Jan Hamáček

Přesně před deseti lety došlo k prvnímu ze dvou velkých výbuchů munice ve Vrběticích. Exploze a následný požár zničily 16. října 2014 sklad číslo šestnáct, v němž bylo 58 tun munice. Poté následovalo 355 neřízených výbuchů. Ostravská firma Imex Group, která měla sklad pronajatý, nahlásila dva pohřešované zaměstnance. Jejich ostatky byly nalezeny 21. listopadu 2014. Druhý výbuch 3. prosince 2014 zničil sklad číslo dvanáct, v němž bylo 98 tun materiálu a který měl taktéž pronajatý Imex. Policisté považují za prokázané, že výbuchy uskutečnili příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU.

Poslanci pokračovali ve čtvrtek v projednávání koaličního návrhu na zavedení možnosti korespondenční volby pro české občany žijící v zahraničí. Mimořádná schůze svolaná z podnětu vládního tábora se zabývala druhým čtením volební novely, v níž mohli podávat pozměňovací návrhy. Do rozpravy se hlásili převážně poslanci opozičních hnutí. Program zákonodárci schválili až po šesti a půl hodinách od zahájení jednání. Opozice byla proti. Čtrnáctihodinové jednání bylo přerušeno v pátek v jednu hodinu ráno. Znovu se poslanci sejdou v devět hodin. Možné je i jednání o víkendu.

Vláda se zabývá obsazením velvyslaneckého postu v Moskvě. Jde o citlivé téma, zvlášť vzhledem ke stavu česko-ruských vztahů v posledních letech. Diplomatickou roztržku spustilo zjištění, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích byli zapojení agenti ruských tajných služeb. Vzájemné vztahy pak dále zhoršila ruská invaze na Ukrajinu.

Uplynulo osmnáct let od útěku Radovana Krejčíře. Policistům tehdy uprchl během celonoční domovní prohlídky jeho černošické vily. Šlo o jeden z největších policejních skandálů. Kauza tehdy stála místo policejního prezidenta a vedení protikorupční policie, která měla případ na starosti. Krejčíř následně zmizel na Seychely a poté do Jihoafrické republiky, kde si nyní odpykává trest.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) podle výsledků kontroly dříve nastavilo podporu pro zvýšení připravenosti k řešení a řízení rizik a katastrof, aniž znalo potřeby hasičů, policie a záchranářů. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který zjišťoval, jak MMR, a ministerstvo vnitra a devět vybraných příjemců podpory nakládalo v letech 2018 až 2022 s penězi Evropské unie a státního rozpočtu určenými na řešení katastrof. Se závěry úřadu ministerstvo nesouhlasí.

Rušení tří set poboček je poslední možná varianta, která poště zbyla pro to, abychom se nemuseli obávat insolvence, uvedl v pořadu 90' ČT24 poslanec Petr Letocha (STAN). Podotkl, že vláda podnikala kroky již loni, jen nebyly vidět. Podle poslankyně opozičního hnutí ANO Jany Mračkové Vildumetzové však vláda s nikým dopředu nejednala. Kritizovala také jednání ministra vnitra Víta Rakušana (STAN), který podle ní nekomunikuje.

Ministerstvo vnitra by mohlo zvrátit někdejší rozhodnutí o pokutě za nákup pušek a samopalů pro policii. Za smlouvu bez zakázky udělil 800tisícovou sankci Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a potvrdil ji jihomoravský krajský soud, ale Nejvyšší správní soud nyní vrátil spor na krajskou úroveň.

Tři vysoké úředníky ministerstva vnitra podezřívali policisté ze zfalšování rozhodnutí, kterým bývalý šéf resortu Jan Hamáček (ČSSD) jmenoval loni v prosinci ředitele pražské policejní školy. Krátce po nástupu Víta Rakušana (STAN) někdo z nich podle kriminalistů sepsal dokument s Hamáčkovým podpisem a datem z doby, kdy byl ještě ministrem. Policie ale nenašla dost důkazů, aby mohla některého z nich obvinit. Česká televize to zjistila z neveřejného usnesení, kterým detektivové případ odložili.

