Al-Káida

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.

Spojené státy spolupracují s Izraelem, aby nalezl dohodu se Sýrií, uvedl americký prezident Donald Trump podle Reuters po skončení schůzky s prozatímním syrským prezidentem Ahmadem Šaráem. Podle agentury americké ministerstvo financí oznámilo další uvolnění sankcí, které USA na Sýrii v minulosti uvalily. Šará je vůbec prvním syrským prezidentem, který Bílý dům navštívil.

Mali uzavřelo všechny školy a univerzity kvůli nedostatku pohonných hmot. Africká země čelí od počátku září blokádě dovozu paliv zavedenou tamními džihádisty. Americká i česká diplomacie vybízí své občany, aby Mali opustili. Bezpečnostní situace v zemi se zhoršuje po odchodu západních vojáků.

Sýrie má za sebou nejklidnější týdny od vypuknutí občanské války před čtrnácti lety. Islamistické vládě prezidenta Ahmada Šaráa se pomalu daří mírnit přetrvávající vnitřní napětí. Úspěšnější je však na mezinárodním poli. Velká Británie nově vyškrtla jeho někdejší džihádistickou milici – nyní součást armády – ze seznamu teroristických organizací. Na klid a pořádek dohlížejí v Damašku nové ozbrojené síly. Podle nejnovějšího odhadu Světové banky by na poválečnou rekonstrukci Sýrie bylo zapotřebí 216 miliard dolarů. Nová vláda zoufale shání investice, kde se dá – včetně Moskvy.

V Sýrii v pondělí zveřejnili předběžné výsledky nedělních nepřímých parlamentních voleb. Volební komise uvedla, že do 210členného parlamentu bylo vybráno 119 poslanců, píše agentura Reuters s tím, že pouze šest z nich jsou ženy. Kritici volební proces považují za nedemokratický, neboť se nejedná o přímé volby a také se ho neúčastnili zástupci dvou regionů, nad nimiž nemá vláda v Damašku kontrolu.

Súdánští rebelové mají k dispozici moderní zbraně včetně dronů, protiletadlových střel a raketových systémů země-vzduch, nejspíš čínské výroby. Píše to list The Washington Post (WP). Jednotky rychlé podpory (RSF) nyní obléhají dárfúrskou metropoli Fášir a v červnu dobyly klíčový „trojúhelník“ na hranici s Egyptem a Libyí, pouštní oblasti, kde se pašují drogy a zlato. Krvavou občanskou válku tiše přiživují zahraniční aktéři včetně Spojených arabských emirátů.

Do Sýrie se od pádu autoritářského režimu syrského vůdce Bašára Asada loni v prosinci vrátil milion syrských uprchlíků. Informoval o tom podle agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Více než 4,5 milionu Syřanů podle něj stále zůstává v zahraničí, dalších sedm milionů je vnitřně vysídlených ve své vlasti.

Americký prezident Donald Trump chce dostat zpět pod americkou kontrolu leteckou základnu v afghánském Bagrámu. Pokud k tomu nedojde, „stane se něco zlého“, pohrozil v neděli šéf Bílého domu vládě afghánského radikálního hnutí Taliban. Ten však podle agentury AFP vzkázal, že jakoukoliv dohodu týkající se afghánského území nepokládá za možnou.

Londýnská policie v sobotu zatkla 890 lidí na demonstraci na podporu propalestinské organizace Palestine Action, kterou britská vláda v červenci zakázala na základě protiteroristických zákonů. Policie to v neděli uvedla na svém webu. Dříve uváděné číslo bylo menší.

Mezi současnou syrskou prozatímní vládou, vedenou osobami spjatými s islamistickým uskupením Haját Tahrír aš-Šám (HTS), a sítí al-Káida nejsou žádné aktivní vazby. Podle agentury Reuters to v dosud nezveřejněné zprávě OSN tvrdí nezávislý panel odborníků monitorující dodržování sankcí. Tento závěr by podle agentury mohl posílit očekávaný tlak USA na zrušení sankcí OSN uvalených v minulosti na HTS a jeho někdejšího vůdce Ahmada Šaru, který se v lednu stal prozatímním syrským prezidentem.

