce na seznam teroristických organizací již v řádu týdnů, píše deník The Times. V Británii by tak bylo trestné členství v této skupině, pobídky k její podpoře nebo nošení jejích znaků na veřejnosti. Po zařazení wagnerovců na teroristický seznam volají nově také francouzští zákonodárci.

Někteří představitelé vlády souhlasí se zařazením soukromé armády ruského oligarchy Jevgenije Prigožina na evropský seznam teroristických organizací. Krok navrhují nevládní organizace s tím, že by to umožnilo stíhat i spolupracovníky takzvaných wagnerovců. Sám Prigožin dřív podnikal i v Česku a jeho bývalý obchodní partner tu stále několik firem má.

Středeční jednání mezi Tureckem, Finskem a Švédskem o rozšíření NATO nepřinesla výraznější pokrok a datum dalších rozhovorů strany zatím nestanovily. Uvedla to agentura Reuters s odkazem na své zdroje v turecké vládě. Dvojice severských zemí se chce k NATO přidat z obav o vlastní bezpečnost kvůli ruské agresi proti Ukrajině. Turecko cítí dopady války spíš v hospodářské rovině, neboť prohloubila tamní už tak tíživou ekonomickou situaci.