Policie odložila případ bývalého ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD), který loni v prosinci za nejasných okolností pověřil policejního exprezidenta Vladislava Husáka vedením policejní školy v Praze. ČT to řekla obvodní státní zástupkyně pro Prahu 7 Jiřina Fronková, která kauzu dozorovala. Kriminalisté zkoumali, zda na Hamáčkovo loňské rozhodnutí nebylo záměrně napsáno dřívější datum. Podle Deníku N totiž obsahovalo pasáže, které ministerstvo dostalo až poté, co se šéfem resortu stal Vít Rakušan (STAN). Ten pak Husákovo pověření k řízení školy zrušil.

Resort životního prostředí má nového ministra. Marian Jurečka (KDU-ČSL) ho ale povede jen dočasně, sám předpokládá, že to budou asi čtyři týdny. Prezident Miloš Zeman pověřil šéfa lidovců, aby ministerstvo řídil, dokud se nevyjasní situace kolem původního kandidáta Petra Hladíka (KDU-ČSL). V souvislosti s brněnskou bytovou kauzou byla v jeho kanceláři policie. Dosavadní ministryně Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) přes problém s výběrem svého nástupce končí. Rezignaci zdůvodnila zdravotními problémy. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) není možné, aby ještě pokračovala.

V komunálních volbách tentokrát nebudou moci hlasovat lidé, které covid-19 poslal do izolace. Právě omezení pohybu z důvodu ochrany veřejného zdraví je podle zákona překážkou ve volebním právu. Podle opozice to může hlavně v menších obcích ovlivnit hlasování.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) potvrdil předchozí zjištění pořadu Reportéři ČT, že za působení bývalého generálního ředitele Hasičského záchranného sboru Drahoslava Ryby se obcházel zákon o veřejných zakázkách, a uložil pokuty. V několika krajích totiž dostala firma Patrol Group, která nemusela do výběrového řízení, lukrativní byznys. Její majitel je zároveň přítelem Drahoslava Ryby, který je nyní poslancem za hnutí ANO. Tématu se věnoval redaktor Dalibor Bártek.

Vyšší policejní školu a Střední policejní školu ministerstva vnitra v Praze od pátku vede Ivana Ježková. Do funkce ji ustanovil ministr Vít Rakušan (STAN). Nová ředitelka vzešla z výběrového řízení, informoval resort. Předchozí ministr Jan Hamáček (ČSSD) dříve pověřil vedením školy někdejšího policejního prezidenta Vladislava Husáka, Rakušan ale pověření zrušil kvůli podezření, že dokument byl antedatovaný.

Policisté odložili případ neuskutečněné cesty bývalého ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) do Moskvy. Na dotaz ČT to uvedl Marek Bodlák z Vrchního státního zastupitelství v Praze, které případ dozorovalo. Informaci potvrdil i mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Exministr podle policie dobrovolně upustil od dalšího jednání směřujícího ke spáchání zvlášť závažného zločinu, a proto mu trestní odpovědnost zanikla.

Prověřování zakázky ministerstva vnitra na nákup antigenních testů do škol končí. Národní centrála proti organizovanému zločinu rozhodla o jeho odložení. Proti rozhodnutí se nebude bránit ani státní zastupitelství, které případ dozorovalo. České televizi informace potvrdil státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze Ondřej Trčka. Tendr na dodávku 3,6 milionu testů vyhrála loni v únoru společnost Tardigrad International Consulting. Podle zjištění Seznam Zpráv se ale nejednalo o nejvýhodnější nabídku.

Ústavní soud (ÚS) zrušil část zákona o odškodnění lidí z okolí Vrbětic na Zlínsku, kde v roce 2014 explodovaly muniční sklady. Nárok na odškodnění nově získají lidé, kteří v obcích sice prokazatelně žili, ale neměli tam trvalý pobyt. Soud zároveň otevřel cestu k odškodnění lidí, kteří měli pobyt zapsaný na ohlašovně obecních úřadů. Úspěšný návrh na zrušení výjimek v zákoně podávala skupina 19 senátorů z klubu STAN.

