Izraelští agenti v srpnu při tajné operaci v Íránu zabili druhého nejvýše postaveného muže teroristické sítě al-Káida Abdalláha Ahmeda Abdalláha. S odvoláním na zdroje z amerických tajných služeb, na jejichž popud údajně Izraelci jednali, o tom informují The New York Times. Íránské ministerstvo zahraničí zprávu popřelo.
Egypťan Abdalláh Ahmed Abdalláh, který vystupoval pod jménem Abú Muhammad Masrí, je považován za jednoho ze strůjců vražedných atentátů na americká velvyslanectví v Nairobi a Dáresalámu v roce 1998. Byl rovněž považován za možného nástupce současného vůdce al-Káidy Ajmána Zavahrího.
Podle listu The New York Times zastřelili Masrího v jeho bílém autě 7. srpna v Teheránu dva muži jedoucí na motorce. Kolem deváté ranní vypálili pět ran z pistole s tlumičem, jedna z kulek zasáhla vozidlo poblíž. Spolu s ním údajně zemřela i jeho dcera, vdova po synovi bývalého vůdce al-Káidy Usámy bin Ládina Hamzovi. Sedmého srpna uplynulo přesně 22 let od bombových útoků v Tanzanii a Keni, které si vyžádaly 224 mrtvých a několik tisíc zraněných.
Al-Káida Masrího smrt nepotvrdila a Írán se podle amerického listu pokusil incident zamést pod koberec. Při zmíněné střelbě podle íránských úřadů zahynul libanonský profesor historie Habib Daoud. Američtí zpravodajové ale tvrdí, že Habib Daoud byla Masrího falešná identita. Libanonská média v srpnu neinformovala o úmrtí libanonského profesora historie v Íránu.
Za informace vedoucí k Masrího dopadení byla vypsána desetimilionová odměna a terorista stále figuruje na listu nejhledanějších osob FBI.
Teroristé z al-Káidy u nás nejsou, tvrdí Írán
Íránské ministerstvo zahraničí zprávu The New York Times v sobotu odmítlo. Na íránském území podle něj žádní teroristé z al-Káidy nejsou.
„Washington a Tel Aviv se čas od času snaží spojit Írán s těmito skupinami tím, že lžou a vypouští nepravdivé informace do médií, aby se tak vyhnuly zodpovědnosti za zločinecké aktivity této skupiny a dalších teroristických skupin v regionu,“ uvedla íránská diplomacie.
Podle The New York Times byl Masrí od roku 2003 v íránském vězení, od roku 2015 žil ale v Teheránu na svobodě. Ačkoli mezi šíitským Íránem a sunnitskou organizací al-Káida nepanují právě přátelské vztahy, propustil Teherán Masrího z vězení, aby mu umožnil plánovat útoky na Spojené státy, napsal s odvoláním na americké zpravodajce deník.
Agentura Reuters poznamenala, že není jasné, zda má Masrího smrt nějaké dopady na aktivity teroristické sítě al-Káida. V minulosti totiž dokázala na Blízkém východě či v severní Africe dál působit navzdory tomu, že přišla o své velitele, například o vůdce Usámu bin Ládina, kterého v roce 2011 v Pákistánu zabila speciální jednotka americké armády.
