Taliban a USA podepsaly mírovou dohodu, vojáci se z Afghánistánu stáhnou do 14 měsíců

Spojené státy a afghánské radikální hnutí Taliban podepsaly historickou dohodu, která je základem pro politické urovnání poměrů v Afghánistánu a stažení vojsk USA a NATO. Ty by měly z Afghánistánu odejít do 14 měsíců. Afghánský prezident Ašraf Ghaní podle agentury Reuters věří, že dohoda mezi USA a Talibanem povede k trvalému klidu zbraní v zemi.

Delegaci USA na podpisové ceremonii v katarské metropoli Dauhá vedl ministr zahraničí Mike Pompeo a americký zvláštní vyslanec pro Afghánistán Zalmay Khalilzad. Právě on od roku 2018 vedl vyjednávání s Talibanem. Afghánské radikální hnutí pak zastupoval mimo jiné i jeden ze zakladatelů hnutí mulla Abdul Ghání Baradar.

„Budeme bedlivě sledovat, zda Taliban dodržuje podmínky dohody,“ řekl Pompeo a varoval, že tato dohoda nemusí znamenat vůbec nic, pokud nebudou podniknuty skutečné kroky a dodrženy sliby a závazky. Zdůraznil, že cílem USA je bezpečný Afghánistán, kde nebude místo pro teroristická uskupení. Taliban se v dohodě zavázal, že již nebude udržovat kontakty s teroristickými organizacemi Al-Káida a Islámský stát a že bude bojovat proti dalším teroristickým uskupením.

„Pracujeme na tom, abychom konečně ukončili nejdelší americkou válku a přivedli domů naše vojáky,“ uvedl Trump k dohodě americký prezident Donald Trump.

Mírové uspořádání Afghánistánu mohou ale podle analytiků ohrozit vnitropolitické spory či neochota všech příslušníků Talibanu dodržovat příměří.

Podpis mírové dohody mezi USA a Talibanem
Zdroj: Sayed Hussein/ČTK

Cesta k míru v Afghánistánu bude dlouhá

„Cesta k míru bude dlouhá a těžká, bude zahrnovat i nezdary a jako vždy existuje i riziko, že ji bude chtít někdo ničit,“ řekl k dohodě generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. „Důležité ale je, že jsme se všichni zavázali k míru,“ dodal Stoltenberg, který s americkým ministrem obrany Markem Esperem v Kábulu podepsal paralelní deklaraci s afghánským prezidentem Ašrafem Ghaním. Deklarace má vyjádřit pokračující podporu NATO a USA Afghánistánu.

„Přišli jsme společně v roce 2001, společně budeme upravovat počty vojáků, a až přijde správný čas, tak společně odejdeme, ale odejdeme jen v tom případě, že podmínky budou dobré,“ řekl Stoltenberg.

Také podle Espera je dohoda důležitým krokem na cestě, která nebude jednoduchá. „Toto je nadějný moment, ale je to teprve začátek. Cesta před námi nebude snadná. Dosažení trvalého míru v Afghánistánu bude vyžadovat trpělivost a kompromisy všech stran,“ řekl Esper v Kábulu.

Evropská unie, prostřednictvím šéfa unijní diplomacie, v prohlášení zdůraznila nutnost dalších jednání uvnitř Afghánistánu. Důležité podle ní je, aby jednání přinesla trvalý mír, bezpečnost a stabilitu pro všechny Afghánce a aby se do nich zapojily všechny politické frakce i občanská společnost, včetně žen a menšin.

Za stěžejní v mírovém procesu označil vnitroafghánská jednání i šéf Asistenční mise OSN v Afghánistánu (UNAMA) Tadamiči Jamamoto. „Všechny zúčastněné strany se nyní musí snažit dělat konkrétní kroky k ukončení války,“ uvedl Jamamoto v prohlášení. Vyzval také všechny strany konfliktu, aby zdvojnásobily úsilí ke snížení násilí a došly tak k trvalému příměří a trvalému politickému urovnání.

Dohodu z Dauhá přivítala například také Saúdská Arábie. Její ministerstvo zahraničí v prohlášení uvedlo, že doufá, že dohoda přinese trvalý mír celému Afghánistánu.

Vojska odejdou do několika měsíců

Krátce před podpisem mírové dohody vyšlo také společné prohlášení americké a afghánské vlády o stažení vojsk. Vojáci Spojených států a dalších zemí Severoatlantické aliance by podle dokumentu měli odejít z Afghánistánu do 14 měsíců, mezitím do 135 dní poklesne počet amerických vojáků v zemi na 8600.

„NATO vítá oznámení prvních významných kroků pro mírové urovnání konfliktu v Afghánistánu,“ uvedla v tiskovém prohlášení Aliance. Podle společenství nynější vývoj v zemi, kdy se USA s Talibanem dohodly na omezení násilností, dláždí cestu k zevrubné mírové dohodě. „Vyzýváme Taliban, aby využil této šance na mír,“ uvedlo NATO.

NATO má v Afghánistánu nyní kolem 16 tisíc vojáků, kteří se podílejí na výcviku tamních sil, amerických vojáků je v zemi asi 13 tisíc. Pokud Taliban bude dodržovat podmínky dohody s USA, sníží Američané v nadcházejících 135 dnech početní stav svých vojáků na 8600.

Finance na výcvik a vybavení

Spojené státy se ve vládním prohlášení zavázaly, že budou poskytovat peníze na výcvik a vybavení afghánských bezpečnostních sborů. Chtějí také dohlížet na bezpečnostní rozhovory mezi Afghánistánem a Pákistánem.

