Mali zvolilo parlament. Teroristům, únosu šéfa opozice i koronaviru navzdory

K volebním urnám ve městech západoafrického Mali se od nedělního rána dostavil zatím skromný počet voličů. Již několikrát odložené parlamentní volby tentokrát tamní vláda nezrušila. Konají se tedy pandemii koronaviru či únosu hlavního představitele opozice navzdory. V zemi působí v rámci mezinárodní protiteroristické operace i čeští vojáci.

Obyvatelé Mali ve dvou volebních kolech obnoví obsazení 147 křesel tamního parlamentu. Kvůli koronaviru, který se v zemi zatím potvrdil u 18 lidí, úřady voličům doporučily dodržovat základní bezpečnostní opatření jako časté mytí rukou nebo rozestupy.

V metropoli Bamaku se volební místnosti otevřely v osm hodin ráno tamního času a uzavřely v osmnáct hodin (dvacet hodin středoevropského letního času).

„Přišel jsem k volbám se strachem. Vidíte, že tu nikdo není. Možná je to proto, že je ráno, ale vzhledem k situaci je to normální,“ vylíčil agentuře AFP učitel Soulemane Diallo. V jeho volební místnosti nikdo bezpečnostní opatření nedodržuje, poznamenává dopisovatel agentury.

„Je to nesmysl, nikdo nezavedl žádná opatření. Žádné mýdlo, žádná voda!“ vykřikoval před jednou z dalších volebních místností v Bamaku jiný volič. Podle fotografa AFP po jeho odchodu někdo u vstupu k místnosti umístil barel s vodou a mýdlo.

Teroristé unesli lídra opozice

Kromě koronaviru má Mali celou řadu jiných problémů. Rozlehlý stát, jehož severní polovinu pokrývají písky Sahary, sužuje zhoršující se bezpečnostní situace. Tu mají na svědomí skupinky islámských radikálů s vazbami na teroristické sítě Al-Káida a Islámský stát.

Tuto středu skupina ozbrojenců ve středním Mali přepadla konvoj šéfa největší opoziční strany Soumailu Cissého. Politik je nyní údajně v rukou kazatele Amadoua Koufy, který vede islamistickou skupinu s vazbami na Al-Káidu. Spolustraníci Cissého však i přes únos svého šéfa voliče vyzvali k „masivní účasti“.

„V těchto těžkých dobách, jimiž naše země prochází, více než kdy jindy vyzýváme příznivce, aby znásobili své úsilí,“ nechal se slyšet mluvčí opoziční strany.

K volbám nemůže 200 tisíc lidí

Kvůli působení teroristů se volby ve značné části země vůbec konat nemohou. Volit nemůže ani zhruba 200 tisíc Malijců, kteří kvůli násilí uprchli z domovů. Právě kvůli neutěšené bezpečnostní situaci v zemi byly parlamentní volby – původně plánované už na konec roku 2018 – několikrát odloženy.

Proti ozbrojencům bojuje malijská armáda už od roku 2012, v zemi v rámci operace Barkhane působí také široká mezinárodní koalice, kterou vedle Francie, Německa, Británie, Norska, Estonska či Nizozemska tvoří i čeští vojáci.

„Bezpečnostní situace v Mali a v Sahelu zůstává předmětem vážných obav. Navzdory setrvalému tlaku národních, regionálních a mezinárodních sil organizované ozbrojené skupiny pokračují v destabilizaci velké části Mali a dosáhly až do Nigeru a Burkiny Faso. Nedávné útoky na tomto trojmezí, kde Islámský stát v regionu Sahary zpochybňuje autoritu místních států, donutily mezinárodní společenství, aby zaměřilo své úsilí právě na tuto oblast,“ uvedla v pátek v prohlášení koalice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
10:50Aktualizovánopřed 17 mminutami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
20:17Aktualizovánopřed 34 mminutami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 52 mminutami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 54 mminutami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
15:41Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 4 hhodinami

Rusko udeřilo na Sumy i Záporoží, cílem byla i plynárenská zařízení

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Tři mrtvé hlásí Záporoží. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Orbánova strana Fidesz tvrdí, že čelila policejní razii

Maďarská opoziční strana Fidesz expremiéra Viktora Orbána tvrdí, že čelila policejní razii v centru, které provozuje její počítačové servery. Podle strany chtějí vyšetřovatelé zabavit komunikační systém a databázi. Informaci uvedla na svém facebooku. Orbán obvinění z korupce popřel.
14:34Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.