Al-Káida

Zdaleka nejtragičtější teroristický útok v historii spáchala před 25 lety islamistická organizace al-Káida ve Spojených státech. Sebevražední útočníci 11. září 2001 unesli čtyři letadla a s nimi zaútočili na klíčové budovy v New Yorku a u Washingtonu. Následná série konfliktů známá jako válka proti terorismu přivedla USA z výsluní globální politiky do složitých situací, ve kterých se pod palbu kritiků dostaly jejich vojenské dovednosti, strategické schopnosti i morální hodnoty.

Představitelé New Yorku po teroristických útocích z 11. září 2001 věděli, že kvalita vzduchu v místě zřícení Světového obchodního centra (WTC) je toxická a nebezpečná pro lidské zdraví, a přesto ujišťovali veřejnost o opaku. V úterý to podle stanice CNN řekl newyorský starosta Zohran Mamdani s odvoláním na více než 170 tisíc dokumentů o kvalitě ovzduší po útocích, které město poprvé zveřejnilo.

Vzbouřenci v Nigeru zaútočili na letiště a prezidentskou budovu v hlavním městě Niamey. V místě podle zdrojů agentury Reuters vypukly nepřetržitá střelba a výbuchy, na krátkou dobu bylo přerušeno vysílání státní televize a rozhlasu. Za ozbrojenými útoky podle tamního ministerstva obrany stáli vzbouření vojáci. Ministerstvo zároveň uvedlo, že vládnoucí vojenský režim postupně získává nad situací kontrolu. Bezpečnostní a diplomatické zdroje večer agentuře AFP sdělily, že prezidentská garda s ruskou pomocí převzala kontrolu nad leteckou základnou, které se vzbouřenci dříve zmocnili.

Spojené státy odstranily Sýrii ze seznamu zemí podporujících terorismus, na kterém tato země figurovala 47 let. Podle agentur AFP a SANA o tom informoval úřad pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) spadající pod americké ministerstvo financí.

Od návratu extremistického hnutí Taliban do čela Afghánistánu uplynulo pět let. Zatímco scény chaotického stahování západních diplomatů, humanitních pracovníků a vojáků upadají v zapomnění, hluboká krize v chudém státě pokračuje. Přes čtrnáct milionů lidí – čtvrtina obyvatelstva – každý den trpí nejistotou, jestli nebude mít hlad. Současně se v zemi prohlubuje krize v oblasti práv žen.

Silnou kritiku na rakouské politické scéně vyvolalo rozhodnutí studentů vídeňské univerzity pozvat na přednášku někdejšího údajného člena teroristické organizace al-Káida a bývalého vězně na americké základně Guantánamo Mohamedoua Oulda Slahiho. Napsala to agentura APA, podle níž část politiků pozvánku kritizuje jako neuvěřitelný skandál či prosazování levicové agendy.

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.

Americké síly během jediného týdne opustily dvě strategické základny v Sýrii, jež využívaly k boji proti Islámskému státu (IS). Vztahy mezi Washingtonem a novým režimem v Damašku tak dál posilují. Podle zdrojů listu The Wall Street Journal USA uvažují o úplném stažení vojáků ze Sýrie. Jednou z příčin je přitom složitá spolupráce s tamní armádou tvořenou i bývalými džihádisty.

Kurdové s Damaškem uzavřeli novou dohodu o příměří, podle které se jejich síly postupně začlení do syrské armády a policie, oznámila v pátek Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF). Dohoda podle agentury AFP bere Kurdům naději, že se jim podaří obnovit autonomii na severovýchodě Sýrie, kterou vyhlásili během občanské války mezi lety 2011 a 2024 a kterou předchozí ani současná syrská vláda neuznaly.

Vládnoucí junta v Burkina Fasu rozpustila všechny politické strany, zrušila také právní rámec upravující jejich činnost. Podle agentury Reuters je rozhodnutí armády nejnovějším krokem k posílení kontroly po pozastavení politických aktivit, které v zemi vyvolal převrat v roce 2022.

Ministři zahraničí EU se shodli na zařazení íránských revolučních gard na seznam teroristických organizací, oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Dříve schválili uvalení dalších sankcí na íránské představitele a subjekty, uvedlo české zastoupení při Evropské unii. V Bruselu hovořili také o situaci na Ukrajině, v souvislosti s tím podle Kallasové přidali Rusko na seznam zemí podezřelých z praní špinavých peněz. Česko zastupoval ministr Petr Macinka (Motoristé).

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.

Kanadská vláda v pátek oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šaráa ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku, informovala agentura Reuters.

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.

