Al-Káida

Tři muži obvinění ze zosnování teroristických útoků z 11. září 2001 na Spojené státy, kteří jsou ve věznici Guantánamo na Kubě, souhlasili s přiznáním viny ze spiknutí a vraždy výměnou za maximálně doživotí namísto hrozícího trestu smrti. Píše to list The New York Times (NYT), podle něhož dohodu s údajným strůjcem útoku Chálidem Šajchem Muhammadem a jeho komplici Valídem Attašem a Mustafou Ahmadem Havsávím schválila vysoce postavená představitelka Pentagonu. Americké ministerstvo obrany předběžnou dohodu s trojicí potvrdilo, její konkrétní podmínky nesdělilo.

Nejméně 95 lidí ve středu zahynulo a dalších 211 jich bylo zraněno při dvou explozích nedaleko hřbitova v íránském městě Kermán, kde je pochován generál Kásim Solejmání, uvedl tamní ministr zdravotnictví Bahrám Ejnolláhí. Oznámil to poté, co státní média hovořila o 103 mrtvých. Podle ministra však byla některá jména obětí započítána dvakrát. K atentátu, který je podle agentury DPA nejhorší ve zhruba 45letých dějinách islámské republiky, se dosud nikdo nepřihlásil. Podle zástupce guvernéra provincie Kermán šlo o terorismus. Polooficiální web Nournews uvedl, že na silnici vedoucí ke hřbitovu explodovalo několik plynových lahví.

Německé tajné služby varují před zvýšeným nebezpečím islamistického útoku v zemi. Tamní kontrarozvědka zaznamenává po útoku Hamásu na Izrael ve sledovaných chatovacích platformách rostoucí radikalizaci. Jen za poslední měsíc provedla spolková policie mnoho razií a zadržela několik osob, které měly útoky plánovat.

Izraelské obranné síly (IDF) v neděli oznámily, že v areálu nemocnice Šífa v Pásmu Gazy nalezly tunel dlouhý 55 metrů, o kterém se domnívají, že ho využívalo teroristické hnutí Hamás. Izraelští vojáci učinili nález při prohledávání nemocnice, spustit se pod zem je však pro ně velmi riskantní, protože tamní prostředí eliminuje jejich početní a technologickou převahu. Vstupy do tunelů ovšem nelze vyhodit do povětří, protože Hamás ve svém podzemí zřejmě drží rukojmí unesená 7. října, míní zahraniční média.

Od teroristických útoků z 11. září uběhlo dvacet dva let. Šéf Bílého domu Joe Biden při ceremonii na vojenské základně na Aljašce vyzval národ, aby nepodléhal politice rozdělování a sjednotil se. Pietního aktu u památníku v centru New Yorku se zúčastnila americká viceprezidentka Kamala Harrisová, starosta města a řada dalších politiků. Při útocích na budovy světového obchodního centra a Pentagon zemřelo přes tři tisíce lidí. Spáchala je skupina islamistických teroristů ze skupiny al-Káida pod vedením Usámy bin Ládina.

Nejméně 49 civilistů a patnáct vojáků zabili na severovýchodě Mali islamisté při útoku na vojenský tábor a plavidlo. S odvoláním na tamní prozatímní vládu o tom informovala agentura Reuters. Mnoho dalších lidí bylo zraněno. Vláda, která vyhlásila třídenní národní smutek, v prohlášení v televizi zdůraznila, že počet obětí je předběžný. Při odvetě zemřelo přibližně padesát útočníků.

Po neúspěšné a epizodní vzpouře cílené na Moskvu otočili wagnerovci hlavní pozornost na Afriku. Šéf ruské militární skupiny Jevgenij Prigožin poprvé od června výrazněji veřejně vystoupil, když natočil video, v němž popisuje cíle jeho skupiny v Mali a Středoafrické republice. Wagnerovci jsou mezitím stále aktivní také v Bělorusku.

