Al-Káida

Syřanky budou moci chodit na vysokou školu a nový režim nechce rozeštvávat menšiny, jako to dělal po dekády diktátor Bašár Asad. V rozhovoru pro BBC to řekl lídr vládnoucí islamistické skupiny Haját Tahrír aš-Šám (HTS) Ahmad Šará, který odmítl srovnání HTS s afghánským Talibanem. Kolem dalších témat, jako je otázka zákazu alkoholu nebo povinného nošení hidžábu, ale mlžil.

Na severu Sýrie udeřil turecký dron, část území obsadil Izrael, Spojené státy ostřelovaly pozice teroristů z Islámského státu. Sýrie po pádu režimu Bašára Asada zůstává rozdělena, zatímco svržený vůdce uprchl do Moskvy, která mu poskytla azyl. Bílé přilby pátrají po vězněných v nechvalně proslulém komplexu Sajdnájá.

Obnovené boje na severozápadě Sýrie vyhnaly za poslední týden z domovů na 50 tisíc lidí. Povstalci z Haját Tahrír aš-Šám během několika dní postoupili až k městu Hamá, ve středu je však odtamtud zatlačily protivládní síly. Podle zpráv z místa však situace zůstává nadále dynamická. V čele ozbrojenců stojí Abú Mohamed al-Džawlání – mezinárodně hledaný terorista. Sám se však od tohoto označení distancuje.

Režim Bašára Asada v Sýrii od minulé středy čelí útoku povstalců vedených radikální islamistickou skupinou Haját Tahrír aš-Šám (HTS) blízkou al-Káidě. Do bojů se zapojily i další ozbrojené skupiny, například Syrská národní armáda, a rychle ovládly rozsáhlé oblasti v provinciích Aleppo a Idlib. Útok radikálních džihádistů světová média označují za nejvážnější problém pro syrský režim za poslední roky.

Z Iráku do Sýrie v noci na pondělí dorazily milice podporované Íránem a míří na sever, aby pomohly armádě prezidenta Bašára Asada v boji s povstalci. S odvoláním na dva syrské vojenské zdroje o tom informovala agentura Reuters. Islamistická opozice zahájila ve středu překvapivou ofenzivu z oblasti Idlib a rychle ovládla rozsáhlé území na severozápadě země včetně velkoměsta Aleppa. Bojovníci islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS), kteří ofenzivu vedou, postupují dál směrem na jih od města. Ostřelují město Hamá a drony zaútočili na město Homs, uvedla agentura Reuters.

Režim Bašára Asada v Sýrii dál čelí útoku povstalců vedených islamistickou skupinou Haját Tahrír aš-Šám (HTS) blízkou al-Káidě. Objevily se zprávy o pokusu o převrat v metropoli Damašku, vláda je označila za lživé. Syrská armáda ale potvrdila stažení jednotek z Aleppa. Státní armáda za pomoci ruských sil bombardovala vedle Aleppa také povstalci ovládané město Idlib. Při úderech zemřelo nejméně osm civilistů a přes 50 utrpělo zranění, tvrdí podle agentury AFP exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR). Šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí vyjádřil Damašku podporu.

Syrští islamističtí povstalci vstoupili v pátek do Aleppa na severu země pouhé tři dny po zahájení překvapivé ofenzivy a poprvé od roku 2016, kdy město dobyly vládní síly, píše americká CNN. V zemi pokračují intenzivní boje mezi vzbouřenci z uskupení Haját Tahrír al-Šám (HTS) a vládními vojsky nejen u Aleppa, ale i v provincii Idlib. Celkový počet obětí aktuálních střetů vzrostl k pátečnímu večeru na nejméně 277. S odvoláním na informace exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) o tom informovala agentura AFP. Islamisté a jejich spojenci v pátek také podle SOHR dobyli klíčové město Sarakíb. Ruské a syrské letectvo proti nim využívá údery ze vzduchu.