Americký prezident Donald Trump se v Rijádu setkal s novým syrským vůdcem Ahmadem Šarou, kterého vyzval k podepsání takzvané Abrahámovské dohody o normalizaci vztahů s Izraelem. Trump zároveň v úterý oznámil, že Spojené státy zruší veškeré sankce vůči Sýrii. Středeční krátké a neformální setkání vůdců USA a Sýrie, které bylo prvním za 25 let, se koná na okraj summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC).

Mladík, který je obžalovaný z toho, že loni v létě na taneční akci v anglickém Southportu ubodal tři malé dívky, se k činu přiznal. Na začátku soudního procesu se přiznal také k tomu, že zranil deset lidí, vlastnil manuál teroristické organizace al-Káida a jed ricin, informují agentury. Britská vláda avizovala, že celý incident, po němž následovaly celonárodní nepokoje, vyšetří.

Syřanky budou moci chodit na vysokou školu a nový režim nechce rozeštvávat menšiny, jako to dělal po dekády diktátor Bašár Asad. V rozhovoru pro BBC to řekl lídr vládnoucí islamistické skupiny Haját Tahrír aš-Šám (HTS) Ahmad Šará, který odmítl srovnání HTS s afghánským Talibanem. Kolem dalších témat, jako je otázka zákazu alkoholu nebo povinného nošení hidžábu, ale mlžil.

Na severu Sýrie udeřil turecký dron, část území obsadil Izrael, Spojené státy ostřelovaly pozice teroristů z Islámského státu. Sýrie po pádu režimu Bašára Asada zůstává rozdělena, zatímco svržený vůdce uprchl do Moskvy, která mu poskytla azyl. Bílé přilby pátrají po vězněných v nechvalně proslulém komplexu Sajdnájá.

Obnovené boje na severozápadě Sýrie vyhnaly za poslední týden z domovů na 50 tisíc lidí. Povstalci z Haját Tahrír aš-Šám během několika dní postoupili až k městu Hamá, ve středu je však odtamtud zatlačily protivládní síly. Podle zpráv z místa však situace zůstává nadále dynamická. V čele ozbrojenců stojí Abú Mohamed al-Džawlání – mezinárodně hledaný terorista. Sám se však od tohoto označení distancuje.

Režim Bašára Asada v Sýrii od minulé středy čelí útoku povstalců vedených radikální islamistickou skupinou Haját Tahrír aš-Šám (HTS) blízkou al-Káidě. Do bojů se zapojily i další ozbrojené skupiny, například Syrská národní armáda, a rychle ovládly rozsáhlé oblasti v provinciích Aleppo a Idlib. Útok radikálních džihádistů světová média označují za nejvážnější problém pro syrský režim za poslední roky.

Z Iráku do Sýrie v noci na pondělí dorazily milice podporované Íránem a míří na sever, aby pomohly armádě prezidenta Bašára Asada v boji s povstalci. S odvoláním na dva syrské vojenské zdroje o tom informovala agentura Reuters. Islamistická opozice zahájila ve středu překvapivou ofenzivu z oblasti Idlib a rychle ovládla rozsáhlé území na severozápadě země včetně velkoměsta Aleppa. Bojovníci islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS), kteří ofenzivu vedou, postupují dál směrem na jih od města. Ostřelují město Hamá a drony zaútočili na město Homs, uvedla agentura Reuters.