V centrálním Mali v sobotu zemřelo při útoku dosud neznámých ozbrojenců nejméně 21 civilistů. Uvedly to zdroje agentury Reuters, která zároveň poznamenala, že informaci nebyla schopna nezávisle ověřit. Uvedený region Mopti se dlouhodobě potýká s povstáním islamistů.

Konec afghánské vlády podporované Západem přišel před dvěma roky, kdy radikálové z hnutí Taliban ovládli hlavní město Kábul. Rychlost, jakou se islamisté zmocnili celé země včetně metropole, překvapila celý svět. Následovala chaotická evakuace těch, kteří se obávali pomsty radikálů. V současnosti se mohou stát hrozbou pro okolní státy, Afghánistán sužuje vysoká produkce i konzumace drog, ženy přišly o svá práva a novináři dříve podporovaní Spojenými státy museli uprchnout do zahraničí.

Tisíce stoupenců junty, která tento týden provedla v Nigeru převrat, v neděli pochodovaly ulicemi hlavního města Niamey s ruskými vlajkami a skandovaly protifrancouzská hesla a jméno šéfa Kremlu Vladimira Putina. Dav podle agentury AP následně zapálil dveře francouzské ambasády, než jej bezpečnostní složky rozehnaly slzným plynem. Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že „nebude tolerovat žádný útok proti Francii a jejím zájmům“ v Nigeru a „okamžitě a nekompromisně“ na něj odpoví. Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) v neděli v reakci na puč s Nigerem přerušilo vztahy.

Nigerští vojenští velitelé prohlásili generála Abdourahamaneho Tianiho za novou hlavu státu. Zároveň oznámili, že po svržení prezidenta Mohameda Bazouma pozastavili platnost ústavy a rozpustili všechny dosud existující státní instituce. Informovala o tom agentura Reuters. Paříž uvedla, že za prezidenta Nigeru nadále považuje Bazouma, a státní převrat spolu s Evropskou unií odsoudila.

Při útoku u synagogy na tuniském ostrově Džerba zemřeli tři příslušníci bezpečnostních složek a dva věřící, osm jich utrpělo zranění. Mezi mrtvými je i jeden občan Francie, sdělila tuniská diplomacie. Pachatele zastřelily bezpečnostní složky. Tuniské úřady sdělily, že motiv útoku nadále vyšetřují.

Brutální metody ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny bojující mimo jiné na Ukrajině přiměly některé evropské země zvážit další kroky. Velká Británie se zřejmě chystá zařadit wagnerovce na seznam teroristických organizací již v řádu týdnů, píše deník The Times. V Británii by tak bylo trestné členství v této skupině, pobídky k její podpoře nebo nošení jejích znaků na veřejnosti. Po zařazení wagnerovců na teroristický seznam volají nově také francouzští zákonodárci.

Angažmá v Iráku Spojeným státům přineslo řadu problémů. Podařilo se jim sestavit silnou alianci, do války se postupně zapojily čtyři desítky zemí. Tažení ale valný úspěch nepřineslo. Irák se proměnil v nestabilní stát, kterému se dodnes nedaří s následky invaze vyrovnat.

Uplynulo dvacet let od začátku spojenecké invaze do Iráku, která svrhla režim Saddáma Husajna. Oficiálním důvodem bylo podezření, že země disponuje zbraněmi hromadného ničení. Ty se ale nikdy nenašly. Jen 24 hodin před spuštěním operace se Spojené státy pokusily Husajna zlikvidovat.

Ve věku 79 let zemřel pákistánský prezident z let 2001 až 2008 Parvíz Mušaraf. Zemřel po dlouhé nemoci v nemocnici v Dubaji, kde v posledních letech žil. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na pákistánská média. Jeho úmrtí potvrdilo diplomatické zastoupení Pákistánu ve Spojených arabských emirátech i pákistánská armáda, jejíž složky vyjádřily v této souvislosti soustrast.