Na více než dvě stě vzrostl počet obětí bojů, které ve středu propukly mezi syrskými vládními vojsky a bojovníky islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS) v oblasti města Aleppo. Uvedla to agentura AFP. Je to nárůst o zhruba šedesát mrtvých oproti předchozím údajům ze čtvrtečního odpoledne. Podle exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) na severu země zemřelo i devatenáct civilistů při ruských náletech.

Tři muži obvinění ze zosnování teroristických útoků z 11. září 2001 na Spojené státy, kteří jsou ve věznici Guantánamo na Kubě, souhlasili s přiznáním viny ze spiknutí a vraždy výměnou za maximálně doživotí namísto hrozícího trestu smrti. Píše to list The New York Times (NYT), podle něhož dohodu s údajným strůjcem útoku Chálidem Šajchem Muhammadem a jeho komplici Valídem Attašem a Mustafou Ahmadem Havsávím schválila vysoce postavená představitelka Pentagonu. Americké ministerstvo obrany předběžnou dohodu s trojicí potvrdilo, její konkrétní podmínky nesdělilo.

Nejméně 95 lidí ve středu zahynulo a dalších 211 jich bylo zraněno při dvou explozích nedaleko hřbitova v íránském městě Kermán, kde je pochován generál Kásim Solejmání, uvedl tamní ministr zdravotnictví Bahrám Ejnolláhí. Oznámil to poté, co státní média hovořila o 103 mrtvých. Podle ministra však byla některá jména obětí započítána dvakrát. K atentátu, který je podle agentury DPA nejhorší ve zhruba 45letých dějinách islámské republiky, se dosud nikdo nepřihlásil. Podle zástupce guvernéra provincie Kermán šlo o terorismus. Polooficiální web Nournews uvedl, že na silnici vedoucí ke hřbitovu explodovalo několik plynových lahví.

Německé tajné služby varují před zvýšeným nebezpečím islamistického útoku v zemi. Tamní kontrarozvědka zaznamenává po útoku Hamásu na Izrael ve sledovaných chatovacích platformách rostoucí radikalizaci. Jen za poslední měsíc provedla spolková policie mnoho razií a zadržela několik osob, které měly útoky plánovat.

Izraelské obranné síly (IDF) v neděli oznámily, že v areálu nemocnice Šífa v Pásmu Gazy nalezly tunel dlouhý 55 metrů, o kterém se domnívají, že ho využívalo teroristické hnutí Hamás. Izraelští vojáci učinili nález při prohledávání nemocnice, spustit se pod zem je však pro ně velmi riskantní, protože tamní prostředí eliminuje jejich početní a technologickou převahu. Vstupy do tunelů ovšem nelze vyhodit do povětří, protože Hamás ve svém podzemí zřejmě drží rukojmí unesená 7. října, míní zahraniční média.

Od teroristických útoků z 11. září uběhlo dvacet dva let. Šéf Bílého domu Joe Biden při ceremonii na vojenské základně na Aljašce vyzval národ, aby nepodléhal politice rozdělování a sjednotil se. Pietního aktu u památníku v centru New Yorku se zúčastnila americká viceprezidentka Kamala Harrisová, starosta města a řada dalších politiků. Při útocích na budovy světového obchodního centra a Pentagon zemřelo přes tři tisíce lidí. Spáchala je skupina islamistických teroristů ze skupiny al-Káida pod vedením Usámy bin Ládina.

Nejméně 49 civilistů a patnáct vojáků zabili na severovýchodě Mali islamisté při útoku na vojenský tábor a plavidlo. S odvoláním na tamní prozatímní vládu o tom informovala agentura Reuters. Mnoho dalších lidí bylo zraněno. Vláda, která vyhlásila třídenní národní smutek, v prohlášení v televizi zdůraznila, že počet obětí je předběžný. Při odvetě zemřelo přibližně padesát útočníků.

Po neúspěšné a epizodní vzpouře cílené na Moskvu otočili wagnerovci hlavní pozornost na Afriku. Šéf ruské militární skupiny Jevgenij Prigožin poprvé od června výrazněji veřejně vystoupil, když natočil video, v němž popisuje cíle jeho skupiny v Mali a Středoafrické republice. Wagnerovci jsou mezitím stále aktivní také v Bělorusku.

