Al-Káida strana 5 z 5

Írán zařadil odcházejícího amerického prezidenta Donalda Trumpa a několik členů jeho administrativy na svůj sankční seznam za „terorismus a spáchání nelidských činů“. Informovala o tom v úterý agentura Reuters s tím, že jde spíše o symbolický krok.

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo v úterý bez jasných důkazů uvedl, že teroristická síť al-Káida si zřídila novou hlavní základnu v Íránu. Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf vzápětí tvrzení označil za nepravdivé a obvinil Pompea z válečného štváčství. Informovala o tom agentura Reuters.

Niger v únoru čeká druhé kolo prezidentských voleb, protože v tom prvním, které se konalo před týdnem, žádný z kandidátů nezískal více než 50 procent hlasů. O přízeň voličů se bude ucházet kandidát vládnoucí strany Mohamed Bazoum a bývalý prezident Mahamane Ousmane. O předběžných výsledcích voleb v sobotu podle agentury Reuters informovala státní volební komise.

Spojené státy formálně vyřadily Súdán ze seznamu zemí podporujících terorismus. Na Facebooku o tom informoval americký velvyslanec v Chartúmu. Súdán byl na listině od roku 1993 a o jeho vyřazení se hovoří od října, kdy USA zprostředkovaly normalizační dohodu mezi Izraelem a Súdánem a prezident Donald Trump začal připravovat vyjmutí Súdánu ze seznamu. V zemi loni padl režim Umara Bašíra a poté vznikla přechodná vláda.

Ruská tajná služba FSB oznámila rozbití buňky teroristické organizace Islámský stát. Teroristé podle ní chtěli spáchat útoky v Moskvě a okolí. V souvislosti s chystanými útoky byla zadržena jedna osoba původem ze Střední Asie. V místě bydliště radikálních islamistů byla nalezena podomácku vyrobená bomba a další předměty. FSB provádí další domovní prohlídky.

Taliban přivítal rozhodnutí administrativy Donalda Trumpa stáhnout zhruba polovinu amerických vojáků přítomných v Afghánistánu. Podle povstalecké skupiny povede k rychlejšímu konci bojů, píše agentura AFP. Rozhodnutí stáhnout do 20. ledna příštího roku 2000 z 4500 amerických vojáků vzbuzuje obavy některých spojenců USA. Podle generálního tajemníka NATO hrozí, že se z Afghánistánu stane útočiště teroristických organizací, jako je Islámský stát.

Americký prezident Donald Trump se chystá snížit počet amerických vojáků v Afghánistánu na 2500 z dnešních asi 4500. Chce to udělat ještě před svým odchodem z funkce, jenž má nastat 20. ledna. Z Iráku pak stáhne 500 vojáků, zůstane jich tam tedy 2500.  Oznámil to dočasný šéf Pentagonu Christopher Miller. Trumpův bezpečností poradce Robert O'Brien dodal, že prezident doufá v návrat všech vojsk do USA z obou zemí do května příštího roku.

Izraelští agenti v srpnu při tajné operaci v Íránu zabili druhého nejvýše postaveného muže teroristické sítě al-Káida Abdalláha Ahmeda Abdalláha. S odvoláním na zdroje z amerických tajných služeb, na jejichž popud údajně Izraelci jednali, o tom informují The New York Times. Íránské ministerstvo zahraničí zprávu popřelo.

Afghánské bezpečnostní složky zabily druhého muže teroristické sítě al-Káida. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na tweet afghánské zpravodajské služby NDS. Abú Muhsín Masrí figuroval na seznamu nejhledanějších teroristů amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI).

Členka vedení francouzského satirického časopisu Charlie Hebdo musela minulý týden opustit svůj domov kvůli výhrůžkám, které policie považovala za závažné. Marika Bretová to oznámila v rozhovoru, který zveřejnil týdeník Le Point. Satirický časopis, jehož pařížská redakce se stala v roce 2015 terčem teroristického útoku, na počátku září znovu otiskl karikatury proroka Mohameda, což vyprovokovalo teroristickou organizaci al-Káida k výhrůžkám.

Americký prezident Donald Trump uctil památku obětí teroristických činů 11. září u pensylvánského města Shanksville, kde jedno z unesených letadel havarovalo v poli. Na místo má dorazit i demokratický kandidát na prezidenta Joe Biden, s Trumpem se ale nepotká. Tradiční předčítání jmen obětí v New Yorku se letos uskuteční virtuálně.

Rodiny obětí 11. září vyzvaly Kongres, aby nevyřazoval Súdán ze seznamu států, které sponzorují terorismus. Zemi totiž viní ze spoluúčasti na plánování teroristických útoků z roku 2001, kdy teroristé s letadly narazili do dvojice mrakodrapů Světového obchodního centra. Americká vláda odmítá, že by chtěla bránit pozůstalým v jejich boji za spravedlnost.

Spojené státy plánují snížit počet svých vojáků v Afghánistánu do konce listopadu na méně než pět tisíc, prohlásil americký ministr obrany Mark Esper. V rozhovoru s televizí Fox News tak upřesnil vyjádření prezidenta Donalda Trumpa z počátku týdne. USA mají nyní v Afghánistánu zhruba 8600 vojáků. Ke snižování jejich počtu se zavázaly v únoru v dohodě s afghánským hnutím Taliban.

