Mali zvolilo parlament. Teroristům, únosu šéfa opozice i koronaviru navzdory

K volebním urnám ve městech západoafrického Mali se od nedělního rána dostavil zatím skromný počet voličů. Již několikrát odložené parlamentní volby tentokrát tamní vláda nezrušila. Konají se tedy pandemii koronaviru či únosu hlavního představitele opozice navzdory. V zemi působí v rámci mezinárodní protiteroristické operace i čeští vojáci.

Obyvatelé Mali ve dvou volebních kolech obnoví obsazení 147 křesel tamního parlamentu. Kvůli koronaviru, který se v zemi zatím potvrdil u 18 lidí, úřady voličům doporučily dodržovat základní bezpečnostní opatření jako časté mytí rukou nebo rozestupy.

V metropoli Bamaku se volební místnosti otevřely v osm hodin ráno tamního času a uzavřely v osmnáct hodin (dvacet hodin středoevropského letního času).

„Přišel jsem k volbám se strachem. Vidíte, že tu nikdo není. Možná je to proto, že je ráno, ale vzhledem k situaci je to normální,“ vylíčil agentuře AFP učitel Soulemane Diallo. V jeho volební místnosti nikdo bezpečnostní opatření nedodržuje, poznamenává dopisovatel agentury.

„Je to nesmysl, nikdo nezavedl žádná opatření. Žádné mýdlo, žádná voda!“ vykřikoval před jednou z dalších volebních místností v Bamaku jiný volič. Podle fotografa AFP po jeho odchodu někdo u vstupu k místnosti umístil barel s vodou a mýdlo.

Teroristé unesli lídra opozice

Kromě koronaviru má Mali celou řadu jiných problémů. Rozlehlý stát, jehož severní polovinu pokrývají písky Sahary, sužuje zhoršující se bezpečnostní situace. Tu mají na svědomí skupinky islámských radikálů s vazbami na teroristické sítě Al-Káida a Islámský stát.

Tuto středu skupina ozbrojenců ve středním Mali přepadla konvoj šéfa největší opoziční strany Soumailu Cissého. Politik je nyní údajně v rukou kazatele Amadoua Koufy, který vede islamistickou skupinu s vazbami na Al-Káidu. Spolustraníci Cissého však i přes únos svého šéfa voliče vyzvali k „masivní účasti“.

„V těchto těžkých dobách, jimiž naše země prochází, více než kdy jindy vyzýváme příznivce, aby znásobili své úsilí,“ nechal se slyšet mluvčí opoziční strany.

K volbám nemůže 200 tisíc lidí

Kvůli působení teroristů se volby ve značné části země vůbec konat nemohou. Volit nemůže ani zhruba 200 tisíc Malijců, kteří kvůli násilí uprchli z domovů. Právě kvůli neutěšené bezpečnostní situaci v zemi byly parlamentní volby – původně plánované už na konec roku 2018 – několikrát odloženy.

Proti ozbrojencům bojuje malijská armáda už od roku 2012, v zemi v rámci operace Barkhane působí také široká mezinárodní koalice, kterou vedle Francie, Německa, Británie, Norska, Estonska či Nizozemska tvoří i čeští vojáci.

„Bezpečnostní situace v Mali a v Sahelu zůstává předmětem vážných obav. Navzdory setrvalému tlaku národních, regionálních a mezinárodních sil organizované ozbrojené skupiny pokračují v destabilizaci velké části Mali a dosáhly až do Nigeru a Burkiny Faso. Nedávné útoky na tomto trojmezí, kde Islámský stát v regionu Sahary zpochybňuje autoritu místních států, donutily mezinárodní společenství, aby zaměřilo své úsilí právě na tuto oblast,“ uvedla v pátek v prohlášení koalice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je dle informací AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, který měl přijít o oko. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy. Premiér Keir Starmer násilnosti označil za nepřijatelné.
01:35Aktualizovánopřed 17 mminutami

Ruští zbrojaři využívají oxid hlinitý z Irska. Sankcím EU zatím jeho vývoz nepodléhá

Irsko se ocitlo pod palbou kritiky kvůli pokračujícímu prodeji oxidu hlinitého Rusku, kde se tato látka následně používá k výrobě hliníku, který poté slouží ruskému zbrojnímu průmyslu. Podle agentury AFP ovšem oxid hlinitý nepodléhá sankcím EU uvaleným na Rusko. V úterý Irsko navštívila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. „Žádné evropské produkty by neměly skončit v dronech a raketách, které zabíjejí ukrajinské civilisty,“ řekla po boku irské ministryně zahraničí Helen McEnteeové a naznačila, že by situaci mohl změnit další balík sankcí.
před 41 mminutami

Ukrajina by s gripeny mohla získat účinnou zbraň proti ruským klouzavým pumám

Švédsko nedávno oznámilo svůj dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině. Jeho součástí má být i předání šestnácti starších typů stíhaček Gripen a dodávky munice. Švédské stroje mají podle expertů pro Kyjev řadu výhod. Pokud by s nimi Ukrajina dostala i střely Meteor, jak obě strany přinejmenším naznačují, mohlo by jí to výrazně pomoci s obranou proti ruským klouzavým leteckým pumám.
před 1 hhodinou

Trosky místo domů. Jih Filipín se potýká s následky ničivého zemětřesení

Silné zemětřesení, které v pondělí 8. června zasáhlo jih Filipín, si vyžádalo nejméně 37 obětí a více než 200 lidí utrpělo zranění. Snímky z postižených oblastí ukazují rozsah zkázy – zřícené budovy, popraskané silnice, zavalená vozidla i obyvatele odklízející trosky a zachraňující majetek ze zničených domů.
před 1 hhodinou

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. V noci na středu to na síti X oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina udeřila na závod a rafinerii v Rusku. Moskva hovoří o zásahu muzea

Ukrajinská armáda v noci na středu zasáhla vojenský závod v ruském městě Čeboksary a Kujbyševskou ropnou rafinerii v Samaře, potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko zároveň tvrdí, že v důsledku ukrajinského útoku na Sevastopol vypukl v tamním historickém muzeu požár. Moskva podnikla v noci na středu 26 úderů na ukrajinský Charkov, terčem útoků se stala i Oděsa či Cherson.
08:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 5 hhodinami

Dalekonosnou střelbu rychle nenahradíme, říká expert ke stahování Američanů z Evropy

Problémem stahování amerických vojáků z Evropy není jejich počet, ale především schopnosti, které státy nezvládnou rychle nahradit, řekl ČT analytik Matúš Halás. Jedná se například o přesnou střelbu na vzdálenosti tisíc kilometrů a víc. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil záměr stáhnout pět tisíc vojáků USA z Německa. Z toho plynoucí snížení odstrašujícího potenciálu NATO by mohlo vykompenzovat rozšíření sdílení amerických jaderných zbraní, napsal web Financial Times.
před 7 hhodinami
Načítání...