Spojené státy spolupracují s Izraelem, aby nalezl dohodu se Sýrií, uvedl americký prezident Donald Trump podle Reuters po skončení schůzky s prozatímním syrským prezidentem Ahmadem Šaráem. Podle agentury americké ministerstvo financí oznámilo další uvolnění sankcí, které USA na Sýrii v minulosti uvalily. Šará je vůbec prvním syrským prezidentem, který Bílý dům navštívil.

Mali uzavřelo všechny školy a univerzity kvůli nedostatku pohonných hmot. Africká země čelí od počátku září blokádě dovozu paliv zavedenou tamními džihádisty. Americká i česká diplomacie vybízí své občany, aby Mali opustili. Bezpečnostní situace v zemi se zhoršuje po odchodu západních vojáků.

Sýrie má za sebou nejklidnější týdny od vypuknutí občanské války před čtrnácti lety. Islamistické vládě prezidenta Ahmada Šaráa se pomalu daří mírnit přetrvávající vnitřní napětí. Úspěšnější je však na mezinárodním poli. Velká Británie nově vyškrtla jeho někdejší džihádistickou milici – nyní součást armády – ze seznamu teroristických organizací. Na klid a pořádek dohlížejí v Damašku nové ozbrojené síly. Podle nejnovějšího odhadu Světové banky by na poválečnou rekonstrukci Sýrie bylo zapotřebí 216 miliard dolarů. Nová vláda zoufale shání investice, kde se dá – včetně Moskvy.

V Sýrii v pondělí zveřejnili předběžné výsledky nedělních nepřímých parlamentních voleb. Volební komise uvedla, že do 210členného parlamentu bylo vybráno 119 poslanců, píše agentura Reuters s tím, že pouze šest z nich jsou ženy. Kritici volební proces považují za nedemokratický, neboť se nejedná o přímé volby a také se ho neúčastnili zástupci dvou regionů, nad nimiž nemá vláda v Damašku kontrolu.

Súdánští rebelové mají k dispozici moderní zbraně včetně dronů, protiletadlových střel a raketových systémů země-vzduch, nejspíš čínské výroby. Píše to list The Washington Post (WP). Jednotky rychlé podpory (RSF) nyní obléhají dárfúrskou metropoli Fášir a v červnu dobyly klíčový „trojúhelník“ na hranici s Egyptem a Libyí, pouštní oblasti, kde se pašují drogy a zlato. Krvavou občanskou válku tiše přiživují zahraniční aktéři včetně Spojených arabských emirátů.

Do Sýrie se od pádu autoritářského režimu syrského vůdce Bašára Asada loni v prosinci vrátil milion syrských uprchlíků. Informoval o tom podle agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Více než 4,5 milionu Syřanů podle něj stále zůstává v zahraničí, dalších sedm milionů je vnitřně vysídlených ve své vlasti.

Americký prezident Donald Trump chce dostat zpět pod americkou kontrolu leteckou základnu v afghánském Bagrámu. Pokud k tomu nedojde, „stane se něco zlého“, pohrozil v neděli šéf Bílého domu vládě afghánského radikálního hnutí Taliban. Ten však podle agentury AFP vzkázal, že jakoukoliv dohodu týkající se afghánského území nepokládá za možnou.

Londýnská policie v sobotu zatkla 890 lidí na demonstraci na podporu propalestinské organizace Palestine Action, kterou britská vláda v červenci zakázala na základě protiteroristických zákonů. Policie to v neděli uvedla na svém webu. Dříve uváděné číslo bylo menší.

Mezi současnou syrskou prozatímní vládou, vedenou osobami spjatými s islamistickým uskupením Haját Tahrír aš-Šám (HTS), a sítí al-Káida nejsou žádné aktivní vazby. Podle agentury Reuters to v dosud nezveřejněné zprávě OSN tvrdí nezávislý panel odborníků monitorující dodržování sankcí. Tento závěr by podle agentury mohl posílit očekávaný tlak USA na zrušení sankcí OSN uvalených v minulosti na HTS a jeho někdejšího vůdce Ahmada Šaru, který se v lednu stal prozatímním syrským prezidentem.

Americký prezident Donald Trump se v Rijádu setkal s novým syrským vůdcem Ahmadem Šarou, kterého vyzval k podepsání takzvané Abrahámovské dohody o normalizaci vztahů s Izraelem. Trump zároveň v úterý oznámil, že Spojené státy zruší veškeré sankce vůči Sýrii. Středeční krátké a neformální setkání vůdců USA a Sýrie, které bylo prvním za 25 let, se koná na okraj summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC).