Al-Káida strana 5 z 5

Zemřel bývalý egyptský prezident Husní Mubarak. Bylo mu 91 let a v čele Egypta stál jako jeho čtvrtý prezident tři desetiletí až do revolučního roku 2011. Ve funkci zažil studenou válku, řadu ozbrojených konfliktů i četná mírová jednání na Blízkém východě. O jeho úmrtí informovala egyptská státní televize. Mubarak se podle ní nedávno podrobil chirurgickému zákroku, po kterém následovaly komplikace. Egyptské úřady kvůli státníkově umrtí vyhlásily třídenní smutek.

Od začátku prosince do poloviny února muselo na severozápadě Sýrie podle informací OSN opustit své domovy osm set tisíc lidí. Je to důsledek ofenzivy vojsk syrského prezidenta Bašára Asada, který se ve snaze o konsolidaci moci snaží zlikvidovat odbojářské a radikální skupiny v provincii Idlib.

Nejméně šest tureckých vojáků bylo zabito a několik dalších utrpělo zranění v provincii Idlib na severozápadě Sýrie při ostřelování vedeném syrskými vládními vojsky. Při opětovaném ostřelování zemřely tři desítky syrských vojáků, řekl podle agentury TASS turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Podle Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) zemřelo při turecké odvetě třináct syrských vojáků.

V Indonésii žije skoro třináct procent všech vyznavačů islámu na světě. Největší muslimská země přitom netuší, kolik má mešit. Úřady proto vyslaly stovky úředníků modlitebny najít, aby včas podchytily a eliminovaly případné šíření radikálních myšlenek.

Saúdská Arábie uznává právo Spojených států na sebeobranu. V souvislosti se zabitím íránského generála Kásima Solejmáního americkým dronem to v rozhovoru pro ČT řekl saúdskoarabský ministr zahraničí Ádil Džubajr. Šéf tamní diplomacie také tvrdí, že vražda novináře Džamála Chášakdžího, k níž dal podle vyšetřovatelky OSN příkaz Rijád, je „velkým zločinem“, jehož pachatelé už však byli potrestáni.

Zhruba pět stovek vojáků nechávají Spojené státy na severovýchodě Sýrie. Společně s kurdsko-arabskými Syrskými demokratickými silami (SDF) mají pokračovat v potírání teroristů z organizace Islámský stát (IS). Jejich mise není časově omezena, v USA ale sílí kritika, podle které je momentálně boj s islámskými radikály naprosto nedostatečný.

Nejméně 90 lidí zemřelo a desítky dalších utrpěly zranění při výbuchu nálože umístěné v autě u kontrolního bezpečnostního stanoviště v somálské metropoli Mogadišo. Mezi mrtvými jsou dva Turci, řada vysokoškolských studentů a několik policistů. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil, podobné atentáty však ve městě často provádí islamistické milice Šabáb, jež dlouhodobě usilují o svržení somálské vlády.

Vojenský soud v Petrohradu vynesl tresty za útok v tamním metru z dubna 2017. Jedenácti lidem, které shledal vinnými z organizace atentátu, udělil tresty sahající od 19 let vězení až po doživotí. Při útoku ve druhém největším ruském městě zahynulo kromě útočníka 15 lidí a sedm desítek lidí utrpělo zranění. O rozsudku informovala státní agentura TASS. Odsouzení trvají na své nevině a tvrdí, že skuteční organizátoři stále unikají.

Tři dny po teroristickém útoku lidé v Londýně uctili památku dvou jeho obětí. Těmi byla 23letá Saskia Jonesová a 25letý Jack Merritt. Podle agentury AP oba pracovali v programu zaměřeném na pomoc vězňům při návratu do společnosti. Semináře resocializačního programu pro odsouzené se účastnil i jejich vrah, osmadvacetiletý terorista Usman Khan. Úřady nyní prověřují propuštění více než sedmi desítek dalších vězňů, kteří si odpykávali trest za terorismus.

Terorista, který v pátek v Londýně zabil nožem dva lidi, byl v roce 2012 odsouzený za přípravu teroristických činů. Oznámila to v noci na sobotu londýnská policie. Ta už v souvislosti se zločinem nehledá další podezřelé. Útočníka na místě zastřelila policie. Vychází také najevo, že předtím ho zneškodnili pohotoví kolemjdoucí za pomoci překvapivých předmětů.

Podle londýnské policie byl páteční incident na mostě London Bridge teroristickým činem. Při útoku nožem tam bylo zraněno pět lidí. Policie později potvrdila zprávy médií, že dva z nich podlehli těžkým zraněním. Mrtvý je i útočník Usman Khan, kterého na místě zastřelili členové protiteroristické jednotky. Podle vyjádření policie měl na sobě atrapu vesty s výbušninou.

Bývalý pražský imám Samer Shehadeh, jenž je obžalován kvůli tomu, že se dal na stranu teroristů, zůstává ve vazbě. V pátek o tom rozhodl pražský městský soud, napsal server Seznam Zprávy. Obžalobu trojice Čechů, kteří se přidali k teroristům a podíleli se na jejich financování, začne soud projednávat v lednu.

Francouzští vojáci zabili vůdce džihádistické organizace v Mali Aliho Majšúa. S odvoláním na prohlášení francouzského ministerstva obrany o tom informovala agentura AFP s tím, že Majšú byl zabit na území Mali už v noci z 8. na 9. října. Po útoku islamistů v této západoafrické zemi zahynul o víkendu člen francouzské armády.

