Na demonstraci v Londýně zatkla policie 890 lidí

Londýnská policie v sobotu zatkla 890 lidí na demonstraci na podporu propalestinské organizace Palestine Action, kterou britská vláda v červenci zakázala na základě protiteroristických zákonů. Policie to v neděli uvedla na svém webu. Dříve uváděné číslo bylo menší.

Většinu protestujících zatkla policie v souvislosti s projevy podpory zakázané skupině, sedmnáct lidí prý ale také kvůli útokům na policisty. Všichni zadržení byli posláni do věznice v městském obvodu Westminster. Ti, kteří s policií spolupracovali, byli propuštěni na kauci a v následujících dnech se mají hlásit na policejní stanici. Ostatní byli převezení do vazebních cel po Londýně.

Stovky demonstrantů se v sobotu shromáždily nedaleko britského parlamentu v centrálním Londýně na protest proti zákazu Palestine Action. Řada účastníků nesla transparenty, na nichž stálo: „Jsem proti genocidě, podporuji Palestine Action“. Britská policie v uplynulých týdnech zatkla stovky stoupenců Palestine Action, včetně více než pěti set za jediný den v srpnu.

Zlomem bylo vniknutí na základnu letectva

Vláda přistoupila k zařazení Palestine Action na seznam teroristických organizací poté, co aktivisté 20. června vnikli na základnu britského Královského letectva (RAF) v Brize Norton ve střední Anglii a poškodili pomocí červené barvy a páčidel dvě letadla. Skupina tvrdí, že britská vláda je spoluviníkem izraelských válečných zločinů v Pásmu Gazy, cílem útoku podle ní bylo narušit to, co označuje za britskou podporu vojenských operací židovského státu v Pásmu a širší vojenské aktivity Západu na Blízkém východě.

Zařazení Palestine Action na seznam teroristických skupin po boku al-Káidy či takzvaného Islámského státu činí z podpory či členství v organizaci trestný čin, který může být potrestán až čtrnácti lety vězení, poznamenala agentura Reuters.

Rozhodnutí Británie zakázat Palestine Action řada lidskoprávních skupin označila za nepřiměřené s tím, že to omezuje svobodu projevu pokojných protestujících. Vláda naopak viní Palestine Action ze škod ve výši milionů liber a zároveň uvádí, že zákaz skupiny neznamená zákaz jiných propalestinských protestů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protestů ve Francii se zúčastnily statisíce lidí. Místy byly násilné

Ve Francii se konaly demonstrace kvůli vysokým cenám a rozpadu modelu, jenž měl poskytovat základní úroveň příležitostí a sociálního zabezpečení. Podle organizátorů se jich zúčastnilo na osm set tisíc lidí. Protestující se ve velkých městech dostávali do střetů s policií. V Saint-Etienne podle AFP policejní granát utrhl ruku jednoho z demonstrantů. V Marseille a Lille demonstranti vtrhli na radnice.
10:50AktualizovánoPrávě teď‌‌

Rumunské stíhačky sestřelily dva drony

Dva stroje F-16 rumunského letectva sestřelily v sobotu nad rumunskými vodami na východě země krátce po sobě dva drony, uvedlo tamní ministerstvo obrany.
18:23Aktualizovánopřed 29 mminutami

Izraelci Palestincům narušují klíčovou sklizeň oliv. Napadli i delegaci EU

Sklizeň oliv ve středomoří je právě na vrcholu. Na palestinských územích sady tohoto ovoce živí celé rozvětvené rodiny, protože jsou jediným zdrojem příjmů. Letošní sezonu ale zásadně v Gaze i na Západním břehu ovlivňují síly z Izraele – ať už armáda, nebo skupiny radikálních osadníků. Posíleni podporou vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jsou osadníci letos agresivnější. V pátek, stejně jako už několikrát v posledních týdnech skončilo několik lidí po jejich řádění v nemocnici.
12:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump pozastavil nový balík protiruských sankcí

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým pozastavuje uplatňování nového rozsáhlého balíku sankcí namířených proti ruské ekonomice. Kongresu sdělil, že je to v „národním zájmu Spojených států“, píše agentura AP. Nové sankce pozastavil jen krátce předtím, než měly vejít v platnost. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že americký výpadek v sankcích jen povzbuzuje Putina k dalším útokům. Rozhodnutí kritizují i někteří američtí politici.
05:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
před 4 hhodinami

V Perském zálivu čelil útoku nejméně jeden tanker

K napadení nejméně jednoho tankeru došlo v pátek v Perském zálivu severovýchodně od pobřeží Saúdské Arábie. Incident se stal stovky kilometrů od Hormuzského průlivu, který dosud blokuje Írán v reakci na americko-izraelské údery na svém území. S odvoláním na britskou firmu pro bezpečnost námořní dopravy UKMTO o tom v sobotu informovaly tiskové agentury. Členům posádky se nic nestalo. Íránské revoluční gardy mezitím oznámily, že jiný velký tanker v oblasti Hormuzu najel na minu a hoří.
před 7 hhodinami

Ruský útok na Cherson zabil řidiče záchranky a zranil 19 lidí včetně dítěte

V Chersonu ruský útok zabil čtyřiašedesátiletého řidiče záchranné služby, uvedl ráno náčelník městské vojenské správy Jaroslav Šaňko. Dále informoval o zranění rodiny s malým dítětem. Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 332 drony a neupřesněným počtem střel, protivzdušná obrana zneškodnila 289 bezpilotních letounů a čtyři střely s plochou dráhou letu, uvedlo ukrajinské letectvo. Na 22 blíže neupřesněných lokacích eviduje zásahy. Ruské ministerstvo obrany píše o sestřelení 610 ukrajinských dronů.
08:26Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoEvropa je rozdělená, říká k emisním povolenkám Nerudová. Pokorná Jermanová mluví o rozcestí

Evropské instituce mají hledat řešení, jak omezit prudké výkyvy emisních povolenek, prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). Systém vyvolává mezi unijními státy silný nesoulad. I proto Česko s dalšími členy V4 tlačilo na zdržení nástupu ETS 2. Několik zemí nakonec prosadilo přezkoumání ze strany Evropské komise. Evropa je rozdělená, míní europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), na země, které v dekarbonizaci běží rychleji (...) a na země (...), které podle ní mají s dekarbonizací problém. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) souhlasila s tím, že „Evropa je na rozcestí“. Za „výbušnější“ téma považuje víceletý finanční rámec. Ten by měl začít platit od roku 2028, vyjednávání podle ní nebude jednoduché. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.