Izraelští agenti zabili dvojku al-Káidy, píší New York Times. Írán to popírá

Izraelští agenti v srpnu při tajné operaci v Íránu zabili druhého nejvýše postaveného muže teroristické sítě al-Káida Abdalláha Ahmeda Abdalláha. S odvoláním na zdroje z amerických tajných služeb, na jejichž popud údajně Izraelci jednali, o tom informují The New York Times. Íránské ministerstvo zahraničí zprávu popřelo.

Egypťan Abdalláh Ahmed Abdalláh, který vystupoval pod jménem Abú Muhammad Masrí, je považován za jednoho ze strůjců vražedných atentátů na americká velvyslanectví v Nairobi a Dáresalámu v roce 1998. Byl rovněž považován za možného nástupce současného vůdce al-Káidy Ajmána Zavahrího.

Podle listu The New York Times zastřelili Masrího v jeho bílém autě 7. srpna v Teheránu dva muži jedoucí na motorce. Kolem deváté ranní vypálili pět ran z pistole s tlumičem, jedna z kulek zasáhla vozidlo poblíž. Spolu s ním údajně zemřela i jeho dcera, vdova po synovi bývalého vůdce al-Káidy Usámy bin Ládina Hamzovi. Sedmého srpna uplynulo přesně 22 let od bombových útoků v Tanzanii a Keni, které si vyžádaly 224 mrtvých a několik tisíc zraněných.

Al-Káida Masrího smrt nepotvrdila a Írán se podle amerického listu pokusil incident zamést pod koberec. Při zmíněné střelbě podle íránských úřadů zahynul libanonský profesor historie Habib Daoud. Američtí zpravodajové ale tvrdí, že Habib Daoud byla Masrího falešná identita. Libanonská média v srpnu neinformovala o úmrtí libanonského profesora historie v Íránu.

Za informace vedoucí k Masrího dopadení byla vypsána desetimilionová odměna a terorista stále figuruje na listu nejhledanějších osob FBI.

Teroristé z al-Káidy u nás nejsou, tvrdí Írán

Íránské ministerstvo zahraničí zprávu The New York Times v sobotu odmítlo. Na íránském území podle něj žádní teroristé z al-Káidy nejsou.

„Washington a Tel Aviv se čas od času snaží spojit Írán s těmito skupinami tím, že lžou a vypouští nepravdivé informace do médií, aby se tak vyhnuly zodpovědnosti za zločinecké aktivity této skupiny a dalších teroristických skupin v regionu,“ uvedla íránská diplomacie.

Podle The New York Times byl Masrí od roku 2003 v íránském vězení, od roku 2015 žil ale v Teheránu na svobodě. Ačkoli mezi šíitským Íránem a sunnitskou organizací al-Káida nepanují právě přátelské vztahy, propustil Teherán Masrího z vězení, aby mu umožnil plánovat útoky na Spojené státy, napsal s odvoláním na americké zpravodajce deník.

Agentura Reuters poznamenala, že není jasné, zda má Masrího smrt nějaké dopady na aktivity teroristické sítě al-Káida. V minulosti totiž dokázala na Blízkém východě či v severní Africe dál působit navzdory tomu, že přišla o své velitele, například o vůdce Usámu bin Ládina, kterého v roce 2011 v Pákistánu zabila speciální jednotka americké armády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Moskva opět udeřila na Ukrajinu. Kyjev hlásí zásah letiště v ruském Engelsu

Rusko v noci na pátek během rozsáhlého útoku vyslalo na Ukrajinu přes čtyři sta dronů a více než čtyřicet raket. Protiletecký poplach platil na celém území země. Kromě Kyjeva, odkud jsou hlášeny tři oběti. Rusko zasáhlo také regiony na západě země, informují ukrajinská média. Mezi mrtvými a zraněnými jsou záchranáři. Ukrajinská armáda také oznámila, že zasáhla vojenská letiště v ruském Engelsu a Ďagilevu a sklad pohonných hmot v Saratovské oblasti.
06:01Aktualizovánopřed 59 mminutami

USA uvalily sankce na soudkyně ICC kvůli Izraeli

Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa uvalila sankce na čtyři soudkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC), informovaly tiskové agentury s odvoláním na americké ministerstvo zahraničí. Podle Reuters jde o bezprecedentní odvetu za to, že tento válečný tribunál vydal zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a také že v minulosti rozhodl o zahájení vyšetřování údajných válečných zločinů amerických vojáků v Afghánistánu.
06:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čínu nelze úplně odříznout, shodli se Zahradil s Langšádlovou

Úplně se ekonomicky odříznout od Číny kvůli bezpečnostním rizikům spojeným s technologiemi není možné. V Událostech, komentářích se na tom shodli bývalý europoslanec Jan Zahradil se členkou sněmovního zahraničního výboru Helenou Langšádlovou (TOP 09). Podle ní je třeba brát Peking jako hrozbu. Zahradil by naopak uvítal, kdyby Česko vůči Pekingu zaujalo méně konfrontační postoj. Pořad moderoval Martin Řezníček.
před 1 hhodinou

Soudkyně zablokovala Trumpův zákaz přijímání cizinců na Harvard

Americká federální soudkyně dočasně zablokovala výnos prezidenta Donalda Trumpa, který měl znemožnit vstup do Spojených států zahraničním studentům mířícím na prestižní Harvardovu univerzitu.
před 4 hhodinami

Rozepře mezi Trumpem a Muskem se vyostřuje

Prezident USA Donald Trump na sociální síti Truth Social naznačil, že by mohl zrušit vládní smlouvy a dotace pro firmy svého někdejšího spojence Elona Muska. V reakci na Trumpova slova pak Musk ohlásil, že společnost SpaceX začne vyřazovat z provozu svou vesmírnou loď Dragon. O několik hodin později to však vyvrátil. Rozepře mezi Muskem a Trumpem znepokojují investory. To se podepsalo i na tom, že výrazně oslabovaly akcie výrobce elektromobilů Tesla – nakonec se propadly o 14,3 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Netanjahu přiznal, že podporuje skupinu konkurující Hamásu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu přiznal, že jeho vláda podpořila v Pásmu Gazy skupiny nepřátelské vůči teroristickému hnutí Hamás. Reagoval tak na obvinění opozičního poslance a někdejšího dlouholetého ministra Avigdora Liebermana, že Izrael v Gaze poskytuje zbraně skupině spřízněné s teroristickou organizací Islámský stát (IS). Podle serveru The Times of Israel (ToI) ale skupina působící na jihu Pásma Gazy s IS spřízněná není.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Merz setkání s Trumpem zhodnotil pozitivně

Německý kancléř Friedrich Merz je se schůzkou s americkým prezidentem Donaldem Trumpem „extrémně spokojen“, prohlásil podle agentury Reuters. Podle kancléře setkání položilo dobrý základ pro další rozhovory na nadcházejících summitech G7 a NATO.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

NATO schválilo nové závazky, Rutte navrhl zvýšit obranné výdaje na pět procent HDP

Ministři obrany NATO schválili nové alianční závazky, kterými mají přispět k obraně Aliance, oznámil generální tajemník NATO Mark Rutte. K dosažení těchto cílů bude podle něj potřeba více financí. Rutte v této souvislosti navrhuje zvýšit cíl výdajů na obranu na pět procent HDP, přičemž 3,5 procenta by mělo být určeno na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...