Dítě neztrácí hodnotu tím, že je z Afghánistánu, říká rodina, která se hlásí o děti z řeckých táborů

Občanská iniciativa Češi pomáhají vyzvala premiéra Andreje Babiše (ANO) k přijetí dětí z uprchlických táborů v Řecku. Jde o reakci na žádost řecké strany, která vyzvala státy Evropské unie, aby takovou pomoc poskytly. Česku řecký ministr pro ochranu občanů navrhl, aby přijalo čtyřicet nezletilých bez doprovodu. Podle iniciativy Češi pomáhají je u nás připraveno dvě stě rodin, které by si děti rády vzaly k sobě domů. S některými z nich natáčeli reportéři pořadu 168 hodin.

Video 168 hodin
video

168 hodin: Rodiny se hlásí o děti z uprchlických táborů

O děti z řeckých uprchlických táborů se hlásí například Marta Zaimlová z Lounska a Monika Le Fay z Prahy.

„Rozhodla jsem se vstoupit do pomáhání dětským uprchlíkům a do spolupráce pro pomoc dětským uprchlíkům, protože se domnívám, že naše společnost stojí na základech humanity,“ míní Marta Zaimlová.

„Mám své děti a ještě k tomu mám také další pěstounské děti, tak jsem si říkala, když nikdo nechce jedno, tak já si vezmu rovnou dvě,“ vysvětluje Monika Le Fay z Prahy. 

Obě už mají s péčí o nezletilé cizince zkušenosti. Rodina Marty Zaimlové měla v hostitelské péči sedmnáctiletého Afghánce. „Byl to mládenec, který měl potřebu tady někoho mít, měl potřebu nějaké rodiny a my jsme byli rodina velká, měli jsme čtyři děti. Přišlo nám, že to je nějaký přirozený vývoj.“

Monika Le Fay pečuje o dvě děti v pěstounské péči. „Mám romské dítě. Další dítě, které u nás teď je, má filipínsko-čínsko-španělsko-slovensko-americké předky. Když někam jdeme, vzbuzujeme u některých lidí otazníky, kolik tatínků doma máme. A já si myslím, že tomu se musí čelit.“

Dvacet rodin už má za sebou školení

Podle iniciativy Češi pomáhají je u nás připraveno přijmout děti z uprchlických táborů v Řecku na dvě stovky rodin. Hlásí se už od loňského podzimu, kdy se téma případného přijetí dětských uprchlíků v Česku otevřelo. Zhruba dvacet rodin už prošlo i povinným školením.

„Beru to jako velký úspěch,“ míní zakladatel iniciativy Jaroslav Miko. „Jsem hluboce přesvědčený, že pokud by padlo politické rozhodnutí, že děti přijmeme, tak se určitě zvedne velká vlna dalších zájemců.“

Hamáček požaduje po Řecku seznam, Babiš nikoho přijímat nechce

K přijetí nezletilých uprchlíků bez doprovodu vyzval začátkem září členské země EU i řecký ministr pro ochranu občanů. V dopise ministru vnitra Janu Hamáčkovi (ČSSD) navrhl, aby Česko takto pomohlo čtyřiceti dětem. Česká veřejnost se o této výzvě dozvěděla ale až o dva měsíce později.

Hamáček na dopis odpověděl teprve minulou středu, po kritice ze strany opozice a veřejnosti. „Pana (řeckého) ministra jsem požádal o konkrétní seznam čtyřiceti nezletilých bez doprovodu, včetně osobních údajů tak, aby Česká republika mohla provést případnou bezpečnostní kontrolu těchto osob,“ uvedl český ministr vnitra. 

„My jsme se k tomu už několikrát vyjadřovali. Je potřeba pomáhat lidem v zemích, do kterých přicházejí. Řecko dostává od Evropské unie obrovské částky, miliardy na to, aby zvládalo tu ilegální migraci,“ tvrdí premiér Andrej Babiš (ANO).

„Budeme solidární a poskytneme finanční prostředky nebo pomoc našich policistů nebo armády. Ale toto určitě není řešení,“ dodal předseda vlády.

Většina dětí bez doprovodu je starší 14 let

„Problém, o kterém hovořím, se rozhodně netýká syrských sirotků ve věku do deseti let. Typický nezletilý bez doprovodu na řecké straně je chlapec ve věku patnáct plus, velmi pravděpodobně ze dvou třetin občan Afghánistánu nebo Pákistánu. Upozorňuji, že u takovýchto osob je případná integrace velmi komplikovaná,“ míní Hamáček. 

Podle říjnových dat OSN je v Řecku téměř pět tisíc nezletilých uprchlíků bez doprovodu, přičemž víc než 93 procent jsou chlapci. Dětí mladších čtrnácti let je tam zhruba 7,5 procenta. Nejvíc dětských uprchlíků pochází z Afghánistánu (43 %) a z Pákistánu (24 %), necelá desetina je ze Sýrie.

Rodiny: Jsou to pořád děti, tak co? 

Rodiny, které o nezletilé uprchlíky projevily zájem, ve věku či národnosti dětí problém nevidí. „Dítě neztrácí hodnotu tím, že je z Afghánistánu. Neznamená to, že jenom syrské děti jsou ty správné děti, to je přece nesmysl. Takže pomoc jakémukoli dítěti je důležitá, ať už je z jakékoli části Země,“ míní Marta Zaimlová.

„Jsou to pořád děti, tak co? Tak mají iPhone nebo je jim dvanáct let, to znamená, že budou někde bydlet na ulici nebo ve stanu?“ dodává Monika Le Fay.

Ministra Hamáčka kritizuje i nezisková Organizace pro pomoc uprchlíkům, která má s integrací jak dospělých, tak nezletilých utečenců dlouholeté zkušenosti.

„Z nějakého profesionálního pohledu chápu, že práce s mladšími dětmi je snazší, pravděpodobnost integrace větší,“ připouští její sociální pracovník Tomáš Knězek. „Nicméně jestli je to Syřan, nebo Afghánec, nebo Palestinec, tam už žádnou logiku nevidím.“