Režim Bašára Asada v Sýrii dál čelí útoku povstalců vedených islamistickou skupinou Haját Tahrír aš-Šám (HTS) blízkou al-Káidě. Objevily se zprávy o pokusu o převrat v metropoli Damašku, vláda je označila za lživé. Syrská armáda ale potvrdila stažení jednotek z Aleppa. Státní armáda za pomoci ruských sil bombardovala vedle Aleppa také povstalci ovládané město Idlib. Při úderech zemřelo nejméně osm civilistů a přes 50 utrpělo zranění, tvrdí podle agentury AFP exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR). Šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí vyjádřil Damašku podporu.

Syrští islamističtí povstalci vstoupili v pátek do Aleppa na severu země pouhé tři dny po zahájení překvapivé ofenzivy a poprvé od roku 2016, kdy město dobyly vládní síly, píše americká CNN. V zemi pokračují intenzivní boje mezi vzbouřenci z uskupení Haját Tahrír al-Šám (HTS) a vládními vojsky nejen u Aleppa, ale i v provincii Idlib. Celkový počet obětí aktuálních střetů vzrostl k pátečnímu večeru na nejméně 277. S odvoláním na informace exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) o tom informovala agentura AFP. Islamisté a jejich spojenci v pátek také podle SOHR dobyli klíčové město Sarakíb. Ruské a syrské letectvo proti nim využívá údery ze vzduchu.

Na více než dvě stě vzrostl počet obětí bojů, které ve středu propukly mezi syrskými vládními vojsky a bojovníky islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS) v oblasti města Aleppo. Uvedla to agentura AFP. Je to nárůst o zhruba šedesát mrtvých oproti předchozím údajům ze čtvrtečního odpoledne. Podle exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) na severu země zemřelo i devatenáct civilistů při ruských náletech.

Tři muži obvinění ze zosnování teroristických útoků z 11. září 2001 na Spojené státy, kteří jsou ve věznici Guantánamo na Kubě, souhlasili s přiznáním viny ze spiknutí a vraždy výměnou za maximálně doživotí namísto hrozícího trestu smrti. Píše to list The New York Times (NYT), podle něhož dohodu s údajným strůjcem útoku Chálidem Šajchem Muhammadem a jeho komplici Valídem Attašem a Mustafou Ahmadem Havsávím schválila vysoce postavená představitelka Pentagonu. Americké ministerstvo obrany předběžnou dohodu s trojicí potvrdilo, její konkrétní podmínky nesdělilo.

Nejméně 95 lidí ve středu zahynulo a dalších 211 jich bylo zraněno při dvou explozích nedaleko hřbitova v íránském městě Kermán, kde je pochován generál Kásim Solejmání, uvedl tamní ministr zdravotnictví Bahrám Ejnolláhí. Oznámil to poté, co státní média hovořila o 103 mrtvých. Podle ministra však byla některá jména obětí započítána dvakrát. K atentátu, který je podle agentury DPA nejhorší ve zhruba 45letých dějinách islámské republiky, se dosud nikdo nepřihlásil. Podle zástupce guvernéra provincie Kermán šlo o terorismus. Polooficiální web Nournews uvedl, že na silnici vedoucí ke hřbitovu explodovalo několik plynových lahví.

Německé tajné služby varují před zvýšeným nebezpečím islamistického útoku v zemi. Tamní kontrarozvědka zaznamenává po útoku Hamásu na Izrael ve sledovaných chatovacích platformách rostoucí radikalizaci. Jen za poslední měsíc provedla spolková policie mnoho razií a zadržela několik osob, které měly útoky plánovat.

Izraelské obranné síly (IDF) v neděli oznámily, že v areálu nemocnice Šífa v Pásmu Gazy nalezly tunel dlouhý 55 metrů, o kterém se domnívají, že ho využívalo teroristické hnutí Hamás. Izraelští vojáci učinili nález při prohledávání nemocnice, spustit se pod zem je však pro ně velmi riskantní, protože tamní prostředí eliminuje jejich početní a technologickou převahu. Vstupy do tunelů ovšem nelze vyhodit do povětří, protože Hamás ve svém podzemí zřejmě drží rukojmí unesená 7. října, míní zahraniční média.