Washington v prohlášení dále uvedl, že nepoužije vojenskou sílu proti územní celistvosti Afghánistánu a že nebude nijak zasahovat do vnitřních záležitostí země.

Afghánská vláda slíbila, že bude spolupracovat s Radou bezpečnosti OSN na vyškrtnutí příslušníků Talibanu ze sankčního seznamu, což by mělo být provedeno do 29. května.

Válku v Afghánistánu zahájily USA v čele s prezidentem Georgem Bushem mladším v reakci na teroristické útoky sítě Al-Káida z 11. září 2001. Těmto teroristům Taliban poskytoval v zemi úkryt. Od roku 2001 zahynulo v Afghánistánu podle statistik serveru icasualties.org 3592 příslušníků zahraničních jednotek včetně 14 českých a 2448 amerických vojáků.

Stěžejní teď bude, aby se dohoda dodržovala

„Podpis je prvním velkým krokem k trvalému míru v Afghánistánu. Naše podpora bezpečnostních sil Afghánistánu bude pokračovat ještě 14 měsíců - pokud bude mírová dohoda dodržena, postupně stáhneme všechny naše vojáky, stejně jako ostatní alianční partneři,“ uvedl český ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).

Ministr připomněl také své loňské listopadové oznámení, že česká armáda letos na konci března ukončí ostrahu spojenecké základny Bagrám v Afghánistánu. Čeští vojáci se společně se spojenci starali o vnější bezpečnost letecké základny více než šest let.

Šéf zahraničního výboru sněmovny Ondřej Veselý (ČSSD) zase uvedl, že mírovou dohodu chápe. „Nicméně jsem přesvědčen, že Afghánistán ještě zdaleka není v takovém stavu, aby mohl fungovat sám, bez výrazné pomoci,“ vyjádřil se.

Místopředseda výboru Jaroslav Bžoch (ANO) dodal, že oznámení o stažení vojsk se očekávalo. „Avizoval to prezident Donald Trump a já s tím souhlasím. Podpis dohody je jedna věc, ale důležitější bude její dodržovaní a další politické uspořádání země,“ okomentoval.

Místopředseda výboru pro obranu Jan Lipavský (Piráti) podpis dohody uvítal. „Věřím, že to bude významný krok vedoucí k ukončení 18 let trvajícího konfliktu. Nicméně nesmíme Afghánistán zcela opustit. Měli bychom dále aktivně přispívat k jeho stabilitě a ekonomickému rozvoji,“ řekl.

Místopředseda sněmovny a šéf KŠCM Vojtěch Filip mírovou dohodu uvítal. „Je to sice o 19 let později, ale přece,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
13:27Aktualizovánopřed 8 mminutami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 2 hhodinami

Patrioti pro Evropu vyloučili Bartůšek kvůli poškození dobrého jména, řekl Knotek

Patrioti pro Evropu (PfE) vyloučili českou europoslankyni Nikolu Bartůšek (Přísaha) z důvodu poškození dobrého jména frakce, sdělil lídr české delegace v této parlamentní skupině a europoslanec za hnutí ANO Ondřej Knotek. O konci Bartůšek v PfE informovala v pondělí na úvod plenárního zasedání Evropského parlamentu jeho předsedkyně Roberta Metsolová. Sama europoslankyně svůj odchod z frakce potvrdila, o důvodech se nezmínila.
před 2 hhodinami

Začernění v Epsteinových spisech neskrývá jen jména obětí, potvrdili kongresmani

Ve složkách týkajících se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina byla začerněna jména nejméně šesti osob, které nebyly mezi oběťmi, naznačil podle CNN republikánský kongresman Thomas Massie spolu s demokratickým kongresmanem Ro Khannou. Oba měli v pondělí poprvé možnost prohlédnout nezačerněnou verzi spisů ministerstva spravedlnosti.
před 2 hhodinami

Česko si polepšilo v žebříčku vnímání korupce. Slovensko se dál propadá

Česko si loni polepšilo v celosvětovém žebříčku vnímání korupce. Umístilo se na 39. místě, zatímco předloni bylo 46. Vyplývá to ze zprávy, kterou v úterý zveřejnila mezinárodní organizace Transparency International (TI). Pohoršilo si naopak Slovensko, které se v roce 2024 umístilo na 59. a loni až 61. místě. Nejlépe hodnocené ze 182 zemí je letos opět Dánsko.
08:07Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump nesouhlasí s možnou izraelskou anexí Západního břehu

Americký prezident Donald Trump nesouhlasí s možnou izraelskou anexí okupovaného palestinského Západního břehu Jordánu. V noci na úterý to s odvoláním na nejmenovaného představitele Bílého domu napsala agentura Reuters. Izraelská vláda v neděli rozhodla o rozšíření kontroly nad Západním břehem, což mimo jiné kritizovaly Británie, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty.
01:24Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf diplomacie USA Rubio navštíví Slovensko a Maďarsko

Americký ministr zahraničí Marco Rubio, který se tento týden zúčastní Mnichovské bezpečnostní konference, odcestuje z bavorské metropole na Slovensko a poté do Maďarska. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters. V Bratislavě, kde se v neděli 15. února setká s vládními představiteli, bude jednat o bezpečnosti a také o jaderné energetice.
00:05Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Trump pohrozil Kanadě, že nepovolí otevřít nový most mezi oběma státy

Prezident Spojených států Donald Trump pohrozil, že nepovolí otevření dokončovaného mostu mezi americkým Detroitem a městem Windsor v Kanadě. Jako důvody na své sociální síti Truth Social zmínil kanadské vlastnictví mostu, odmítání prodeje amerického alkoholu v kanadské provincii Ontario, kanadská cla na americké mléčné produkty a kanadská obchodní jednání s Čínou.
04:11Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...