V centrálním Mali v sobotu zemřelo při útoku dosud neznámých ozbrojenců nejméně 21 civilistů. Uvedly to zdroje agentury Reuters, která zároveň poznamenala, že informaci nebyla schopna nezávisle ověřit. Uvedený region Mopti se dlouhodobě potýká s povstáním islamistů.

Konec afghánské vlády podporované Západem přišel před dvěma roky, kdy radikálové z hnutí Taliban ovládli hlavní město Kábul. Rychlost, jakou se islamisté zmocnili celé země včetně metropole, překvapila celý svět. Následovala chaotická evakuace těch, kteří se obávali pomsty radikálů. V současnosti se mohou stát hrozbou pro okolní státy, Afghánistán sužuje vysoká produkce i konzumace drog, ženy přišly o svá práva a novináři dříve podporovaní Spojenými státy museli uprchnout do zahraničí.

Tisíce stoupenců junty, která tento týden provedla v Nigeru převrat, v neděli pochodovaly ulicemi hlavního města Niamey s ruskými vlajkami a skandovaly protifrancouzská hesla a jméno šéfa Kremlu Vladimira Putina. Dav podle agentury AP následně zapálil dveře francouzské ambasády, než jej bezpečnostní složky rozehnaly slzným plynem. Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že „nebude tolerovat žádný útok proti Francii a jejím zájmům“ v Nigeru a „okamžitě a nekompromisně“ na něj odpoví. Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) v neděli v reakci na puč s Nigerem přerušilo vztahy.

Nigerští vojenští velitelé prohlásili generála Abdourahamaneho Tianiho za novou hlavu státu. Zároveň oznámili, že po svržení prezidenta Mohameda Bazouma pozastavili platnost ústavy a rozpustili všechny dosud existující státní instituce. Informovala o tom agentura Reuters. Paříž uvedla, že za prezidenta Nigeru nadále považuje Bazouma, a státní převrat spolu s Evropskou unií odsoudila.

Při útoku u synagogy na tuniském ostrově Džerba zemřeli tři příslušníci bezpečnostních složek a dva věřící, osm jich utrpělo zranění. Mezi mrtvými je i jeden občan Francie, sdělila tuniská diplomacie. Pachatele zastřelily bezpečnostní složky. Tuniské úřady sdělily, že motiv útoku nadále vyšetřují.

Brutální metody ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny bojující mimo jiné na Ukrajině přiměly některé evropské země zvážit další kroky. Velká Británie se zřejmě chystá zařadit wagnerovce na seznam teroristických organizací již v řádu týdnů, píše deník The Times. V Británii by tak bylo trestné členství v této skupině, pobídky k její podpoře nebo nošení jejích znaků na veřejnosti. Po zařazení wagnerovců na teroristický seznam volají nově také francouzští zákonodárci.

Angažmá v Iráku Spojeným státům přineslo řadu problémů. Podařilo se jim sestavit silnou alianci, do války se postupně zapojily čtyři desítky zemí. Tažení ale valný úspěch nepřineslo. Irák se proměnil v nestabilní stát, kterému se dodnes nedaří s následky invaze vyrovnat.

Uplynulo dvacet let od začátku spojenecké invaze do Iráku, která svrhla režim Saddáma Husajna. Oficiálním důvodem bylo podezření, že země disponuje zbraněmi hromadného ničení. Ty se ale nikdy nenašly. Jen 24 hodin před spuštěním operace se Spojené státy pokusily Husajna zlikvidovat.

Ve věku 79 let zemřel pákistánský prezident z let 2001 až 2008 Parvíz Mušaraf. Zemřel po dlouhé nemoci v nemocnici v Dubaji, kde v posledních letech žil. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na pákistánská média. Jeho úmrtí potvrdilo diplomatické zastoupení Pákistánu ve Spojených arabských emirátech i pákistánská armáda, jejíž složky vyjádřily v této souvislosti soustrast.