Vrchní státní zastupitelství v Praze podalo obžalobu na bývalého pražského imáma Samera Shehadeha, jeho bratra a švagrovou viněné z podpory terorismu. Případ poslalo pražskému městskému soudu. Informaci potvrdila mluvčí soudu Markéta Puci. Trojice čelí obvinění z účasti na teroristické skupině, z podpory a propagace terorismu a z financování terorismu. Za tyto zločiny hrozí stíhaným až patnáctileté tresty vězení.

Islamisté na severovýchodě Sýrie mohou, zdá se, brzy nabrat na síle. Naděje extremistů údajně živí chaos po stažení Američanů a zejména po vpádu Turecka. Tento pohled sdílí také Abdalazíz Alhamza, zakladatel novinářské organizace Raqqa is Being Slaughtered Silently (Rakká je v tichosti masakrováno). Její spolupracovníci opakovaně usvědčovali takzvaný Islámský stát v době největších vojenských a územních zisků z brutálních zločinů i rozsáhlého porušování lidských práv. Rozhovor s novinářem vedl Andreas Papadopulos.

Francouzský voják přišel o život v bojové operaci v Mali. Poddůstojník Roman Pointeau zahynul při výbuchu nastražené nálože, přes kterou přejel jeho obrněný vůz. Při útoku na vojenskou základnu jinde na severovýchodě Mali přišla o život padesátka místních vojáků. Armáda v předchozích odhadech mluvila o 35 mrtvých. Tamní úřady incident označily za teroristický čin, prostřednictvím své agentury Amak se k němu přihlásil takzvaný Islámský stát (IS). Podle agentury AFP jde o jednu z největších ztrát, kterou malijská armáda za poslední roky utrpěla.

Pentagon ve středu zveřejnil první záběry z víkendového zásahu proti vůdci takzvaného Islámského státu (IS) abú Bakrovi Bagdádímu na severozápadě Sýrie. Ministerstvo obrany USA zároveň varovalo, že by se teroristická organizace mohla pokusit o odvetný útok. K dopadení Bagdádího Američanům podle listu The Washington Post pomohl bývalý člen IS. Teroristická organizace ve čtvrtek smrt svého vůdce potvrdila.

Zabití lídra teroristické organizace Islámský stát (IS) abú Bakra Bagdádího je pro radikály spíše symbolickou ranou a neměla by se přeceňovat, řekli analytici deníku The Times of Israel. Podle Independentu syrská politika amerického prezidenta Donalda Trumpa způsobila, že IS se zvedá na nohy. Organizace už má podle listu Newsweek nového vůdce, Abdalláha Kardaše. Je prý možné, že Bagdádí organizaci ke konci ani nevedl.

Organizace Islámský stát (IS) byla na vrcholu moci v létě 2014. Ovládala území větší než Česko, kde žilo podle odhadů osm až 12 milionů lidí. V jejím čele stál Abú Bakr Bagdádí, který 29. června vyhlásil chalífát s ambicí sjednotit pod svou vládou všechny muslimy. Jméno, které přijal, odkazovalo na prvního chalífu ze sedmého století. Na rozdíl od tehdejšího rozmachu se však jeho sen rychle rozplynul. Většina muslimů o jeho brutální nadvládu nestála.

Spojené státy nestáhnou své vojenské síly z Afghánistánu ani v případě uzavření dohody s radikálním Talibanem o ukončení krvavé války. V rozhovoru s rozhlasovou stanicí Fox News Radio to řekl americký prezident Donald Trump. Odchod zahraničních sil ze země je přitom jedním z hlavních požadavků radikálních islamistů.

Syrští rebelové včetně náboženských radikálů se stáhli z města Chán Šajchún v severozápadní provincii Idlíb. Reagovali tak na intenzivní bombardování a nálety provládních sil. Poslední teritorium ovládané povstalci se tak postupně zmenšuje. Kvůli bojům uprchl z oblasti od dubna až milion lidí, další dva tisíce včetně stovek civilistů přišly o život.

Syn Usámy bin Ládina Hamza, kterého teroristická organizace al-Káida školila pro budoucí vůdcovskou roli, je po smrti. Uvedly to deník The New York Times a televize NBC s odvoláním na zdroje v tajných službách. Spojené státy se podle nich podílely na náletu, který Hamzu bin Ládina zabil. Al-Káida jeho smrt nepotvrdila. Americký prezident Donald Trump odmítl věc komentovat.

Společnost Facebook čelí další žalobě. Pár dní poté, co zablokovala účty prominentních amerických extremistů, ji žaluje nezisková společnost kvůli propagandě džihádistických teroristů. Podle National Whistleblower Center nedělá Facebook dost, aby zabránil šíření nenávistných videí a lživých zpráv.

V dubnu 2004 byli v Iráku uneseni tři novináři – Michal Kubal a Petr Klíma z České televize a Vít Pohanka z Českého rozhlasu. Po pěti dnech se podařilo vyjednat jejich propuštění. Tehdy to byla pro českou diplomacii úplně nová situace. „Dnes jsme na to mnohem lépe připraveni,“ říká diplomat, který byl tehdy velvyslancem v Iráku. Tématu se bude věnovat nedělní pořad Newsroom ČT24 ve 22:02.