Policejní Národní centrála proti organizovanému zločinu se rozdělí. Policejní prezident Martin Vondrášek oznámil, že vznikne nový útvar, který se bude zabývat extremismem, terorismem a kybernetickým zločinem. Terorismus a kyberkriminalita dosud spadaly pod NCOZ. Centrála vznikla v roce 2016 sloučením útvarů proti korupci a proti organizovanému zločinu. Podle Vondráška se již žádné další dělení zbylých sekcí NCOZ neplánuje. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) dal již najevo, že s reorganizací nemá problém.

Novým ředitelem Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) se od 8. července stane bývalý analytik Vojenského zpravodajství Petr Mlejnek. O den dříve skončí ve funkci šéfa rozvědky Marek Šimandl, který odchází na vlastní žádost. Novým náčelníkem Vojenské policie se od 1. července stane Otakar Foltýn z kanceláře náčelníka generálního štábu.

Bývalý ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) neuspěl se žalobou na majitele webu Seznam.cz a reportéry Jana Kroupu a Kristinu Cirokovou kvůli tvrzením o jeho záměru vyměnit kauzu Vrbětice za ruské vakcíny. Server mu nemusí platit, rozhodl v úterý soud. Soudkyně Eva Harmachová žalobu Hamáčka vůči serveru zamítla, protože podle ní nebylo zasaženo do osobnostních práv exministra. Žalobu vůči Kroupovi a Cirokové rovněž zamítla, protože reportéři nejsou v dané věci jako zaměstnanci serveru takzvaně pasivně legitimováni, což znamená, že nejsou nositelem hmotně-právní povinnosti, o kterou v řízení jde.

Policie podle zdrojů Českého rozhlasu Radiožurnálu a Respektu prověřuje, zda Hrad skartoval tajnou zprávu BIS o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu v muničním areálu ve Vrběticích. Policisty podle nich původně zajímalo, zda tajnou zprávu neviděl někdo z pracovníků prezidentské kanceláře, kdo nemá bezpečnostní prověrku. Když chtěli dokument vidět, vyšlo najevo, že byl zřejmě skartován. Hrad odmítl, že by při nakládání s tajnými dokumenty jakkoli pochybil. Prezidentská kancelář také zpochybnila, že by hlava státu dostala do rukou dokument o Vrběticích až deset dnů po doručení. Stalo se tak s šestidenním odstupem. Údajnou skartací by se měl zabývat i sněmovní bezpečnostní výbor.

Česká pošta zruší od letošního května 669 pracovních míst, zejména manažerských a úřednických. Státní podnik si od toho slibuje úsporu 500 milionů korun ročně. Podle vedení jde o další krok k optimalizaci nákladů. Pošta zaměstnává celkem 27 tisíc lidí.

Vláda by se podle senátního výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost měla snažit o revizi vztahů s Ruskem tak, aby byly vzájemně výhodné. Měla by usilovat také o omluvu a kompenzace kvůli roli ruských agentů ve vrbětické kauze. Po jednání výboru to řekl jeho předseda Pavel Fischer (nezávislý). Výbor své šetření ohledně výbuchů ve Vrběticích uzavřel bez toho, aby se mu podařilo získat vyjádření bývalého ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD), který se z jednání opakovaně omluvil.

Státní zástupce podal obžalobu na ředitele oddělení bezpečnosti informací ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Karla Macka v kauze ovlivňování IT zakázek. Obžaloba ho viní ze zneužití pravomoci a z pletich při zadání veřejné zakázky. Na dotaz ČT to uvedl dozorující státní zástupce Zdeněk Matula. Podle serveru iROZHLAS měl Macek nabízet úplatek jedné z firem účastnících se tendru na výplatu sociálních dávek, aby se z výběrového řízení stáhla. V kauze policisté obvinili také bývalého náměstka MPSV Jana Baláče, ten se státním zástupcem uzavřel dohodu o vině a trestu.

Hradní kancléř Vratislav Mynář podle Deníku N tlačil na výměnu ředitele zlínské policie Jaromíra Tkadlečka. Několikát se kvůli tomu prý obrátil na policejního prezidenta Jana Švejdara. Ten žádost podle serveru opakovaně odmítl. Důvod Mynářova požadavku na výměnu krajského policejního ředitele není jasný, trestně stíhaný kancléř ale ve Zlínském kraji částečně žije a podniká. Mynář na informace deníku nereagoval. Záležitostí se má zabývat sněmovní bezpečnostní výbor.