V Londýně dělala rozhovor s islamisty, v Pákistánu zase nejspíš potkala bývalého vůdce al-Káidy Usámu bin Ládina. „Podoba byla neuvěřitelná a i atmosféra se dala krájet,“ vypráví redaktorka serveru Hlídací pes Tereza Engelová, která v muslimské zemi několik let žila a na ženské univerzitě tam vyučovala žurnalistiku. Tu přitom původně sama studovat nechtěla, jako novinářka se ale živí dodnes. O svých zkušenostech, ale i o tom, proč odmítla moderovat Události, mluví v podcastu Background ČT24.

Vůdce teroristické organizace Islámský stát (IS) abú Hasan al-Hášimí al-Kurajší byl zabit. Oznámil to mluvčí islamistů v audionahrávce na Telegramu. Kurajší, který stál v čele skupiny teprve od března, podle něj zahynul „v boji proti nepřátelům“. Podle USA stojí za jeho smrtí povstalecká Svobodná syrská armáda (FSA), která působí v Sýrii. Jeho nástupcem se nyní stal abú Husajn al-Husajní al-Kurajší, citovala mluvčího agentura Reuters.

Západ se mylně domníval, že dělostřelecká a tanková válka v Evropě už se nebude opakovat, a zmenšil své zásoby zbraní. Podle představitelů NATO je však množství dělostřelectva ve válce na Ukrajině naprosto ohromující. Napsal to list The New York Times (NYT), podle něhož se nyní Spojené státy a Severoatlantická aliance snaží vyzbrojit Kyjev i doplnit vlastní arzenál.

Už rok drží moc v Afghánistánu hnutí Taliban. Loni v létě jeho milice rychle obsadily celou zemi, zatímco se překotně stahovaly spojenecké síly. Poslední americký voják opustil středoasijskou zemi 30. srpna 2021. Taliban s nástupem k moci sliboval mnohé, zejména mírnější režim, než byl ten mezi lety 1996 a 2001. Uplynulý rok ale ukázal, že druhá vláda islamistů je té první velice podobná.

Předtím, než americký prezident Joe Biden vydal rozkaz k zabití Ajmána Zavahrího, chtěl do podrobností porozumět tomu, kde se lídr teroristické sítě al-Káida skrývá. Útok amerického bezpilotního letounu, který Zavahrího zabil na jeho balkoně v centru Kábulu, byl výsledkem několikaměsíčního přísně tajného plánování ze strany Bidena a úzkého okruhu jeho vysoce postavených poradců, napsala stanice CNN.

Při americké protiteroristické operaci v Afghánistánu byl v neděli pomocí bezpilotního letounu zabit lídr teroristické skupiny al-Káida Ajmán Zavahrí. Potvrdil to americký prezident Joe Biden krátce poté, co americká média s odkazem na nejmenované zdroje informovala, že Zavahrí zemřel při operaci Ústřední zpravodajské služby (CIA). Zavahrí se stal novým šéfem al-Káidy v červnu 2011 poté, co americké síly zabily v květnu téhož roku tehdejšího vůdce skupiny Usámu bin Ládina.

Nezvěstného Iráčana, který z Česka odjel bojovat za Islámský stát (IS), nelze soudit v jeho nepřítomnosti. Není totiž zřejmé, zda se vůbec dověděl o tom, že v Česku čelí trestnímu stíhání. K tomuto závěru dospěl Nejvyšší soud, který zrušil pravomocný verdikt, jenž muži uložil patnáct let vězení. Pražský městský soud tak dnes musel případ vrátit do fáze přípravného řízení.

Ruské jednotky zaměřují svoje útoky stále více na ukrajinská města. Zatím je především ostřelují dělostřelectvem zdálky, ale pokud je chtějí opravdu ovládnout, budou do nich muset proniknout. Zkušenosti z minulých konfliktů ukazují, že k tomu budou zapotřebí tanky –⁠ ale mohou to mít velmi složité.