Vedení teroristické skupiny Islámský stát (IS) přiznalo spory a boje s konkurenční al-Káidou působící v západní části africké oblasti Sahel, která se nachází jižně od Sahary. Boje se odehrávají hlavně v Mali a Burkině Faso. IS tvrdí, že jako první útoky zahájila skupina Džamáat nusrat al-islám val muslimín (JNIM –⁠ Skupina podporující islám a muslimy) napojená na al-Káidu, která také začala v obou zemích s rozsáhlým náborem nových členů. O konkurenčním boji mezi radikály v Sahelu informuje zpravodajský server BBC.

Klid zbraní oznámený vojenskou koalicí, která v Jemenu pod velením Saúdské Arábie bojuje na straně vlády proti šíitským povstalcům známým jako Hútíové, ve čtvrtek vešel v platnost. Příměří by mohlo přispět k ukončení více než pět let trvajícího konfliktu, který způsobil jednu z největších humanitárních katastrof současnosti.

Už osmým rokem probíhá v oblasti Sahelu největší zahraniční operace francouzské armády s cílem porazit islamisty v čele s odnožemi al-Káidy a Islámského státu. Ozbrojené útoky si vyžádaly na deset tisíc mrtvých a milion lidí muselo opustit své domovy. I přes snahy o spolupráci s africkými silami obětí přibývá. Mnozí tak varují, že se ze Sahelu stává „francouzský Afghánistán“. Za ukončení intervence se protestuje v Africe i v samotné Francii. Paříž má však v oblasti své zájmy, a zatímco Spojené státy uvažují o stažení vojáků, do boje s džihádisty vyrazily další francouzské posily.

K volebním urnám ve městech západoafrického Mali se od nedělního rána dostavil zatím skromný počet voličů. Již několikrát odložené parlamentní volby tentokrát tamní vláda nezrušila. Konají se tedy pandemii koronaviru či únosu hlavního představitele opozice navzdory. V zemi působí v rámci mezinárodní protiteroristické operace i čeští vojáci.

Režim Bašára Asada ztratil kontrolu nad provincií Idlib v roce 2015. Od té doby jí vládla řada opozičních frakcí. V současnosti jich tam působí řádově desítky. Některé ovládají jen pár obcí, jiné rozsáhlejší území. Jejich vzájemné vztahy jsou velmi dynamické. Skupiny se neustále personálně přelévají, slučují a rozdělují, uzavírají pragmatická spojenectví, která se opět bortí.

Soudci Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu odsouhlasili, aby prokurátorka Fatou Bensoudaová zahájila vyšetřování údajných válečných zločinů a zločinů proti lidskosti spáchaných v Afghánistánu. Vyšetřování se týká radikálního hnutí Taliban, afghánské armády, amerických sil i zpravodajských služeb USA. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo označil rozhodnutí ICC za nepromyšlené a ujistil, že USA udělají vše, aby ochránily Američany, jichž se rozhodnutí může týkat.

Spojené státy a afghánské radikální hnutí Taliban podepsaly historickou dohodu, která je základem pro politické urovnání poměrů v Afghánistánu a stažení vojsk USA a NATO. Ty by měly z Afghánistánu odejít do 14 měsíců. Afghánský prezident Ašraf Ghaní podle agentury Reuters věří, že dohoda mezi USA a Talibanem povede k trvalému klidu zbraní v zemi.

Svět s napětím očekává historický podpis první fáze mírové dohody mezi Američany a hnutím Taliban. Postupně by tak mohla skončit osmnáctiletá afghánská občanská válka. Taliban slibuje, že země nebude základnou pro teroristy, USA zase nabídly odchod cizích vojsk. V čele amerických vyjednavačů stojí od roku 2018 zkušený diplomat Zalmay Khalilzad, který z administrativy Bílého domu rozumí Afghánistánu nejlépe. Sám z něj totiž pochází.

Zemřel bývalý egyptský prezident Husní Mubarak. Bylo mu 91 let a v čele Egypta stál jako jeho čtvrtý prezident tři desetiletí až do revolučního roku 2011. Ve funkci zažil studenou válku, řadu ozbrojených konfliktů i četná mírová jednání na Blízkém východě. O jeho úmrtí informovala egyptská státní televize. Mubarak se podle ní nedávno podrobil chirurgickému zákroku, po kterém následovaly komplikace. Egyptské úřady kvůli státníkově umrtí vyhlásily třídenní smutek.

Od začátku prosince do poloviny února muselo na severozápadě Sýrie podle informací OSN opustit své domovy osm set tisíc lidí. Je to důsledek ofenzivy vojsk syrského prezidenta Bašára Asada, který se ve snaze o konsolidaci moci snaží zlikvidovat odbojářské a radikální skupiny v provincii Idlib.

Nejméně šest tureckých vojáků bylo zabito a několik dalších utrpělo zranění v provincii Idlib na severozápadě Sýrie při ostřelování vedeném syrskými vládními vojsky. Při opětovaném ostřelování zemřely tři desítky syrských vojáků, řekl podle agentury TASS turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Podle Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) zemřelo při turecké odvetě třináct syrských vojáků.